16 C 158/2018

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky 15.693,30 Kč s příslušenstvím,

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce po žalované domáhá zaplacení částky 15.693,30 Kč s úrokem z prodlení z této částky od 6. 6. 2020 do zaplacení ve výši 8,75% ročně a úroku z prodlení z částky 44.456 Kč od 11. 6. 2018 do 5. 6. 2020 ve výši 8,75% ročně.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku 4.236,30 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Břeclavi.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku 4.236,30 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Břeclavi.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 44.456 Kč s úrokem z prodlení 8,75% od podání žaloby do zaplacení, a to jako náhrady za bezdůvodné obohacení spočívající v tom, že žalovaná v období od 4. 11. 2015 do 31. 8. 2017 jako podílový spoluvlastník nemovitostí v [katastrální uzemí] [obec], a to pozemku parc. [číslo] na němž stojí rodinný dům [adresa], který není součástí tohoto pozemku, pozemku parc. [číslo] pozemku [číslo], tyto pozemky užívala nad rámec svého spoluvlastnického podílu o velikosti ½, přičemž druhým podílovým spoluvlastníkem těchto pozemků s podílem o velikosti rovněž ½ byl žalobce a zároveň žalovaná byla výlučným vlastníkem rodinného domu [adresa].

2. U jednání dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to ohledně částky 28.762,70 Kč, z důvodu, že tato částka mu byla žalovanou uhrazena. Soud proto žalobu v této části zastavil usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Předmětem řízení tak zůstala částka 15.693,30 Kč, úrok z prodlení z částky 44.456 Kč ve výši 8,75% od podání žaloby do 5. 6. 2020 a úrok z prodlení z částky 15.693,30 Kč ve výši 8,75% od 6. 6. 2020 do zaplacení.

3. Konečné stanovisko žalované k žalobě bylo takové, že nárok žalobce je zásadně dán, ale žalobce nesprávně stanovil výši bezdůvodného obohacení, že k úhradě bezdůvodného obohacení žalovanou došlo po vypracování soudem zadaného nezávislého znaleckého posudku na základě tohoto posudku, že žalovaná tak uznala část žalovaného nároku a tuto i uhradila. Ve zbytku žalovaná navrhla žalobu zamítnout jako nedůvodnou.

4. Soud ve věci provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti. Žalobce je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku od [datum] (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku) Žalovaná je podílovou spoluvlastnicí pozemků v [katastrální uzemí] [obec], a to pozemku parc. č. [číslo] na němž stojí rodinný dům [adresa], který není součástí tohoto pozemku, pozemku parc. [číslo] pozemku [číslo] (dále jen „ předmětné pozemky“) od [datum] a výše jejího podílu činí ½ a žalobce je podílovým spoluvlastníkem předmětných nemovitostí od 4. 11. 2015, kdy mu byl udělen příklep podílu k těmto nemovitostem ve výši ½ na základě usnesení soudního exekutora [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo], které nabylo právní moci dne [datum]. Žalovaná je výlučnou vlastnicí domu [adresa] stojícího na pozemku [anonymizováno] (zjištěno z výpisů z katastru nemovitostí a z rejstříku zdejšího soudu, dle něhož řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem není doposud vypořádáno)

5. Z usnesení soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že tímto usnesením bylo nařízeno dražební jednání o provedení elektronické dražby podílu ve výši ½ předmětných pozemků, kdy cena tohoto podílu činila 130.000 Kč. Usnesením o příklepu vydaným stejným exekutorem dne [datum rozhodnutí] pod č. j. [číslo jednací] byl žalobci jako vydržiteli podílu předmětných pozemků o velikosti ½ udělen příklep za částku 66.000 Kč.

6. Žalobce žalovanou vyzval již v červenci roku 2017 k úpravě jejich vztahů k předmětným pozemkům, a poté několikrát znovu. Žalovaná mu sdělila, že předmětné pozemky užívá sama s dětmi. (zjištěno z dopisů datovaných 20. 7. 2017, 7. 8. 2017, 21. 9. 2017, 11. 10. 2017 a z podacích lístků k těmto dopisům a z výpisů z e-mailové komunikace). Již v dopise ze dne 21. 9. 2017 žalobce žalovanou vyzval k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání předmětných pozemků v celkové výši 45.100 Kč, a to do 10. 10. 2017 (zjištěno z uvedeného dopisu a z podacího lístku) Dne 15. 2. 2018 žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu, v níž jí vyzval, aby mu zaplatila náhradu za užívání předmětných pozemků ve výši 45.100 Kč do 10 dnů od obdržení této výzvy. Žalovaná tuto výzvu obdržela 16. 2. 2018 (zjištěno z uvedené výzvy a z informací pošty o zásilce)

7. Za nespornou soud považuje na výše uvedených zjištění a shodných tvrzení účastníků skutečnost, že v období od 4. 11. 2015 do 31. 8. 2017 účastníci byli jedinými podílovými spoluvlastníky předmětných pozemků, přičemž podíl každého z nich činil ½ a předmětné pozemky užívala výlučně žalovaná. Zároveň soud považuje za nesporné, že žalovaná na uplatněný nárok žalobce za období od 4. 11. 2015 do 31. 8. 2017 zaplatila částku 28.762,70 Kč.

