16 C 133/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 23.494 Kč s příslušenstvím, I.) Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 5.999 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5.999 Kč od 1. 9. 2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 55,24 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II.) Žaloba se zamítá ohledně částky 182 Kč a ohledně částky 17.313 Kč. III.) Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1.) Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 7. 4. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 5.999 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5.999 Kč od 1. 9. 2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 55,24 Kč, částku 182 Kč a částku 17.313 Kč jako smluvní pokuty, přičemž celou žalovanou částku požadoval jako náhradu zbytku škody, který mu nebyl přiznán v trestní řízení, a žalobu odůvodnil následovně. Žalobce, zastoupen prodejcem, uzavřel s žalovaným úvěrovou smlouvu č. [anonymizováno] ze dne 29. 11. 2017, jejímž předmětem bylo financování nákupu zboží specifikovaného žalovaným – motocykl, a jejíž nedílnou součást tvoří Úvěrové podmínky [číslo] [anonymizováno] ze dne 1. 11. 2016 (dále jen "OP") a sazebník poplatků. Žalobce se zavázal, že žalovanému poskytne způsobem a za podmínek dle smlouvy a OP peněžní prostředky, přičemž žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit za ně úroky. Žalobce poskytl dne 7. 12. 2017 žalovanému úvěr ve výši 34.990 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit poskytnutý úvěr včetně sjednaného příslušenství v 70 pravidelných měsíčních splátkách po 913 Kč, splatných nejpozději vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce, když první splátka byla splatná dne 15. 12. 2017. Úrok z úvěru činil 19,94 % ročně, při stanovené výši RPSN 21,89 %. Žalovaný však neuhradil 4. splátku, pročež tak porušil svou povinnost splácet své závazky z poskytnutého úvěru řádně a včas. Ve smlouvě bylo přitom sjednáno, že v takovém případě je žalovaný povinen uhradit žalobci nejen dlužné splátky, veškeré příslušenství, náklady a sankce, nýbrž i nesplacenou část jistiny úvěru a sankce za porušení závazkového vztahu. Prodlení v plnění peněžních závazků žalovaného má za následek vznik práva žalobce na smluvený úrok z prodlení a smluvní pokutu dle sazebníku. Vedle toho je žalobce oprávněn požadovat úroky z úroků. Dlužná částka závazků žalovaného vůči žalobci dle písemné výzvy ze dne 31. 7. 2018 činila 35.575 Kč. Dlužná částka sestávala z nezaplacených splátek před zesplatněním smlouvy ve výši 4.392 Kč (dlužná splátka ke dni 15. 3. 2018 činila 740 Kč, dlužná splátka ke dni 15. 4. 2018 činila 913 Kč, dlužná splátka ke dni 15. 5. 2018 činila 913 Kč, dlužná splátka ke dni 15. 6. 2018 činila 913 Kč, dlužná splátka ke dni 15. 7. 2018 činila 913 Kč), z části jistiny zbývající po zesplatnění závazků žalovaného ke dni 19. 8. 2018 ve výši 32.445 Kč, poplatků za odeslané písemné upomínky ve výši 300 Kč (poplatek za jednu upomínku činí 150 Kč dle Sazebníku, přičemž byly odeslány celkem dvě upomínky), účelně vynaložených nákladů za oznámení o okamžité splatnosti jistiny úvěru ve výši 200 Kč, požadovaného úroku z prodlení s dlužnými splátkami ve výši 56 Kč a smluvní pokuty za prodlení s úhradou dlužných splátek ve výši 182 Kč (tuto smluvní pokutu žalobce požaduje jako samostatný nárok č. 2). Výzva k úhradě ze dne 31. 7. 2018 s uvedením zesplatněných pohledávek byla žalovanému odeslána prostřednictvím doporučené zásilky, kterou si žalovaný vyzvedl dne [datum]. Trestním příkazem Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum] a je vykonatelný, byl žalovaný shledán vinným, že se při uzavírání předmětné smlouvy dopustil přečinu úvěrového podvodu. V tomto rozhodnutí přiznal soud na náhradě škody žalobci částku 31.338 Kč. Tato částka byla přiznaná za škodu způsobenou úvěrovým podvodem na žalobci jako náhrada škody za podvodně uzavřenou smlouvu. Na smlouvu byla započtena částka ve výši 31.338 Kč. Žalovaná částka v nároku č. 1 ponížená o částku ve výši 31.338 Kč činí 5.999 Kč s příslušenstvím (4.392 + 32.445 + 300 + 200 = 37.337 – 31.338 = 5.999 Kč). Žalovaný na přiznanou škodu ničeho neuhradil. Podle § 229 odst. 2 trestního řádu byl žalobce odkázán se zbytkem svého nároku na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Žalobce dále žalobou požadoval částku 182 Kč jako smluvní pokutu 10 % z dlužné splátky splatné dne 15. 4. 2018 ve výši 91 Kč, a smluvní pokutu ve výši 10 % z dlužné splátky splatné dne 15. 