16 C 104/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr Marií Indriškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 5.000 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5.000 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 5.000 Kč od 13. 1. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1.489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 20. 1. 2021 a doplněnou dne 13. 5. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 5.000 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 5.000 Kč od 13. 1. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnil následovně. Žalobce je obchodní společností podnikající v oblasti poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací a s účinností ode dne [datum] došlo ke změně dosavadní obchodní firmy [právnická osoba] na [právnická osoba] Žalobce dne 3. 6. 2019 uzavřel s žalovaným smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací [číslo] na dobu 24 měsíců. Na základě této smlouvy zajišťoval žalobce žalovanému služby spočívající v poskytování televizního vysílání prostřednictvím internetu, a to až do dne 31. 1. 2020, kdy byla smlouva ukončena. V souladu s čl. 8 Všeobecných podmínek žalobce měl žalovaný povinnost do 10 dnů od ukončení smlouvy vrátit žalobci pronajaté technické zařízení Set-top box/CA [anonymizováno] sériové číslo [anonymizováno] (dále jen„ technické zařízení“). Toto technické zařízení, které žalovaný od žalobce převzal, v rozporu se svými povinnostmi žalovaný žalobci po ukončení smlouvy [číslo] nevrátil, v důsledku čehož vznikl žalobci dle smlouvy nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč. Žalovaný byl vyzván dne 30. 12. 2020 žalobcem k vrácení technického zařízení a k zaplacení smluvní pokuty za nevrácené technické zařízení. Žalovaný ani na základě takového upomenutí před podáním této žaloby své závazky vůči žalobci nesplnil, a to ani částečně. Žalovaný se neuhrazením vyúčtované smluvní pokuty v celkové výši 5.000 Kč ocitl v prodlení, proto žalobce uplatňuje současně nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč a to, s ohledem na dodatečnou sedmidenní ke splnění povinností poskytnutou žalovanému ve výzvě ze dne 30. 12. 2020, za dobu od 13. 1. 2021 do zaplacení.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že se nevyjádřil ani k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě obsahu spisu a žalobcem předložených důkazů, kterými byly smlouva o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] ze dne 3. 6. 2019, faktura vystavená žalobcem žalovanému dne 30. 5. 2019 na částku 200 Kč za dopravu k [číslo], faktury vystavené žalobcem žalovanému dne 20. 8. 2019, 18. 9. 2019, 22. 10. 2019 a 18. 11. 2019 mimo jiné i za pronájem STB NET Arris, výzva k úhradě dluhu ze dne 5. 1. 2020, výzva k vrácení technického zařízení a úhradě smluvní pokuty ze dne 10. 3. 2020, předžalobní výzva ze dne 30. 12. 2020 a podací lístek ze dne 30. 12. 2020, výpis z obchodního rejstříku týkající se žalobce, všeobecné podmínky pro poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, zvláštní podmínky pro službu kombinované televize [anonymizována dvě slova]. Na základě nich soud zjistil skutkový stav, tak jak jej žalobce popsal v žalobě.

3. Předmětem řízení je nárok pronajímatele vůči nájemci movité věci na zaplacení smluvní pokuty za včasné nevrácení pronajaté věci při skončení nájmu. Nájem je upraven v ustanoveních § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“) a smluvní pokuta v ustanoveních §2048 a následujících OZ. Podle § 2201 OZ nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2225 odst.1 OZ při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu. Podle § 2048 odst.1 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

4. S ohledem na zjištěný skutkový stav a citovaná ustanovení právních předpisů má soud za prokázané, že žalobce pronajal žalovanému technické zařízení [anonymizováno 5 slov], a to v souvislosti s uzavřením smlouvy účastníků o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] v níž byla sjednána smluvní pokuta 5.000 Kč mimo jiné i pro případ nevrácení tohoto technického zařízení. Smluvní vztah účastníků, včetně nájmu uvedeného technického zařízení, byl předčasně ukončen ke dni 31. 1. 2020 a žalobce žalovaného vyzval v březnu 2020 k vrácení uvedeného technického zařízení a k zaplacení smluvní pokuty ve výši 5.000 Kč a poté znovu v prosinci 2020. Soud tak považuje nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty za oprávněný, proto žalobě vyhověl v plném rozsahu, včetně požadovaného úroku z prodlení z uvedené částky od 13. 1. 2021 do zaplacení ve výši 8,25% ročně, která odpovídá zákonné sazbě.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.489 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem ve výši 1.089 Kč. Advokátovi totiž náleží odměna ve výši 600 Kč stanovená dle §14b odst.1 bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, za tři úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a podání žaloby), paušální náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za uvedené tři úkony právní služby po 100 Kč dle §14b odst.5 písm. a) citované vyhlášky a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad hotových výdajů advokáta, tj. z částky 900 Kč, což je 189 Kč.

6. Soud při rozhodování o náhradě nákladů na právní zastoupení postupoval podle citovaných ustanovení advokátního tarifu, protože předmětem řízení je částka do 10.000 Kč a soud má za to, že v tomto případě se jedná o řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, tedy ve věcech smluvních pokut při nevrácení technického zařízení pronajatého žalobcem klientům v souvislosti s uzavřením smluv o poskytování služeb elektronických komunikací.