8. Spornou zůstala mezi účastníky otázka důvodnosti zbývající části požadované náhrady za toto bezdůvodné obohacení ve výši 15.693,30 Kč.

9. Dle znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum] a jeho výpovědi činila výše obvyklého ročního nájemného ½ předmětných pozemků v období od 4. 11. 2015 do 31. 8. 2017 15.760 Kč. [anonymizováno] [celé jméno znalce] rozdělil předmětné pozemky pro účely znaleckého posouzení na stavební, které sestávaly z celé parcely č. st. [anonymizováno] o výměře [výměra], z části parcely [číslo] o výměře [výměra] a z části parcely [číslo] o výměře [výměra], a na zemědělské pozemky, což byly zbývající části pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] a pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra], jelikož tyto zbývající části jsou dle územního plánu mimo zastavitelné území. Zároveň v tomto posudku stanovil obvyklou cenu stavebních pozemků částkou 328.440 Kč, což by odpovídalo [anonymizováno] Kč/m2, a zemědělských pozemků částkou 38.440 Kč což by odpovídalo [anonymizováno] Kč/m2, a celkovou cenu podílu předmětných nemovitostí ve výši ½ stanovil částkou 183.440 Kč. U stavebních pozemků stanovil výši obvyklého nájemného za m2 jako 5% zjištěné obvyklé ceny [anonymizováno] Kč/m2, tedy částkou [anonymizováno] Kč/m2/rok. U zemědělských pozemků výši obvyklého nájemného stanovil ve výši [anonymizováno] Kč/m2/rok na základě zjištěného běžného obvyklého nájemného uplatňovaného zemědělskými firmami v obci [obec]. Znalecký posudek soud považuje za řádně odůvodněný, zjištění učiněná znalcem za řádně doložená a posudek za přezkoumatelný a přesvědčivý. Znalec se srozumitelně a logicky vyjádřil i ke znaleckým posudkům znalce [příjmení] a [anonymizováno] [celé jméno znalkyně], a uvedl, že za stavební pozemky lze považovat pouze zastavěnou část po hranici zastavěného území, přestože všechny pozemky tvoří jeden funkční celek z hlediska užívání, neboť se jedná o různé druhy pozemků, a to zastavěný pozemek, vinici a zahradu, přičemž většina výměry pozemků leží ve viniční nebo polní trati. Rozhodující je poloha pozemku z hlediska územního plánu a znalcem zjištěný stav odpovídá územnímu plánu.

10. Dle znaleckého posudku [celé jméno znalce] [číslo] ze dne [datum] a jeho výpovědi před soudem činilo obvyklé roční nájemné ze stavebního pozemku 15.998 Kč, kdy znalec vyšel ze zjištěné obvyklé ceny 319.950 Kč, kterou vynásobil 5%. Obvyklé roční nájemné ze zemědělského pozemku [anonymizováno] Kč/m2 stanovil na základě porovnání nájemného uplatňovaného ve znaleckém posudku uvedenými třemi zemědělskými firmami v obci [obec] a z tohoto závěru vyšel i [celé jméno znalce] ve svém posudku. Rovněž znalec [příjmení] [celé jméno znalce] rozdělil předmětné pozemky na stavební a zemědělské podle účelu, který umožňuje platný územní plán, podobně jak to učinil [anonymizováno] [celé jméno znalce]. [anonymizováno] [celé jméno znalce] zároveň uvedl, že ty části předmětných pozemků, které označil jako zemědělské, nemusí být užívány pouze osobou, která užívá rodinný dům a pozemky v blízkosti rodinného domu, protože na tyto zemědělské pozemky je možný přístup i z jiné strany, a pozemky by tak mohly být pronajaty i třetí osobě. V územním plánu jsou vedeny jako pozemky mimo zastavitelné území obce. Vycházel i z toho, že v roce 2017 se uskutečnil prodej podobných pozemků v bezprostřední blízkosti, přičemž kupní cena vycházela z kalkulace, že u pozemků dle územního plánu stavebních činila [anonymizováno] Kč/m2 a u zemědělských [anonymizováno] Kč/m2. Pojem jednotný funkční celek se používá pro účely stanovení administrativní ceny, ale pro obvyklou cenu je rozhodný způsob užívání, který umožnuje územní plán, ale ani v případě stanovení administrativní ceny by znalec do jednoho funkčního celku s pozemky s rodinným domem nezahrnul pozemky za oplocením zahrady. Znalecký posudek i výpověď znalce [příjmení] [celé jméno znalce], soud považuje za řádně odůvodněný, podložený a přesvědčivý.

