16 C 201/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o výživné zletilého dítěte, I.) Žaloba, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhá zvýšení výživného na částku 5.000 Kč měsíčně s účinností od 25. 9. 2020 se zamítá. II.) Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 1.) Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 22. 9. 2020 a doplněnou v průběhu řízení se žalobkyně domáhala, aby soud uložil žalovanému, coby otci žalobkyně, povinnost platit žalobkyni výživné ve výši 5.000 Kč měsíčně s účinností od 25. 9. 2020, což odůvodnila tím, že od školního roku 2020 /2021 je studentkou [anonymizována čtyři slova] [název univerzity] ve [obec], [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], že má náklady na ubytování na kolejích, na jízdné z domova do [obec], na stravování, na školní potřeby, oblečení, obuv, drogérii, respirátory, kapesní hodinky, že její pravidelné měsíční výdaje činí asi 12.000 Kč měsíčně. Má sice distanční výuku, ale chodí na praxi do [anonymizováno] do [obec]. Na kolejích je stále, domů jezdí na víkendy jednou za 2 týdny. Žalovaný jí doposud platí výživné pokaždé v různé výši, někdy je to 2.500 Kč, někdy 3.000 Kč, někdy 4.000 Kč. Žalobkyně žije v domácnosti s matkou a jejím přítelem, v současné době je matka žalobkyně na mateřské dovolené a pobírá rodičovský příspěvek 7.600 Kč měsíčně. 2.) Žalovaný s žalobou nesouhlasil a uvedl, že jeho majetkové, osobní a příjmové poměry mu neumožňují platit výživné ve výši požadované žalobkyní a že kromě žalobkyně má další tři děti, které jsou nezletilé. Pro něho je maximální výší 3.500 Kč měsíčně. On se sice snaží, ale víc to nejde. O Vánocích, když dostal vánoční odměny, tak kromě částky 4.000 Kč na výživném za prosinec, zaplatil ještě žalobkyni částku 4.000 Kč jako dárek k Vánocům. V současné době, kdy je v jeho firmě„ Kurzarbeit“, pobírá plat ve výši 1.080 Euro, za normální situace je to 1.184 Euro. Pracuje u [právnická osoba] [anonymizována tři slova]. 3.) Soud ve věci provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti. Ze spisu Okresního soudu ve Zlíně sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalovaný je otcem žalobkyně a že naposledy o jeho vyživovací povinnosti k žalobkyni bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 19. 10. 2010 č. j. [spisová značka], dle kterého je žalovaný s účinností od 1. 10. 2010 povinen na výživu žalobkyně platit částku 4.000 Kč měsíčně, vždy nejpozději do 10. dne v měsíci předem k rukám matky žalobkyně. Z uvedeného rozsudku soud zjistil, že takto bylo rozhodnuto na základě zjištění, že žalobkyně tehdy byla nezletilá a měla zdravotní problémy, které zvyšovaly náklady na její potřeby, že žalovaný vydělával průměrně 31.843 Kč čistého měsíčně, měl hypotéku v souvislosti se zajištěním bydlení, ale neměl žádnou další vyživovací povinnost kromě žalobkyně, že matka žalobkyně měla kromě žalobkyně ještě jednu vyživovací povinnost a pobírala podporu v nezaměstnanosti ve výši 8.418 Kč. 4.) Z potvrzení [anonymizována tři slova] [název univerzity] [anonymizována dvě slova] ve [obec] soud zjistil, že žalobkyně je v akademickém roce 2020 /2021 studentkou [anonymizována tři slova] [anonymizována tři slova] na uvedené vysoké škole v prezenční formě studia. 5.) Žalobkyně v rámci svého účastnického výslechu uvedla, že bydlí ve [obec] v bytě [anonymizováno] se svojí matkou, jejím přítelem a se svými 3 sourozenci. Nejmladší sourozenec se narodil v roce [rok] a matka je s ním na rodičovské dovolené. Přítel matky pracuje v [anonymizována dvě slova] jako [anonymizováno]. Žalobkyně většinu času od [anonymizováno] [rok] bydlí ve [obec] na kolejích, je na pokoji s jednou spolubydlící. Za koleje platí 3.190 Kč měsíčně. Stravuje se buď v menze, někdy si uvaří sama, někdy si něco koupí, a měsíčně jí stravování stojí asi 4.000 až 5.000 Kč. Od matky dostává pravidelně 4.000 Kč měsíčně, od žalovaného pravidelně minimálně 2.500 Kč měsíčně. Pokud nevychází a potřebuje nějaké další peníze, tyto jí vždy poskytne matka. Žalovaný dluh na výživném