16 C 147/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozená Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno . Anonymizováno . sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozená Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zaplacení částky Anonymizováno . Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, a úrok z prodlení z částky , částka, ve výši 9,75 % ročně ode dne , datum, do zaplacení, a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky , částka, a úroku z prodlení z této částky ve výši 9,75 % ročně ode dne , datum, do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří měsíců od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, , , tituly za jménem, , advokáta.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v , adresa, .

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, a doplněnou v průběhu řízení se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky , částka, a úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 9,75 % ročně ode dne , datum, do zaplacení na základě tvrzení, že rodiče žalobkyně , jméno FO, , nar. , datum, , a , jméno FO, , nar. , datum, , půjčili dne , datum, žalované částku , částka, na odkoupení bytu na adrese , adresa, . V té době byla žalovaná partnerkou bratra žalobkyně , jméno FO, mladšího, nar. , datum, , s nímž má dceru , jméno FO, , nar. , datum, , a byla na mateřské dovolené s touto dcerou. Půjčku se zavázala rodičům žalobkyně vrátit v době, kdy bude zaměstnaná na plný úvazek. Přes urgence rodičů o vrácení této půjčky jim žalovaná tuto půjčku ani částečně nevrátila. Následně rodiče žalobkyně zemřeli - matka dne , datum, a otec dne , datum, . Jejich nárok vůči žalované na vrácení uvedené půjčky zdědila žalobkyně. Přestože žalobkyně žalovanou k úhradě půjčky vyzvala, tato jí z uvedené půjčky ničeho nevrátila.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Potvrdila, že rodiče žalobkyně jí částku kolem , částka, v srpnu , Anonymizováno, předali. Dále uvedla, že se jednalo o peníze poskytnuté žalované na koupi jejího nájemního bytu do jejího výlučného vlastnictví od , adresa, z důvodu, že byla partnerkou jejich syna , jméno FO, mladšího. Původní představy účastníků smluvního vztahu byly takové, že žalovaná a , jméno FO, mladší časem byt možná prodají a výtěžek zpeněží nebo jeho část budou investovat do rodinného domu na adrese , adresa, , který byl tehdy ve vlastnictví , jméno FO, mladšího a ve kterém měli jeho rodiče právo doživotního bydlení zřízené formou věcného břemene. Poté došlo k rozchodu žalované a , jméno FO, mladšího, který dle přání svých rodičů uvedený dům daroval dceři , jméno FO, . Žalovaná měla poskytnuté prostředky vrátit investováním do oprav uvedeného domu, přičemž už do tohoto domu něco investovala. Žalovaná popřela existenci jakéhokoliv nároku vůči ní ze strany žalobkyně a pro případ, že by existoval, vznesla námitku promlčení, kterou odůvodnila tím, že pokud nárok žalobkyně je odvozován od předání peněz žalované rodiči žalobkyně v roce , Anonymizováno, , tak nejpozději by byl promlčen v srpnu , Anonymizováno, , a to ať by byl půjčkou bez konkrétního data splatnosti nebo bezdůvodným obohacením.

3. Soud ve věci provedl dokazování, na základě kterého zjistil následující skutečnosti.

4. Soud má na základě usnesení zdejšího soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ze dne , datum, a č. j. , spisová značka, ze dne , datum, za prokázané, že , jméno FO, , narozená dne , datum, a zemřelá dne , datum, , byla matkou žalobkyně, , jméno FO, , narozený dne , datum, a zemřelý dne , datum, , byl otcem žalobkyně a , jméno FO, , narozený dne , datum, , (nadále jen „, jméno FO, mladší“) je bratr žalobkyně.

