14 C 54/2014

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Břetislavem Cvanem v právní věci žalobce: Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného ., IČO: IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o 198 803 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 42 503 Kč s ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 42 503 Kč ve výši 8,05 % od 09.01.2013 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v částce 156 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % od 09.01.2013 do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu Brno-venkov náklady státu ve výši 88 100 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu Brno-venkov.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 102 928 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce. Žalobou ze dne 7. 3. 2014 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 198 803 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 9. 1. 2013 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že má v nájmu pozemky: p. č. , hodnota, o výměře 7334 m², p. č. o výměře 12 347 m², p. č. , hodnota, o výměře 9988 m², p. č. , Anonymizováno, o výměře 880 m², p. č. , hodnota, o výměře 2624 m², p. č. , hodnota, o výměře 2528 m², p. č. , hodnota, o výměře 4118 m², p. č. , hodnota, o výměře 6172 m², p. č. , hodnota, o výměře 2013 m², p. č. , hodnota, o výměře 4205 m², p. č. , hodnota, o výměře 3008 m², p. č. , hodnota, o výměře 5754 m², p. č. , hodnota, o výměře 3658 m², p. č. , hodnota, o výměře 3658 m², vše v k. ú. , adresa, a dále pozemky p. č. , hodnota, o výměře 1090 m², p. č. , hodnota, o výměře 3038 m², p. č. , Anonymizováno, o výměře 234 m², vše v k. ú. , adresa, . Jedná se o ornou půdu v zemědělském půdním fondu, na níž žalobce pěstoval kukuřici na siláž. Na shora uvedených parcelách je žalovaný uživatelem honitby. I přes opatření provedená žalobcem způsobila černá zvěř na těchto honebních pozemcích škodu na polní kultuře. Žalovaný byl na vznikající škody několikrát upozorněn a vyzýván k učinění opatření k zabránění vzniku další škody. Celkový rozsah škody žalobce vyčíslil ve faktuře číslo , hodnota, ze dne 25. 10. 2013 znějící na částku ve výši 203 171 Kč se splatností 8. 11. 2013 a vyzval žalovaného k úhradě škody. Žalovaný však škodu na výše uvedených pozemcích vyčíslil na částku 4 057 Kč, kterou žalobci zaslal.Žalovaný prostřednictvím svého zástupce navrhl žalobu zamítnout, neboť žalobce neprokázal aktivní legitimaci k podání žaloby. Žalovaným doložené odborné vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, uvádí, že předmětné nájemní smlouvy byly vypracovány dodatečně. Žalobce rovněž neunesl břemeno tvrzení, pokud se týká spoluzavinění na způsobené škodě. Pokud by soud nějakou náhradu škody žalobci přiznal, žalobce neprokázal, že učinil ochranná opatření proti vzniku škody. Dle Výzkumného ústavu rostlinné výroby nelze v současné době škodu zjistit. Proto by žaloba měla být zamítnuta.Soud prvního stupně v dané věci již jednou rozhodoval, a to rozsudkem ze dne 22. 12. 2017 č. j. , spisová značka, . Žalobu v celém rozsahu zamítl s odůvodněním, že žalobce neprokázal svoji aktivní věcnou legitimaci, neboť v průběhu řízení nepředložil soudu nájemní smlouvy, na základě kterých by žalobce měl právo užívání předmětných pozemků, potažmo i právo na náhradu škody způsobené černou zvěří. Proti tomuto rozsudku podal žalobce odvolání. Krajský soud v Brně jako soud odvolací usnesením ze dne 22. 7. 2020, č. j. , spisová značka, rozsudek soudu prvního stupně zrušil ve výrocích I, III a IV a věc v tomto rozsahu vrátil zpět k dalšímu řízení. Právní moci nabyl pouze výrok II, a to, že řízení se zastavuje v zákonném úroku z prodlení ve výši 8,05 % z částky 198 803 Kč od 26. 