14 C 271/2021

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Břetislavem Cvanem v právní věci žalobkyně: ; celé jméno žalobkyně , narozená dne 6. 8. 2002 bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: ; celé jméno žalovaného , narozený dne 18. 11. 2000 bytem adresa žalovaného o výživné neprovdané matky

I. Žalovaný je povinen platit na výživu žalobkyně částku ve výši 2 500 Kč měsíčně od 27. 10. 2020 do 27. 10. 2022 vždy nejpozději do každého 10. dne v měsíci předem k rukám žalobkyně.

II. Nedoplatek výživného, takto vzniklý, za dobu od 27. 10. 2020 do 31. 7. 2022 v celkové výši 52 903 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do šesti měsíců od doručení tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 11 400 Kč do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit soudní poplatek ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu Brno-venkov.

1. Žalobou ze dne 20. 10. 2021 se žalobkyně domáhá po žalovaném výživného neprovdané matky ve výši 2 500 Kč měsíčně od 27. 10. 2020 do 27. 10. 2022. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným udržovala partnerský vztah od října 2019 do dubna 2021, od listopadu 2019 do dubna 2021 spolu bydleli u její matky [jméno] [příjmení] na adrese [ulice a číslo] v [obec]. Na této adrese žalobkyně bydlí dosud. Z tohoto vztahu se dne 27. 10. 2020 narodil nezletilý [jméno] [příjmení].

2. Žalovaný se dne 9. 4. 2021 odstěhoval a od té doby pečuje o nezletilého sama. Se synem se po jejich rozchodu viděl pouze několikrát, zájem o něj příliš neprojevuje. Žalobkyni není známo, kde žalovaný v současné době bydlí. Za celou dobu zakoupil žalovaný pouze dětskou postýlku za 2 500 Kč a přebalovací pult s komodou za 3 589 Kč. Žádné další prostředky žalované ani na nezletilého syna neposkytl. Vše ostatní zajišťovala žalovaná sama s podporou své rodiny. Žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní upomínkou, aby začal plnit své vyživovací povinnosti k nezletilému synovi i k její osobě a požadovala částku 2 500 Kč na syna a stejnou částku na její výživu. Vzhledem k tomu, že žalovaný na její výživu nepřispívá, podala tuto žalobu.

3. Žalovaný obdržel žalobu spolu s výzvou k vyjádření do vlastních rukou dne 2. 5. 2022 na adrese [adresa žalovaného], byl žalovaný předvolán na stejnou adresu, avšak tuto soudní písemnost si v úložní době na poště v místě svého bydliště nevyzvedl (fikce doručení ke dni 11. 7. 2022). Soud proto jednal v nepřítomnosti žalovaného.

4. Z rodného listu nezletilého [jméno] [příjmení], narozeného 27. 10. 2020, soud zjistil, že jeho otcem je žalovaný [celé jméno žalovaného]. Matkou je žalobkyně. Z opatrovnického spisu Městského soudu v Brně, sp. zn. 84 Nc 31/2021, bylo zjištěno, že rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2020, č. j. 84 Nc 31/2021-30, byl nezletilý [jméno] [příjmení] svěřen do péče matky, přičemž žalovaný je povinen přispívat na jeho výživu částkou 3 000 Kč měsíčně. Dluh na výživném za dobu od 27. 10. 2020 do 31. 8. 2021 ve výši 30 900 Kč je pak žalovaný povinen uhradit žalobkyni ve třech splátkách. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 3. 11. 2021.

5. Žalobkyně ve své výpovědi před soudem uvedla, že [anonymizováno 5 slov] [částka] [anonymizována čtyři slova] [částka] [anonymizována dvě slova] [role v řízení]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení], [anonymizována čtyři slova]. Na její výživu jí žalovaný ničím nepřispěl.

6. Z potvrzení od bývalého zaměstnavatele žalovaného, [právnická osoba], [ulice a číslo], [PSČ] [obec], vyplývá, že u tohoto zaměstnavatele byl žalovaný zaměstnán v období od března do září 2021 a dosahoval průměrného čistého měsíčního příjmu ve výši [částka]. U firmy pracoval jako skladník. Dotazem na zaměstnavatele soud zjistil, že žalovaný tento pracovní poměr ukončil dohodou bez udání důvodu ke dni 30. 9. 2021.

