16 C 190/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka spolu s úroky z prodlení z částky částka ve výši 8,5 % ročně od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky částka, ohledně zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum a ohledně zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum a doplněnou v průběhu řízení se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované a jméno příjmení, coby další žalované, povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku částka a zákonný úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, a to jako náhradu za trvalé porosty vinné révy, které se ke dni datum nacházely na pozemku parc. číslo v katastrální uzemí. Žalobce v žalobě uvedl, že v tento den v důsledku pozemkových úprav v uvedeném katastrálním území zanikl nájemní vztah mezi žalobcem a oběma žalovanými ohledně předmětného pozemku, který vznikl na základě nájemní smlouvy, kterou uzavřeli dne datum žalobce, jako nájemce, a paní jméno celé jméno žalované, datum narození, jako pronajímatelka. Paní jméno celé jméno žalované byla matkou žalované jméno příjmení a babičkou žalované celé jméno žalované a zemřela dne datum. V průběhu dědického řízení po jméno celé jméno žalované došlo ke dni datum v důsledku pozemkových úprav k zániku předmětného pozemku a k jeho nahrazení pozemkem novým parc. číslo rovněž v katastrální uzemí u obec obec předmětného pozemku byl předmětem rozhodnutí o dědictví po zemřelé jméno celé jméno žalované nově vzniklý náhradní pozemek parc. číslo který zdědily obě žalované rovným dílem, a to každá v rozsahu ½. V předmětné nájemní smlouvě ze dne datum bylo výslovně dohodnuto, že v případě ukončení nájmu je pronajímatel povinen uhradit nájemci hodnotu trvalých porostů, a to podle znaleckého posudku vyhotoveného v době ukončení nájemního vztahu, a o toto ujednání žalobce opírá žalovaný nárok. Ke dni zániku nájmu se na pozemku parc. číslo nacházela vinice odrůdy příjmení jméno, kterou na ní v roce rok vysázel žalobce, a nacházelo se na ní minimálně anonymizováno kusů keřů. Toto řízení proti oběma žalovaným bylo původně vedeno pod jednou spisovou značkou, a to spisová značka.

2. Dne datum vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to ohledně částky částka a ohledně zákonného úroku z prodlení z této částky za dobu od datum do zaplacení, soud proto řízení v souladu s § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v této části zastavil usnesením č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí. Toto usnesení nabylo právní moci dnem datum a předmětem řízení tak zůstala částka částka a zákonný úrok z prodlení z této částky od datum do zaplacení.

3. Usnesením číslo jednací C anonymizováno číslo – anonymizováno ze dne datum bylo řízení v části týkající se žalované celé jméno žalované (dále jen„ žalovaná“) vyloučeno k samostatnému řízení, které je vedeno pod sp. zn. spisová značka, což je toto řízení. Žalobce i po vyloučení věci setrval na svém nároku vůči žalované v celém rozsahu.

4. Žalovaná se k žalobě po celou dobu řízení nevyjádřila a k jednáním soudu se nedostavovala.

5. Soud ve věci provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti.

6. Z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce je právnickou osobou vzniklou dne datum.

7. Dne datum byla uzavřena mezi jméno celé jméno žalované, idnt. (pravděpodobně rodné číslo) číslo, bytem obec u obec a číslo, jako pronajímatelem, a žalobcem, jako nájemcem, nájemní smlouva – příplatková číslo trať„ příjmení – terasy“, jejímž předmětem byl nájem pozemku parc. číslo v katastrální uzemí ve smluvní výměře výměra na výsadbu vinice na dobu od datum do datum, za nájemné částka. Ve smlouvě je uvedeno, že pronajímatel touto smlouvou pronajímá nájemci pozemek na výsadbu vinice, že nájemce je oprávněn brát veškeré užitky z trvalých porostů na pozemku vysazených a že v případě ukončení nájmu je pronajímatel povinen uhradit nájemci hodnotu trvalých porostů, a to podle znaleckého posudku vyhotoveného v době ukončení nájemního vztahu. (zjištěno z uvedené smlouvy) 8. jméno celé jméno žalované, datum narození, zemřela dne datum, což soud zjistil z usnesení Okresního soudu v Břeclavi č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, avšak dle výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu datum byla však stále vedena k datu datum jako výlučný vlastník pozemku parc. číslo v katastrální uzemí (dále jen„ předmětný pozemek“), kdy vlastnictví nabyla ke dni datum na základě rozhodnutí pozemkového úřadu číslo ze dne datum.

