16 C 178/2017

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Libora Daňhela a soudkyň JUDr. Heleny Novákové a JUDr. Jitky Levové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa původního účastníka, žalobkyně a žalované zastoupený advokátem Mgr. Bc. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného sídlem adresa žalované zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa znalce o částka s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v  obec z datum rozhodnutí , čj. 16 C 178/2017-218

I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadeném přísudečném výroku I a/ potvrzuje v části o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], b/ mění ve zbývající části tak, že se žaloba o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Břeclavi na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Břeclavi na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka], úrok z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05 % ročně od [datum] do [datum], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I), žalobu zamítl ohledně částky [částka] a ohledně úroku z prodlení z částky [částka] ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení (výrok II) a žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] (výrok III). Žalovanému byla uložena povinnost zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Břeclavi (výrok IV), a žalobkyni byla uložena povinnost zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Břeclavi (výrok V).

2. Proti tomuto rozsudku, a to přísudečnému výroku I a výrokům III o náhradě nákladů řízení účastníků a IV o náhradě nákladů řízení státu, podal v zákonné lhůtě odvolání žalovaný. Vytýká v něm soudu I. stupně, že nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem a jím označeným důkazům a věc nesprávně právně posoudil. Poukázal na rozhodnutí téhož senátu v jiných sporech, které žalovaný s žalobkyní vede, zejména na rozsudek vydaný v řízení o vyklizení nemovitosti a na rozsudek o zaplacení za neoprávněně sklizenou kukuřici. Uvedl, že ve snaze odvrátit tento spor nabídl původnímu žalobci za užívání jeho pozemků částku [anonymizováno] Kč/m2 ročně, avšak soud I. stupně tento vstřícný postoj vyhodnotil v neprospěch žalovaného a své rozhodnutí přiznat žalobkyni částku [anonymizováno] Kč/m2 ročně odůvodnil i tím, že žalovaný si je vědom toho, že užívání předmětných pozemků má takovou hodnotu. Žalovaný přitom platí vlastníkům pozemků v zemědělském areálu částky v rozmezí [anonymizováno] – [anonymizováno] Kč/m2 za rok a v průběhu řízení byla uhrazena částka dle revizního znalce [příjmení] [celé jméno znalce]. Částka [anonymizováno] Kč/m2 ročně byla stanovena jako průměr částky [částka] stanovené v posudku Ing. [celé jméno znalce] a revizního znalce [příjmení] [celé jméno znalce], v němž se částky pohybovaly okolo [anonymizováno] Kč/m2 ročně. Tímto postupem byl zcela pominut znalecký posudek Ing. [celé jméno znalce], čímž byl žalovaný významně poškozen a naopak žalobkyně zvýhodněna. Soud I. stupně dle žalovaného zcela pominul, že znalec [příjmení] [celé jméno znalce] neprovedl dostatečné místní šetření a vyšel z koeficientů, které jsou u některých položek pravděpodobně nadsazené. Přes vlastní zjištění revizního znalce, že nejvyšší místní nájemné činí [anonymizováno] Kč/m2 ročně, stanovil soud obvyklé nájemné ještě vyšší částkou. Nájemné ve výši [anonymizováno] Kč/m2 ročně se vymyká i ostatním zjištěným nájmům v obdobných obcích, jako jsou [obec], takový nájem požaduje pouze Ing. [příjmení], který je znám svými vysokými nároky na výši nájemného. Taková částka by měla být považována již za exces, rozhodně ne za minimum pro stanovení obvyklého nájemného. V praxi je běžné, že porovnávané ceny oscilují kolem určitého průměru, nikoliv, že nejvyšší zjištěné nájemné v daném místě je stále pod hranicí obvyklého nájemného, jak rozhodl soud I. stupně. Posudek Ing. [celé jméno znalce] vychází z kupních cen, jež místní poměry nezohledňují a nadto jsou nadsazené. Sám znalec u jednání uvedl, že u osmi porovnávaných nabídek nevěděl, zda a za jakou cenu se obchody skutečně realizovaly. Znalec [příjmení] [celé jméno znalce] uvedl, že je nepřesné vycházet pouze z nabídek, protože nabídková cena neodráží obvyklou cenu. Oba znalci vypracovali znalecký posudek jinou metodou než revizní znalec, neboť neměli k dispozici realizované nájmy v dané či obdobné lokalitě. Revizní znalec však tyto údaje k dispozici měl a mohl stanovit obvyklé nájemné nejpřesněji. Z odůvodnění rozsudku není zřejmé, proč soud I. stupně tyto skutečnosti nezohlednil. Zcela se pak soud vyhnul vyhodnocení námitky uplatněné u jednání [datum] týkající se existence dvou originálů znaleckého posudku. Rozhodnutí je dle žalovaného nesprávné i ve výroku o náhradě nákladů řízení účastníků, protože soud hodnotil pouze procentuální úspěch žalobce, přestože žalovaný nezavdal vlastní nabídkou příčinu k podání žaloby, žalobkyně požadovala přemrštěnou výši nájemného a nad rámec mimosoudní nabídky byla úspěšná v mizivém poměru. Žalovaný proto navrhl zamítnutí žaloby ve výroku I a přiznání náhrady nákladů řízení.