5. Soud má za prokázané, a to na základě shodných tvrzení účastníků, výpovědi svědka , jméno FO, mladšího, protokolu z jednání konaného dne , datum, ve věci zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, , rozsudku zdejšího soudu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, , darovací smlouvy ze dne , datum, , protokolu z jednání konaného dne , datum, ve věci zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, , rozsudku zdejšího soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, a rozsudku zdejšího soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, , že žalovaná byla partnerkou , jméno FO, mladšího v době od roku , Anonymizováno, do listopadu , Anonymizováno, , že spolu mají nezletilou dceru , jméno FO, , narozenou , datum, , že po odchodu jmenovaného ze společné domácnosti v listopadu , Anonymizováno, bydlela žalovaná s nezletilou dcerou , jméno FO, v domě na adrese , adresa, s rodiči žalobkyně až do jejich smrti, kdy žalovaná s dcerou bydlela v jiném patře než rodiče žalobkyně, že tento dům původně patřil rodičům žalobkyně, ti jej darovali , jméno FO, mladšímu s tím, že jim bylo zřízeno v domě právo bezplatného doživotního užívání, poté přiměli jmenovaného, aby dům daroval své nezletilé dceři , jméno FO, , což tento učinil darovací smlouvou ze dne , datum, , která byla schválena soudem, a doposud je tento dům ve vlastnictví nezletilé , jméno FO, , přičemž žaloba , jméno FO, mladšího, kterou se domáhal určení svého vlastnického práva k uvedenému domu z důvodu vrácení daru, byla pravomocně zamítnuta rozsudkem zdejšího soudu č.j. , spisová značka, ze dne , datum, .

6. Na základě účastnické výpovědi žalobkyně a svědeckých výpovědí , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, má soud za prokázané, že žalovaná měla s rodiči žalobkyně velmi dobré vztahy, že v domě na adrese , adresa, s nimi žila až do jejich smrti, starala se o ně a pomáhala jim. Z těchto důkazů i ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že rodiče žalobkyně měli velmi dobré vztahy se svou vnučkou , jméno FO, , která rovněž v uvedeném domě žila.

7. Na základě shodných tvrzení účastnic a z usnesení Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, má soud za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovanou byly také dobré vztahy, a to ještě v roce , Anonymizováno, .

8. Na základě účastnické výpovědi žalované, účastnické výpovědi žalobkyně a potvrzení , právnická osoba, ., (pokladní složenky) ze dne , datum, má soud za prokázané, že rodiče žalobkyně poskytli nejpozději dne , datum, žalované částku , částka, , aby touto částkou žalovaná použila na úhradu kupní ceny bytu na adrese , adresa, , ve kterém již předtím bydlela, a že tuto částku žalovaná takto použila a stala se výlučnou vlastnicí uvedeného bytu.

9. Svědeckou výpovědí , jméno FO, mladšího má soud za prokázané tvrzení žalované, že původní dohoda mezi jeho rodiči (kteří byli také rodiči žalobkyně), žalovanou a ním byla taková, že poskytnutá částka měla být použita na koupi výše uvedeného bytu a měla být vrácena tak, že peníze se měly použít do oprav a údržby domu na adrese , adresa, , který měl dostat on a v němž měl zůstat zároveň bydlet, že peníze byly žalované jeho rodiči poskytnuty z důvodu, že v té době byla jeho partnerkou a žila s ním.

10. Rodiče žalobkyně za svého života po žalované chtěli, aby jim zapůjčenou částku vrátila, což má soud za prokázané svědeckými výpověďmi , jméno FO, , , jméno FO, mladšího, , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, a zvukovými záznamy hovorů žalované, žalobkyně a jejího otce, kdy soud tyto důkazy hodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti. V tomto případě zvukové záznamy soud posoudil jako důkaz podporující hodnověrnost výpovědi svědků. Pokud se týká žalovanou namítané nezákonnosti pořízení tohoto důkazu, pak soud konstatuje, že pořizování zvukových nahrávek „zákonným“ způsobem podobně jako v trestním řízení není v civilním řízení možné, jelikož neexistuje žádný orgán, kterému by soud mohl povolit takové pořízení zvukového záznamu hovoru s žalovaným bez jeho vědomí. A pokud by soud v civilním řízení připustil jako důkaz pouze zvukové záznamy pořízené s vědomím žalovaného, mohlo by dojít k tomu, že žalobce by nikdy nemohl předložit důkaz na prokázání svých tvrzení. V tomto případě má soud také za to, že pořízením uvedených zvukových záznamů bez vědomí žalované a jejich použitím v tomto řízení nebylo zasaženo do žádného jejího práva, jelikož hovory se týkaly vztahů mezi účastníky a jejich rodinnými příslušníky a záležitostí, které jsou projednávány jak v tomto řízení, tak v jiných souvisejících soudních řízeních, a vyplývají i z jiných provedených důkazů.

