16 C 138/2024

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného o zaplacení částky Anonymizováno.Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka a úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky částka, ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, ohledně kapitalizovaného úroku ve výši částka, ohledně úroku 22,32 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, ohledně úroku z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 11,75 % ročně a ohledně úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,75 % ročně.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku částka, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,75 % ročně a úrok 22,32 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, přičemž žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které jmenovaná společnost poskytla žalovanému částku částka a žalovaný se zavázal vedle vrácení poskytnuté částky zaplatit jmenované společnosti ještě částku částka, a to v 12 pravidelných měsíčních splátkách po částka, přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena na datum. Žalovaný však své povinnosti ze smlouvy řádně neplnil, na uvedenou smlouvu zaplatil pouze částku právnická osoba Kč. Žalobce tak požaduje částku částka jako dlužnou jistinu a částku částka jako dlužný poplatek. Pohledávka jmenované společnosti vůči žalovanému z uvedené smlouvy byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek dne datum.

2. Soud považuje žalobu za doručenou žalovanému v souladu s ustanoveními § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaný se po celou dobu řízení k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání nejprve na den datum, k němuž se dostavil pouze zástupce žalobce a žalovaný svou nepřítomnost neomluvil. Soud tedy v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. věc projednal a ve věci provedl dokazování a jednání odročil za účelem doplnění dokazování na den datum, k němuž se nedostavil žádný z účastníků, přičemž pouze žalobce svou nepřítomnost omluvil. Soud tedy doplnil dokazování a na jeho základě dospěl k následujícím zjištěním.

3. Dne datum uzavřeli společnost právnická osoba a žalovaný smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které dne datum poskytla jmenovaná společnost žalovanému částku částka, a to poukázáním na účet žalovaného (zjištěno z uvedené smlouvy a z potvrzení právnická osoba. o provedení transakce). Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalovaný zaplatí jmenované společnosti vedle poskytnuté částky za poskytnutý úvěr ještě poplatek ve výši částka a pojistné za doplňkové pojištění ve výši částka, a to v 11 měsíčních splátkách po částka a jednou splátkou ve výši částka, se splatností první splátky do 1 měsíce od uzavření smlouvy (zjištěno z uvedené smlouvy). Žalovaný dne datum jmenované společnosti sdělil, že jeho čistý příjem činí částka měsíčně a další příjmy domácnosti činí částka měsíčně, že jeho odhadované měsíční výdaje činí právnická osoba Kč měsíčně, že je svobodný, žije v nájemním bydlení a pracuje na plný úvazek jako ošetřovatel plazů. (zjištěno ze zákaznické karty) Z uvedené karty soud zjistil, že příjmy žalovaného byly ověřovány 2 výplatními páskami a pracovní smlouvou. Žádné doklady, na základě nichž byly ověřovány běžné výdaje žalovaného jako např. nájemné, platby za energie, vodu, apod., v kartě uvedeny nejsou. Dle obchodního rejstříku společnost právnická osoba existuje od datum a žalobce existuje od datum. Jmenovaná společnost postoupila pohledávku vůči žalovanému z uvedené smlouvy žalobci dne datum a oznámila to žalovanému (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího lístku). Před podáním žaloby žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě žalované pohledávky (zjištěno z výzvy a z podacího lístku). Z dalších provedených důkazů soud již žádné další relevantní skutečnosti pro toto řízení nezjistil.

4. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě je předmětem řízení nárok poskytovatele spotřebitelského úvěru vůči spotřebiteli na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení sjednaných poplatků, pojistného a úroků na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do datum (dále jen „ZSÚ“).

5. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

7. Byť v citovaných ustanoveních je až do datum neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru v důsledku řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele stanovena jako relativní, tak podle stávající judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C-679/18 je soud povinen z moci úřední zkoumat, tedy nikoli pouze na základě námitky žalovaného, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně prověřoval úvěruschopnost žalovaného a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr žalobce, že žalovaný bude schopen řádně splácet sjednaný úvěr.

8. Soud posoudil učiněná zjištění s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů a zmíněnou judikaturu Ústavního soudu a Soudního dvora Evropské unie a dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že se poskytovatel spotřebitelského úvěru nezabýval řádně úvěruschopností žalovaného, tj. že žalovaný bude schopen splácet částka měsíčně, ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZSÚ. Z předložených důkazů totiž vyplývá, že poskytovatel spotřebitelského úvěru vůbec neověřoval výdaje žalovaného, tzn. zejména pravidelné výdaje na bydlení. Údaj o běžných výdajích žalovaného ve výši právnická osoba Kč měsíčně uvedený v zákaznické kartě je pak zcela nevěrohodný, jelikož neodpovídá ani běžným cenám potravin, natož cenám energií a nájemného v roce Anonymizováno. Soud proto považuje předmětnou smlouvu o zápůjčce za sjednanou neplatně.

9. S ohledem na své výše uvedené závěry o neplatnosti předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru má soud za to, že žalovaný byl povinen vrátit společnosti právnická osoba pouze poskytnutou jistinu, a to dle ustanovení § 86 a § 87 ZSÚ. Soud má v tomto případě za prokázané, že jmenovaná společnost poskytla žalovanému na základě předmětné smlouvy částku částka, a jelikož žalobce tvrdí, že žalovaný na uvedenou smlouvu zaplatil pouze právnická osoba Kč, a v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný uhradil více, je žalovaný povinen věřiteli z titulu uvedené smlouvy zaplatit rozdíl mezi uvedenými částkami, tj. částku částka. Vzhledem k tomu, že žalobce prokázal, že tento nárok věřitele z předmětné smlouvy mu byl postoupen, soud žalobě ohledně uvedené částky vyhověl. Zároveň žalobci přiznal i úrok z prodlení z uvedené částky v požadované sazbě 11,75 % ročně, a to od datum, což je den následující po dni, kdy byla žaloba doručena žalovanému, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by se výzva věřitele k úhradě dlužné částky dostala do dispoziční sféry žalovaného před doručením žaloby. (výrok I.)

10. S ohledem na uvedené závěry soud žalobu ve zbývající části zamítl. (výrok II.)

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož soud v případě částečného úspěchu účastníků ve sporu náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí nebo žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřizná. Vzhledem k tomu, že v tomto případě nebyl výrazně vyšší úspěch žádného z účastníků ohledně předmětu řízení, za který soud považuje jak žalovanou jistinu, tak příslušenství ke dni vyhlášení tohoto rozsudku (s ohledem na jeho výši), soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal. (výrok III.) Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na exekuci.