14 C 312/2019

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Břetislava Cvana a přísedících Bc. Lenky Kašpárkové a Jany Bartákové v právní věci žalobce: Anonymizováno sídlem Orlická 2020/4, 130 00 Praha 3 proti žalované: Jméno žalované ., IČO: IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 812 165 Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 10 %, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 8,25 % a se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 15 %.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náklady řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované. 1) Žalobou ze dne , datum, a rozšířenou písemným podáním ze dne , datum, se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku shora. Žalobu odůvodnil tím, že dne , datum, došlo v dopoledních hodinách v areálu žalované v Židlochovicích k pracovním úrazu zaměstnance žalované pana , jméno FO, , narozeného , datum, , pojištěnce žalobce, když při práci u tubovacího stroje, jehož údržbu prováděl – potrubí tohoto tubovacího stroje čistil a nahříval horkovzdušnou pistolí – došlo ke vznícení výparu technického benzínu používaného k dočišťování strojů a k následnému požáru. Jmenovaný , jméno FO, přitom utrpěl rozsáhlé popálení částí těla, a to zejména levé poloviny břicha, ušních boltců, předloktí a rukou, jejichž léčení si vyžádalo jak ústavní, tak ambulantní zdravotní péči ve smluvních zařízeních žalobce. Žalobce v souvislosti s předmětným zraněním uhradil smluvním zdravotnickým zařízením zdravotní výkony v celkové částce , částka, , čímž mu vznikla škoda v této výši. Nárok na její náhradu má žalobce v souladu s ustanovením § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění, dle kterého má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.2) Dle názoru žalobce došlo ze strany žalované v příčinné souvislosti s tímto pracovním úrazem k porušení předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to konkrétně:1.ustanovení § 102 odst. 1 zákoníku práce tím, že zaměstnavatel (žalovaná) nevytvářela bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci a nepřijímala opatření k předcházení rizikům, neboť nestanovila pracovní postupy čištění tubovacího stroje pomocí chemické látky , adresa, -110 (technický benzín).2.ustanovení § 102 odst. 3 zákoníku práce ve spojení s ustanovením § 3 odst. 2 nařízení vlády číslo 406/2004 Sb. tím, že žalovaná neměla posouzeno a vyhodnoceno nebezpečí výbuchu u hořlavých par technického benzínu.3.ustanovení § 103 odst. 1 písm. f) zákoníku práce tím, že žalovaná nezajistila svému zaměstnanci dostatečné a přiměřené pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, když jej neseznámila se způsoby, jak zacházet s chemickou látkou , adresa, -110, konkrétně s podmínkami použití uvedené látky k čištění tubovacího stroje, se způsobem ukládání této látky a dále se způsoby, jak s ní zacházet a jak postupovat při likvidaci poruch a havárií tak, jak je požadováno v ustanovení § 237 odst. 5 vyhlášky 48/1982 Sb. Dlužnou částku žalovaná neuhradila ani po zaslání písemné výzvy.3) Žalovaná prostřednictvím svého zástupce uvedla, že s žalobou nesouhlasí. Uvedla, že v daném případě nejsou naplněny podmínky ustanovení § 55 zákona č. 48/1997 Sb. o veřejném zdravotním pojištění. Třetí osoba (žalovaná) odpovídá zdravotní pojišťovně jen v tom rozsahu, v jakém je zaviněné protiprávní jednání této třetí osoby v příčinné souvislosti s náklady vynaloženými na léčení pojištěnce. V rozsahu, v jakém tato příčinná souvislost dána není, pak třetí osoba zdravotní pojišťovně neodpovídá. V daném