9. Z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajský pozemkový úřad pro Jihomoravský kraj, Pobočka jméno, ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, soud zjistil, že v katastrální uzemí včetně přilehlých částí katastrální uzemí a obec byl schválen návrh komplexních pozemkových úprav a že z tohoto důvodu mimo jiné zanikly tímto rozhodnutím k 1. anonymizováno roku rok dosavadní nájemní vztahy a že tyto pozemkové úpravy se týkaly i předmětného pozemku. Z přílohy číslo k tomuto rozhodnutí soud zjistil, že na základě těchto pozemkových úprav byl předmětný pozemek, který byl stále evidovaný jako vlastnictví jméno celé jméno žalované, nahrazen novým pozemkem, a to parc. číslo v katastrální uzemí o výměře výměra.

10. Z již citovaného usnesení Okresního soudu v Břeclavi č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí soud rovněž zjistil, že výše označený náhradní pozemek parc. číslo v k. ú. obec u obec zdědily rovným dílem žalovaná a již zmíněná jméno příjmení, a to každá podíl o velikosti ½. Z uvedeného usnesení soud zároveň zjistil, že v době od datum nebyla jméno celé jméno žalované pro trvalou a vážnou duševní poruchu činit právní úkony.

11. Žalobce soudu předložil v kopii listinu, označenou jako znalecký posudek číslo která však nemá náležitosti znaleckého posudku, kterou vyhotovil celé jméno svědka, a soud z něj žádné relevantní závěry neučinil, neboť není vůbec zřejmé, jakým způsobem, postupem a na základě jakých metod, celé jméno svědka dospěl k částkám v listině uvedeným. V listině absentuje znalecká doložka i prohlášení o tom, že si je znalec vědom následků podání nepravdivého znaleckého posudku.

12. Žalobce soudu předložil dopis ze dne datum, kterým vyzval žalovanou a jméno příjmení jako podílové spoluvlastnice předmětného pozemku před pozemkovou úpravou k zaplacení částky částka, coby náhrady trvalých porostů na předmětném pozemku z důvodu zániku nájmu pozemkovými úpravami. Zároveň v tomto dopise uvedl, že musí trvat na úhradě jeho pohledávky, neboť nepovažuje za správné, aby jím vysázené vinice byly bez náhrady užívány zcela bezplatně jinou osobou. (zjištěno z označeného dopisu) Žádný doklad o doručení tohoto dopisu žalované však soudu předložen nebyl.

13. Ze znaleckého posudku číslo ze dne datum vyhotoveného soudem ustanoveným znalcem celé jméno znalce, znalcem z oboru ekonomika: ceny a dohady, specializace pozemky a vinice, a z oboru zemědělství: vinařství, soud zjistil, že na předmětném pozemku se ke dni datum nacházely trvalé porosty vinné révy odrůdy příjmení jméno z roku rok a rok a jejich celková hodnota k datu datum činila částka.

14. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je nárok žalobce coby nájemce vůči žalované coby podílovému spoluvlastníkovi a jednomu z pronajímatelů pronajatého pozemku na náhradu za trvalé porosty vinné révy vysázené žalobcem se souhlasem původního pronajímatele v době trvání nájmu na pronajatém pozemku a zanechaných na pozemku i po zániku nájmu, kdy k zániku nájmu došlo z důvodu pozemkových úprav dle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.

15. Podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb. pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech původní pozemky zanikají a zároveň se vytvářejí pozemky nové, k nimž se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena v rozsahu rozhodnutí podle § 11 odst.

8. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení kvality života ve venkovských oblastech včetně napomáhání diverzifikace hospodářské činnosti a zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství, zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, lesní hospodářství a vodní hospodářství zejména v oblasti snižování nepříznivých účinků povodní a sucha, řešení odtokových poměrů v krajině a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako neopomenutelný podklad pro územní plánování. Podle § 3 odst. 1 citovaného zákona předmětem pozemkových úprav jsou všechny pozemky v obvodu pozemkových úprav bez ohledu na dosavadní způsob využívání a existující vlastnické a užívací vztahy k nim. Podle § 11 odst. 8 citovaného zákona schválený návrh (pozemkových úprav) je závazným podkladem pro rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, určení výše úhrady a lhůty podle § 10 odst. 2, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům a pro zpracování obnoveného souboru geodetických informací. Proti rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene vydanému na základě schváleného návrhu se nelze odvolat. Dosavadní nájemní vztahy, zatímní bezúplatné užívání a časově omezený nájem k předmětným pozemkům, kterých se rozhodnutí týká, zanikají k 1. říjnu běžného roku.

16. Podle přechodného ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, (dále jen„ NOZ“) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3074 odst. 1 NOZ nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

17. Pacht je upraven v NOZ v ustanovení § číslo a následujících a to tak, že pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci. Typicky se tak jedná o zemědělské pozemky, kdy pachtýř zemědělský pozemek užívá a požívá z něj plody, a tedy i o vinice.

18. Vzhledem k tomu, že nájemní smlouva k zemědělskému pozemku, o kterou žalobce své nároky opírá, byla uzavřena před účinností NOZ, soud při jejím posuzování a posuzování práv a povinností, které z ní měly vzniknout, a to i po účinnosti NOZ, postupoval v souladu s přechodnými ustanoveními § 3028 a § 3074 NOZ podle zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2013, (dále jen„ občanský zákoník“).

19. Podle § 663 občanského zákoníku nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky. Podle § 667 odst. 1 občanského zákoníku změny na věci je nájemce oprávněn provádět jen se souhlasem pronajímatele. Úhradu nákladů s tím spojených může nájemce požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal. Nestanoví-li smlouva jinak, je oprávněn požadovat úhradu nákladů až po ukončení nájmu po odečtení znehodnocení změn, k němuž v mezidobí došlo v důsledku užívání věci. Dal-li pronajímatel souhlas se změnou, ale nezavázal se k úhradě nákladů, může nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci. Podle § 667 odst. 2 občanského zákoníku provede-li nájemce změny na věci bez souhlasu pronajímatele, je povinen po skončení nájmu uvést věc na své náklady do původního stavu. Podle § 680 odst. 2 občanského zákoníku, dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci, vstupuje nabyvatel do právního postavení pronajímatele a nájemce je oprávněn zprostit se svých závazků vůči dřívějšímu vlastníku, jakmile mu byla změna oznámena nebo nabyvatelem prokázána.

20. Ustanovení § 667 občanského zákoníku je speciálním ustanovením o bezdůvodném obohacení k obecným ustanovením podle § 451 a následujících občanského zákoníku. Podle § 451 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

21. Podle § 460 občanského zákoníku dědictví se nabývá smrtí zůstavitele.

22. Podle § 1970 NOZ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Podle § 153 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“) soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci. Podle §132 o.s.ř. soud hodnotí důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

24. Soud tedy učiněná skutková zjištění posoudil podle citovaných ustanovení právních předpisů a dospěl k následujícím závěrům.