10. 2013 do 8. 11. 2013, neboť v tomto rozsahu vzal žalobce v průběhu řízení žalobu částečně zpět.Odvolací soud ve svém odůvodnění především uvedl, že žalobce nebyl dostatečným způsobem vyzván k předložení nájemních smluv a poučen o následcích neprokázání své aktivní věcné legitimace v řízení. V dalším řízení by se soud prvního stupně měl zaměřit na otázku prokázání aktivní věcné legitimace žalobce ve vztahu k uplatněnému nároku z titulu tvrzeného nájmu jednotlivých zemědělských pozemků a dále se řádně vypořádat se zpracovanými znaleckými posudky, jež obsahují diametrálně odlišné závěry o výši škody, a to s přihlédnutím k uplatněným námitkám účastníků. Pokud jde o revizní posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , zde se bude muset soud prvního stupně vypořádat se skutečností, že tento posudek nesplňuje zákonné požadavky, jelikož znalec neměl, jak též vyplývá z vyrozumění Krajského soudu v Brně ze dne 14. 2. 2018, příslušnou specializaci pro účely zpracování posudku. Soud prvního stupně by tedy měl zvážit zadání dalšího revizního posudku jiným znalcem s odpovídající specializací. V případě dovození odpovědnosti žalovaného za vzniklou škodu bude muset soud prvního stupně též případně zvážit i otázku spoluzavinění žalobce na vzniklé škodě, neboť žalovaný namítal, že žalobce neučinil žádná preventivní opatření k zabránění vzniku škod na předmětných zemědělských pozemcích.Soud proto v následném prvostupňovém řízení žalobce poučil ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. o jeho povinnosti prokázat aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby (předložení nájemních smluv), dále nechal vypracovat revizní znalecký posudek znaleckým ústavem Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha – Ruzyně a zabýval se otázkou, zda žalobce učinil preventivní opatření k zabránění vzniku škod na předmětných pozemcích (výslechy svědků).V předešlém řízení se soud nejdříve zabýval tím, zda žaloba byla podána včas ve smyslu ustanovení § 55 zákona č. 449/2001 Sb. o myslivosti.Podle § 55 zákona č. 449/2001 Sb. nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit za a) u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla, a b) u škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného období. Současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, poškozený vyčíslí škodu do 15 dnů po provedené sklizni. Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě tří měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu. Nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn ve lhůtách shora uvedených.Z listinných důkazů předložených žalobcem bylo zjištěno, že žalobce uplatňoval u žalovaného škodu, tak jak postupně vznikala, a to dopisy ze dne 27. 8., 9. 9. a 23. 9. 2013. V těchto dopisech žalobce upozorňoval žalovaného na narůstající škodu páchanou černou zvěří na pozemcích uvedených v žalobě a osetých kukuřicí. Poté sklizeň kukuřice proběhla ve dnech 14. a 15. 10. 2013, tak jak vyplývá z potvrzení společnosti , právnická osoba, . Dne 28. 10. 2013 byla žalobci zaslána výzva s vyčíslením škody dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, v částce 176 670 Kč bez DPH. Šedesátidenní lhůta k zaplacení uplynula žalovanému dne 28. 12. 2013, přičemž žaloba byla podána dne 7. 3. 