případě není dán především předpoklad zaviněného jednání žalované vůči , jméno FO, jako pojištěnci žalobce. , jméno FO, se žalovaná dopustila určitých obecných pochybení, pak nejde o zaviněné jednání vůči pojištěnci. Mezi tímto zaviněným jednáním žalované a škodou (náklady vynaložené na léčbu pojištěnce , jméno FO, v důsledku pracovního úrazu) pak není příčinná souvislost. V konečném rozhodnutí , právnická osoba, je žalovaná shledána vinnou zejména tím, že nestanovila pracovní postup čištění tubovacího stroje pomocí látky , adresa, -110 (technický benzín), neměla pro čištění tohoto stroje posouzeno a vyhodnoceno nebezpečí výbuchu hořlavých par technického benzínu a neseznámila , jméno FO, s použitím nějaké látky k čištění tubovacího stroje. Tato porušení žalované nemohou být zaviněným jednáním vůči pojištěnci žalobce ani příčinou poškození zdraví pojištěnce , jméno FO, . Škoda vzniklá žalobci nemůže být v příčinné souvislosti s tím, že žalovaná neseznámila , jméno FO, s použitím nějaké blíže neuvedené látky k čištění tubovacího stroje. Příčinou újmy na zdraví , jméno FO, tak bylo jeho zcela excesivní jednání, kdy v práci u tubovacího stroje zcela nepochopitelně použil horkovzdušnou pistoli. , jméno FO, na pracovní směně dne , datum, nepoužil pracovní ochranné prostředky a vařil lep v tričku a teniskách, ve kterých přišel, přestože se u zaměstnavatele fasoval ochranný oděv.4) , adresa5) Poškozený , jméno FO, ve své účastnické výpovědi uvedl, že si již nepamatuje, zda čištění tubovacího stroje bylo v rámci jeho pracovních povinností. Tvrdil, že k této práci jej zaučoval pan , jméno FO, a říkal, že nejlepší je čištění pomocí horkovzdušné pistole. Přesně neví, jak k požáru a jeho zranění došlo, neboť horkovzdušnou pistolí nahříval trubku, najednou viděl zážeh a začalo hořet. V době pracovního úrazu pracoval u žalované společnosti asi 7 měsíců a toto bylo poprvé, kdy čistil stroj horkovzdušnou pistolí. Většinou se po každé směně proplachoval olejem, avšak když byly nějaké větší potíže, tak zaměstnanci používali pistoli. Když stroj pistolí nahříval, byl za ním kanystr s technickým benzínem, již si nepamatuje, zda byl zavřený či otevřený.6) Svědek , jméno FO, vypověděl, že zaučoval , jméno FO, , jak má vařit lepidlo. Tvrdil, že neví, co poškozený , jméno FO, dělal v neděli s tubovacím strojem. Postup pro čištění tubovacího stroje je v návodu, a horkovzdušná pistole se používala zřídka a u tubovacího stroje vůbec. Popřel tvrzení poškozeného, že by mu řekl, že nejlepší je čištění tubovacího stroje pomocí horkovzdušné pistole. Je pravdou, že pistole se používala k nahřívání, avšak u tubovacího stroje se nepoužívala. Čištění tubovacího stroje se provádí tím způsobem, že se olejem protáhne celý systém. Je toho názoru, že pan , jméno FO, nahříval tubovací stroj proto, že si myslel, že píst je zatuhlý. V pátek byl však tubovací stroj vyčištěný a nebyl důvod ho znovu čistit.7) Svědek , jméno FO, uvedl, že byl u žalované společnosti zaměstnán jako vařič lepu. Vařiči lepu čistili i tubovací stroj, což znamená proplachování celého systému. Na proplachování byl stanoven pracovní postup. Už si však nepamatuje, zda byl stanoven pracovní postup v případě, že lepidlo zatuhne. Mu se to nikdy nestalo. Snažili se vždy udržet teplotu lepidla takovou, aby k zatuhnutí nedošlo. , jméno FO, byl v pětilitrovém kanystru umístěna ve varně u dveří pod stolem. Byl tam celou směnu, aby nemuseli chodit pořád do skladu. Na konci směny se umístil do skladu. , jméno FO, se týká používání horkovzdušné pistole, tato se používala občas, například, když