5. 2018 ve výši 91 Kč dle Sazebníku. Dále požadoval smluvní pokutu ve výši 17.313 Kč z důvodu, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou i jiné dlužné částky, než je měsíční splátka vyplývající ze smlouvy, a žalobce jí požaduje za období od 20. 8. 2018 do 7. 4. 2020, přičemž jí vypočetl sazbou 0,1% denně z částky 32.445 Kč. 2.) Žalobce žalobou uplatněný nárok požaduje jako náhradu škody, která mu byla způsobena trestný činem žalovaného, což vyjádřil i ve svém prohlášení o tom, že je osvobozen od soudního poplatku podle §11 odst.2 písm. q) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož navrhovatel v řízení o náhradě škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, který byl pravomocným odsuzujícím rozhodnutím v trestní řízení se svým nárokem nebo v jeho zbytku odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Vzhledem k tomu, že tvrzení žalobce obsažená v žalobě toto osvobození od soudního poplatku odůvodňují, soud žalobce k úhradě soudního poplatku nevyzýval. 3.) Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že žalovaný se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud postupoval podle §115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“), a rozhodl ve věci bez nařízení jednání, a rozhodl na základě žalobcem předložených důkazů, z nichž zjistil následující skutkový stav. 4.) Dne 29. 11. 2017 uzavřeli žalobce jako poskytovatel úvěru prostřednictvím prodejce s žalovaným coby nepodnikatelem a klientem úvěrovou smlouvu č. [anonymizováno], v níž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému coby nepodnikateli úvěr ve výši 34.990 Kč na uhrazení ceny zboží – motocyklu. Žalovaný se zavázal splatit tento úvěr 70 měsíčními splátkami po 913 Kč, celkem 63.910 Kč, splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce se splatností první splátky 15. 12. 2017, přičemž z toho pojistné činilo 70 Kč měsíčně. Úrok byl sjednán ve výši 19,94% ročně. Žalovaný při sjednávání úvěru uvedl, že jeho měsíční příjem činí 20.000 Kč a výdaje na bydlení činí 1.000 Kč měsíčně. Zároveň bylo ujednáno, že za každou měsíční splátku tvořenou splátkou jistiny, úroku a pojistného poplatku, kterou žalovaný zcela neuhradí do data splatnosti, zaplatí žalobci jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10% z dlužné měsíční splátky. Dále bylo ujednáno, že pokud se ocitne žalovaný současně v prodlení i s další měsíční splátkou, vzniká mu nově povinnost zaplatit smluvní pokutu z této další měsíční splátky, která nebyla zaplacena ke svému datu splatnosti. Další smluvní pokutu z dřívější měsíční splátky, se kterou je stále v prodlení však již neplatí. Ocitne-li se v prodlení s úhradou jiné dlužné částky, než je měsíční splátka, vzniká mu povinnost platit smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky, ohledně níž je v prodlení. Ve smlouvě je zároveň uvedeno, že úvěr je poskytován rovněž podle podmínek [číslo] ze dne 1. 11. 2016 a sazebníku. Částku 34.990 Kč vyplatil žalobce na účet prodejce dne 7. 12. 2017 (zjištěno z označené smlouvy, ze smlouvy o obchodním zastoupení [číslo] a z výpisu z účtu žalobce vedeného [právnická osoba]) Dopisem datovaným dne 31. 7. 2018 žalobce oznámil žalovanému, že k 16. 7. 2018 zesplatnil pohledávku z uvedené smlouvy, kdy výše dlužných částek splatných do uvedeného dne činí 4.392 Kč, jistina nesplacená do rozhodného dne činí 32.445 Kč, náklady a poplatky podle úvěrové smlouvy činí 500 Kč a úroky z prodlení a smluvní pokuta činí 238 Kč (zjištěno z uvedeného dopisu a z dodejky) 5.) Z trestního příkazu zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že žalovaný byl shledán vinným, že dne [datum] v místě bydliště [obec], prostřednictvím telefonického hovoru, uzavřel se spol. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], úvěrovou smlouvu č. [anonymizováno], na jejímž základě mu byl poskytnutý úvěr ve výši 34.990 Kč, který téhož dne čerpal a použil na financování koupě motocyklu v prodejně [anonymizováno] [obec], přičemž se zavázal poskytnutý úvěr hradit 70 měsíčními splátkami ve výši 913 Kč, ze kterých uhradil první čtyři splátky v celkové hodnotě 3.652 Kč a dále již neuhradil nic, přičemž při sjednávání úvěru uvedl, že je zaměstnán od [datum] jako [anonymizována dvě slova] na dobu neurčitou u zaměstnavatele [právnická osoba] se sídlem [adresa], s čistým měsíčním příjmem 20.000 Kč, ačkoliv si musel být zcela nepochybně vědom skutečnosti, že zde zaměstnán nebyl a takový příjem neměl, čímž byla poškozené [právnická osoba] způsobena přímá škoda ve výši 31.338 Kč, kterýmžto jednáním žalovaný spáchal přečin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 a 4 trestního zákoníku. Zároveň byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě škody částku 31.338 Kč a se zbytkem nároku na náhradu škody byl žalobce odkázán na řízená ve věcech občanskoprávních. Tento trestní příkaz nabyl právní moci dne [datum]. 