14 C 268/2020

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Břetislavem Cvanem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený opatrovnicí údaje o zástupci o zaplacení 3 990 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 3 990 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 990 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,05 %.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou podanou soudu dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum], se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 3 990 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobce v žalobě uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost [právnická osoba], sídlem [adresa], [země], reg. číslo [anonymizováno], uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytl téhož dne žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč, a to bezhotovostním převodem na účet žalovaného. K vlastnímu procesu uzavření smlouvy žalobce uvedl, že k němu došlo s využitím prostředků komunikace na dálku, a to prostřednictvím elektronického formuláře umístěného na stránkách [webová adresa]. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 990 Kč do [datum]. Žalovaný však ve lhůtě splatnosti dlužnou částku nezaplatil. Právní předchůdce žalobce pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil na žalobce. Žalobce se tak domáhá zaplacení dlužné částky ve výši 3 990 Kč. S ohledem na prodlení s úhradou peněžité částky se žalobce rovněž domáhá zaplacení úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po splatnosti předmětného úvěru. Žalobce dále uvedl, že se případně domáhá zaplacení uvedené částky z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. K výzvě soudu ze dne [datum] žalobce doplnil, že postup uzavírání smlouvy a ověřování totožnosti žalovaného je popsaný v článcích 3 a 6 obchodních podmínek společnosti [právnická osoba], kdy úvěryschopnost žalovaného byla ověřena výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Procesní strany souhlasily s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), když se žalobce s tímto postupem souhlasil již v žalobě a žalovaný na výzvu soudu ze dne [datum] nevyjádřil, má se proto za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto vycházel z listinných důkazů předložených žalobcem a zjištěných soudem. Z rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], [spisová značka], [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], kdy první podnět k zahájení řízení o omezení svéprávnosti byl podán dne [datum], bylo zjištěno, že žalovaný byl omezen ve svéprávnosti tak, že mimo jiné není způsobilý samostatně nakládat s finančními prostředky nad částku 1 000 Kč, není způsobilý žádného právního jednání s plněním přesahující částku 1 000 Kč, není způsobilý uzavírat smlouvy, tedy zejména uzavírat smlouvy o finančních službách, smlouvy darovací, kupní, nájemní, apod., a to pro duševní poruchu, která není přechodného rázu (schizoafektní porucha). Opatrovníkem žalovaného byla jmenována [jméno] [příjmení], [datum narození]. Z listinných důkazů předložených žalobcem bylo zjištěno, že zahraniční [právnická osoba] uzavřela dne [datum] s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě téhož dne poskytla žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 990 Kč do dne [datum]. Žalovaný se však dostal do prodlení se splacením úvěru, když dne [datum] zápůjčku právnímu předchůdci žalobce ani částečně nesplatil. Tento den nastala splatnost celého dluhu. Na výzvy k zaplacení pohledávky žalovaný nereagoval, dlužnou částku žalovaný neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky právním zástupcem žalobce dne [datum]. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne [datum] byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce, žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne [datum]. Podle § 581 občanského zákoníku není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Přestože o omezení svéprávnosti žalovaného bylo rozhodnuto až rozsudkem soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], dovodil soud, že smlouva o úvěru uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne [datum] byla uzavřena neplatně, a to s ohledem na skutečnost, že z odůvodnění rozsudku, kterým byl žalovaný omezen ve svéprávnosti, vyplývá, že zdravotní stav žalovaného vedoucí k rozhodnutí o omezení ve svéprávnosti je setrvalý a nepochybně existoval již ke dni uzavření smlouvy, když se jedná o vrozenou duševní poruchu, kdy i v období tzv. remise není tato remise plná, a to pro postpsychotický defekt po proběhlých atacích. Tato porucha velmi výrazně ovlivňuje schopnost žalovaného právně jednat. Byť tedy ke dni uzavření smlouvy nebyl žalovaný omezen ve svéprávnosti, uzavíral předmětnou smlouvu v duševní poruše, která ho činila k tomuto právnímu jednání nezpůsobilým (k tomu viz nález Ústavního soudu ze dne 20. 08. 2014, sp. zn. I ÚS 173/13-1). Tento závěr vyplývá i ze skutečnosti, že první řízení o omezení svéprávnosti žalovaného probíhalo již na základě usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], tedy krátce po uzavření předmětné smlouvy. Protože mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným nedošlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, soud dále hodnotil, zda na straně žalovaného mohlo dojít k bezdůvodnému obohacení. Na základě skutkových zjištěních soudu bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce převedl na účet žalovaného z titulu předmětné smlouvy částku 3 000 Kč. Avšak v daném případě soud dospěl k závěru, že výkon práva na vydání bezdůvodného obohacení by byl v rozporu s korektivem dobrých mravů, a to vzhledem ke specifikům projednávané věci (k možnosti poměřování výkonu práva na vydání bezdůvodného obohacení institutem dobrých mravů např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 07. 2014, sp. zn. 28 Cdo 18/2014). Žalovaný trpí trvalou vrozenou duševní poruchou, schizofrenního charakteru, která dle závěrů znaleckého posudku velmi výrazně ovlivňuje schopnost žalovaného právně jednat. Žalovaný je snadno ovlivnitelný a manipulovatelný, kdy nedokáže odříct půjčku. Nedokáže posoudit následky takového jednání, a proto se opakovaně dostává do dluhové pasti. S ohledem na skutečnost, že žalovaný nedokáže spravovat své jmění, aniž by mu hrozila závažná újma a vzhledem k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně je společností, která se zabývá poskytováním úvěrů, má soud za to, že výkon práva na vydání bezdůvodného obohacení by byl v tomto konkrétním případě v rozporu s institutem dobrých mravů (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 07. 2020 sp. zn. 28 Cdo 527/2020) O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy procesně zcela úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.