3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalovaného navrhla potvrzení napadeného rozsudku. Uvedla, že za podjatost nelze označit okolnosti, které spočívají v konkrétním postupu soudce v daném řízení nebo jeho rozhodování v jiných obdobných věcech. Je atributem soudního rozhodnutí, že minimálně jedna ze stran s ním není srozuměna, což však nemůže vést k závěru o předpojatosti soudu. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný užívá sporné pozemky, a tento již na začátku řízení deklaroval ochotu uhradit částku odpovídající nájemnému ve výši [anonymizováno] Kč/m2 ročně, avšak nezaplatil nic. Ani po zahájení řízení, kdy žalovaný tvrdil částku dle posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce] ve výši [anonymizováno] Kč/m2 ročně, však nezaplatil ani takto vyčíslenou částku a k dílčí úhradě se odhodlal až pod tlakem soudního řízení a vypracování revizního znaleckého posudku. Podklady pro jeho zpracování však poskytl znalci samotný žalovaný, takže z takových podkladů nemohou být učiněny závěry objektivně způsobilé podat věrný obraz o tržní ceně nájmu v dané oblasti. K postupům a závěrům revizního znalce a zvolené metodě se tamější žalobce vyjadřoval ve sporu vedeném u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. 16 C 178/2017. Žalovaný pozemky stále užívá a není ochoten je vyklidit, je seznámen s požadavkem žalobkyně na částku odpovídající nájmu ve výši [anonymizováno] Kč/m2 ročně, a pokud za této situace pozemky užívá, je zjevné, že uvedenou částku akceptuje. Žalobkyně jako vlastnice pozemků má právo určit výši náhrady, za kterou poskytne svůj majetek jinému, a to tím spíše, pokud je jí takový majetek bez souhlasu zabrán. Nechce již řízení dále protahovat, i když má stále za to, že má právo požadovat po žalovaném vyčíslenou náhradu za užívání pozemku.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v napadeném přisuzujícím výroku I a v závislých výrocích III, IV a V o náhradě nákladů řízení a řízení jeho vydání předcházející (§ 212 věta prvá, § 212a odstavec 1, 3, 5 občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“), a po zjištění, že odvolání je podáno oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), je přípustné (§ 201, § 202 a contrario o. s. ř.) a je podáno včas (§ 204 o. s. ř.) dospěl k závěru, že odvolání žalovaného je z převážné části důvodné.

5. Žalobkyně jako právní nástupkyně původního žalobce [celé jméno původního účastníka] se v dané věci domáhá zaplacení celkem částky [částka] s příslušenstvím jakožto bezdůvodného obohacení vzniklého žalovanému v období tři roky zpětně od podání žaloby, tedy od [datum] do [datum], a to na základě tvrzení, že je vlastnicí pozemků parcelní číslo st. [anonymizováno] a [číslo] v [katastrální uzemí], že oba pozemky o celkové výměře [výměra] žalovaný užívá bez nájemní smlouvy či jiného právního důvodu a za užívání nic neplatí a že výše bezdůvodného obohacení byla stanovena znaleckým posudkem znalce [celé jméno znalce] z [datum rozhodnutí] v částce [anonymizováno] Kč/m2 ročně. Soud I. stupně žalobě zčásti vyhověl a zčásti ji zamítl s odůvodněním, že je třeba vyjít ze závěrů znaleckých posudků znalce [celé jméno znalce] a revizního znalce [titul] [celé jméno znalce] o výši obvyklého nájemného a výši bezdůvodného obohacení stanovit průměrem částek oběma znalci stanovenými. S tímto závěrem se odvolací soud neztotožňuje.