7. Ze zprávy z Úřadu práce ČR soud zjistil, že žalovaný je veden v evidenci uchazečů o zaměstnání od 1. 10. 2021, nárok na podporu v nezaměstnanosti mu nevznikl, jako kontaktní adresu uvedl [obec a číslo].

8. Okresní správa sociálního zabezpečení Brno ve své zprávě ze dne 27. 5. 2022 uvedla, že žalovaný není veden v registru jako osoba samostatně výdělečně činná a není evidován jako zaměstnanec.

9. Z oznámení o přiznáni dávky státní sociální podpory soud zjistil, že žalobkyni byl přiznán rodičovský příspěvek ve výši 6 250 Kč, porodné v částce 13 000 Kč a přídavek na dítě 500 Kč, který však byl žalobkyni odejmut rozhodnutím úřadu práce ze dne 6.4.2021. <i>10. Podle § 920 odst. 1 občanského zákoníku, není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé.</i> <i>11. Podle § 913 odst. 1 občanského zákoníku, pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.</i> <i>12. Podle § 913 odst. 2 občanského zákoníku, při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika.</i> 13. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud má za prokázané, že žalovaný je otcem nezletilého [jméno] [příjmení], narozeného dne 27. 10. 2020, jehož matkou je žalobkyně. Z výpovědi žalobkyně má soud dále za prokázané, že žalovaný od narození nezletilého až dosud na výživu žalobkyně ničím nepřispíval. Žalovaný se soudem nekomunikuje a k žalobě, kterou obdržel do vlastních rukou dne 2. 5. 2022, se nevyjádřil. K soudnímu jednání dne 2. 8. 2022 se nedostavil. Žalovaný se tak vzdal možnosti oponovat tvrzení žalobkyně a navrhovat důkazy, které by případně vyvrátily její výpověď o tom, že na její výživu ničím nepřispíval.

14. Žalobkyně se domáhá výživného ve výši 2 500 Kč měsíčně od 27. 10. 2020 do 27. 10. 2022, tedy zcela v souladu s § 920 odst. 1 občanského zákoníku, a to po dobu dvou let od narození nezletilého. Částka 2 500 Kč měsíčně je zcela přiměřená, neboť z potvrzení o příjmu žalovaného má soud za prokázané, že žalovaný je schopen dosahovat příjmu ve výši minimálně 20 000 Kč čistého měsíčně. Žalovaný byl od března do září roku 2021 zaměstnán jako skladník u firmy [právnická osoba], avšak ke dni 30. 9. 2021 tento pracovní poměr ukončil dohodou bez udání důvodu. Žalovaný se tak vzdal bez důležitého důvodu zaměstnání, tudíž příjmu, ze kterého by mohl platit žalobkyni výživné. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni výživné neprovdané matky ve výši 2 500 Kč měsíčně po dobu dvou let od narození nezletilého [jméno].

15. Vzhledem k tomu, že žalovaný na výživu žalobkyně ničím nepřispíval, vznikl mu takto za dobu od 27. 10. 2020 do 31. 7. 2022 nedoplatek výživného ve výši 52 903 Kč, který je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě šesti měsíců od doručení tohoto rozsudku. Od doručení rozsudku (nikoli tedy od jeho právní moci) proto, neboť podle § 162 odst. 1 o.s.ř. jsou rozsudky odsuzující k plnění výživného předběžně vykonatelné.

16. Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal úspěšné žalobkyni náklady řízení v celkové výši 11 400 Kč. Tato částka představuje odměnu advokáta za tři úkony právní služby (1 úkon za 3 500 Kč) při tarifní hodnotě 60 000 Kč (součet výživného). Zástupce žalobkyně učinil 3 úkony právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast u soudního jednání), ke kterým náleží i paušální částka 300 Kč podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb.

17. Soud dále rozhodl podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o povinnosti žalovaného zaplatit soudní poplatek ve výši 600 Kč (položka 7 sazebníku soudních poplatků), neboť v tomto řízení je žalobkyně od placení soudního poplatku osvobozena (§ 11 odst. 2 písm. c) zákona č. 549/1991 Sb.), přičemž povinnost k úhradě soudního poplatku přechází na žalovaného, který v tomto řízení byl neúspěšný.