11. Za prodej jiných zemědělských pozemků ve stejném katastrálním území, v němž se nacházejí předmětné pozemky, nabízela žalované v roce 2018 [právnická osoba] [anonymizováno]. částku odpovídající [anonymizováno] Kč/m2 a [jméno] [příjmení] částku od [anonymizováno] Kč/m2 do [anonymizováno] Kč/m2.

12. Ze shodných tvrzení účastníků a z dokladu o platbě soud zjistil, že [datum] žalovaná uhradila na žalobci částku 34.016 Kč jako nájem 2015 2017 a že pouze částka 28.762,70 Kč byla určena na žalovaný nárok.

13. Znalkyně [celé jméno znalkyně] stanovila obvyklou cenu předmětných nemovitostí jako cenu souboru pozemků, kdy je ocenila jednotnou částkou z důvodu, že je zahrnula do jednotného funkčního celku a oceňovala je jako stavební pozemky, a to částkou 2.000.000 Kč, což odpovídá ceně [anonymizováno] Kč/m2 a rovněž obvyklé nájemné předmětných pozemků stanovila coby nájemné oceňovaného souboru pozemků, kdy je oceňovala jako stavební pozemky, částkou 89.400 Kč, což by odpovídalo [anonymizováno] Kč/m2/rok. Znalkyně uvedla, že tu obvyklou cenu stanovila tak, protože se to tak prodává, tedy rodinný dům zároveň se zahradou a že ta vinice je součástí zahrady, že úkolem znalkyně bylo ocenit soubor pozemků užívaných dohromady a ten také ocenila, protože je oplocený a užívaný dohromady. Za hypotetickou otázku považovala, otázku, zda by cena samotné vinice byla stejná, pokud by předmětem oceňování byla pouze samotná vinice, a neodpověděla na ní. Soud znalecký posudek a výpověď této znalkyně nepovažuje za přesvědčivý. Zároveň soud poukazuje na to, že v rámci dražby byla stanovena hodnota podílu předmětných pozemků ve výši ½ částkou 130.000 Kč, což se rozhodně blíží více ceně 183.440 Kč stanovené znalcem [příjmení] [celé jméno znalce], než ceně 1.000.000 Kč stanovené [anonymizováno] [celé jméno znalkyně].

14. Ze znaleckého posudku [jméno] [příjmení] soud zjistil, že tento stanovil administrativní cenu a administrativní nájemné předmětných pozemků a nikoli obvyklé, soud proto z tohoto důkazu žádná významná zjištění neučinil.

15. Předmětem tohoto řízení je nárok jednoho ze spoluvlastníků vůči druhému spoluvlastníku na náhradu za bezdůvodné obohacení spočívající v užívaní společných nemovitostí druhým spoluvlastníkem nad rámec jeho spoluvlastnického podílu podle § 1117 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“).

16. Podle §1117 OZ každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. Podle § 1123 OZ spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle. Takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají.

17. Podle rozhodnutí Ústavního soudu České republiky Pl. ÚS-st. 48/18, užívá-li podílový spoluvlastník společnou věc bez právního důvodu nad rozsah odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu, zasahuje do práva vlastnit majetek ostatních spoluvlastníků chráněného č.l. 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a vzniká mu na jejich úkor bezdůvodné obohacení.

18. Podle § 336l odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“), vydražitel se stává vlastníkem vydražené nemovité věci s příslušenstvím, nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to ke dni vydání usnesení o příklepu.

19. Na základě učiněných zjištění a nesporných tvrzení účastníků s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů má soud za prokázané, že žalovaný se stal ke dni vydání usnesení o příklepu, tj. ke dni [datum], podílovým spoluvlastníkem předmětných nemovitostí s podílem o velikosti ½, že zároveň s žalovanou byli v období od [datum] do [datum] jedinými podílovými vlastníky předmětných pozemků, kdy i podíl žalované činil ½, že v tomto období užívala předmětné pozemky pouze žalovaná se svou rodinu, přičemž na způsobu užívání se účastníci nedohodli a žalobce žalovanou vyzval k úhradě náhrady za bezdůvodné obohacení ve výši 45.100 Kč již dopisem ze dne 21. 9. 2017, v níž ji stanovil lhůtu k úhradě do 10. 10. 2017. Žalobce tak má vůči žalované nárok na náhradu za toto užívání (bezdůvodné obohacení), což žalovaná v průběhu tohoto řízení uznala. Pokud se týká výše této náhrady, pak soud má za prokázané, že tato odpovídá obvyklému nájemnému 15.760 Kč ročně za všechny tři předmětné pozemky dohromady, když vyšel ze znaleckých posudků [celé jméno znalce] a [celé jméno znalce], když závěry těchto znalců soud považuje za logicky odůvodněné a přesvědčivé. Za uvedené období, tj. 21 měsíců a 27 dnů tedy tato náhrada činí 28.762,70 Kč. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že tuto částku žalovaná žalobci uhradila dne [datum], pročež bylo řízení ohledně této částky zastaveno, soud považuje žalobu ohledně částky 15.693,30 Kč včetně příslušenství za nedůvodnou, a proto ji zamítl.