6. Dle ustanovení § 2991 odstavec 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., dále jen „o. z.“, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Dle ustanovení § 2999 odstavec 1 věta prvá o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

8. Dle ustanovení § [číslo] nepoctivý příjemce vydá, co nabyl v době, kdy obohacení získal.

9. Dle ustanovení § 3004 odstavec 1 věta prvá o. z. obohacený, který nebyl v dobré víře, vydá vše, co obohacením nabyl, včetně plodů a užitků; rovněž nahradí užitek, který by ochuzený byl získal.

10. Plněním bez právního důvodu, případně protiprávním užitím cizí hodnoty, tedy jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení, je i stav, kdy je pozemek užíván subjektem odlišným od jeho vlastníka bez souhlasu vlastníka nebo jiného obdobného titulu. Prospěch v takovém případě vzniká tomu, kdo uživatelská oprávnění realizuje, aniž by za to cokoliv platil, a jehož majetkový stav se tudíž nezmenšil, ačkoli by se tak za obvyklých okolností stalo. Výše náhrady za vzniklé bezdůvodné obohacení odpovídá obvyklé výši nájemného v daném místě a čase, tedy částce, již by za obvyklého běhu okolností musel takový uživatel vynaložit na zajištění práva srovnatelné nemovitosti užívat na základě nájemní smlouvy k totožnému či obdobnému účelu.

11. Z dokazování provedeného soudem I. stupně bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastnicí shora uvedených pozemků a žalovaný je v rozhodném období užíval, neboť jsou zastavěné zemědělskými stavbami v jeho vlastnictví zřízené již v dřívější době, a to pro provozování své zemědělské činnosti, jíž je chov dobytka. Sporné pozemky se nacházejí v areálu bývalého Zemědělského družstva [obec] a v tomto areálu se nacházejí další pozemky ve vlastnictví třetích osob, které jsou rovněž v užívání žalovaného. Ke sporné otázce výše vzniklého bezdůvodného obohacení soud I. stupně provedl k důkazu znalecký posudek znalce [celé jméno znalce] předložený původním žalobcem, který obvyklou výši nájemného stanovil jako procentní podíl z obvyklé ceny sporného pozemku jako pozemku stavebního, tedy ve výši 24 Kč/m2 ročně, a dále revizní znalecký posudek znalce [titul] [celé jméno znalce], z něhož bylo zjištěno, že při posouzení obvyklého nájemného je nejvýhodnější zjistit porovnáním obvyklé nájmy v dané lokalitě, případně v širší lokalitě, a teprve pokud by ani toto nebylo možné, je možné odvodit nájemné od obvyklé ceny pozemku. Znalec pro porovnávací metodu vybral pozemky v areálu tzv. zbytkového statku v [obec], kde část pozemků je ve vlastnictví Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových a pozemky byly v průměru pronajímány bez rozdílu využití ve výši [anonymizováno] Kč/m2 ročně, dále pozemky v bývalém zemědělském areálu ve [příjmení] [jméno], kdy pozemky ve vlastnictví právnické osoby byly pronajímány za roční nájem [anonymizováno] Kč/m2, dále pozemky v zemědělském areálu ve [obec], které jsou aktivně využívány jednotlivými vlastníky staveb a vlastník pozemků [anonymizována dvě slova] [obec] je pronajímalo za [anonymizováno] Kč/m2 ročně, dále pozemky v zemědělském areálu [obec], kde průměrný nájem činil [anonymizováno] Kč/m2 ročně. Většinová hladina nájmů se tak pohybuje v úrovni [anonymizováno] – [anonymizováno] Kč/m2 ročně vyjma [územní celek], průměr pak činí [anonymizováno] Kč/m2 ročně. Dle nájemních smluv uzavřených vlastníky pozemků v předmětném areálu činilo obvyklé nájemné v roce [rok] částku [částka] m2 (u pronajímatelů [anonymizována dvě slova] Kč/m2, u pronajímatele [příjmení] [anonymizováno] Kč/m2, o pronajímatele [anonymizováno] [obec a číslo] Kč/m2, u pronajímatele [příjmení] [anonymizováno] Kč/m2 a u pronajímatele [příjmení] [anonymizováno] Kč/m2), přičemž znalec stanovil roční nájemné za 1 m2 zprůměrováním takto zjištěných hodnot ve výši [částka] v roce [rok], [částka] v roce [rok], [částka] v roce [rok] a [částka] v roce [rok].

