16 C 190/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o částka s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úroky z prodlení z částky [částka] ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky [částka], ohledně zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] a ohledně zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] a doplněnou v průběhu řízení se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované a [jméno] [příjmení], coby další žalované, povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku [částka] a zákonný úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to jako náhradu za trvalé porosty vinné révy, které se ke dni [datum] nacházely na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí]. Žalobce v žalobě uvedl, že v tento den v důsledku pozemkových úprav v uvedeném katastrálním území zanikl nájemní vztah mezi žalobcem a oběma žalovanými ohledně předmětného pozemku, který vznikl na základě nájemní smlouvy, kterou uzavřeli dne [datum] žalobce, jako nájemce, a paní [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], jako pronajímatelka. Paní [jméno] [celé jméno žalované] byla matkou žalované [jméno] [příjmení] a babičkou žalované [celé jméno žalované] a zemřela dne [datum]. V průběhu dědického řízení po [jméno] [celé jméno žalované] došlo ke dni [datum] v důsledku pozemkových úprav k zániku předmětného pozemku a k jeho nahrazení pozemkem novým parc. [číslo] rovněž v [katastrální uzemí] u [obec] [obec] předmětného pozemku byl předmětem rozhodnutí o dědictví po zemřelé [jméno] [celé jméno žalované] nově vzniklý náhradní pozemek parc. [číslo] který zdědily obě žalované rovným dílem, a to každá v rozsahu ½. V předmětné nájemní smlouvě ze dne [datum] bylo výslovně dohodnuto, že v případě ukončení nájmu je pronajímatel povinen uhradit nájemci hodnotu trvalých porostů, a to podle znaleckého posudku vyhotoveného v době ukončení nájemního vztahu, a o toto ujednání žalobce opírá žalovaný nárok. Ke dni zániku nájmu se na pozemku parc. [číslo] nacházela vinice odrůdy [příjmení] [jméno], kterou na ní v roce [rok] vysázel žalobce, a nacházelo se na ní minimálně [anonymizováno] kusů keřů. Toto řízení proti oběma žalovaným bylo původně vedeno pod jednou spisovou značkou, a to [spisová značka].

2. Dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět, a to ohledně částky [částka] a ohledně zákonného úroku z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, soud proto řízení v souladu s § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v této části zastavil usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Toto usnesení nabylo právní moci dnem [datum] a předmětem řízení tak zůstala částka [částka] a zákonný úrok z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení.

3. Usnesením [číslo jednací] C [anonymizováno] [číslo] – [anonymizováno] ze dne [datum] bylo řízení v části týkající se žalované [celé jméno žalované] (dále jen„ žalovaná“) vyloučeno k samostatnému řízení, které je vedeno pod sp. zn. [spisová značka], což je toto řízení. Žalobce i po vyloučení věci setrval na svém nároku vůči žalované v celém rozsahu.

4. Žalovaná se k žalobě po celou dobu řízení nevyjádřila a k jednáním soudu se nedostavovala.

5. Soud ve věci provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti.

6. Z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce je právnickou osobou vzniklou dne [datum].

7. Dne [datum] byla uzavřena mezi [jméno] [celé jméno žalované], idnt. (pravděpodobně rodné číslo) [číslo], bytem [obec] u [obec a číslo], jako pronajímatelem, a žalobcem, jako nájemcem, nájemní smlouva – příplatková [číslo] trať„ [příjmení] – terasy“, jejímž předmětem byl nájem pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] ve smluvní výměře [výměra] na výsadbu vinice na dobu od [datum] do [datum], za nájemné [částka]. Ve smlouvě je uvedeno, že pronajímatel touto smlouvou pronajímá nájemci pozemek na výsadbu vinice, že nájemce je oprávněn brát veškeré užitky z trvalých porostů na pozemku vysazených a že v případě ukončení nájmu je pronajímatel povinen uhradit nájemci hodnotu trvalých porostů, a to podle znaleckého posudku vyhotoveného v době ukončení nájemního vztahu. (zjištěno z uvedené smlouvy) 8. [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], zemřela dne [datum], což soud zjistil z usnesení Okresního soudu v Břeclavi č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], avšak dle výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu [datum] byla však stále vedena k datu [datum] jako výlučný vlastník pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] (dále jen„ předmětný pozemek“), kdy vlastnictví nabyla ke dni [datum] na základě rozhodnutí pozemkového úřadu [číslo] ze dne [datum].