2014, tedy v zákonné tříměsíční lhůtě.Pro přesné vyčíslení škody nechal žalobce vypracovat znalecký posudek číslo 173/20/2013, ve kterém znalec , tituly před jménem, , jméno FO, vyčíslil škodu ve výši 176 400 Kč bez DPH, to je 202 860 Kč (176 400 Kč plus 15 % DPH to je 26 460 Kč). Od takto vyčíslené škody žalobce odečetl částku 4 057 Kč zaslanou žalovaným a opětovně jej vyzval k náhradě škody. Žalovaný však na výzvu nereagoval a ničeho neuhradil.K prokázání aktivní věcné legitimace předložil žalobce soudu nájemní smlouvy na všechny v žalobě uvedené pozemky a rovněž vyslechl vlastníky pozemků. V daném případě se jedná o nájemní smlouvy mezi žalobcem a těmito vlastníky (pronajímateli): , jméno FO, , , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a podnikem Adria , adresa, s.r.o. Všichni pronajímatelé byli rovněž vyslechnuti soudem a potvrdili pravost nájemních smluv s tím, že předmětné pozemky pronajali žalobci. Za takto zjištěného skutkového stavu soud neprovedl důkaz odborným vyjádřením , tituly před jménem, , jméno FO, k tvrzení žalovaného, že předmětné nájemní smlouvy byly vyhotoveny dodatečně. V daném případě se jedná o pouhou spekulaci žalovaného, přičemž žalovaný netvrdil žádné skutečnosti, kvůli kterým by soud mohl mít pochybnosti o pravosti nájemních smluv. Navrhovaný důkaz tímto odborným vyjádřením považuje soud za účelový, neboť výpovědi svědků – pronajímatelů předmětných pozemků pravost nájemních smluv s určitostí potvrdili. Soud proto dospěl k závěru, že žalobce je aktivně legitimován k podání této žaloby, neboť jako nájemci předmětných pozemků mu byla způsobena na porostu kukuřice škoda černou zvěří.V předešlém řízení měl soud prvního stupně k dispozici celkem čtyři znalecké posudky, které se v celkovém vyčíslení škody diametrálně lišily. Znalecký posudek , tituly před jménem, Hynka , jméno FO, , který si vyžádal žalobce, vyčíslil škodu v částce 176 400 Kč bez DPH. Naproti tomu znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , vyžádaný žalovaným, ohodnotil celkovou škodu na předmětných pozemcích částkou 9 157 Kč. V průběhu mediačního řízení, které bylo nakonec neúspěšné, zpracoval další znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , který se přiklonil ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Soud proto nechal vypracovat revizní znalecký posudek, který vyhotovil soudní znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, Tento znalec vyčíslil celkovou škodu částkou 86 094 Kč. Nicméně odvolací soud poukázal na to, že znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, neměl v daném období oprávnění na příslušnou specializaci, a proto dal soudu prvního stupně pokyn, nechť nechá vypracovat další revizní znalecký posudek. Tento posudek byl vypracován znaleckým ústavem Výzkumný ústav rostlinné výroby , adresa, , který celkovou škodu na předmětných pozemcích v roce 2013 vyčíslil částkou 46 560 Kč. Doc. , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , (pracovník znaleckého ústavu) ve své výpovědi před soudem uvedl, že v posudku nehodnotili revizní posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , neboť je pravdou, že v době vypracování posudku jednal mimo okruh své působnosti. Nicméně jeho rozsudek byl vypracován v dobré víře a závěry znaleckého ústavu jsou obdobné jako v jeho posudku. Pokud se týká počtu jedinců na hektar vycházel znalecký ústav z odhadu dřívějších znaleckých posudků. Porosty byly celkem slabé, přičemž obvyklý počet je zhruba 100 000 jedinců na hektar. Znalecký ústav vycházel z toho, co uvedly tehdejší posudky, tedy 60 000 jedinců na hektar. V roce 2013 byla průměrná výnosnost na hektar 30 tun, znalecký ústav uvedl 15 tun na hektar, neboť porosty byly slabší. Škoda ve výši 46 560 Kč je pravděpodobná. Ke znaleckým posudkům dosud provedeným se znalecký ústav vyjádřil tak, že použitá metodika a stanovená výše škody je stanovena chybně, na základě chybného postupu a subjektivních údajů. Diametrální rozdíl mezi znaleckými posudky , tituly před jménem, Hynka , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, by měli vysvětlit sami znalci. Metody jejich výpočtu byly nepochopitelné. Instalace pachových ohradníků, popřípadě občasné obchůzky, jsou