12. Na základě takto provedeného dokazování dospěl odvolací soud shodně se soudem I. stupně k závěru, že nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení co do základu je dán, neboť žalovaný v rozhodném období užíval označené pozemky ve vlastnictví původního žalobce a po jeho smrti žalobkyně jako právní nástupkyně, jež zdědila žalovanou pohledávku i sporné pozemky, bez uzavřené nájemní smlouvy či jiného titulu jej k užívání opravňujícího, a to v souvislosti s provozováním živočišné výroby v budovách na nich postavených, pozemky se nacházely v areálu žalovaného a byly jím výlučně užívány. Žalovanému tak vzniklo jako nepoctivému příjemci na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení odpovídající částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase za užívání obdobných pozemků, tedy ve výši obvyklého nájemného. Odvolací soud při svém rozhodování vyšel z revizního znaleckého posudku znalce [titul] [celé jméno znalce], který výši obvyklého nájemného v rozhodném období určil shora uvedenými částkami, a to na základě použití srovnávací metody, kdy ke srovnání byly použity nemovitosti nabízené k pronájmu nebo pronajímanými jak v okolních lokalitách nacházejících se v okrese [obec], tak i přímo v areálu, v němž se nachází i sporný pozemek. Revizní znalecký posudek se vyjádřil i k dosud v řízení provedeným znaleckým posudkům a k důvodům, pro které některá jejich zjištění a závěry nejsou objektivní, a to i pokud se jedná o znalecký posudek znalce [celé jméno znalce], z něhož mimo jiné vyšel při svém rozhodování i soud I. stupně.

13. Je zjevné, že v žádném případě nebylo možné vycházet ze znaleckého posudku znalce [příjmení] [celé jméno znalce], který byl označen jako zcela nepřezkoumatelný, ale správný nebyl ani postup soudu I. stupně, který použil závěry dalších dvou znaleckých posudků a obvyklou výší nájemného stanovil jako aritmetický průměr těmito posudky zjištěných obvyklých cen. Je třeba tak vyjít z revizního znaleckého posudku, který při stanovení obvyklé ceny nájemného v daném místě a čase použil na rozdíl od znalce [celé jméno znalce] nejobjektivnější metodu, a to metodu srovnávací, kdy ke srovnání použil nejen nájmy placené nájemci v předmětném areálu, ale rovněž v obdobných lokalitách v bližším okolí. Jedná se nepochybně o tržní nájmy a neobstojí námitka žalobce, že se týkají výlučně žalovaného a že ten předložil pouze nájemní smlouvy s nižším nájemným. I kdyby snad znalci nebyly předloženy všechny dostupné nájemní smlouvy, měl k dispozici dostatek srovnávacích nájemních smluv uzavíraných i s jinými nájemci než s žalovaným, a z nich jednoznačně vyplývá v daném čase a místě běžná hladina nájemného, která nikde nepřekračuje částku [anonymizováno] Kč/m2 a v průměru se pohybuje v částkách revizním znalcem uvedených. V dané věci bylo zohledněno i to, že pozemek slouží jako manipulační plocha v souvislosti s využíváním staveb žalovaného na vedlejších pozemcích, což jeho hodnotu i hodnotu samostatného pronájmu významně snižuje, takže v této souvislosti nelze považovat požadavek žalobce na placení nájemného ve výši [anonymizováno] Kč/m2 ročně za opodstatněný, neboť taková cena pronájmu znalcem nikde zjištěna nebyla, nejvyšší cena byla dosažena v okresním městě [obec] a tato cena vybočovala z běžně sjednávaných nájmů, takže nebyla použitelná stejně jako na druhé straně extrémně nízké částky nájemného. Proto lze postup znalce, který zjištěné hodnoty„ zprůměroval“, považovat za zcela přiléhavý a odrážející obvyklou cenovou hladinu nájemného za užívání srovnatelných pozemků v daném místě a čase, závěry revizního znalce jsou přesvědčivé a vysoce odborné.