6.) Předžalobní upomínkou datovanou dnem 1. 2. 2019 žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného vyzval k úhradě částky 50.240,60 Kč z titulu výše uvedené smlouvy do 18. 2. 2019 a tuto upomínku zaslal žalovanému na adresu [obec a číslo]. Další předžalobní upomínkou datovanou dnem 1. 3. 2019 žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalovaného vyzval k úhradě částky 50.494,60 Kč, z titulu výše uvedené smlouvy do 18. 3. 2019 tuto upomínku zaslal žalovanému na adresu [obec a číslo] (zjištěno z označených upomínek a podacích archů a z webových stránek s informacemi o doručování zásilek) Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru č. [anonymizováno] soud zjistil, že za odeslání upomínky bude žalobce požadovat 150 Kč a za odeslání oznámení o odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru částku 200 Kč. 7.) Předmětem tohoto řízení je nárok poškozeného vůči škůdci na náhradu škody způsobené trestný činem škůdce, kdy z důvodu podvodného jednání žalovaného coby škůdce byla mezi účastníky uzavřena úvěrová smlouva a následně žalovaný smluvní povinnosti z uzavřené smlouvy neplnil. 8.) Podle § 135 odst.1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“), je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal. Soud je tedy podle citovaného ustanovení vázán závěrem výše zmiňovaného trestní příkazu o tom, že žalovaný se při uzavírání předmětné úvěrové smlouvy dopustil trestného činu, čímž způsobil žalobci přímou škodu ve výši 31.338 Kč, a tato škoda byla žalovanému uložena k náhradě. 9.) Podle § 2952 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“), hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Podle § 2913 odst.1 OZ poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit. 10.) Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 věta první OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. 11.) Podle § 2048 OZ ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 12.) Podle § 2049 OZ zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. Podle § 2050 OZ je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. 13.) Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. 14.) Podle § 104 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v § 106 až § 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Je-li část smlouvy určena odkazem na obecné podmínky, musí připojit věřitel ke smlouvě jen takovou část obchodních podmínek, která se týká uzavírané smlouvy. 15.) Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16.) Na základě zjištěných skutečností má soud za prokázané, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 OZ, a to jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 34.990 Kč na koupi motocyklu. Žalovaný se zavázal tento úvěr splatit zároveň se sjednaným úrokem 19,94% ročně žalobci v 70 pravidelných měsíčních splátkách po 843 Kč (913 Kč měsíční splátka – 70 Kč pojistné měsíčně). Na sjednaném úroku by tak žalobce obdržel při dodržení splátkového režimu částku 24.020 Kč (843 Kč x 70 - 34.990 Kč), což by byl jeho zisk za 5 let a 10 měsíců za poskytnutí úvěru. Žalovaný svou povinnost nesplnil, pročež žalobce pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy zesplatnil k 16. 7. 2018. Zároveň bylo dodatečně zjištěno, že při uzavírání předmětné smlouvy o úvěru žalovaný uvedl žalobce v omyl tím, že mu sdělil nepravdivé údaje o svých příjmech, v čemž byl soudem shledán trestný čin podvodu, za který byl žalovaný pravomocně odsouzen. Škoda žalobce způsobena tímto jednáním žalovaného tak spočívala v rozdílu mezi žalobcem poskytnutou částkou a sjednaným úrokem (34.990 Kč + 24.020 Kč), případně dalšími náklady, které žalobci v souvislosti s neplacením úvěru žalovaným vznikly, a mezi tím, co žalovaný žalobci doposud na tento účel zaplatil, což bylo dle tvrzení žalobce 3.652 Kč. Vzhledem k tomu, že částka 31.338 Kč již byla žalobci jako náhrada přímé škody, tedy nesplacené jistiny, přiznána pravomocným trestní příkazem, zbývá k úhradě částka 24.020 Kč odpovídající sjednanému úroku, tj. ušlému zisku, a další náklady, které