9. Z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajský pozemkový úřad pro Jihomoravský kraj, Pobočka [jméno], ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], soud zjistil, že v [katastrální uzemí] včetně přilehlých částí [katastrální uzemí] a [obec] byl schválen návrh komplexních pozemkových úprav a že z tohoto důvodu mimo jiné zanikly tímto rozhodnutím k 1. [anonymizováno] roku [rok] dosavadní nájemní vztahy a že tyto pozemkové úpravy se týkaly i předmětného pozemku. Z přílohy [číslo] k tomuto rozhodnutí soud zjistil, že na základě těchto pozemkových úprav byl předmětný pozemek, který byl stále evidovaný jako vlastnictví [jméno] [celé jméno žalované], nahrazen novým pozemkem, a to parc. [číslo] v [katastrální uzemí] o výměře [výměra].

10. Z již citovaného usnesení Okresního soudu v Břeclavi č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud rovněž zjistil, že výše označený náhradní pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec] zdědily rovným dílem žalovaná a již zmíněná [jméno] [příjmení], a to každá podíl o velikosti ½. Z uvedeného usnesení soud zároveň zjistil, že v době od [datum] nebyla [jméno] [celé jméno žalované] pro trvalou a vážnou duševní poruchu činit právní úkony.

11. Žalobce soudu předložil v kopii listinu, označenou jako znalecký posudek [číslo] která však nemá náležitosti znaleckého posudku, kterou vyhotovil [celé jméno svědka], a soud z něj žádné relevantní závěry neučinil, neboť není vůbec zřejmé, jakým způsobem, postupem a na základě jakých metod, [celé jméno svědka] dospěl k částkám v listině uvedeným. V listině absentuje znalecká doložka i prohlášení o tom, že si je znalec vědom následků podání nepravdivého znaleckého posudku.

12. Žalobce soudu předložil dopis ze dne [datum], kterým vyzval žalovanou a [jméno] [příjmení] jako podílové spoluvlastnice předmětného pozemku před pozemkovou úpravou k zaplacení částky [částka], coby náhrady trvalých porostů na předmětném pozemku z důvodu zániku nájmu pozemkovými úpravami. Zároveň v tomto dopise uvedl, že musí trvat na úhradě jeho pohledávky, neboť nepovažuje za správné, aby jím vysázené vinice byly bez náhrady užívány zcela bezplatně jinou osobou. (zjištěno z označeného dopisu) Žádný doklad o doručení tohoto dopisu žalované však soudu předložen nebyl.

13. Ze znaleckého posudku [číslo] ze dne [datum] vyhotoveného soudem ustanoveným znalcem [celé jméno znalce], znalcem z oboru ekonomika: ceny a dohady, specializace pozemky a vinice, a z oboru zemědělství: vinařství, soud zjistil, že na předmětném pozemku se ke dni [datum] nacházely trvalé porosty vinné révy odrůdy [příjmení] [jméno] z roku [rok] a [rok] a jejich celková hodnota k datu [datum] činila [částka].

14. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je nárok žalobce coby nájemce vůči žalované coby podílovému spoluvlastníkovi a jednomu z pronajímatelů pronajatého pozemku na náhradu za trvalé porosty vinné révy vysázené žalobcem se souhlasem původního pronajímatele v době trvání nájmu na pronajatém pozemku a zanechaných na pozemku i po zániku nájmu, kdy k zániku nájmu došlo z důvodu pozemkových úprav dle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.

15. Podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb. pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech původní pozemky zanikají a zároveň se vytvářejí pozemky nové, k nimž se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena v rozsahu rozhodnutí podle § 11 odst.

8. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení kvality života ve venkovských oblastech včetně napomáhání diverzifikace hospodářské činnosti a zlepšování konkurenceschopnosti zemědělství, zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, lesní hospodářství a vodní hospodářství zejména v oblasti snižování nepříznivých účinků povodní a sucha, řešení odtokových poměrů v krajině a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako neopomenutelný podklad pro územní plánování. Podle § 3 odst. 1 citovaného zákona předmětem pozemkových úprav jsou všechny pozemky v obvodu pozemkových úprav bez ohledu na dosavadní způsob využívání a existující vlastnické a užívací vztahy k nim. Podle § 11 odst. 8 citovaného zákona schválený návrh (pozemkových úprav) je závazným podkladem pro rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, určení výše úhrady a lhůty podle § 10 odst. 2, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům a pro zpracování obnoveného souboru geodetických informací. Proti rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene vydanému na základě schváleného návrhu se nelze odvolat. Dosavadní nájemní vztahy, zatímní bezúplatné užívání a časově omezený nájem k předmětným pozemkům, kterých se rozhodnutí týká, zanikají k 1. říjnu běžného roku.

16. Podle přechodného ustanovení § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, (dále jen„ NOZ“) tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3074 odst. 1 NOZ nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

17. Pacht je upraven v NOZ v ustanovení § [číslo] a následujících a to tak, že pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci. Typicky se tak jedná o zemědělské pozemky, kdy pachtýř zemědělský pozemek užívá a požívá z něj plody, a tedy i o vinice.

18. Vzhledem k tomu, že nájemní smlouva k zemědělskému pozemku, o kterou žalobce své nároky opírá, byla uzavřena před účinností NOZ, soud při jejím posuzování a posuzování práv a povinností, které z ní měly vzniknout, a to i po účinnosti NOZ, postupoval v souladu s přechodnými ustanoveními § 3028 a § 3074 NOZ podle zákona č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2013, (dále jen„ občanský zákoník“).

19. Podle § 663 občanského zákoníku nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky. Podle § 667 odst. 1 občanského zákoníku změny na věci je nájemce oprávněn provádět jen se souhlasem pronajímatele. Úhradu nákladů s tím spojených může nájemce požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal. Nestanoví-li smlouva jinak, je oprávněn požadovat úhradu nákladů až po ukončení nájmu po odečtení znehodnocení změn, k němuž v mezidobí došlo v důsledku užívání věci. Dal-li pronajímatel souhlas se změnou, ale nezavázal se k úhradě nákladů, může nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci. Podle § 667 odst. 2 občanského zákoníku provede-li nájemce změny na věci bez souhlasu pronajímatele, je povinen po skončení nájmu uvést věc na své náklady do původního stavu. Podle § 680 odst. 2 občanského zákoníku, dojde-li ke změně vlastnictví k pronajaté věci, vstupuje nabyvatel do právního postavení pronajímatele a nájemce je oprávněn zprostit se svých závazků vůči dřívějšímu vlastníku, jakmile mu byla změna oznámena nebo nabyvatelem prokázána.

20. Ustanovení § 667 občanského zákoníku je speciálním ustanovením o bezdůvodném obohacení k obecným ustanovením podle § 451 a následujících občanského zákoníku. Podle § 451 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

21. Podle § 460 občanského zákoníku dědictví se nabývá smrtí zůstavitele.

22. Podle § 1970 NOZ Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Podle § 153 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“) soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci. Podle §132 o.s.ř. soud hodnotí důkazy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.

24. Soud tedy učiněná skutková zjištění posoudil podle citovaných ustanovení právních předpisů a dospěl k následujícím závěrům.