14. V této souvislosti je pak třeba odkázat i na odvolacímu soudu i účastníkům známé rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky z 1. 11. 2022, sp. zn. 28 Cdo 2775/2022-206, o dovolání tamního žalobce [celé jméno původního účastníka] proti žalovanému proti rozsudku Krajského soudu v Brně z 24. 3. 2022, čj. [číslo jednací], kterým bylo odmítnuto dovolání tamního žalobce s odůvodněním, že napadené rozhodnutí týkající se zcela stejné pohledávky tamního žalobce na základě totožného skutkového stavu, ale pouze ve vztahu k jinému pozemku ve stejném zemědělském areálu a stejném období, koresponduje s dlouhodobou ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu, pokud výši obvyklého nájemného stanovilo podle znaleckého posudku znalce [titul] [celé jméno znalce].

15. Není přitom právně významné, že žalovaný nabízel platbu bezdůvodného obohacení ve výši [anonymizováno] Kč/m2 ročně, neboť žalovaný mohl být při nabídce této částky veden snahou o mimosoudní vyřízení věci různými důvody a okolnostmi nezohledňujícími obvyklou cenu nájemného, která mu nemusela být ani známa. Na žalovaného nelze pohlížet ani jako na podnikatelský subjekt, který snad z pozice síly„ diktuje“ vlastníkům výši nájemného, které bude za užívání jejich pozemků platit, neboť nepochybně platí zákonný princip smluvní volnosti, kdy strany sjednávají v nájemních smlouvách výši nájemného dobrovolně a bez nátlaku dohodou. Taková dohoda je předmětem nabídky a poptávky a v poněkud výhodnějším postavení je naopak pronajímatel, na jehož podmínky, pokud chce nájemní smlouvu uzavřít, spíše musí přistoupit nájemce než naopak. Pokud pak žalobkyně v odvolacím řízení navrhla doplnit dokazování novými důkazy, a to listinami týkajícími se sjednávání výše pachtu v nájemních smlouvách uzavíraných v posledních letech, nepovažoval odvolací soud za potřebné tyto listiny k důkazu provádět, neboť se týkají pozdějšího období, než je uplatněno v tomto řízení, a pro posouzení věci jsou podstatné pouze nájmy sjednávané v daném čase. Postupné zvyšování cen i zemědělských pozemků a výše pachtů je všeobecně známou skutečností, avšak pro stanovení výše obvyklého nájemného v předcházejících letech k novým cenám přihlížet nelze.

16. Výměra žalovaným užívaných pozemků činí celkem [výměra] a nájemné za období od [datum] do [datum rozhodnutí] při sazbě [anonymizováno] Kč/m2 ročně činí částku [částka], za období roku [rok] při sazbě [anonymizováno] Kč/m2 činí částku [částka], za období roku [rok] při sazbě [anonymizováno] Kč/m2 činí částku [částka] a za období od [datum] do [datum rozhodnutí] při sazbě [anonymizováno] Kč/m2 činí částku [částka], celkem [částka]. Žalovaný žalobkyni v průběhu řízení zaplatil částku [částka] (ohledně této částky bylo řízení již pravomocně zastaveno), takže žaloba zůstala důvodnou, pokud jí bylo napadeným výrokem I již zčásti vyhověno, pouze ohledně částky [částka], a to s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně odpovídající dvojnásobku repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Žalovaný je přitom v prodlení se zaplacením částky [částka] od [datum], neboť v té době již uplynula lhůta k zaplacení poskytnutá mu původním žalobcem ve výzvě z [datum], a se zaplacením částky [částka] byl v prodlení od [datum] do [datum], kdy tato částka byla žalobci zaplacena.

