16 C 160/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 410 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 410 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 410 Kč od 27. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice soudní poplatek za řízení ve výši 1.000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Břeclavi. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 14. 4. 2021 domáhal po žalovaném zaplacení částky 410 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 410 Kč od datum do zaplacení a žalobu odůvodnil následovně. Žalobce dne datum přibližně v čase od údaj o čase hod. do údaj o čase hod. provedl převoz žalovaného z obec do Protialkoholní záchytné stanice v obec, jelikož žalovaný toho dne opakovaně neuposlechl výzvy Policie České republiky, pročež byl zadržen a převezen do uvedené záchytné stanice, kde byl předán v údaj o čase hod. Provedenou dechovou zkouškou ošetřovatelem uvedené záchytné stanice byla u žalovaného naměřena přítomnost alkoholu v hodnotě 3,41 ‰. Žalovaný byl schopen pobytu na protialkoholní záchytné stanici. Tato protialkoholní záchytná stanice je ve smyslu § 89a zákona 373/2011 Sb., zdravotní službou poskytovanou osobě, která pod vlivem alkoholu nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek, a taková osoba je podle § 89b odst. 1 téhož zákona povinna podrobit se vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, pod dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin. Náklady na převoz, spočívající v náhradě za použití služebního dopravního prostředku za ujetých 65 km byly žalobcem vyúčtovány v celkové výši 410 Kč, a to podle vyhlášky č. 358/2019 Sb. Žalovaný byl vyzván písemnou výzvou k zaplacení výše uvedených nákladů nejpozději do 26. 10. 2020. K úhradě žalobcem vyúčtovaných nákladů ze strany žalovaného nedošlo. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na to, že žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, a žalobce s uvedeným souhlasil, soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez jednání na základě obsahu spisu a předložených důkazů, z nichž soud zjistil skutkový stav tak, jak jej žalobce popsal v žalobě. Předmětem řízení je nárok toho, kdo dopravil osobu pod vlivem alkoholu do záchytné stanice, vůči této dopravované osobě podle § 89e zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů, na úhradu nákladů na tuto dopravu. Vzhledem k tomu, že soud má za prokázané, že žalobce žalovaného dopravil do uvedené záchytné stanice z důvodu, že žalovaný pod vlivem alkoholu nekontroloval své chování, považuje nárok žalobce na náhradu nákladů na dopravu za oprávněný. Jelikož výše žalobcem vypočtených nákladů odpovídá vyhlášce číslo Sb. a v řízení nebylo zjištěno, že by je žalovaný do dnešního dne žalobci uhradil, soud žalobě jako důvodné v celém rozsahu vyhověl, včetně požadovaného úroku z prodlení, na který má žalobce právo podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. tohoto rozsudku) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 300 Kč představující paušální náhradu účastníka nezastoupeného advokátem za 3 úkony po 100 Kč (příprava, předžalobní výzva, podání žaloby) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výrok II. tohoto rozsudku) Dle ustanovení § 2 odst. 3 věta prvá zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný. Žalobce je dle ustanovení § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích, vždy od placení soudních poplatků osvobozen, proto je povinen zaplatit soudní poplatek za řízení žalovaný, jelikož soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. Soudní poplatek za toto řízení činí dle položky 1 bodu 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1.000 Kč, a soud proto povinnost k jeho úhradě uložil žalovanému ve výroku III. tohoto rozsudku. S ohledem na ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. obsahuje písemné vyhotovení rozsudku zkrácené odůvodnění. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně tímto rozhodnutím uložené povinnosti, může se oprávněný domáhat nařízení soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.