14 C 318/2025

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Břetislavem Cvanem v právní věci žalobce: Jméno žalobce A ., IČO: IČO žalobce A sídlem Adresa žalobce A korespondenční adresa: Anonymizováno Jméno žalobce B 2739, 530 02 Anonymizováno zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované adresa pro doručování: Adresa žalované o zaplacení částky 63 134 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 25 418 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 25 418 Kč ve výši 11,5 % ročně od 30.09.2025 do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč vždy do každého 20. dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se zastavuje v částce 36 681 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 36 681 Kč ve výši 11,5 % ročně od 30.09.2025 do zaplacení, v částce 1 035,30 Kč a v úroku ve výši 12 % p. a. z částky 48 396,93 Kč od 30.09.2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 30.09.2025 dosáhne částky 185 817 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou ze dne 17. 10. 2025 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 62 099 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 62 009 Kč ve výši 11,5 % ročně od 30. 9. 2025 do zaplacení, dále částky ve výši 1 035,30 Kč (smluvní pokuta) a úroku ve výši 12 % p. a. z částky 48 396,93 Kč od 30. 9. 2025 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 30. 9. 2025 dosáhne částky 185 817 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že uzavřel s žalovanou dne 9. 8. 2024 smlouvu o úvěru číslo , hodnota, , na základě které byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 50 000 Kč. K vyplacení úvěru žalované došlo dne 9. 8. 2024. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 72,85 % p. a. splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 3 226 Kč splatných vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem září 2024.Žalovaná ve svém písemném vyjádření i jako účastnice řízení před soudem uvedla, že předmětný úvěr od žalobce skutečně čerpala, nicméně namítla neplatnost úvěrové smlouvy z důvodu nepřiměřeného úroku ve výši 72,85 % p. a. Je samoživitelka a má dva syny ve věku 16 a 17 let. Půjčku si vzala pro již bývalého přítele na jeho žádost a ví, že to byla obrovská chyba.Z přehledu splátek i z tvrzení žalobce vyplývá, že žalovaná dosud uhradila částku 24 582 Kč. Dle smlouvy měla žalovaná za poskytnutou částku 50 000 Kč zaplatit žalobci celkem částku 154 848 Kč.Žalobce poté písemným podáním ze dne 9. 2. 2026 vzal svoji žalobu částečně zpět, a to v příslušenství pohledávky v rozsahu, který je uveden ve výroku

II. Nadále požaduje po žalované částku ve výši 25 418 Kč, to je částku, kterou žalovaná dosud neuhradila. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 11,5 % ročně od 30. 9. 2025 do zaplacení, když první den prodlení počítá od zesplatnění celého úvěru.Soud proto v této části žalobě vyhověl, neboť žalobce požaduje po žalované pouze nesplacenou jistinu se zákonným úrokem z prodlení. Tuto částku soud povolil žalované splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 3 000 Kč vždy do každého 20. dne v měsíci pod ztrátou výhody splátek počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku. Soud totiž hodnotí předmětnou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou ve smyslu § 1796 ve spojení s § 588 občanského zákoníku z důvodu lichevního jednání žalobce, neboť si ve smlouvě nechal slíbit plnění, které je v hrubém nepoměru k plnění, které bylo poskytnuto žalované. Z ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že pokud je úvěrová smlouva absolutně neplatná, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V případě omezených možností spotřebitele (žalované) soud zpravidla ukládá zaplatit dlužnou částku ve splátkách. Na základě tvrzení žalované o svých majetkových poměrech dospěl soud k závěru, že žalovaná je schopna dlužnou částku splácet maximálně v částkách 3 000 Kč měsíčně.Vzhledem k tomu, že ve zbytku uplatněného nároku ( příslušenství pohledávky) byla žaloba vzata zpět, soud v této části řízení zastavil podle § 96 o. s. ř.Soud dále rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch obou účastníků byl v tomto sporu zhruba obdobný. V daném případě to byl žalobce, který zavinil, že řízení muselo být částečně zastaveno (§ 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř.).