nemá. Žalobkyně v minulém školním roce ani nestudovala, ani nepracovala, protože byla v nemocnici a s žalovaným se dohodla, že po něm nebude chtít za ten rok peníze a že potom, až bude studovat, bude výživné zase chtít. V tomto školním roce si do školy kupovala kalhoty, boty, 2 trička, hodinky a učebnice a kancelářské potřeby. V době, kdy byla obchodní centra otevřená, dělala brigádu. V současné době má distanční výuku. Pokud má teorii, musí být u počítače. Na pololetí měla průměr 1,4. Na MHD má kartu na 3 měsíce asi za 500 Kč. Na cestu domů používá auto, co jí dal žalovaný, aby ho užívala. Je to [anonymizována dvě slova] rok výroby asi 2000 nebo 2001 a je z dědictví po matce žalovaného. Žádné hodnotnější věci kromě notebooku nemá. Telefon má značky iPhone, který dostala na Vánoce v roce 2018. S žalovaným nemá špatný vztah. Žalovaný jí dal v prosinci 4.000 Kč jako výživné a potom jí poslal 4.000 Kč jako dárek k Vánocům. Žalovaný zdědil byt po babičce v [obec] a žalobkyni navrhl, aby v něm bydlela. 6.) Žalobkyně některé z uvedených výdajů doložila pokladními doklady. Z oznámení Úřadu práce ČR – Krajská pobočka ve Zlíně, kontaktní pracoviště [obec], ze dne 29. 4. 2020, soud zjistil, že od 1. 3. 2020 byl matce žalobkyně zvýšen rodičovský příspěvek na dítě narozené dne [datum] na částku 7.600 Kč. Z daňového přiznání matky žalobkyně soud zjistil, že v roce 2019 činily celkové příjmy matky žalobkyně po zdanění 66.868 Kč. 7.) Žalovaný v rámci svého účastnického výslechu uvedl, že bydlí ve společné domácnosti s přítelkyní a jejich 3 společnými dětmi. Jedná se o byt 3+kk v jeho vlastnictví, na který má hypotéku, na kterou platí 12.700 Kč měsíčně. Je to přeúvěrovaná hypotéka, o které se zmiňuje Okresní soud ve Zlíně v rozsudku ze dne 19. 10. 2010. Tuto částku bude platit ještě 20 let. Pracuje jako [anonymizována dvě slova] v [země] v [anonymizováno], což je asi 21 km od [obec], dojíždí tam každý den osobním automobilem. Za měsíc vynaloží na pohonné hmoty asi 2.500 Kč. Standardně vydělává 1.180 Euro. V této epidemiologické situaci, když je Kurzarbeit, je to 1.080 Euro. V práci je pokaždé jinak. Má smlouvu na 45 hodin/týdně, takže je v práci po dobu 10-13 hodin. Zdravotní stav jeho dalších tří dětí je dobrý. Jen na nezbytné věci, které měsíčně musí zaplatit v souvislosti s bydlením, stravou, školou, oblečením, vynaloží 23.000 Kč, včetně hypotéky. Přítelkyně má zaměstnání, ale protože děti jsou doma, ještě v něm nebyla. Od září 2020 přítelkyně žádný příjem neměla, pobírala akorát přídavky na děti. Je [národnost]. Vloni v srpnu zemřela žalovanému matka, on byl jediný dědic a po matce zdědil neplacený úvěr, ale ten byl pojištěn, v hotovosti 90.000 Kč, auto, které poskytl žalobkyni, aby ho mohla užívat. Auto zatím pojištěné je. Zdědil i byt v [obec], je to garsonka, patří družstvu, ale už se neplatí nájemné, jenom běžné platby. Byt není ve stavu, aby se mohl pronajímat, žalovaný by ho chtěl časem zrekonstruovat a potom třeba pronajímat. Dále zdědil půlku garáže v [obec], druhou půlku má jeho otec. Žalovaný vlastní [značka automobilu] rok výroby asi rok 2016, používá ho jenom do práce a pro potřeby rodiny. Co se týká sportovního vybavení, celá rodina má lyže. Jeho přítelkyně pochází ze [země] z oblasti [anonymizována dvě slova], takže každou zimu jezdili k jejím rodičům a pokud byly podmínky, tak lyžovali. Jelikož je žalovaný atopik, tak by měl jezdit k moři. Vloni byli na letní dovolené 5 dnů v Chorvatsku, před tím 3 dny taky v Chorvatsku. V souvislosti se svým zdravotním stavem zvýšené náklady nemá. Pokud po určitou dobu žalobkyni neplatil výživné, takto bylo proto, že nastoupila do zaměstnání. Pak sice onemocněla, ale byla v pracovním poměru, a on měl za to, že má nemocenskou, tak jí výživné neplatil. Žalobkyně mu před tím, než šla studovat na současnou školu, o tom řekla a on byl rád, že studuje. Od té doby jí platí výživné, jak se dá. 8.) Skutečnost, že žalovaný má další tři děti, které jsou v současné době nezletilé, má soud za prokázanou jak účastnickou výpovědí žalovaného, tak pojistkami k pojistným smlouvám a pojistnou smlouvou týkajícími se těchto dětí. Povinnost žalovaného platit měsíčně 12.713 Kč do roku 2039 jako splátku úvěru má soud za prokázanou rovněž dodatkem ze dne 28. 