16 C 225/2024

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale bytem Adresa žalované o Anonymizováno . Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, spolu s úroky z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky , částka, , ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši 7,05 % ročně, úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 7,05 % ročně a ohledně úroku 21 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu náklad řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku , částka, , kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 7,05 % ročně a úrok 21 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to z titulu smlouvy o půjčce č. , hodnota, uzavřené mezi společností , právnická osoba, a žalovanou dne , datum, , kdy uvedl, že na základě této smlouvy jmenovaná společnost poskytla žalované peněžní prostředky ve výši , částka, v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala zaplatit této společnosti v souvislosti s uvedenou smlouvou částku , částka, , jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši , částka, , s úrokovou sazbou 21 % ročně sjednanou v čl. 3 Smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši , částka, a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši , částka, (dále jen „poplatek“). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po , částka, , přičemž poslední splátka byla stanovena na , datum, . Žalovaná na uvedenou smlouvu uhradila pouze částku , částka, . Pohledávka věřitele z uvedené smlouvy byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .

2. Soud se pokoušel žalované opakovaně doručit žalobu na adrese jejího evidovaného trvalého pobytu v , adresa, , což je adresa sídla městského úřadu, na které si však žalovaná písemnosti soudu osobně nevyzvedla. Také se pokusil doručit žalobu žalované na dalších jemu známých adresách možného pobytu žalované. Žalobu si žalovaná osobně převzala dne , datum, na adrese , adresa, . Žalovaná k žalobě uvedla, že si není vědoma, za co má zaplatit , částka, s příslušenstvím.

3. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, v , Anonymizováno, ., Anonymizováno, hodin. Předvolání k tomuto jednání si žalovaná osobně převzala zároveň se žalobou dne , datum, na adrese , adresa, .

4. K jednání se žádný z účastníků nedostavil, přičemž oba svou nepřítomnost omluvili. Žalovaná zároveň v den jednání , datum, v 11.45 hodin telefonicky požádala soud o odročení uvedeného jednání z důvodu, že je onkologický pacient, že jí není dobře a že v den jednání byla propuštěna z hospitalizace z nemocnice v , Anonymizováno, , přičemž uvedla, že písemnou omluvu soudu zašle s lékařským potvrzením. Soud však tuto žádost žalované o odročení jednání nepovažuje za včasnou ani za důvodnou, neboť, pokud byla žalovaná hospitalizována, musela vědět mnohem dříve, než hodinu před nařízeným jednáním, že se k nařízenému jednání nemůže dostavit. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) věc projednal v nepřítomnosti účastníků a ve věci provedl dokazování, na základě něhož dospěl k následujícím zjištěním.

5. Z předložené smlouvy o půjčce č. , hodnota, datované dnem , datum, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřely společnost , právnická osoba, , jako poskytovatel půjčky, a žalovaná, jako zákazník, kdy žalované bylo v době uzavření smlouvy , Anonymizováno, let, že jmenovaná společnost poskytla žalované tentýž den částku , částka, v hotovosti a žalovaná se zavázala zaplatit tuto částku a poplatek za půjčku ve výši , částka, jmenované společnosti v 60 týdenních splátkách po , částka, (, částka, měsíčně) s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. V dokumentu označeném jako zákaznická karta a datovaném dnem , datum, poskytovatel úvěru uvedl, že žalovaná žila s rodiči, pracovala na částečný pracovní úvazek, že její mzda činila , částka, měsíčně, že další příjmy domácnosti činily , částka, měsíčně, že běžné měsíční výdaje na domácnost činily , částka, měsíčně a že důvodem pro půjčku byly děti, ale žádné nezaopatřené dítě v dokumentu uvedeno nebylo. Jako ověřené dokumenty jsou v zákaznické kartě uvedeny občanský průkaz, výplatní pásky a SIPO. Nicméně, kopie žádného z uvedených dokladů soudu předložena nebyla.

6. Dle obchodního rejstříku společnost , právnická osoba, existuje od , datum, , v období od , datum, do , datum, předmětem jejího podnikání bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů, přičemž není bankou, a žalobce existuje od , datum, . Dne , datum, jmenovaná společnost postoupila pohledávku z uvedené smlouvy o půjčce vůči žalované žalobci, což soud zjistil z oznámení této společnosti o postoupení pohledávek adresovaného žalované a datovaného dnem , datum, , z podacího lístku ze dne , datum, , ze smlouvy o postoupení pohledávek datované dnem , datum, . Žalobce zaslal žalované dne , datum, výzvu k úhradě žalovaných pohledávek, což soud zjistil z výzvy datované dnem , datum, a z podacího lístku. Z dalších důkazů soud žádná významná skutková zjištění pro rozhodnutí ve věci neučinil.