20. Při vyhlášení rozsudku však došlo ve výroku I. ke zjevné nesprávnosti, když soud v části, ve které zamítal úrok z prodlení z částky 44.456 Kč nesprávně uvedl, že zamítá úrok z prodlení běžící od 11. 6. 2018„ do zaplacení“ namísto správného„ do 5. 6. 2020“, přičemž je ze samotné žaloby i po jejím částečném zpětvzetí a částečném zastavení řízení jasné, že předmětem řízení ke dni vyhlášení tohoto rozsudku byla pouze částka 15.693,30 Kč, úrok z prodlení z částky 15.693,30 Kč ve výši 8,75% ročně od 6. 6. 2020 do zaplacení a úrok z prodlení z částky 44.456 Kč ve výši 8,75% ročně od podání žaloby, tedy 11. 6. 2018, do 5. 6. 2020, tedy do zaplacení částky 28.762,70 Kč.

21. Podle § 164 o.s.ř. předseda senátu opraví v rozsudku kdykoliv i bez návrhu chyby v psaní a v počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí nebo není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozhodnutí, vydá o tom opravné usnesení, které doručí účastníkům; jde-li o opravu výroku rozhodnutí, může odložit vykonatelnost rozsudku na dobu, dokud opravné usnesení nenabude právní moci. Vzhledem k tomu, že doposud písemné vyhotovení rozsudku nebylo účastníkům doručeno, soud uvedenou zjevnou nesprávnost opravil v protokolu o vyhlášení rozsudku a v písemném vyhotovení rozsudku již uvedl správný údaj o datu ukončení běhu úroku z prodlení z částky 44.456 Kč.

22. S ohledem na své výše uvedené závěry soud již další navržené důkazy jako nadbytečné neprováděl.

23. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst.2 o.s.ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žaloba byla podána důvodně pro částku 28.762,70 Kč. Žalobce tak byl do částečného zastavení řízení úspěšný ohledně 64,70 % sporu a neúspěšný ohledně 35,30 %, a měl by tak právo na náhradu 29,40 % svých nákladů, počítaných z tarifní hodnoty sporu 44.456 Kč, které mu do zaplacení uvedené částky dne 5. 6. 2020 vznikly, včetně nákladů na částečné zpětvzetí žaloby. Poté však již byl v řízení, jehož předmětem zůstala částka 15.693 K, zcela neúspěšný a měl by tedy zaplatit žalované náhradu všech nákladů, které jí v této části řízení vznikly, kdy se konala 3 jednání, při nichž bylo prováděno dokazování. Soud tedy nepovažuje úspěch žádného z účastníků natolik výrazný, aby mu mohl přiznat byť jen částečnou náhradu nákladů řízení, proto jí nepřiznal žádnému z nich.

24. O náhradě nákladů řízení státu, které spočívaly ve vyplaceném znalečném [celé jméno znalce] ve výši 4.546 Kč, ve vyplaceném znalečném znalci [celé jméno znalce] ve výši 700 Kč a v přiznaném znalečném znalkyni [příjmení] [celé jméno znalkyně] ve výši 3.226,51 Kč, celkem tedy v částce 8.472,51 Kč, soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř., dle něhož stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V tomto řízení byly obě strany sporu podobně úspěšné, resp. neúspěšné, a žádná z nich není osvobozena od soudních poplatků, proto soud rozhodl o tom, že obě strany nahradí státu náklady řízení stejným dílem, a to každá ½, tedy částkou 4.236,30 Kč. Soud uložil oběma stranám povinnost k úhradě nákladů řízení státu do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku v souladu s § 160 odst.1 o.s.ř., jak je uvedeno ve výrocích III. a IV. Vzhledem k tomu, že oba účastníci již na úhradu znalečného zaplatili zálohu, a to každý ve výši 5.000 Kč, bude po právní moci tohoto rozsudku každá složená záloha započítána na náhradovou povinnost jednotlivých účastníků a o vrácení zbývající části záloh rozhodne soud zvláštním usnesením.