jsem nalilo do stroje špatné lepidlo, vymontovala se hadice a nahřívala se. U tubovačky se horkovzdušná pistole nepoužívala. , jméno FO, by pan , jméno FO, tubovačku špatně vyčistil a lepidlo v ní zatuhlo, mohlo se případně uvolnit horkovzdušnou pistolí, avšak pouze v hadici, trubkách nikoli. Tvrdil, že nikdy neviděl, že by někdo používal k čištění tubovačky horkovzdušnou pistoli. Není rovněž jasné, proč se tubovačka čistila až v neděli, když se v pátek vytubovalo. Vařiči lepu měli mít boty s ocelovou špicí, dlouhé kalhoty, triko a gumové rukavice, když se dělalo něco s olejem. Potom měli ještě kožené rukavice a dále azbestové, aby se nepopálili.8) Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že pracuje jako vedoucí oddělení inspekce práce u , právnická osoba, , Oblastní inspektorát práce pro Jihomoravský a Zlínský kraj. Tvrdil, že žalovaná společnost neměla stanoven konkrétní postup na čištění tubovacího stroje. Při šetření bylo zjištěno, že k tomuto čištění byla běžně používána nahřívací pistole. Byl to trpěný průběh čištění, neboť konkrétní postup stanoven nebyl. Dle nařízení vlády číslo 406/2004 Sb. má zaměstnavatel posoudit riziko výbuchu na pracovišti. Toto zaměstnavatel neučinil, neboť zaměstnanci používali látku , adresa, -100, která je hořlavá a těkavá. V daném případě , jméno FO, zvýšil nebezpečí výbuchu použitím pistole. Obecně platí, že podobné hořlavé látky by měly být umístěny v samostatné místnosti. U zaměstnavatele by měla být osoba odborně způsobilá, která má za úkol vyhledávat a eliminovat případná rizika. , jméno FO, , jméno FO, tuto činnost dělal již několikrát předtím a nic se nestalo, nemusel si případné riziko ani uvědomit. Hlavní problém byl v tom, že zaměstnavatel neřekl, jak konkrétně se má tubovací stroj čistit. Poškozený zaměstnanec to dělal tak, aby stroj vyčistil a byl funkční. V daném případě se jednalo o výbušné prostředí a riziko požáru, popřípadě výbuchu, hrozilo i z jiných zdrojů, například cigareta, elektrický výboj, jiskra a podobně.9) Z rozhodnutí , právnická osoba, ze dne , datum, č. j. 8652/1.30/17-12 mimo jiné vyplývá, že zaměstnavatel (žalovaná společnost) nevytvářela bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k předcházení rizikům, když nestanovila pracovní postupy při údržbě a čištění stroje tubovačka Sigma pomocí technické látky , adresa, -110 (technický benzín). Tímto porušila ustanovení § 102 odst. 1 zákoníku práce. Dále žalovaná společnost neměla pro čištění tubovacího stroje posouzeno a vyhodnoceno nebezpečí výbuchu hořlavých par technického benzínu. Tímto porušila ustanovení § 102 odst. 3 zákoníku práce ve spojení s ustanovením § 3 odst. 2 nařízení vlády číslo 406/2004 Sb. o bližších požadavcích na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v prostředí s nebezpečím výbuchu. Dále nezajistila svému zaměstnanci , jméno FO, dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, které se týkají jeho práce a pracoviště, konkrétně jej neseznámila s účinky chemické látky , adresa, -110 (technický benzín), se způsoby, jak s ní zacházet, s podmínkami pro použití uvedené látky k čištění tubovačky Sigma.10) Ze znaleckého posudku číslo 02/2019 , tituly před jménem, , adresa, , soudního znalce v oboru požární ochrany, soud zjistil, že popáleniny na obou rukou a obličeji , jméno FO, vznikly přímým působením plamene výbušného hoření i plamene hořícího oděvu. Plamenné hoření se šířilo směrem od jeho rukou k obličeji, proto nedošlo k popáleninám na zadní a spodní části jeho těla. Nutnou podmínkou vzniku hoření v blízkosti rukou , jméno FO, byla