16 C 217/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr Marií Indriškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 11.320 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 5.030 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1.482,09 Kč a úrok z prodlení z částky 5.030 Kč ve výši 8,05% ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky 6.290 Kč, ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1.079,60 Kč, ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 7.587,8 Kč, ohledně úroku z prodlení z částky 3.544,87 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05% ročně a ohledně úroku 23,72% ročně z částky 8.574,87 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 23. 7. 2020 a doplněnou dne 13. 1. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 11.320 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2561,69 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7.587,8 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 8.574,87 KČ od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a úrok 23,72 % ročně z částky 8574,87 KČ od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnil následovně. Mezi společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne 21. 2. 2015 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytla jmenovaná společnost žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy, a žalovaná se zavázala zaplatit jmenované společnosti za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.400 s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně sjednanou v čl. 1 podmínek a odměnu za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč. Žalovaná si ve smlouvě zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za níž se zavázala zaplatit jmenované společnosti poplatek ve výši 290 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny, úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 305 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 2. 4. 2016. V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], společnost [právnická osoba] (dnes pod názvem [právnická osoba]), [IČO], tj. právní předchůdce žalobce. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradila pouze částku 6.370 Kč, kdy poslední platba byla uhrazena dne 23. 6. 2016. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky byla žalovaná v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni 2. 4. 2016 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 8.574,87 Kč ode dne 3. 4. 2016 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednané v čl. 1 podmínek. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, a to s účinností ke dni 6. 12. 2019. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. Soud proto pokračoval v řízení v souladu s § 101 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Vzhledem k tomu, že žalovaná nereagovala na výzvu soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud ve věci postupoval dle § 115a o. s. ř. a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě žalobcem předložených důkazů, z nichž zjistil následující skutkový stav.

3. Z kopie smlouvy o půjčce datované dnem 21. 2. 2015 [číslo] soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba], [IČO], jako úvěrující, a žalovaná jako zákazník. Úvěrující se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit úvěrujícímu za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 1.400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč a částku 290 Kč za zařazení do pojišťovacího programu životního pojištění, a to v 58 pravidelných týdenních splátkách po 305 Kč se splatností první splátky 7. kalendářní den od uzavření smlouvy a se splatností každé další splátky až do úplného splacení celkové dlužné částky vždy do následujícího 7. kalendářního dne. Dále je ve smlouvě uvedeno, že žalovaná se zavazuje, že bude celkovou dlužnou částku úvěrujícímu splácet v hotovostních splátkách. Pro případ hotovostního režimu je uvedeno, že peněžní prostředky jsou zákazníkovi vyplaceny v hotovosti. Pro případ bezhotovostního režimu je uvedeno, že zákazník peněžní prostředky obdrží na bankovní účet do 13 dnů od uzavření smlouvy. Smlouva je sepsána formulářovou formou. Ke smlouvě jsou připojeny smluvní podmínky, které nejsou nikým podepsány. V základních ustanoveních smlouvy není uveden jiný úrok než 1.400 Kč.

4. Tvrzenou fúzi úvěrujícího, kdy se jeho nástupcem stala společnost v současné době podnikající pod obchodní firmou [právnická osoba], [IČO], soud zjistil z obchodního rejstříku. Pohledávky původního věřitele vůči žalované z výše uvedené smlouvy byla postoupena žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, což soud zjistil z uvedené smlouvy o postoupení pohledávek, včetně jejích příloh a z oznámení společnosti [právnická osoba], žalované o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 a z podacího lístku.

5. Žalobce je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku od [datum], přičemž od 16. 11. 2016 patří do předmětu jeho podnikání i poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. [právnická osoba], [IČO], existovala od [datum] do [datum] a předmětem jejího podnikání bylo poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. (zjištěno z obchodního rejstříku)

6. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je žalobci postoupený nárok zapůjčitele vůči vydlužiteli ze smlouvy o zápůjčce uzavřené podle ustanovení § 2390 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ ZSÚ“). Podle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst.1 OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Podle § 1879 OZ věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému. Podle § 1880 odst. 1, s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená. Podle § 6 odst. 1 ZSÚ smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Je-li část smlouvy určena odkazem na obecné podmínky, musí připojit věřitel ke smlouvě jen takovou část obchodních podmínek, která se týká uzavírané smlouvy. Použitá velikost písma nesmí být menší než ve smlouvě. Podle § 551 až §554 OZ právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží. Podle § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Podle § 576 OZ, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

7. S ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů a zjištěný skutkový stav věci soud dospěl ohledně prvního nároku k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba], [IČO], poskytla žalované na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 21. 2. 2015 tentýž den v hotovosti částku 10.000 Kč za úrok 1.400 Kč. Žalovaná byla z titulu uvedené smlouvy povinna zaplatit věřiteli celkem částku 11.400 Kč v 58 pravidelných týdenních splátkách po 305 Kč do 2. 4. 2016. Pohledávka z uvedené smlouvy byla postoupena žalobci. Vzhledem k tomu, že žalobce uvedl, že žalovaná zaplatila na uvedenou smlouvu částku 6.370 Kč, zbývá k úhradě ještě částka 5.030 Kč. Proto tuto částku žalobci soud přiznal. Jelikož je žalovaná v prodlení s placením této částky v prodlení od 3. 4. 2016, soud žalobci přiznal i úrok z prodlení z částky 5.030 Kč, a to zákonné sazbě ve výši 8,05 % ročně od 10.4.2016, jelikož od tohoto data jej žalobce požadoval, do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž za dobu od 10. 4. 2020 do 6. 12. 2019 je úrok z prodlení kapitalizován částkou 1.482,09 Kč.

