16 C 172/2025

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o Anonymizováno.Anonymizováno,Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka a úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky částka, ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, ohledně kapitalizovaného úroku ve výši částka, ohledně úroku z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 12,75 % ročně, ohledně úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 12,75 % ročně, ohledně úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 1,25 % ročně a ohledně úroku 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum a doplněnou v průběhu řízení se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky částka, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 12,75 % ročně a úroku 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Odůvodnil jí následovně. Dne datum uzavřel žalovaný se společností právnická osoba., smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka. Žalobce zároveň uvedl, že žalovaný čerpal úvěr následovně, a to dne datum částku částka, dne datum částku částka, datum částku částka, datum částku částka, datum částku částka, datum částku částka, datum částku částka, datum částku částka, datum částku částka, datum částku částka a datum částku částka.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž se nedostavil žádný z účastníků, přičemž pouze žalobce svou nepřítomnost omluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Soud tedy ve věci jednal a provedl dokazování žalobcem předloženými důkazy, a to dokumentem označeným jako smlouva o revolvingovém úvěru datovaným dnem datum, výzvou k plnění datovanou dnem datum, podacím lístkem ze dne datum, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřenou mezi žalobcem a právnická osoba. včetně její přílohy č. hodnota, dohodou o úplatě uzavřenou mezi těmito subjekty dne datum, potvrzením právnická osoba. ze dne datum o zaplacení kupní ceny za postoupení pohledávek, interním dokladem právnická osoba. ze dne datum označeným jako „podklady pre súdne konanie“ týkající s žalovaného a úvěru Anonymizováno, výzvou právnická osoba. ze dne datum, dopisem právnická osoba. ze dne datum, podacím lístkem ze dne datum, oznámením o postoupením pohledávky ze dne datum, ceníkem právnická osoba., elektronickými dokumenty označenými jako detail zadané operace, které však nejsou nikým podepsány, a nijak neoznačený a nikým nepodepsaný elektronický dokument se záznamy transakcí týkajících se žalovaného a dne datum, výpisy z účtu žalovaného č. č. účtu vedeného právnická osoba. za období od datum do datum, sdělením právnická osoba o posouzení úvěruschopnosti žalovaného a výpisy z úvěrového účtu žalovaného č. č. účtu za období od datum do datum.

4. Na základě těchto důkazů má soud za prokázané, že právnická osoba. vedla pro žalovaného jako banka běžný účet č. č. účtu (zjištěno z výpisů z tohoto účtu za období od datum do datum) a uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č.hodnota dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSÚ“), na základě níž poskytla žalovanému dne datum částku částka, což soud zjistil z výpisu z uvedeného běžného účtu žalovaného za období od datum do datum, na který byla částka částka dne datum připsána, ve spojení s výpisem z úvěrového účtu žalovaného č. hodnota, který pro žalovaného vedla stejná banka. Soud má dále za prokázané, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek a její přílohy č. hodnota a oznámení o postoupení pohledávky, že pohledávka právnická osoba. vůči žalovanému na vrácení peněžních prostředků z předmětné smlouvy o úvěru byla postoupena žalobci. Soud však nemá za prokázané, že předmětná smlouva o úvěru byla uzavřena ve znění, jak tvrdí žalobce, jelikož předložený elektronický dokument označený jako smlouva o revolvingovém úvěru neobsahuje žádný elektronický podpis žalovaného. I v případě, že by předmětná smlouva o úvěru byla uzavřena v tvrzeném znění, pak soud nemá za prokázané, že by poskytovatel úvěru řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, jelikož dle výpisů z běžného účtu žalovaného č. č. účtu za období předcházející uzavření předmětné smlouvy o úvěru počáteční zůstatek na tomto běžném účtu dne datum činil částka, dne datum činil částka a dne datum činil částka, z čehož vyplývají pochybnosti o tom, že by žalovaný měl k dispozici volných částka měsíčně, kterými měl být dle tvrzené smlouvy předmětný úvěr splácen.

5. Pokud se týká dalších částek, které měl dle tvrzení žalobce žalovaný na základě předmětné smlouvy o úvěru čerpat, tak žalobce nepředložil ani nenavrhl soudu žádný důkaz, kterým by bylo prokázáno, že na základě předmětné úvěrové smlouvy byly na běžný účet žalovaného připsány i další žalobcem tvrzené částky, přičemž podle § 1957 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, plní-li dlužník peněžitý dluh prostřednictvím poskytovatele platebních služeb, je dluh splněn připsáním peněžní částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele. Soud tak pouhé odepsání peněžních prostředků z úvěrového účtu označené jako čerpání úvěru nepovažuje za důkaz vyplacení těchto částek žalovanému na jeho běžný účet.

6. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě je předmětem řízení nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení sjednaného úroku a sjednaných poplatků na základě smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění od datum (dále jen „ZSÚ“).

7. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

8. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Soud posoudil učiněná skutková zjištění podle citovaných ustanovení právních předpisů a dospěl k závěru, že žalobce sice prokázal, že mezi právnická osoba. a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva č. hodnota, na základě níž jmenovaná banka poskytla žalovanému dne datum úvěr ve výši částka, ale neprokázal, že by předmětná úvěrová smlouva byla uzavřena v tvrzeném znění. Zároveň má soud za prokázané, že poskytovatel úvěru porušil svou povinnost stanovenou v ustanovení § 86 odst. 1 věta první ZSÚ, jelikož předmětný úvěr žalovanému poskytl přesto, že žalovanému bylo v době poskytnutí úvěru pouze 20 let a z informací z běžného účtu žalovaného, který pro něj sám coby banka vedl, o měsíčních zůstatcích na tomto účtu za 3 měsíce předcházející poskytnutí úvěru vyplývaly důvodné pochybnosti o tom, že žalovaný bude schopen následující 3 roky platit na předmětný úvěr pravidelné měsíční splátky ve výši částka. Soud proto považuje předmětnou úvěrovou smlouvu za sjednanou neplatně dle § 87 ZSÚ.

10. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že žalobce žalovanému na základě neplatné úvěrové smlouvy datum částku částka a nebylo zjištěno, že by žalovaný z tohoto důvodu uhradil více než částka, je žalovaný povinen podle § 87 odst. 1 ZSÚ vrátit zbývající částku coby jistinu žalobci, na kterého nárok poskytovatele úvěru z předmětné smlouvy byl převeden. Soud proto žalobě ohledně částky částka vyhověl (výrok I.). Zároveň žalobci přiznal i úrok z prodlení z uvedené částky v zákonné sazbě, a to od datum, což je den následující po doručení žaloby žalovanému, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by se do dispoziční sféry žalovaného dostala dříve jakákoliv výzva žalobce k úhradě žalované částky.

11. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobu ve zbývající části zamítl (výrok II.).

12. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. při částečném úspěchu účastníků soud nemusí žádnému z účastníků přiznat náhradu nákladů řízení. Jelikož v tomto případě nebyl úspěch žádného z účastníků výrazně vyšší než úspěch druhého, když soud přihlédl i k výši žalobcem požadovaného příslušenství, soud nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím zdejšího soudu. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na exekuci.