přítomnost hořlavého souboru. Dle učiněného nálezu tvořily hořlavý soubor páry hořlavé kapaliny , jméno FO, se vzdušným kyslíkem v koncentraci přesahující dolní mez výbušnosti. Zápalným zdrojem byla zapnutá horkovzdušná pistole v jeho rukou. , jméno FO, popisovaný vznik požáru se vznikem úrazového děje je v protikladu se závěry výpočtové části znaleckého posudku. Z hlediska chemicko – fyzikálních zákonitostí vznik výbušného hoření par umožní až dostatečná koncentrace par kapaliny , jméno FO, se vzduchem. Zavřený kanystr neumožňuje vypařování hořlavé kapaliny, takže v tomto případě by požár vůbec nevznikl.11) , jméno FO, vznik výbušného hoření popsal slovy: …kdy vyletěla jiskra (z pistole) a došlo k vyšlehnutí plamene. Nic bližšího neuvedl. Konstrukce horkovzdušné pistole však neumožňuje, aby z ní vycházely jiskry a plamen. V teoretické rovině lze uvažovat pouze o krátkodobém hoření prachové částice uvolněné z kovové příruby v ústí pistole. Z teoretických předpokladů a výpočtů je zřejmé, že samotná činnost s horkovzdušnou pistolí nemohla zadat vznik výbušného hoření s následným rychlým šířením požáru do výrobní haly. Pro teoretické i praktické objasnění vzniku požáru tak byly provedeny výpočty i orientační měření množství vypařené hořlavé kapaliny , jméno FO, z otevřené plastové nádoby za dobu předpokládané činnosti , jméno FO, . Orientační měření vyloučilo možnost vytvoření par , jméno FO, , tím i teoretickou možnost vzniku požáru. První krátkodobé výbušné hoření vzniklo a bylo zaznamenáno kamerovým systémem. S nejvyšší pravděpodobností , jméno FO, použil horkovzdušnou pistoli v době, kdy měl rukávy oděvu potřísněné , jméno FO, z předchozí činnosti, případně se v blízkosti ústí pistole nacházela textilie nasycená kapalinou , jméno FO, . Po krátkém prvotním výbušném hoření pak došlo k dalšímu zaznamenanému mohutnému požáru šířícímu se v celé místnosti „tubovačky“ do výrobní haly. Jediným teoretickým předpokladem následného požáru zůstává náhlé uvolnění objemu hořlavé kapaliny , jméno FO, z kanystru nebo otevřené plastové nádoby na plochu stolu i podlahy místnosti „tubovačky“.12) Podle § 55 odst. 1 zákona č. 48/1999 Sb. o veřejném zdravotním pojištění má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.13) Zákonným předpokladem vzniku nároku zdravotní pojišťovny je, že pojišťovna uhradila ze zdravotního pojištění náklady na péči o svého pojištěnce, které vznikly jako důsledek zaviněného protiprávního jednání třetí osoby proti němu, neboť povinnost zdravotní pojišťovny zaplatit svému smluvnímu zdravotnickému zařízení náklady péče poskytnuté jejímu pojištěnci je plněním její zákonné povinnosti ve smyslu § 13 zákona č. 550/1991 Sb. ve znění pozdějších předpisů, která existuje bez ohledu na to, z jakého důvodu byla léčebná péče jejímu pojištěnci poskytnuta, zda šlo o léčení následku úrazu či jiného poškození zdraví způsobeného zaviněným protiprávním jednáním třetí osoby nebo následkem jiné události. Třetí osoba odpovídá pojišťovně pouze v tom rozsahu, v jakém její zaviněné protiprávní jednání je v příčinné souvislosti s náklady vynaloženými na ošetření a léčení pojištěnce, jakožto následků jejího jednání. V rozsahu, v němž se na vzniku těchto nákladů podílely jiné okolnosti, popřípadě, v jakém byl způsoben spoluzaviněním pojištěnce, třetí osoba za škodu podle § 55 zákona č. 48/1997 Sb. zdravotní pojišťovně neodpovídá, neboť zde není dána příčinná souvislost mezi vznikem škody a zaviněným jednáním třetí osoby (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne , datum, sp.zn. , spisová značka, ).14) Obecné