14 C 81/2025

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudcem Mgr. Břetislavem Cvanem v právní věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO: IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 33 388 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 16 563,86 KčKapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 654,64 Kč.Kapitalizovaný úrok ve výši 834,33 Kč.Zákonný úrok z prodlení z částky 14 635,03 Kč od 23.04.2024 do zaplacení ve výši 14,75 %.Úrok 8 % ročně z částky 13 974,23 Kč od 23.04.2024 do zaplacení,to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v částce 16 824,14 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobou ze dne 5. 10. 2024 se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky 33 383 Kč s obchodním úrokem i úrokem z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku shora. Žalobu odůvodnil tím, že dlužná částka představuje neuhrazený úvěr, který právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, . poskytl žalované. Aktivní věcná legitimace žalobce k podání této žaloby vyplývá ze skutečnosti, že původní věřitel společnost , právnická osoba, . postoupil svoji pohledávku za žalovanou na žalobce, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 s účinností ke dni 29. 5. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno.K soudnímu jednání se žalovaná bez omluvy nedostavila, soud proto jednal v její nepřítomnosti a vycházel z listinných důkazů předložených žalobcem.Ze smlouvy o úvěru číslo , hodnota, soud zjistil a má za prokázané, že právní předchůdce žalobce společnost , právnická osoba, . poskytla žalované úvěr ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. Ve smlouvě se žalovaná zavázala kromě jistiny zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok ve výši 761 Kč, úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, zaplatit náklady na vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 077 Kč a za inkaso plateb hotovosti ve svém bydlišti se zavázala zaplatit poplatek ve výši 2 700 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 27 888 Kč měla žalovaná splácet ve 14měsíčních splátkách, každá splátka ve výši 1 992 Kč.Z transakční historie smlouvy soud zjistil, že žalovaná zaplatila pouze jednu splátku v hotovosti dne 22. 11. 2022 (následující den po uzavření smlouvy) ve výši 2 000 Kč. Proto dnem následujícím po marném uplynutí lhůty pro úhradu další řádné splátky vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na uhrazení celé zbývající neuhrazené části dlužné částky, která se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 13 974,23 Kč, z úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 660,80 Kč, z úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 6 817 Kč, z úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 928,83 Kč a z úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště v částce 2 507,14 Kč. Žalobce dále požaduje smluvní pokutu ve výši 7 500 Kč, jejíž důvodnost i výši nijak neodůvodnil. V žalobě pouze uvedl, že v důsledku porušení smluvních povinností žalované vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na úhradu smluvní pokuty. Žalobce dále požaduje obchodní úrok z úvěru ve výši 8 % p. a. a zákonný úrok z prodlení, tak jak je uvedeno ve výroku shora. Dlužnou částku žalovaná neuhradila ani po zaslání předžalobní výzvy, která jí byla odeslána doporučeně dne 11. 9. 2024. Tuto předžalobní výzvu žalobce soudu předložil.Žalobce dále tvrdil, že jeho právní předchůdce zkoumal před uzavřením smlouvy o úvěru úvěruschopnost žalované, když vycházel z její pracovní smlouvy a mzdových lístků, ze kterých bylo zjištěno, že její průměrný čistý měsíční příjem činil 20 320 Kč, celkové měsíční výdaje 11 510 Kč, takže použitelný měsíční příjem byl ve výši 8 810 Kč. Právní předchůdce žalobce dospěl k závěru, že žalovaná je schopna úvěr splácet.Podle § 1796 občanského zákoníku neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.Soud žalobě vyhověl v části, ve které se žalobce domáhal po žalované neuhrazené jistiny ve výši 13 574,23 Kč, úroku za dobu poskytnutí úvěru ve výši 660,80 Kč a poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 928,83 Kč. V součtu se jedná o částku 16 563,86 Kč s příslušenstvím. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru a poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná uhradila pouze jednu splátku ve výši 2 000 Kč, takže je povinna uhradit zbytek nevrácené jistiny, zaplatit dohodnuté úroky i poplatek za administrativní činnost v souvislosti s úvěrovým případem. Všechny tyto dílčí nároky vycházejí z úvěrové smlouvy, přičemž žalovaná žádným způsobem neprokázala, že by dlužnou částku žalobci uhradila.Soud však žalobu částečně zamítl v požadovaném poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 817 Kč, dále v poplatku za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště ve výši 2 507,14 Kč a ve smluvní pokutě ve výši 7 500 Kč. Celkem se jedná o částku 16 824,14 Kč. Částka 7 350 Kč uvedená ve smlouvě za poskytnutí úvěru (úvěr ve výši 15 000 Kč) je zcela nepřiměřená, lichevní a v souladu s dobrými mravy. V úvěrové smlouvě je uvedena zápůjční úroková sazba 8 % p. a. Tato informace je však pro spotřebitele zcela matoucí, neboť dle smlouvy celková dlužná částka se z 15 000 Kč zvyšuje na 27 888 Kč ! V daném případě se jedná téměř o stoprocentní navýšení (nikoli pouze 8 % p.a.), přičemž žalobce nijak nespecifikoval, za jaké činnosti si účtuje navíc částku 7 350 Kč, když veškeré administrativní náklady s poskytnutím úvěru jsou zahrnuty v částce 2 077 Kč (náklady na vyhodnocení úvěru). Částka 7 350 Kč tedy představuje tzv. skrytý úrok, který dlužnou částku neúměrně navyšuje. Rovněž poplatek za inkaso plateb v hotovosti ve výši 2 700 Kč je žalobcem požadován zcela nedůvodně, neboť tuto „službu“ právní předchůdce žalobce vůbec nevykonal, protože žalovaná zaplatila v hotovosti pouze jednu splátku, a to následující den po poskytnutí úvěru.Pokud se týká smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč, žalobce ji nijak neodůvodnil a nevysvětlil její výpočet. Navíc ustanovení o povinnosti platit smluvní pokutu je ve smlouvě uvedeno velmi malým písmem, takže toto ujednání ve smlouvě zcela zaniká. Soud proto při posouzení tohoto uplatněného nároku vycházel ze závěru nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 11. 2013, spisová značka I ÚS 3512/11, v jehož bodech 32 a 33 bylo vysloveno, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmí sloužit k tomu, aby do nich často v nepřehledné a složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná, a o kterých předpokládal, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak přesto dodavatel učiní, nepočínal si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.Soud dále rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch každého z nich byl poloviční.