schopny zabránit vzniku škody pouze částečně, efekt spočívá v tom, že pach zvěř odradí pouze po určitý čas. Jediná možnost je pozemek oplotit. Procentuálně se nedá vyjádřit snížení škody v případě existence pachových ohradníků. Záleží na množství černé zvěře. Oba účastníci, a to nájemce pozemku (zemědělec) i majitel honitby by měli pro zabránění vzniku škody spolu kooperovat.Soud se tedy, pokud se týká otázky celkové výše škody, přiklonil k reviznímu posudku znaleckého ústavu, který je logický a přesvědčivý. Soud rovněž podrobně vyslechl pracovníka znaleckého ústavu , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který ve své výpovědi před soudem na závěrech znaleckého posudku setrval.Skutečnost, že žalobce činil preventivní opatření k zabránění vzniku škod, potvrdil svědek , jméno FO, , který uvedl, že je pravdou, že v roce 2013 pěstoval žalobce kukuřici a na těchto porostech došlo ke škodě způsobené zvěří. Preventivní opatření proti těmto škodám dělal osobně, když obcházel porosty, kde umisťoval buď kapsle, a tam, kde to nešlo, tak kolky, na kterých byla stavební pěna, na kterou stříkal ochranný postřik. Aplikoval především přípravek Hukinol, potom ještě jednu látku, kterou si již nepamatuje. Tvrdil, že když měli honitbu, tak se střílelo tolik černé zvěře, kolik se jí tam objevilo. Škody na porostech byly minimální, neboť tam seděli tak dlouho až černou zvěř zastřelili. Byla to jejich povinnost. Ročně zastřelí zhruba asi 30 prasat. Když v honitbě nikdo není, tak za tři dny jsou tam prasata znovu. Rovněž i svědek , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že žalobce činil preventivní opatření k zabránění škodám. Použitý přípravek Hukinol však nefunguje úplně na 100 %, takže přesto k nějakým škodám docházelo. Neví, co jiného by žalobce měl použít, neboť v ČR je tento přípravek považován za nejlepší proti škodám způsobených zvěří. Při vypracování znaleckého posudku měl od žalobce informace jaké přípravky použil a měl k tomu předloženy veškeré doklady. Jednou tento přípravek poslal na rozbor, kde bylo zjištěno, že obsahuje přesně to, co obsahovat má. Přesto ke škodám docházelo. Tvrdil, že když byl v předmětné lokalitě, přípravek Hukinol byl jednak v porostu, tak byl i vyvěšen na okraji pole. Jedná se o malou lahvičku a pokud je umístěna v poli, tak na fotografii vidět není. Z dokladů dodatečně zjistil, že přípravky v poli umístil žalobce, kdo jej umístil na okraji prostou, neví.Soud proto na základě revizního znaleckého posudku znaleckého ústavu přiznal žalobci částku 42 503 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 9. 1. 2013 do zaplacení, přičemž prodlení počíná následujícím dnem po splatnosti faktury zaslané žalovanému. Od výše škody uvedené znaleckým ústavem v částce 46 560 Kč soud odečetl částku 4 057 Kč, kterou žalovaný žalobci zaplatil. V daném případě byl mezi účastníky nesporný základ nároku (vznik škody), sporná byla pouze její výše. Výši škody jako nejvíce pravděpodobnou určil renomovaný znalecký ústav Výzkumný ústav rostlinné výroby , adresa, . Aktivní věcná legitimace žalobce byla v řízení prokázána, přičemž žalovaný tvrzené spoluzavinění žalobce neprokázal, neboť žalobce činil v daném období potřebná preventivní opatření k zabránění vzniku škod. Jak však vyplývá z výpovědí , tituly před jménem, Hynka , jméno FO, i , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, tato preventivní opatření nejsou absolutní ochranou, neboť i přes jejich použití k nějakým škodám přesto dochází.Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal částečně úspěšnému žalobci plnou náhradu nákladů řízení, neboť výše plnění závisela na znaleckém posudku. Soud vycházel z těchto judikatorních závěrů:Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 11. 