podmínky pro vznik nároku zdravotní pojišťovny podle ustanovení § 55 zákona o veřejném zdravotním pojištění vůči třetí osobě jsou: zaviněné protiprávní jednání třetí osoby vůči pojištěnci zdravotní pojišťovny, škoda vzniklá na straně zdravotní pojišťovny spočívající v nákladech vynaložených za služby hrazené ze zdravotního pojištění tohoto pojištěnce a příčinná souvislost mezi zaviněným protiprávním jednáním a vzniklou škodou.15) Soud je toho názoru, že žalobce ani po poučení podle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. neprokázal existenci zaviněného protiprávního jednání třetí osoby (žalované společnosti) vůči pojištěnci zdravotní pojišťovny (, jméno FO, ), jakožto prvotní předpoklad toho, aby žalobě mohlo být plně, popřípadě částečně, vyhověno. Zaviněné protiprávní jednání žalované vůči , jméno FO, spatřuje žalobce ve skutečnostech, které byly žalované vytknuty konečným rozhodnutím Státního úřadu inspekce práce. V tomto rozhodnutí je žalovaná shledána vinnou zejména tím, že nestanovila pracovní postup k čištění tubovacího stroje pomocí látky , adresa, -100 a neměla posouzeno a vyhodnoceno nebezpečí výbuchu hořlavých par technického benzínu a neseznámila , jméno FO, s použitím této látky. Tato porušení žalované uvedená v rozhodnutí , právnická osoba, , která žalobce doslova přepsal do své žaloby, však nemohou být zaviněným jednáním vůči pojištěnci žalobce ani příčinou poškození zdraví pojištěnce , jméno FO, . V daném případě se jednalo o správní řízení, kdy rozhodnutím , právnická osoba, byl konstatován správní delikt žalované společnosti a byla jí udělena pokuta. V rozhodnutí správního úřadu se hovoří především o zacházení s technickou látkou , jméno FO, a není tam nic uvedeno o horkovzdušné pistoli nebo vaření lepidla. Třetí osoba odpovídá pojišťovně pouze v tom rozsahu, v jakém její zaviněné protiprávní jednání je v příčinné souvislosti s náklady vynaloženými na ošetření a léčení pojištěnce. V rozsahu, v jakém se na vzniku těchto nákladů podílelo spoluzavinění pojištěnce, třetí osoba za škodu podle § 55 zákona č. 48/1997 Sb. zdravotní pojišťovně neodpovídá, neboť zde není dána příčinná souvislost mezi vznikem škody a zaviněným jednáním třetí osoby.16) Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , adresa, vyplývá, že samotná činnost s horkovzdušnou pistolí nemohla způsobit vznik výbušného hoření s následným rychlým šířením požáru do výrobní haly. , jméno FO, by byl zavřený kanystr s látkou , jméno FO, , nedošlo by ke koncentraci výparů v dané místnosti a požár by vůbec nevznikl. Poškozený , jméno FO, s nejvyšší pravděpodobností při manipulaci s horkovzdušnou pistolí měl rukávy oděvu potřísněné látkou , jméno FO, z předchozí činnosti, případně se v blízkosti ústí pistole nacházela textilie nasycená kapalinou , jméno FO, . Tímto došlo k prvotnímu výbušnému hoření, a poté k mohutnému požáru, kdy jediným teoretickým předpokladem tohoto následného požáru zůstává náhlé uvolnění objemu hořlavé kapaliny , jméno FO, z otevřeného kanystru nebo otevřené plastové nádoby.17) Na základě závěrů tohoto znaleckého posudku lze tedy konstatovat, že poškozený , jméno FO, při nahřívání tubovačky horkovzdušnou pistolí si počínal natolik neopatrně, že tuto práci konal s rukávy oděvu potřísněné látkou , jméno FO, a tímto způsobem došlo k prvotnímu zahoření, přičemž hlavní zkázu i všechna zranění, která utrpěl, způsobil s nejvyšší pravděpodobností otevřený kanystr nebo plastová nádoba s látkou , jméno FO, . Jiným způsobem si totiž tak mohutný požár dle znaleckého posudku vysvětlit nelze. , jméno FO, se k