7. Předmětem řízení je žalobci postoupený nárok věřitele vyplývající ze smlouvy o půjčce, uzavřené podle § 657 a § 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do , datum, , (dále jen „OZ.“), která byla sjednána jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSÚ“). Podle § 657 OZ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 OZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 517 odst.1 OZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle § 517 odst.2 OZ, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Podle § 524 odst. 1 OZ věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle odst. 2 s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Podobně to platí i za účinnosti nového občanského zákoníku – zákona č. 89/2012 Sb. od , datum, , podle jehož ustanovení § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

8. Podle § 9 odst. 1 ZSÚ ve znění účinném od , datum, do , datum, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

9. Soud tedy posoudil učiněná zjištění s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů a má za prokázané, že dne , datum, společnost , právnická osoba, jako věřitel a žalovaná jako dlužník uzavřeli předmětnou smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě které jmenovaná společnost poskytla žalované tentýž den částku , částka, . V době uzavření uvedené smlouvy bylo žalované , Anonymizováno, let. V zákaznické kartě je uvedeno, že poskytovatel úvěru ověřoval údaje o příjmech a výdajích z výplatních pásek a z dokladu SIPO, není však uvedeno, kolik výplatních pásek bylo předloženo, ani na jakou dobu byl uzavřen pracovní poměr žalované. Soudu pak nebyla předložena žádná z listin, které byly předloženy poskytovateli úvěru při uzavírání smlouvy, a ani nebyl navržen žádný důkaz na prokázání skutečnosti, že listiny předložené poskytovateli úvěru obsahovaly údaje vedoucí k závěru, že žalovaná bude schopna úvěr řádně splácet. Soud proto nemá za prokázané, že by poskytovatel úvěru s odbornou péčí ověřil úvěruschopnost žalované, tedy její schopnost platit v budoucnu po dobu 1 roku pravidelně na uvedenou smlouvu měsíčně částku , částka, . Byť je soudu znám názor Krajského soudu v , adresa, vyjádřený dne , datum, v jeho rozsudku č. j. , spisová značka, o tom, že k závěru soudu o tom, že poskytovatel spotřebitelského úvěru přezkoumal řádně s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, postačuje, že vycházel z listin, které měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy a které jsou uvedeny v zákaznické kartě, a že pravdivost údajů potvrdil sám žalovaný svým podpisem v zákaznické kartě, tak zdejší soud se tímto závěrem neztotožňuje. V každém řízení je totiž soud povinen hodnotit provedené důkazy podle své úvahy, a to jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti. Pokud soudu nejsou předloženy žádné z listin, z nichž poskytovatel spotřebitelského úvěru ověřoval existenci zaměstnání, příjmy a výdaje žadatele o spotřebitelský úvěr, a ani nejsou navrženy žádné důkazy na prokázání pravdivosti údajů o příjmech a výdajích žalovaného uvedených v zákaznické kartě, a soudu je z vlastní soudní praxe známo, že poskytovatelé spotřebitelských úvěrů poskytují úvěr i přesto, že jim jsou předloženy například 3 a více výpisů z bankovního účtu žadatele o úvěr, z nichž je zjevné, že žadatel o úvěr má dlouhodobě na účtu každý měsíc záporný zůstatek, tudíž je evidentní, že volné zdroje nemá. Soud proto bez předložení dalších důkazů nemůže dospět k závěru, že je nepochybné, že úvěruschopnost žalované, které bylo v době uzavření předmětné smlouvy pouze , Anonymizováno, let, byla poskytovatelem úvěru řádně posouzena s odbornou péčí, pokud pravdivost uvedených údajů není před soudem prokázána spolehlivými důkazy, za který soud zákaznickou kartu samotnou o sobě nepovažuje. To by dle názoru soudu bylo i v rozporu s účelem a smyslem právní úpravy ochrany spotřebitelů podle unijního práva, konkrétně směrnice EU 2008/48/ES, byť v době uzavření předmětné smlouvy o půjčce český zákon o spotřebitelském úvěru výslovně nestanovil absolutní neplatnost smlouvy jako následek porušení povinnosti poskytovatele úvěru s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Nicméně soud má za to, že v tomto případě lze použít závěry Soudního dvora Evropské unie vyjádřené v rozsudku ze dne , datum, ve věci C-449/13 o tom, že i za této situace je třeba postupovat podle směrnice EU 2008/48/ES.

10. S ohledem na uvedené závěry soudu o neprokázání platnosti předmětné smlouvy o půjčce má soud za to, že žalovaná byla z titulu uvedené smlouvy povinna vrátit pouze poskytnutou jistinu, tj. částku , částka, . Dle tvrzení žalobce žalovaná zaplatila na uvedenou smlouvu pouze částku , částka, a v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná uhradila cokoli dalšího. Žalovaná je tak povinna zaplatit ještě částku , částka, , a protože žalobce prokázal, že pohledávka věřitele z uvedené smlouvy mu byla postoupena, je žalovaná povinna zaplatit uvedenou částku žalobci. Soud proto žalobě ohledně částky , částka, vyhověl. Zároveň žalobci přiznal i požadovaný úrok z prodlení v sazbě 7,05 % ročně od , datum, , což je den následující po dni doručení žaloby žalované, tedy dni, kdy se dle § 49 o. s. ř. považuje žaloba za doručenou žalované v místě jejího evidovaného trvalého pobytu (tzv. právní fikce doručení). Tento den soud považuje za první den prodlení žalované s úhradou uvedené pohledávky, jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by se do dispoziční sféry žalované dostala jakákoli výzva k úhradě uvedené částky před tímto dnem. Vzhledem k tomu, že žalobcem požadovaná sazba úroku z prodlení 7,05 % je nižší než zákonná dle nařízení č. 351/2013 Sb., soud přiznal žalobci úrok z prodlení v této požadované sazbě.

11. S ohledem na výše uvedené závěry soud žalobu ve zbývající části zamítl.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého soud nepřizná náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků, pokud každý z nich měl v řízení úspěch pouze částečný, a žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.