6. 2017 ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne 25. 3. 2013, kterou žalovaný uzavřel s [právnická osoba] Z výplatních lístků soud zjistil, že čistá mzda žalovaného od [příjmení] [jméno] [příjmení] v červnu 2020 činila 1.078,54 Euro, v červenci 2020 činila 1.084,02 Euro a v srpnu 2020 činila 1.084,02 Euro, což při kurzu 27 Kč za 1 Euro činí 29.268 Kč. 9.) Předmětem řízení je nárok zletilého dítěte na výživné vůči jeho otci podle ustanovení § 910 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“). Podle § 910 odst. 1 OZ předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 911 OZ výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. Podle § 913 odst. 1 pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle § 915 OZ životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte. Podle § 163 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“), rozsudek odsuzující k plnění v budoucnu splatných dávek je možno na návrh změnit, jestliže se podstatně změnily okolnosti, které jsou rozhodující pro výši a další trvání dávek. 10.) V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je otcem žalobkyně, že žalobkyně je od září 2020 studentkou vysoké školy v prezenční formě studia a tedy není schopná se samostatně živit. Dále bylo prokázáno, že naposledy bylo o vyživovací povinnosti žalovaného k žalobkyni rozhodnuto soudem v roce 2010, tedy před více než 10 lety, kdy žalobkyně byla nezletilá, a to tak, že žalovanému byla stanovená povinnost platit žalobkyni výživné ve výši 4.000 Kč měsíčně, a tato vyživovací povinnost nebyla doposud zrušena. Přestože před nástupem k současnému studiu žalovaný žalobkyni výživné po určitou dobu neplatil, protože žalobkyně nestudovala, tak toto soudní rozhodnutí je stále vykonatelným titulem, na základě něhož žalobkyně může po žalovaném požadovat výživné ve výši 4.000 Kč měsíčně, ovšem pouze za dobu, kdy nebyla nebo není schopna se samostatně živit. Fakticky se tedy v tomto řízení jedná o zvýšení výživného z již stanovené částky 4.000 Kč měsíčně na částku 5.000 Kč měsíčně. 11.) Soud se tedy zabýval tím, zda od poslední úpravy výživného došlo na straně žalobkyně i žalovaného k takové změně poměrů, která by požadované zvýšení výživného odůvodňovala, a dospěl k následujícím závěrům. Na straně žalobkyně došlo již samotným plynutím času ke zvýšení nákladů na uspokojování jejích základních životních potřeb, neboť vyrostla, dospěla, studuje na vysoké škole a v souvislosti s tímto studiem došlo ke vzniku nových nákladů, a to na bydlení na koleji, na cesty z domova do školy a zpět, na školní pomůcky, na potřeby na praktickou výuku. Toto zvýšení nákladů odůvodňuje požadavek žalobkyně na výživné od žalovaného ve výši 5.000 Kč měsíčně, neboť takové výživné by jistě odpovídalo jejím potřebám. Nicméně na straně žalovaného za tu dobu nedošlo ke zvýšení příjmů, tyto se dokonce snížily, a naopak mu přibyly další tři vyživovací povinnosti k nezletilým dětem. Žalovaný sice na konci loňského roku zdědil částku 90.000 Kč, ojeté auto a byt, avšak s ohledem na tři nově vzniklé vyživovací povinnosti a na snížení čistého měsíčního příjmu tyto nabyté majetkové hodnoty dle názoru soudu nezlepšují majetkové poměry žalovaného natolik, aby mu umožnily od září 2020 platit žalobkyni měsíčně výživné vyšší než 4.000 Kč. Soud proto žalobě vyhovět nemohl, a to ani částečně, a zamítl ji v celém rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12.) Podle §142 odst.1 o. s. ř. soud přizná náhradu nákladů řízení účastníku, který měl ve věci plný úspěch, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Plně úspěšným byl v tomto řízení žalovaný, neboť žaloba směřující proti němu, byla v celém rozsahu zamítnuta. Měl by tedy vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož ji nepožadoval, soud tuto náhradu nepřiznal žádnému z účastníků. (výrok II.)