11. Na základě svědecké výpovědi , jméno FO, , účastnické výpovědi žalované a zvukového záznamu hovoru žalobkyně, žalované a otce žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaná uvedla, že půjčené peníze, respektive jejich část, vrátí, až se vyřeší „záležitost s domem“. Sama žalovaná ve své účastnické výpovědi uvedla, že dohoda s rodiči žalobkyně byla taková, že pokud by byl dům vrácen , jméno FO, mladšímu, tak by se odečetlo to, co ona už do něj investovala, a potom by rodičům žalobkyně vrátila ten rozdíl z titulu té půjčky.

12. Žalobkyně nabyla nárok na uplatňování předmětné pohledávky vůči žalované děděním na základě usnesení zdejšího soudu č. j. , spisová značka, ze dne , datum, a č. j. , spisová značka, ze dne , datum, (zjištěno z uvedených usnesení).

13. Z protokolu z jednání ze dne , datum, ve věci zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, , o návrhu žalované na vrácení domu na adrese , adresa, zpět rodičům žalobkyně, a z odvolání žalované ze dne , datum, v uvedené věci soud zjistil, že žalovaná souhlasila před soudem s tím, aby uvedený dům byl vrácen zpět rodičům žalobkyně, a uvedla, že rodiče žalobkyně do domu hodně investovali, nadřeli se na něm, že ona s nimi dobře vychází, že v domě bydlí a že sice už má práci, ale do domu nemůže investovat, že veškeré dosavadní opravy, provoz úpravy platby další realizují , jméno FO, starší a dokladují se jen částečně jejich výdaje, že žalovaná se podílí na platbě SIPO v poloviční částce. Také uvedla, že i finance na zakoupení jejího bytu byly realizovány ze strany , jméno FO, starších, kdy se předpokládalo, že až tito nebudou moci se finančně starat o nemovitosti, tak , jméno FO, mladší s žalovanou byt prodají a finance vloží do nemovitosti. Tato možnost padla, jelikož žalovaná nemá finance na provoz a údržbu domu a hodlá se odstěhovat do svého bytu. Ze svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že rodiče žalobkyně mu sdělili, že žalovaná nemá peníze na SIPO ani na opravy domu na , adresa, .

14. Vzhledem k tomu, že k poskytnutí částky , částka, žalované rodiči žalobkyně došlo nejpozději dne , datum, , tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších přepisů, tzv. starého občanského zákoníku, (dále jen „občanský zákoník“), je nutné v souladu s přechodným ustanovením § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, tzv. nového občanského zákoníku, (dále jen „OZ“) posuzovat právní poměry, práva i povinnosti vzniklé z uvedeného poskytnutí peněžní částky podle občanského zákoníku. Soud toto poskytnutí posoudil podle občanského zákoníku a dospěl k závěru, že se jednalo o půjčku podle § 657 občanského zákoníku, podle něhož smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Má totiž za prokázané, že mezi žalovanou a rodiči žalobkyně bylo dohodnuto, že poskytnutá částka bude vrácena.

15. Podle § 563 občanského zákoníku, není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Podle §564 občanského zákoníku, je-li doba plnění ponechána na vůli dlužníka, určí ji na návrh věřitele soud podle okolností případu tak, aby to bylo v souladu s dobrými mravy.

16. Podle § 100 odst. 1 občanského zákoníku právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. Podle § 101 občanského zákoníku, pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

17. Podle § 116 občanského zákoníku osobou blízkou je příbuzný v řadě přímé, sourozenec a manžel, partner; jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném se pokládají za osoby sobě navzájem blízké, jestliže by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní.

18. Podle § 35 odst. 1 občanského zákoníku projev vůle může být učiněn jednáním nebo opomenutím; může se stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnosti o tom, co chtěl účastník projevit. Podle odst. 2 právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. Podle odst. 3 právní úkony vyjádřené jinak než slovy se vykládají podle toho, co způsob jejich vyjádření obvykle znamená. Přitom se přihlíží kvůli toho, kdo právní úkon učinil, a chrání se dobá víra toho, komu byl právní úkon určen.