17. S ohledem na vše shora uvedené byl proto rozsudek soudu I. stupně v části výroku I o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím dle ustanovení § 220 odstavec 1 písmeno b/ o. s. ř. změněn tak, že i v této části byla žaloba zamítnuta, a ve zbývající části ohledně zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a ohledně příslušenství k částce [částka] od [datum] do [datum] byl rozsudek dle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrzen.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení účastníků před soudy obou stupňů je odůvodněn ustanovením § 224 odstavec 2, § 142 odstavec 2 a § 146 odstavec 2 věta druhá o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení před soudem I. stupně úspěšná z 37 % a při zohlednění práva na náhradu nákladů řízení v zastavené části, což zavinil žalovaný zaplacením zpětvzaté částky [částka] po podání žaloby, žalovaný byl úspěšný v rozsahu 63 %, a má proto právo na náhradu 26 % svých nákladů řízení (63 % jeho úspěchu snížených o 37 % úspěchu žalobkyně). Ty jsou tvořeny před soudem I. stupně odměnou za 6 úkonů právní služby po [částka], celkem [částka], a to za převzetí a přípravu zastoupení, sepis vyjádření k žalobě a účast zástupce žalovaného na jednáních soudu I. stupně konaných ve dnech [datum] a [datum] svou délkou trvání přesahujícího dvě hodiny a [datum], kdy předmětem řízení bylo zaplacení původně žalované částky [částka] (ustanovení § 7 bod 5., § 11 odstavec 1 písmeno a/, d/ a g/ vyhlášky č. 177/1996 Sb. o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, dále jen„ advokátní tarif“), a za dva úkony právní služby po [částka], celkem [částka], a to za účast u jednání soudu I. stupně konaných ve dnech [datum] a [datum], kdy předmětem řízení bylo zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, dále osmi paušálními částkami náhrady hotových výdajů zástupce žalovaného po [částka], celkem [částka] (§ 13 odstavec 4 advokátního tarifu), a částkou [částka] odpovídající 21% dani z přidané hodnoty z odměny a náhrad, neboť zástupce žalovaného je plátcem této daně. Celkem náklady řízení žalovaného před soudem I stupně tak činí částku [částka] ([anonymizována dvě slova] + [anonymizována dvě slova] + [anonymizována dvě slova] + [anonymizována dvě slova]) a z toho 26 % představuje částku [částka].

19. V odvolacím řízení byl téměř v celém rozsahu úspěšný žalovaný (jeho neúspěch je nepatrný) a má proto právo na plnou náhradu nákladů tohoto řízení tvořených odměnou zástupce za dva úkony právní služby po [částka], celkem [částka] vycházející z tarifní hodnoty [částka] za sepis odvolání a účast zástupce žalovaného u jednání odvolacího soudu konaného [datum] (§ 7 bod 5, § 11 odstavec 1 písmeno d/ a g/ advokátního tarifu), dvěma paušálními částkami náhrady hotových výdajů zástupce žalovaného po [částka], celkem [částka] (§ 13 advokátního tarifu), náhradou za ztrátu času za čtyři půlhodiny po [částka], celkem [částka] (§ 14 odstavec 1 písmeno a/ advokátního tarifu), dále cestovným zástupce žalovaného ke shora uvedenému jednání odvolacího soudu na cestě z [obec] do [obec] a zpět, kdy základní náhrada při sazbě [anonymizováno] Kč/km (§ 1 písmeno b/ vyhlášky č. 467/2022 Sb.) a ujetých 120 km činí [částka] a výše náhrady za spotřebované pohonné hmoty při ceně automobilového benzinu [částka], průměrné spotřebě použitého motorového vozidla [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] l [číslo] km (zjištěno z technického průkazu vozidla) činí [částka]. Dále činí náklady právního zastoupení žalovaného 21% daň z přidané hodnoty ve výši [částka] Celkem náklady odvolacího řízení žalovaného včetně zaplaceného soudního poplatku za odvolání ve výši [částka] činí [částka] ([anonymizována dvě slova] + [anonymizováno] + [anonymizováno] + [anonymizováno] + [anonymizováno] + [anonymizována dvě slova] + [anonymizována dvě slova]). Žalovanému tak vznikl nárok na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů v celkové částce [částka] ([anonymizována dvě slova] + [anonymizována dvě slova]).

20. Výrok o náhradě nákladů řízení státu před soudy obou stupňů je odůvodněn ustanovením § 224 odstavec 2a a § 148 odstavec 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení neúspěšná v rozsahu 63 % a žalovaný ve zbývajícím rozsahu 37 %, a oba účastníci jsou tak povinni v tomto poměru nahradit státu náklady řízení tvořené vyplacenými částkami znalečného celkem ve výši [částka]. Na žalobkyni tak připadá částka [částka] a na žalovaného zbývající částka [částka].