8. Ve zbytku soud žalobu zamítl, a to z následujících důvodů.

9. Pokud se týká sjednaného poplatku za zařazení žalovaného do pojišťovacího programu životního pojištění ve výši 290 Kč, pak ze smlouvy není zřejmé, jaké benefity žalované takové zařazení do uvedeného programu přinese, a ani ve smlouvě není uveden závazek úvěrujícího žalovanou do uvedeného programu zařadit a v jaké lhůtě a ani případná sankce, pokud to úvěrující neučiní. Soud tak má za to, že se jedná o ujednání neurčité, a to s cílem účelově a netransparentně navýšit odměnu za poskytnutí zápůjčky, a tedy o ujednání, k němuž soud pro jeho neurčitost nepřihlíží § 551 až 557 OZ.

10. Pokud se týká sjednaného poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 2.000 Kč, pak jej soud považuje za sjednaný v rozporu se zákonem, jelikož podle § 2392 odst. 1 OZ při peněžité zápůjčce lze sjednat pouze úroky, a s ohledem na výši uvedeného poplatků, kdy není jasné, jaké administrativní náklady v tak vysoké částce by měly být hrazeny. Tento poplatek odpovídá 20% poskytnuté částky a je vyšší než sjednaný úrok. Soud má proto za to, že tímto zapůjčitel pouze zastřel zvýšení odměny za poskytnutí zápůjčky, kterou by měl být úrok, a to jak v rozporu v s dobrými mravy tak se zákonem o spotřebitelském úvěru. Soud proto ujednání o tomto poplatku považuje za neplatné.

11. Co se týká požadovaného poplatku za inkaso splátek v hotovosti, který odpovídá 40 % poskytnuté částky, který by bylo možno považovat za náhradu nákladů věřitele souvisejících s tímto inkasem, pak soud má za to, že tento poplatek byl sjednán v rozporu s dobrými mravy, tedy neplatně, a to z důvodu nemožnosti volby jiné varianty splátek, pokud žalovaná chtěla obdržet zapůjčovanou částku ihned. Soud dodává, že právě okamžité poskytnutí zápůjčky je primárním důvodem uzavírání podobných smluv spotřebitelů s nebankovními subjekty, což je evidentní i z této smlouvy, kdy žalovaná zvolila variantu, kdy jí byla zapůjčovaná částka poskytnuta ihned při podpisu smlouvy. Jak vyplývá z textu uvedené smlouvy, pokud by žalovaná chtěla splácet zápůjčku formou bezhotovostní, pak by požadovanou částku obdržela do 13 dnů od podepsání smlouvy (tedy s celkem velkou časovou prodlevou) na svůj účet, přičemž neexistuje žádný racionální důvod, proč by žalované nemohla být zapůjčovaná částka poskytnuta v hotovosti ihned i v takovém případě. Soud má proto za to, že tímto způsobem věřitel pouze navyšuje svou odměnu (úrok) za poskytnutí zápůjčky, ačkoli to tak neoznačuje.

12. Požadovaný roční úrok ve výši 23,72 % ze zapůjčených částek, který žalobce požadoval s odkazem na články smluvních podmínek obou smluv, soud považuje za sjednaný zdánlivě ve smyslu § 553 odst. 1 OZ, jelikož byl sjednán neurčitě a nesrozumitelně, a to proto, že z ujednání nacházejících se na první straně uvedené smlouvy vyplývá, že úrok za zápůjčku byl sjednán pevnou částkou. Nic dalšího o tom, že tento úrok se týká pouze období, ve kterém má být zápůjčka splacena, a že poté bude zapůjčená a nesplacená částka nadále úročena touto sazbou, ve smlouvě na této první straně a ani na poslední, žalovanou podepsané straně, uvedeno není. Dle názoru soudu je ujednání o úroku, tj. ceně za poskytnutou zápůjčku, základním ujednáním smlouvy o zápůjčce, jelikož jiná odměna či poplatek, jak již bylo výše uvedeno, není přípustná, a mělo by tedy být obsaženo v samotné smlouvě v základních ujednáních. Pokud tomu tak není a ve smlouvě ve formulářové podobě, kterou celou připravil právě poskytovatel zápůjčky, je nejprve uvedena jako úrok pevná částka bez jakýchkoli dalších odkazů, a další úrok je obsažen až v obsáhlých a nepřehledných podmínkách smlouvy, je tento další úrok sjednán neurčitě a nesrozumitelně, a tedy soud k takovým ujednáním nepřihlíží.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich byl částečný.