25. Soud má za prokázané, že mezi žalobcem, jako nájemcem, a předchůdkyní žalované paní [jméno] [celé jméno žalované], coby vlastníkem předmětného pozemku a pronajímatelem, byla uzavřena dne [datum] na dobu [anonymizováno] let nájemní smlouva ohledně předmětného pozemku za účelem vysazení vinice na tomto pozemku žalobcem, užívání tohoto pozemku žalobcem a braní veškerých užitků z trvalých porostů na předmětném pozemku žalobcem. V průběhu trvání nájmu původní pronajímatelka paní [jméno] [celé jméno žalované] zemřela a ke dni její smrti, tj. ke dni [datum], tak nabyly vlastnictví k předmětnému pozemku dle § 460 občanského zákoníku žalovaná a paní [jméno] [příjmení], a to každá v rozsahu ideální ½. To, že žalovaná i paní [jméno] [příjmení] nabyly ke dni smrti paní [jméno] [celé jméno žalované] spoluvlastnické právo k předmětnému pozemku, tj. parc. [číslo] vyplývá z ustanovení § 460 občanského zákoníku, podle něhož dědictví se nabývá smrtí zůstavitele, a z usnesení o dědictví po zemřelé [jméno] [celé jméno žalované] (které bylo vydáno již po uskutečněných pozemkových úpravách, v důsledku nichž předmětný pozemek zanikl a byl nahrazen pozemkem parc. [číslo]), podle něhož nabyly každá z nich podíl o velikosti ½ k náhradnímu pozemku parc. [číslo]. Jelikož pouze ony dvě dle dědického usnesení nabyly spoluvlastnictví k náhradnímu pozemku, byly to tedy pouze ony dvě, kdo fakticky dnem smrti paní [jméno] [celé jméno žalované] nabyl spoluvlastnictví předmětného pozemku a kdo nastoupil na místo pronajímatele v nájemním vztahu s žalobcem založeným nájemní smlouvou ze dne [datum] dle § 680 odst. 2 občanského zákoníku, a pouze ony dvě těžily ze zhodnocení tohoto pozemku žalobcem, jelikož za takto zhodnocený předmětný pozemek jim připadl do vlastnictví náhradní pozemek s hodnotou odpovídající předmětnému pozemku. Ode dne smrti [jméno] [celé jméno žalované] až do zániku předmětného pozemku tak fakticky trval jejich nájemní vztah s žalobcem. Zánikem předmětného pozemku došlo k zániku nájmu a tím i ke vzniku nároku žalobce vůči těmto pronajímatelům na náhradu toho, oč předmětný pozemek sám se souhlasem původní pronajímatelky zhodnotil. V řízení bylo prokázáno, že žalobce se souhlasem pronajímatelky po uzavření nájemní smlouvy na předmětném pozemku vysadil trvalé porosty vinné révy odrůdy [příjmení] [jméno], čímž zhodnotil tento pozemek ke dni [datum] o částku [částka]. Jelikož žalovaná byla pouze jednou ze spoluvlastnic předmětného pozemku a její podíl činil ½, činilo její obohacení polovinu uvedené částky, tedy [částka]. Soud se totiž neztotožňuje s názorem žalobce, že obě spoluvlastnice jsou zavázány k vydání náhrady za zhodnocení pozemku společně a nerozdílně, jelikož má za to, že k obohacení žalované zhodnocením předmětného pozemku došlo pouze do výše odpovídající velikosti jejího podílu.

26. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobě vyhověl ohledně částky [částka]. Zároveň žalobci přiznal i zákonný úrok z prodlení z přiznané částky ode dne [datum] do zaplacení, jelikož za první den prodlení soud považuje den, kdy v řízení bylo prokázáno, že do dispoziční sféry žalované se dostala výzva žalobce k zaplacení žalované částky, což je až den, doručení žaloby žalované. Žádné dřívější doručení jakékoliv výzvy žalobce žalované v řízení prokázáno nebylo. Úrok z prodlení pak soud žalobci přiznal v sazbě 8,5 % ročně, což je výše zákonné úrokové sazby platné k uvedenému dni dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

27. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Úspěch obou účastníků v této věci byl pouze částečný, přičemž úspěch žalobce činil 23,93 % a úspěch žalované činil 76,07 %. Žalovaná, jako úspěšnější účastník by tak měla právo na náhradu 52,14 % nákladů řízení, avšak jelikož jí žádné náklady v tomto řízení nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.