žalobci vznikly na upomínání a zesplatnění úvěru. V tomto řízení žalobce požaduje částku 5.999 Kč skládající se z nákladů na 2 upomínky ve výši 300 Kč a z nákladů na oznámení o okamžité splatnosti jistiny úvěru ve výši 200 Kč, jejichž výše je stanovena sazebníkem, a z částky 5.499 Kč, což podle výpočtu žalobce jsou fakticky splatné úroky. Jelikož soud považuje částku 500 Kč za skutečnou škodu a částku 5.499 Kč za ušlý zisk žalobce, žalobě v tomto rozsahu vyhověl. Zároveň žalobci přiznal i úrok z prodlení z těchto částek, jak požadoval žalobce, neboť má za to, že tento úrok z prodlení je v souladu s §1970 OZ a s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I.) 17.) Pokud se jedná o žalobcem požadované smluvní pokuty ve výši 182 Kč a 17.313 Kč, pak smluvní pokuta není skutečnou škodou ani ušlým ziskem, jak vyplývá z § 2050 OZ, podle něhož, je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. V tomto řízení však žalobce neuplatňuje nároky úvěrujícího vůči úvěrovanému z titulu smlouvy o úvěru, ale nároky poškozeného vůči škůdci z titulu náhrady škody, která byla způsobena trestný činem škůdce. A jelikož sjednaná smluvní pokuta škodou ani ušlým ziskem není, nemohl soud tento nárok žalobci přiznat a žalobu v této části zamítl. (výrok II.) 18.) Zároveň si však soud dovoluje poukázat na to, že i pokud by předmětem tohoto řízení byly smluvní pokuty jako sjednané sankce za porušení sjednaných povinností z titulu úvěrové smlouvy a nikoli z titulu náhrady škody způsobené trestný činem (v takovém případě by byl žalobce povinen zaplatit i odpovídající soudní poplatek), pak ani v takovém případě by soud nemohl žalobci ohledně těchto smluvních pokut vyhovět, jelikož má za to, že byly sjednány v rozporu s dobrými mravy, a to z následujících důvodů. Obě tyto smluvní pokuty byly fakticky sjednány za totéž porušení smluvní povinnosti řádně a včas platit sjednané splátky. Nejprve byla sjednána smluvní pokuta jako jednorázová ve výši 10 % z každé dlužné měsíční splátky a poté, pro případ prodlení s úhradou jiné dlužné částky než je měsíční splátka, což je situace po zesplatnění úvěru, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1% denně z celé dlužné částky. Tudíž v případě zesplatnění by byly některé částky obsažené v konečné dlužné částce sankcionovány smluvní pokutou dvakrát, a to jak jednorázovou smluvní pokutou ve výši 10% tak zároveň smluvní pokutou ve výši 0,1% denně. Dle názoru soudu uvedeným ujednáním dochází k nepřehlednému a nejasnému navyšování smluvní pokuty, z čehož je zřejmé, že úvěrující tímto chce zastřít skutečnou výši sankce za prodlení. Místo jasného ujednání o skutečné výši konečné sankce rozmělňuje smluvní pokutu a ztěžuje tak zjištění její skutečné výše, což odporuje jak § 580 odst. 1 OZ tak ustanovení § 104 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud při svém rozhodování přihlédl mimo jiné k rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 9. 2014 č. j. 39 ICm 3512/2013, dle kterého„ kumulace dvou smluvních pokut za porušení téže povinnosti je zcela zjevným signálem pro úsudek o rozporu předmětné smlouvy s dobrými mravy“. 19.) Zároveň si soud dovoluje konstatovat, že pokud žalobce při poskytování úvěru žalovanému vycházel pouze z údajů o příjmech sdělených mu samotným žalovaným bez ověření těchto údajů příslušnými listinami, pak porušil svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného dle § 84 zákona o spotřebitelském úvěru. Jelikož však žalobu ohledně požadovaných smluvních pokut soud zamítl z výše uvedeného důvodu, nezabýval se již otázkou řádného posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobcem z důvodu nadbytečnosti pro rozhodnutí soudu v tomto řízení. 20.) O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle §142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že úspěch žalovaného v tomto řízení byl vyšší než úspěch žalobce, měl by právo na náhradu poměrné části svých nákladů řízení vůči žalobci. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, proto je soud žádnému z účastníků nepřiznal. 21.) Podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Žalobce je v tomto řízení osvobozen od soudních poplatků podle § 11 odst. 2 písm. q) zákona o soudních poplatcích a soud jeho návrhu částečně vyhověl, ale vzhledem k tomu, že ve větší části byla žaloba zamítnuta a žalovaný by tak měl podle § 142 odst.2 o.s.ř. vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení, nemohl soud uložit povinnost zaplatit soudní poplatek žalovanému.