25. Soud má za prokázané, že mezi žalobcem, jako nájemcem, a předchůdkyní žalované paní jméno celé jméno žalované, coby vlastníkem předmětného pozemku a pronajímatelem, byla uzavřena dne datum na dobu anonymizováno let nájemní smlouva ohledně předmětného pozemku za účelem vysazení vinice na tomto pozemku žalobcem, užívání tohoto pozemku žalobcem a braní veškerých užitků z trvalých porostů na předmětném pozemku žalobcem. V průběhu trvání nájmu původní pronajímatelka paní jméno celé jméno žalované zemřela a ke dni její smrti, tj. ke dni datum, tak nabyly vlastnictví k předmětnému pozemku dle § 460 občanského zákoníku žalovaná a paní jméno příjmení, a to každá v rozsahu ideální ½. To, že žalovaná i paní jméno příjmení nabyly ke dni smrti paní jméno celé jméno žalované spoluvlastnické právo k předmětnému pozemku, tj. parc. číslo vyplývá z ustanovení § 460 občanského zákoníku, podle něhož dědictví se nabývá smrtí zůstavitele, a z usnesení o dědictví po zemřelé jméno celé jméno žalované (které bylo vydáno již po uskutečněných pozemkových úpravách, v důsledku nichž předmětný pozemek zanikl a byl nahrazen pozemkem parc. číslo), podle něhož nabyly každá z nich podíl o velikosti ½ k náhradnímu pozemku parc. číslo. Jelikož pouze ony dvě dle dědického usnesení nabyly spoluvlastnictví k náhradnímu pozemku, byly to tedy pouze ony dvě, kdo fakticky dnem smrti paní jméno celé jméno žalované nabyl spoluvlastnictví předmětného pozemku a kdo nastoupil na místo pronajímatele v nájemním vztahu s žalobcem založeným nájemní smlouvou ze dne datum dle § 680 odst. 2 občanského zákoníku, a pouze ony dvě těžily ze zhodnocení tohoto pozemku žalobcem, jelikož za takto zhodnocený předmětný pozemek jim připadl do vlastnictví náhradní pozemek s hodnotou odpovídající předmětnému pozemku. Ode dne smrti jméno celé jméno žalované až do zániku předmětného pozemku tak fakticky trval jejich nájemní vztah s žalobcem. Zánikem předmětného pozemku došlo k zániku nájmu a tím i ke vzniku nároku žalobce vůči těmto pronajímatelům na náhradu toho, oč předmětný pozemek sám se souhlasem původní pronajímatelky zhodnotil. V řízení bylo prokázáno, že žalobce se souhlasem pronajímatelky po uzavření nájemní smlouvy na předmětném pozemku vysadil trvalé porosty vinné révy odrůdy příjmení jméno, čímž zhodnotil tento pozemek ke dni datum o částku částka. Jelikož žalovaná byla pouze jednou ze spoluvlastnic předmětného pozemku a její podíl činil ½, činilo její obohacení polovinu uvedené částky, tedy částka. Soud se totiž neztotožňuje s názorem žalobce, že obě spoluvlastnice jsou zavázány k vydání náhrady za zhodnocení pozemku společně a nerozdílně, jelikož má za to, že k obohacení žalované zhodnocením předmětného pozemku došlo pouze do výše odpovídající velikosti jejího podílu.

26. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobě vyhověl ohledně částky částka. Zároveň žalobci přiznal i zákonný úrok z prodlení z přiznané částky ode dne datum do zaplacení, jelikož za první den prodlení soud považuje den, kdy v řízení bylo prokázáno, že do dispoziční sféry žalované se dostala výzva žalobce k zaplacení žalované částky, což je až den, doručení žaloby žalované. Žádné dřívější doručení jakékoliv výzvy žalobce žalované v řízení prokázáno nebylo. Úrok z prodlení pak soud žalobci přiznal v sazbě 8,5 % ročně, což je výše zákonné úrokové sazby platné k uvedenému dni dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Úspěch obou účastníků v této věci byl pouze částečný, přičemž úspěch žalobce činil 23,93 % a úspěch žalované činil 76,07 %. Žalovaná, jako úspěšnější účastník by tak měla právo na náhradu 52,14 % nákladů řízení, avšak jelikož jí žádné náklady v tomto řízení nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení tohoto usnesení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresnímu soudu v Břeclavi. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na exekuci.