16 C 19/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr Marií Indriškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 3.780 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 3.780 Kč spolu s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 633,02 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [titul]. [jméno] [příjmení], advokáta. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 10. 2020, domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 3.780 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 633,02 Kč, což odůvodnil tím, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu ze zákona vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence vedené žalobcem. Tuto povinnost žalovaný splnil dne 1. 9. 1999. V souladu se zákonem č. 348/2005 Sb., vznikla žalovanému povinnost platit televizní poplatky, a to do vždy 15. dne příslušného kalendářního měsíce. Žalovaný v období od října 2017 do ledna 2020 včetně televizní poplatky neplatil a jeho dluh vůči žalobci z uvedeného titulu tak činí celkově 3.780 Kč (28 x 135 Kč). Žalobce písemně vyzval žalovaného v souladu se svou zákonnou povinností k úhradě dlužné částky, žalovaný však ani v dodatečné lhůtě svůj dluh žalobci neuhradil. Žalobce soudu předložil přesný výpočet požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Jelikož žalovaný nereagoval ani na výzvu soudu, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud ve věci postupoval v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) a rozhodl bez jednání na základě obsahu spisu a předložených důkazů. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. V září 1999 byl televizní přijímač žalovaného přihlášen do evidence žalobce na adrese [adresa žalovaného], v důsledku čehož se žalovaný stal poplatníkem televizních poplatků. Dopisem ze dne 15. 3. 2020 žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 6.043, z čehož dluh na televizních poplatcích za období od ledna 2017 do ledna 2020 činil 4.995 Kč. Přílohou dopisu byl přehled nezaplacených předpisů. Hmotně právně soud posoudil nárok žalobce podle § 3 odst. 2, § 5, § 7 odst. 2, odst. 3 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, tedy jako nárok na zaplacení televizního poplatku, který činil po celé předmětné období částku 135 Kč měsíčně. V důsledku prodlení žalovaného s úhradou televizních poplatků má žalobce rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na to, že žalobce prokázal oprávněnost svého nároku a v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný v uvedeném období zaplatil na uvedený nárok žalobci jakoukoliv částku, soud žalobě jako důvodné vyhověl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 600 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a ze dvou úkonů po 100 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění nároku žalobce vůči žalovanému u soudu. V této souvislosti soud odkazuje na nález Ústavního soudu sp. zn.

I. ÚS 3344/12.