14 C 79/2026

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Břetislavem Cvanem v právní věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného Anonymizováno o zaplacení částky 73 252 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 14 474,27 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v částce 22 109,73 Kč- v kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 2 325,83 Kč- v kapitalizovaném úroku ve výši 1 183,62 Kč- v zákonném úroku z prodlení z částky 15 034,28 Kč od 23.04.2024 do zaplacení ve výši 15 %- v úroku 8 % ročně z částky 14 474,27 Kč od 23.04.2024 do zaplaceníIII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 12 260,64 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se zamítá v částce 24 407,36 Kč- v kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 1 008,46 Kč- v kapitalizovaném úroku ve výši 1 554,36 Kč- v zákonném úroku z prodlení z částky 12 641,61 Kč od 15.08.2024 do zaplacení ve výši 15 %- v úroku 8 % ročně z částky 12 260,64 Kč od 15.08.2024 do zaplaceníV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou ze dne 21. 1. 2026 se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 36 584 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 325,83 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 183,62 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 034,28 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení ve výši 15 % a s úrokem 8 % ročně z částky 14 474,27 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení.Žalobce se dále domáhá po žalovaném zaplacení částky 36 668 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 008,46 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 554,36 Kč, se zákonným úrokem z prodlení částky 12 641,61 Kč od 15. 8. 2024 do zaplacení ve výši 15 % a s úrokem 8 % ročně z částky 12 260,64 Kč od 15. 8. 2024 do zaplacení.Žalobu odůvodnil tím, že dlužná částka představuje dva neuhrazené úvěry, které právní předchůdce žalobce, společnost , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se , adresa, , poskytl žalovanému. Aktivní věcná legitimace žalobce k podání této žaloby vyplývá ze skutečnosti, že původní věřitel postoupil svoji pohledávku za žalovaným na žalobce, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno.Žalovaný je v současné době ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici , adresa, . Žalobu spolu s výzvou k vyjádření obdržel do vlastních rukou dne 18. 3. 2026, avšak ve stanovené lhůtě se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný netrval na své účasti u soudního jednání. Soud proto jednal v nepřítomnosti žalovaného a vycházel z listinných důkazů předložených žalobcem.Ze smlouvy o úvěru číslo , hodnota, soud zjistil a má za prokázané, že původní věřitel poskytl žalovanému dne 7. 7. 2022 na základě smlouvy o úvěru peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit původnímu věřiteli jistinu ve výši 20 000 Kč, dále zaplatit úrok ve výši 1 014 Kč, za poskytnutí úvěru zaplatit úplatu ve výši 9 800 Kč, dále náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 770 Kč a za inkaso plateb v hotovosti se žalovaný zavázal zaplatit inkasní poplatek ve výši 3 600 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 37 184 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 2 656 Kč.Ze smlouvy o úvěru číslo , hodnota, soud zjistil a má za prokázané, že původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 8. 12. 2021 smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 26 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit původnímu věřiteli jistinu ve výši 26 000 Kč, dále zaplatit úrok ve výši 1 588 Kč, za poskytnutí úvěru se zavázal zaplatit úplatu 17 420 Kč, dále zaplatit náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 4 158 Kč a za inkaso plateb v hotovosti zaplatit částku 5 200 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 54 366 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 17 měsíčních splátkách ve výši 3 198 Kč.Před poskytnutím úvěrů posuzoval původní věřitel úvěruschopnost žalovaného a vycházel z jeho , částka, . Tyto informace si ověřil z pracovní smlouvy a výplatních pásek žalovaného. Původní věřitel dále nahlížel do veřejných registrů a dospěl k závěru, že žalovaný je schopen úvěr řádně splácet.Žalovaný však oba úvěry řádně a včas nesplácel a dostal se takto do prodlení. Dlužnou částku žalovaný neuhradil ani po zaslání předžalobní výzvy. Z titulu úvěrové smlouvy na částku 20 000 Kč požaduje žalobce po žalovaném:- neuhrazenou jistinu ve výši 14 474,27 Kč- úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 560,01 Kč- úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 000 Kč- úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 978,29 Kč- úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 571,43 Kč- smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč- úrok vyčíslený od 8. 9. 2023 do 22. 4. 2024 z dlužné jistiny ve výši 1 183,62 Kč- zákonný úrok z prodlení vyčíslený od prodlení do 22. 4. 2024 ve výši 2 325,83 Kč.Z titulu úvěrové smlouvy na částku 26 000 Kč požaduje žalobce po žalovaném:- neuhrazenou jistinu ve výši 12 260,64 Kč- úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 380,97 Kč- úhradu za poskytnutí úvěru a za uzavření smlouvy ve výši 7 172,94 Kč- úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 712,27 Kč- úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2 141,18 Kč- smluvní pokutu ve výši 13 000 Kč- úrok vyčíslený od 9. 5. 2023 do 22. 4. 2024 z dlužné jistiny ve výši 1 243,76 Kč- zákonný úrok z prodlení vyčíslený od prodlení do 22. 4. 2024 ve výši 407,99 Kč- úrok ve výši 310,60 Kč kapitalizovaný za období od 23. 4. 2024 do 14. 8. 2024- úrok z prodlení ve výši 600,47 Kč kapitalizovaný za období od 23. 4. 2024 do 14. 8. 2024.Podle § 1796 občanského zákoníku neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, to platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Soud dospěl k závěru, že úvěrové smlouvy jsou absolutně neplatné ve smyslu § 1796 ve spojení s § 588 občanského zákoníku, neboť původní věřitel si nechal od žalovaného slíbit plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru. V případě prvního úvěru měl žalovaný vrátit žalobci za poskytnutou částku ve výši 20 000 Kč částku 37 184 Kč a u druhého úvěru za poskytnutí částky 26 000 Kč měl žalovaný vrátit celkem částku 54 366 Kč. V daném případě se tedy jedná o lichevní jednání ze strany původního věřitele, které nepožívá právní ochrany a takováto smlouva je absolutně neplatná. Soud proto posoudil nárok uplatněný v žalobě jako nárok z bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 a násl. občanského zákoníku. Soud u jednání dne 19. 5. 2026 o tomto poučil podle § 118a odst. 2 o. s. ř. zástupkyni žalobce, která se však k tomuto právnímu názoru soudu nevyjádřila. Žalobce tvrdí, že v případě prvního úvěru žalovaný neuhradil z jistiny částku ve výši 12 260,64 Kč a v případě druhého úvěru neuhradil z jistiny částku 14 474,27 Kč. V případě bezdůvodného obohacení je povinností žalovaného vrátit žalobci pouze částku, kterou od původního věřitele obdržel. Soud proto zavázal žalovaného povinností vrátit žalobci neuhrazenou jistinu úvěrů, a to částku 14 474,27 Kč a částku 12 260,64 Kč. Vzhledem k tomu, že předmětné úvěrové smlouvy jsou absolutně neplatné jako celek, nemohou platit ujednání o smluvní pokutě, veškerých poplatcích i splatnosti. Soud proto ve zbytku uplatněného nároku žalobu jako nedůvodnou zamítl.Ohledně náhrady nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch obou ve sporu byl v podstatě obdobný.