2017, sp. zn. , spisová značka, ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. je výjimkou z obecné zásady úspěchu ve věci, podle níž se řídí rozhodování o náhradě nákladů řízení. Použití uvedené výjimky připadá do úvahy, závisí-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku či na úvaze soudu. Úvahou soudu je míněn i postup podle § 136 o.s.ř., který se uplatní tam, kde je základ nároku dán, avšak jeho výši lze zjistit jen s nepoměrnými obtížemi nebo vůbec. Stejně tak je míněna závislost rozhodnutí na znaleckém posudku, neboť závisí - li na znaleckém posudku rozhodnutí o základu nároku, není důvod podle § 142 odst. 3 o.s.ř. postupovat a na místě je aplikace § 142 odst. 2 o.s.ř. Při aplikaci § 142 odst. 3 o.s.ř. je tímto základem částka přisouzená, z níž se stanoví odměna advokáta za účelem určení výše náhrady nákladů řízení, jež náleží jeho klientovi od protistrany.Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 9. 2016, sp. zn. 25 Cdo 3974/2015 základem pro určení výše odměny advokáta pro účely náhrady nákladů řízení podle § 142 odst. 3 o.s.ř. není částka požadovaná žalobou, nýbrž až částka přisouzená.Stejné právní závěry jsou uvedeny i v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR: sp. zn. 28 Cdo 3808/2016 ze dne 5. 4. 2017, 28 Cdo 1443/2015 ze dne 2. 5. 2016, sp. zn. 23 Cdo 3306/2015 ze dne 3. 12. 2015 i 30 Cdo 2992/2016 ze dne 7. 12. 2016.Vzhledem k tomu, že soud přiznal žalobci částku 42 503 Kč, představuje tato částka tarifní hodnotu odměny advokáta, která je v tomto případě 2 820 Kč za jeden úkon právní služby podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Žalobce v průběhu řízení učinil tyto úkony právní služby:- převzetí a příprava zastoupení- podání žaloby- soudní jednání 17. 9. 2015- vyjádření a návrh důkazu z 6. 9. 2016- soudní jednání dne 25. 10. 2016- vyjádření a návrh důkazu z 26. 10. 2016- soudní jednání dne 10. 1. 2017- soudní jednání dne 4. 4. 2017- soudní jednání dne 19. 12. 2017- odvolání žalobce- návrh na rozhodnutí podle § 107a odst. 1 ze dne 3. 8. 2018- návrh na rozhodnutí podle § 107a odst. 1 ze dne 8. 4. 2020- jednání u odvolacího soudu dne 22. 7. 2020- vyjádření k dovolání ze dne 4. 1. 2021- soudní jednání dne 20. 7. 2021- soudní jednání dne 7. 9. 2021- soudní jednání dne 2. 11. 2021- soudní jednání dne 21. 6. 2022- vyjádření ke znaleckému posudku ze dne 16. 8. 2023- soudní jednání dne 31. 10. 2023- žádost o vyjádření se k důkazu ze dne 21. 12. 2023- soudní jednání dne 21. 5. 2024.Za těchto 22 úkonů právní služby náleží zástupci žalobce odměna advokáta ve výši 62 040 Kč (2 820 Kč krát 22). Zástupci žalobce dále náleží paušální částka v celkové výši 6 600 Kč (300 Kč krát 22 úkonů) podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. Ke shora uvedeným částkám náleží DPH 21 %, neboť zástupce žalobce je plátcem této daně. Žalobce dále platil soudní poplatky (2× 9 941 Kč), a to za podání žaloby a za odvolání. Celková přiznaná náhrada nákladů řízení přiznaná žalobci činí 102 928 Kč.Ohledně náhrady nákladů státu rozhodl soud podle § 148 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce je považován za plně úspěšného, neboť výše plnění závisela na znaleckém posudku. Žalobci byla proto přiznána plná náhrada nákladů řízení. Celková částka 88 100 Kč představuje náklady státu na revizní znalecký posudek Výzkumného ústavu rostlinné výroby ve výši 84 942 Kč, dále náklady státu na znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, v částce 3 150 Kč plus 8 Kč jako ušlý výdělek přiznaný , jméno FO, , který byl vyslechnut u jednání dne 4. 4. 2017. Nutno poznamenat, že na vypracování revizního znaleckého posudku právě znaleckým ústavem Výzkumný ústav rostlinné výroby , adresa, rezolutně trval žalovaný.