16 C 13/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka a úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 9 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky částka a ohledně úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 9 % ročně.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne datum, doplněnou dne datum, domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne datum byla mezi původním věřitelem právnická osoba, IČO, a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru číslo v níž se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout bezúčelový hotovostní úvěr ve výši částka s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou, na dobu určitou, což učinil dne datum, a žalovaný skutečnost převzetí úvěru potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli vedle poskytnutého úvěru rovněž poplatky za vyhodnocení a sjednání úvěru, inkasní poplatek a kapitalizovaný úrok v celkové výši částka (respektive částka po odpočtu administrativního poplatku částka, který byl splatný při podpisu smlouvy o úvěru, a který žalobce žalobou neuplatnil), a to ve 13 měsíčních splátkách, přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a poslední splátka byla splatná ke dni datum. Ke dni datum byla část závodu společnosti právnická osoba převedena ve prospěch společnosti právnická osoba, IČO. Dne datum žalobce, coby postupník, uzavřel se společností právnická osoba, coby postupitelem, smlouvu o postoupení pohledávky. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkově částku částka. S ohledem ke skutečnosti, že žalovaný závazek nesplnil řádně a včas, požadoval žalobce rovněž úrok z prodlení v zákonné výši 9 % z žalované částky částka od datum do zaplacení. Dne datum byla žalovanému zaslána předžalobní výzva.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž se žádný z účastníků nedostavil, přičemž pouze žalobce svou nepřítomnost omluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků a u uvedeného jednání provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti.

3. Dle smlouvy o úvěru číslo ze dne datum mezi společností právnická osoba, IČO, a žalovaným se jmenovaná společnost zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka na 13 měsíců a žalovaný se zavázal uhradit úvěr spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši částka, z čehož úrok činil částka, částka činil poplatek za uzavření smlouvy, částka poplatek za správu úvěru a částka činil poplatek za hotovostní výběr splátek, a to v 13 pravidelných měsíčních splátkách po částka. Ve smlouvě je sice uvedeno, že žalovaný převzal poskytnutou jistinu v hotovosti při podpisu smlouvy, zároveň je však uvedeno, že poplatek ve výši částka za uzavření smlouvy je splatný při podpisu smlouvy, a jelikož sám žalobce v žalobě uvedl, že žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit poskytnutý úvěr s příslušenstvím ve výši částka, soud má za prokázané, že žalovanému byla vyplacena pouze částka částka. Zároveň je ve smlouvě uvedeno, že dlužník má právo kteroukoli splátku uhradit věřiteli též převodem na účet věřitele uvedený v záhlaví této smlouvy, ale že nárok věřitele na úhradu poplatku za hotovostní výběr splátky tímto není dotčen.

4. Z předložených důkazů, a to z žádosti o poskytnutí úvěru vyplněné žalovaným, z dokladu o posouzení bonity klienta, ze scoringové karty k úvěru číslo z pracovní smlouvy žalovaného, z výplatních lístků žalovaného a ze smlouvy o nájmu bylo zjištěno, že jmenovaná společnost jako poskytovatel úvěru před poskytnutím úvěru řádně posuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, přičemž vycházel především z informací získaných od žalovaného ohledně jeho poměrů. Ze smlouvy o prodeji části závodu ze dne datum soud zjistil, že touto smlouvou byla část závodu společnosti právnická osoba zahrnující i pohledávku za žalovaným převedena na společnost právnická osoba Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a z přílohy - seznam postupovaných pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že právní předchůdce žalobce, společnost právnická osoba jako postupitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce jako postupníka a tuto skutečnost žalovanému oznámil. Z předžalobní výzvy ze dne datum a z podacího lístku z téhož dne, soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil jej na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou.

5. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je postoupený nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, na sjednaný úrok, sjednané poplatky a úrok z prodlení vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené dle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále„ OZ“) jako smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále„ ZSÚ“). Dle § 2395 OZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2396 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Podle § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 OZ s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená. Podle § 551 až §554 OZ právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží. Podle § 576 OZ, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

6. Na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce na základě smlouvy o úvěru ze dne datum poskytl žalovanému při podpisu této smlouvy částku částka v hotovosti na 13 měsíců za úrok částka a žalovaný byl povinen tuto částku, tj. částka jmenované společnosti zaplatit do 13 měsíců, tj. do datum. Jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný zaplatil na poskytnutý úvěr více než částku částka, jak tvrdí žalobce, je žalovaný s nesplacenou částkou částka v prodlení od datum, a vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že pohledávka úvěrujícího z uvedené smlouvy přešla na žalobce, je žalovaný povinen žalobci tuto částku zaplatit včetně zákonného úroku z prodlení z ní, jdoucího od datum do zaplacení. Proto soud žalobě v této části vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I.

7. Ve zbývající části soud žalobu zamítl (výrok II.) z následujících důvodů. Pokud se jedná o zbylou část celkových sjednaných nákladů úvěru, které vyjma smluvního úroku představovaly poplatek za uzavření smlouvy, poplatek za správu úvěru a poplatek za hotovostní výběr splátek, pak uvedené„ poplatky“ soud považuje za sjednané v rozporu se zákonem, jelikož podle § 2395 OZ při smlouvě o úvěru lze sjednat pouze úroky. S ohledem na celkovou výši těchto„ poplatků“, která činí 45 % z částky, která měla být spotřebiteli poskytnuta, ve spojení s úrokem 73 %, není ani zcela jasné, za co konkrétně měly být poplatky hrazeny. Soud poukazuje také na to, že nejsou vyloučeny bezhotovostní platby splátek (a to i všech), které však nemají vliv na výši inkasního poplatku. Soud má za to, že těmito„ poplatky“ úvěrující pouze zastřel zvýšení odměny za poskytnutý úvěr, kterou by měl být toliko úrok, a to jak v rozporu s dobrými mravy dle § 588 OZ, tak se zákonem o spotřebitelském úvěru. Soud proto ujednání o povinnosti žalovaného platit tyto poplatky považuje za neplatné a nárok žalobce na ně za neoprávněný.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že úspěch žalobce činí 52,88 % a úspěch žalovaného činí 47,12 %, a tedy je přibližně stejný, soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na exekuci.