16 C 136/2022

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobou, podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil následovně. Žalobce je podle § 9 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, v platném znění, vlastníkem místních komunikací nacházejících se na jeho území. Dle § 19a odst. 1 a § 19b odst. 1 tohoto zákona je žalobce oprávněn odstranit z pozemní komunikace vozidlo, jehož provozovatel neuposlechl opatření obecné povahy silničního správního úřadu o označení místní komunikace nebo její části, na kterých je z důvodu veřejného zájmu dočasně zakázáno stání silničních vozidel, příslušnou dopravní značkou. Na základě pověření primátora města Brna č. j.: [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a Příkazní smlouvy [číslo] ze dne [datum], ve znění jejích změn a dodatků, je společnost [právnická osoba], [IČO], oprávněna v rámci výkonu pověření – správy pozemních komunikací na území statutárního města Brna – rovněž zajišťovat odstraňování vozidel při blokovém čištění dle zákona o pozemních komunikacích. Žalovaný je podle výpisu z centrální evidence vozidel provozovatelem osobního motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka], které bylo žalobcem dne [datum] odtaženo z ulice [ulice] v [obec], a to za účelem blokového čištění. Uvedená lokalita, z níž bylo vozidlo žalovaného odtaženo, byla v souladu se zákonem o pozemních komunikacích označena dopravní značkou o dočasném zákazu stání. Vzhledem k tomu, že žalovaný uvedené dopravní značení nerespektoval, bylo vozidlo žalovaného prostřednictvím společnosti [právnická osoba] odtaženo a vráceno na místo odtahu, jak je uvedeno výše. Cena za technický úkon, při odtažení a vrácení zpět do místa odtahu, činí celkově [částka] a je stanovena usnesením schůze Rady města Brna č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a žalovaný je povinen ji dle § 19b odst. 2 citovaného zákona žalobci uhradit. Žalovaný byl ze strany žalobce vyzván k úhradě dlužné částky, avšak do dnešního na svůj dluh neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na to, že žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, a žalobce s uvedeným souhlasil, soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), a ve věci rozhodl bez jednání na základě obsahu spisu a předložených důkazů, kterými byly protokol o provedení technického úkonu/zpětného odtahu v místě ze dne [datum] číslo odtahu [číslo], karta vozidla [anonymizováno] [číslo], příkazní smlouva [číslo] ze dne [datum], pověření správce místních komunikací na území statutárního města Brna účinné ode dne [datum], výpis z usnesení Rady města Brna č. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], výzva k zaplacení nákladů na odstranění vozidla ze dne [datum], kopie doručenky ze dne [datum], fotografie zachycující vozidlo [příjmení] [jméno] [anonymizováno] [číslo] a značku„ zákaz stání“ dne [datum] z důvodu blokového čištění. Z předložených důkazů soud zjistil skutkový stav tak, jak jej žalobce popsal v žalobě.

3. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, je vlastníkem místních komunikací obec, na jejímž území se místní komunikace nacházejí. Podle § 19 odst. 1 citovaného zákona v mezích zvláštních předpisů upravujících provoz na pozemních komunikacích a za podmínek stanovených tímto zákonem smí každý užívat pozemní komunikace bezplatně obvyklým způsobem a k účelům, ke kterým jsou určeny (dále jen "obecné užívání"), pokud pro zvláštní případy nestanoví tento zákon nebo zvláštní předpis jinak. Dle § 19a odst. 1 citovaného zákona silniční správní úřad opatřením obecné povahy dočasně zakáže nebo omezí stání nebo zastavení silničních vozidel na místní komunikaci nebo průjezdním úseku silnice nebo na jejich části, je-li to nezbytné z důvodu mimo jiné údržby. Podle § 19b odst. 1 citovaného zákona, je-li to nezbytné pro naplnění účelu dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel podle § 19a, je vlastník pozemní komunikace oprávněn odstranit silniční vozidlo ponechané na pozemní komunikaci v rozporu s tímto zákazem nebo omezením a odstavit je na vhodném místě. Po pominutí důvodů pro odstranění silničního vozidla je vlastník pozemní komunikace povinen vozidlo bez zbytečného odkladu vrátit na místo, odkud bylo odstraněno, nebo na jiné vhodné místo v bezprostředním okolí viditelné z místa, odkud bylo vozidlo odstraněno. Podle § 19b odst. 2 citovaného zákona, bylo-li dopravní značení na pozemní komunikaci umístěno alespoň 7 dní před prvním dnem dočasného zákazu nebo omezení stání nebo zastavení silničních vozidel, nese náklady na odstranění, odstavení a vrácení silničního vozidla jeho provozovatel.

4. Žalobcem uplatněný nárok tedy vyplývá z výše citovaných ustanovení zákona o pozemních komunikacích, konkrétně se jedná o nárok vlastníka místní komunikace na úhradu nákladů za odstranění silničního vozidla vůči provozovateli vozidla, který nerespektoval dopravní značku zákaz stání z důvodu blokového čištění, pročež toto vozidlo muselo být z komunikace odstraněno. Vzhledem k tomu, že žalobce tento svůj nárok i jeho výši vůči žalovanému prokázal, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Soud zároveň žalobci přiznal i požadovaný úrok z prodlení, na který má žalobce právo podle §1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši dle nařízení vlády č.351/2013 Sb.

5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce [částka] představující jím zaplacený soudní poplatek ve výši [částka] a paušální náhradu účastníka nezastoupeného advokátem za dva úkony po [částka] (převzetí zastoupení a podání žaloby, včetně jejího doplnění) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění nároku žalobce vůči žalovanému u soudu. V daném případě se totiž jedná o nárok statutárního města, které má zřízeno majetkový odbor s oddělením právních služeb, do jehož náplně patří i zastupování města před soudem ve věcech, kam patří agenda vymáhání pohledávek (zjištěno z webových stránek žalobce). V této souvislosti soud odkazuje na nález Ústavního soudu č. III. ÚS 2984/09 ze dne [datum], dle kterého lze u statutárních měst presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byla schopna kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy bez toho, aniž by musela využívat právní pomoci advokátů.