19. Ve sporu o vrácení peněžité zápůjčky má žalobce jako zapůjčitel břemeno tvrzení, že s žalovaným vydlužitelem uzavřel smlouvu o zápůjčce, že vydlužiteli předmět zápůjčky odevzdal a že vydlužitel peněžitou zápůjčku řádně a včas nevrátil. Z tohoto břemene tvrzení pak pro zapůjčitele (žalobce) vyplývá důkazní břemeno, pokud jde o prokázání tvrzení, že smlouva o zápůjčce byla uzavřena a že na základě této smlouvy předal vydlužiteli (žalovanému) finanční prostředky. Budou-li tyto skutečnosti prokázány, unesl zapůjčitel (žalobce) jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní. Naopak, chce-li se vydlužitel (žalovaný) úspěšně ubránit, musí tvrdit, že peněžitou zápůjčku vrátil, nebo že pohledávka zanikla jiným zákonem stanoveným způsobem, popřípadě že je promlčena, a o svém tvrzení nabídnout důkazy (rozsudek Nejvyššího soudu z , datum, , spisová značka, ).

20. Soud má za prokázané, že peníze byly žalované rodiči žalobkyně poskytnuty pouze z důvodu, že byla partnerkou jejich syna, s nímž měla dítě, s nímž žila a plánovala budoucnost, a že pouze z tohoto důvodu bylo nejprve dohodnuto, že žalovaná peníze vrátí tak, že je investuje do domu rodičů žalobkyně na , adresa, , který měl dostat tento jejich syn. Nelze tedy učinit závěr, že vrácení poskytnutých peněz bylo sjednáno tak, že žalovaná bez jakéhokoliv časového omezení a dalších podmínek poskytnuté peníze podle své vůle investuje do uvedeného domu. Za , Anonymizováno, roky po poskytnutí uvedené půjčky vztah i soužití žalované a syna poskytovatelů půjčky skončil a dům byl synem poskytovatelů darován v roce , Anonymizováno, dceři žalované, která je od té doby výlučným vlastníkem předmětného domu. Při této změně okolností soud neshledává žádný důvod započíst jakoukoliv investici žalobkyně do domu její dcery proti pohledávce rodičů žalobkyně na vrácení půjčené částky. Žalovaná totiž půjčenou částku použila na nákup vlastního bytu a tedy na získání pouze svého majetku a její dcera nevstoupila do postavení poskytovatelů půjčky. Soud zároveň poukazuje na to, že v řízení bylo prokázáno, že i poté, co se uvedený dům stal vlastnictvím dcery žalované, a to ještě v roce , Anonymizováno, , jeho úpravy a opravy platili rodiče žalobkyně a sama žalobkyně uvedla, že ona sama na to nemá prostředky. V řízení pak bylo prokázáno, že v době, kdy již dům patřil dceři žalované, se rodiče žalobkyně domáhali po žalované vrácení půjčené částky. Soud tedy tvrzení žalované o tom, že mezi ní a rodiči žalobkyně i po ukončení soužití žalované s jejich synem a darování domu její dceři stále platila dohoda o vrácení půjčky investováním do uvedeného domu, neuvěřil a považuje je za neprokázané. Z tohoto důvodu soud považuje jakékoliv „investice“ žalované do předmětného domu pro toto řízení za nevýznamné a dále se jimi v tomto rozsudku nezabývá. Nebylo prokázáno ani tvrzení žalobkyně, že mezi jejími rodiči a žalovanou bylo dohodnuto, že půjčku žalovaná začne splácet až nastoupí do práce na plný úvazek.

