16 C 13/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] a úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky [částka] a ohledně úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9 % ročně.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum], doplněnou dne [datum], domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] byla mezi původním věřitelem [právnická osoba], [IČO], a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru [číslo] v níž se původní věřitel zavázal žalovanému poskytnout bezúčelový hotovostní úvěr ve výši [částka] s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou, na dobu určitou, což učinil dne [datum], a žalovaný skutečnost převzetí úvěru potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli vedle poskytnutého úvěru rovněž poplatky za vyhodnocení a sjednání úvěru, inkasní poplatek a kapitalizovaný úrok v celkové výši [částka] (respektive [částka] po odpočtu administrativního poplatku [částka], který byl splatný při podpisu smlouvy o úvěru, a který žalobce žalobou neuplatnil), a to ve 13 měsíčních splátkách, přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a poslední splátka byla splatná ke dni [datum]. Ke dni [datum] byla část závodu společnosti [právnická osoba] převedena ve prospěch společnosti [právnická osoba], [IČO]. Dne [datum] žalobce, coby postupník, uzavřel se společností [právnická osoba], coby postupitelem, smlouvu o postoupení pohledávky. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkově částku [částka]. S ohledem ke skutečnosti, že žalovaný závazek nesplnil řádně a včas, požadoval žalobce rovněž úrok z prodlení v zákonné výši 9 % z žalované částky [částka] od [datum] do zaplacení. Dne [datum] byla žalovanému zaslána předžalobní výzva.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se žádný z účastníků nedostavil, přičemž pouze žalobce svou nepřítomnost omluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků a u uvedeného jednání provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti.

3. Dle smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] mezi společností [právnická osoba], [IČO], a žalovaným se jmenovaná společnost zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] na 13 měsíců a žalovaný se zavázal uhradit úvěr spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši [částka], z čehož úrok činil [částka], [částka] činil poplatek za uzavření smlouvy, [částka] poplatek za správu úvěru a [částka] činil poplatek za hotovostní výběr splátek, a to v 13 pravidelných měsíčních splátkách po [částka]. Ve smlouvě je sice uvedeno, že žalovaný převzal poskytnutou jistinu v hotovosti při podpisu smlouvy, zároveň je však uvedeno, že poplatek ve výši [částka] za uzavření smlouvy je splatný při podpisu smlouvy, a jelikož sám žalobce v žalobě uvedl, že žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit poskytnutý úvěr s příslušenstvím ve výši [částka], soud má za prokázané, že žalovanému byla vyplacena pouze částka [částka]. Zároveň je ve smlouvě uvedeno, že dlužník má právo kteroukoli splátku uhradit věřiteli též převodem na účet věřitele uvedený v záhlaví této smlouvy, ale že nárok věřitele na úhradu poplatku za hotovostní výběr splátky tímto není dotčen.

4. Z předložených důkazů, a to z žádosti o poskytnutí úvěru vyplněné žalovaným, z dokladu o posouzení bonity klienta, ze scoringové karty k úvěru [číslo] z pracovní smlouvy žalovaného, z výplatních lístků žalovaného a ze smlouvy o nájmu bylo zjištěno, že jmenovaná společnost jako poskytovatel úvěru před poskytnutím úvěru řádně posuzovala schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, přičemž vycházel především z informací získaných od žalovaného ohledně jeho poměrů. Ze smlouvy o prodeji části závodu ze dne [datum] soud zjistil, že touto smlouvou byla část závodu společnosti [právnická osoba] zahrnující i pohledávku za žalovaným převedena na společnost [právnická osoba] Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z přílohy - seznam postupovaných pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba] jako postupitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce jako postupníka a tuto skutečnost žalovanému oznámil. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z podacího lístku z téhož dne, soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil jej na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou.

5. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je postoupený nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, na sjednaný úrok, sjednané poplatky a úrok z prodlení vyplývající ze smlouvy o úvěru uzavřené dle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále„ OZ“) jako smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále„ ZSÚ“). Dle § 2395 OZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2396 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Podle § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 OZ s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená. Podle § 551 až §554 OZ právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží. Podle § 576 OZ, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

6. Na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce na základě smlouvy o úvěru ze dne [datum] poskytl žalovanému při podpisu této smlouvy částku [částka] v hotovosti na 13 měsíců za úrok [částka] a žalovaný byl povinen tuto částku, tj. [částka] jmenované společnosti zaplatit do 13 měsíců, tj. do [datum]. Jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný zaplatil na poskytnutý úvěr více než částku [částka], jak tvrdí žalobce, je žalovaný s nesplacenou částkou [částka] v prodlení od [datum], a vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že pohledávka úvěrujícího z uvedené smlouvy přešla na žalobce, je žalovaný povinen žalobci tuto částku zaplatit včetně zákonného úroku z prodlení z ní, jdoucího od [datum] do zaplacení. Proto soud žalobě v této části vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I.

7. Ve zbývající části soud žalobu zamítl (výrok II.) z následujících důvodů. Pokud se jedná o zbylou část celkových sjednaných nákladů úvěru, které vyjma smluvního úroku představovaly poplatek za uzavření smlouvy, poplatek za správu úvěru a poplatek za hotovostní výběr splátek, pak uvedené„ poplatky“ soud považuje za sjednané v rozporu se zákonem, jelikož podle § 2395 OZ při smlouvě o úvěru lze sjednat pouze úroky. S ohledem na celkovou výši těchto„ poplatků“, která činí 45 % z částky, která měla být spotřebiteli poskytnuta, ve spojení s úrokem 73 %, není ani zcela jasné, za co konkrétně měly být poplatky hrazeny. Soud poukazuje také na to, že nejsou vyloučeny bezhotovostní platby splátek (a to i všech), které však nemají vliv na výši inkasního poplatku. Soud má za to, že těmito„ poplatky“ úvěrující pouze zastřel zvýšení odměny za poskytnutý úvěr, kterou by měl být toliko úrok, a to jak v rozporu s dobrými mravy dle § 588 OZ, tak se zákonem o spotřebitelském úvěru. Soud proto ujednání o povinnosti žalovaného platit tyto poplatky považuje za neplatné a nárok žalobce na ně za neoprávněný.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že úspěch žalobce činí 52,88 % a úspěch žalovaného činí 47,12 %, a tedy je přibližně stejný, soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.