samotnému vzniku požáru nevyjádřil a tvrdil, že si nic nepamatuje. Na celkovém rozsahu jeho popálenin se podílela i ta skutečnost, že , jméno FO, nepoužil žádné ochranné prostředky, přestože je měl od zaměstnavatele k dispozici. , jméno FO, měl mít na sobě přinejmenším boty s ocelovou špicí, montérky, blůzu a ochranné rukavice. , jméno FO, by poškozený tyto ochranné prostředky použil, nebyl by rozsah jeho zranění tak velký. V době úrazu měl , jméno FO, 25 roků a vystudoval střední školu. U takového zaměstnance lze tedy předpokládat dostatečnou vědomost o tom, k jakým následkům může dojít v případě, že zaměstnanec si počíná tak neopatrně, jak je popsáno shora. Práce s horkovzdušnou pistolí s rukávy potřísněnými hořlavou látkou a s otevřeným kanystrem technického benzínu za zády je přinejmenším velmi neopatrná. Proto byl také , jméno FO, rozsudkem Okresního soudu , adresa, -venkov ze dne , datum, č. j. , spisová značka, uznán vinným, že v rozporu s prevenční povinností dbát podle svých možností o svou vlastní bezpečnost, své zdraví i o bezpečnost a zdraví fyzických osob, si počínal tak neopatrně, že došlo k iniciaci požáru, při kterém došlo k popálení na obličeji, ušních boltcích, předloktí, rukách a prstech a levé polovině břicha o rozsahu 16 % celkového povrchu těla a k částečnému shoření výrobní haly. Podle § 135 odst. 1 o.s.ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal.18) Soud proto dospěl k závěru, že skutečnosti uvedené v žalobě pod bodem 1, 2, 3 převzaté z rozhodnutí , právnická osoba, nelze podřadit pod zaviněné protiprávní jednání třetí osoby (žalované společnosti) vůči pojištěnci , jméno FO, . V daném případě není dána příčinná souvislost mezi vznikem škody a tím, že žalovaná společnost dle rozhodnutí , právnická osoba, nevytvářela bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti práce a nezajistila svému zaměstnanci dostatečné pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci, když jej neseznámila se způsoby, jak zacházet s chemickou látkou , adresa, -110. , jméno FO, by totiž poškozený , jméno FO, dbal zcela elementárních zásad bezpečnosti práce, o kterých byl zaměstnavatelem poučen, nemohlo by dojít ke vzniku požáru a jeho zranění. I kdyby , jméno FO, nahříval horkovzdušnou pistolí tubovací stroj, avšak zachoval by zásady bezpečnosti práce, o kterých byl zaměstnavatelem poučen (používání ochranných pomůcek, nepracovat s oděvem potřísněným hořlavou látkou, nenechávat otevřený kanystr s benzínem), tak k požáru by vůbec nedošlo. Soud proto ze všech shora uvedených důvodů žalobu zamítl.19) Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznal úspěšnému žalobci náklady řízení v celkové výši , částka, . Úkony právní pomoci učiněné do , datum, jsou počítány z tarifní hodnoty , částka, – sazba za 1 úkon , částka, (do rozšíření žaloby) a poté z tarifní hodnoty , částka, – sazba za 1 úkon právní pomoci , částka, .20) Zástupce žalované učinil tyto úkony právní služby:-příprava a převzetí zastoupení … , částka, ,-písemné vyjádření ve věci samé dne , datum, … , částka-písemné vyjádření ve věci samé dne , datum, … , částka-účast u jednání dne , datum, … , částka-písemné vyjádření ve věci samé dne , datum, … , částka-účast u jednání dne , datum, (delší než 2 hodiny) … , částka-odvolání ze dne , datum, proti rozhodnutí o přerušení řízení … , částka-účast u jednání dne , datum, … , částka, .K této odměně advokáta v celkové částce , částka, náleží 8 paušálních částek po , částka, a jedna paušální částka po , částka, (po , datum, ) + DPH 21 %, neboť zástupce žalované je plátcem této daně.