21. V tomto případě žalobkyně prokázala, že mezi jejími rodiči a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce, že na základě této smlouvy rodiče žalobkyně půjčili žalované částku , částka, a že vlastníkem jejich pohledávky vůči žalované se stala žalobkyně, tedy unesla jak břemeno tvrzení, tak břemeno důkazní. Naopak žalovaná neprokázala, že by půjčenou částku vrátila rodičům žalobkyně nebo žalobkyni, byť částečně, nebo že by tento její závazek zanikl jiným způsobem. Pokud se týká námitky žalované, že uplatněný nárok žalobkyně je promlčen, pak dle názoru soudu by přihlédnutí k této námitce bylo v rozporu s dobrými mravy, a to s ohledem na prokázanou skutečnost, že žalovaná do smrti rodičů žalobkyně s nimi bydlela v jednom domě, starala se o ně, pomáhala jim a měla s nimi velmi dobré vztahy, zároveň byla matkou jejich nezletilé vnučky, která rovněž ve stejném domě s nimi bydlela, a dle názoru soudu jejich vztah byl podobný vztahu osob blízkých. Soud proto považuje za logické, že rodiče žalobkyně se vrácení půjčených peněz nedomáhali soudně, jelikož to by jejich vztahy mohlo velmi narušit, a žalovaná přitom svůj závazek z uvedené půjčky nepopírala a slibovala půjčku vrátit. Po smrti obou rodičů, a do 3 let od smrti druhého rodiče uplatnila žalobkyně předmětný nárok u soudu, tedy jí nemohla uplynout tříletá promlčení doba. Na základě těchto závěrů soud považuje žalobu za důvodnou ohledně částky , částka, , kterážto částka byla dle potvrzení , právnická osoba, . i dle tvrzení samotné žalobkyně dne , datum, rodiči žalobkyně půjčena v srpnu , Anonymizováno, žalované, a proto žalobě ohledně této částky vyhověl. Zároveň z této částky soud přiznal žalované i úrok z prodlení od , datum, do zaplacení, neboť má za to, že k tomuto dni žalovaná v prodlení byla, jelikož byla k vrácení této částky vyzývána rodiči žalobkyně, a to nejpozději přede dnem , datum, , kdy zemřel otec žalobkyně. Pokud se týká žalobkyní požadované sazby úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně, tak tato odpovídá zákonné sazbě dle vyhlášky č. 351/2013 Sb., k datu , datum, a soud žalobkyni úrok z prodlení v této sazbě přiznal, jelikož v řízení nebyl zjištěn konkrétní den, kdy se žalovaná dostala do prodlení s plněním uvedené částky. Ve zbytku, tedy ohledně částky , částka, a požadovaného úroku z prodlení z této částky, soud žalobu zamítl.

22. Náhradu nákladů řízení soud přiznal žalobkyni podle § 142 odst. 3 o.s.ř., jelikož měla ve věci pouze nepatrný neúspěch, soud jí přiznal plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Náklady žalobkyně činily , částka, a spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši , částka, a v nákladech na zastoupení advokátem ve výši , částka, , z čehož odměna advokáta činila , částka, za 16 úkonů právní služby po , částka, (převzetí zastoupení a příprava, podání žaloby včetně všech jejích doplnění a návrhů na dokazování, replika ze dne , datum, k vyjádření žalované, vyjádření ze dne , datum, k duplice žalované, účast u jednání dne , datum, přesahující 2 hodiny, účast u jednání dne , datum, přesahující 2 hodiny, vyjádření ze dne , datum, , účast u jednání dne , datum, přesahující 2 hodiny , vyjádření ze dne , datum, , účast u jednání dne , datum, přesahující 2 hodiny) dle § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, paušální náhrada hotových výdajů advokáta za uvedených 16 úkonů právní služby po , částka, dle § 13 odst.4 advokátního tarifu činila , částka, , náhrada cestovného za cestu z , adresa, a zpět osobním automobilem , jméno FO, v souvislosti se jednáním dne , datum, činila , částka, (ujetých 55 km při průměrné spotřebě benzinu natural 4,9 l/100 km při ceně benzinu natural , částka, dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. a při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy , částka, ), náhrada cestovného za cestu z , adresa, a zpět osobním automobilem , jméno FO, v souvislosti se jednáními dne , datum, , , datum, a dne , datum, činila , částka, (ujetých 165 km při průměrné spotřebě benzinu natural 4,9 l/100 km při ceně benzinu natural , částka, dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. a při sazbě základní náhrady za 1 km jízdy , částka, ), náhrada za ztrátu času v trvání 8 půlhodin po , částka, stráveného uvedenými cestami činila , částka, a náhrada DPH v sazbě 21 % z odměny a náhrad advokáta, tj. 21 % z částky , částka, , činila , částka, .

23. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř, podle něhož má stát právo na náhradu nákladů řízení proti účastníkům podle výsledku řízení, nejsou-li u nich předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Neúspěšná z převážné části byla v tomto řízení žalovaná, kdy její neúspěch činil 99,96 %, soud jí proto uložil povinnost zaplatit soudu náhradu nákladů řízení státu ve výši , částka, , spočívajících ve vyplaceném svědečném.