16 C 235/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr Marií Indriškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 21.902,01 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 15.259 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.639,76 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 15.096,09 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky 6.643,01 Kč, ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 2.851,99 Kč a ohledně úroku ve výši 17,35% ročně z částky 15.096,09 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 7. 2020 a doplněnou dne 31. 12. 2020 domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 21.902,01 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.639,76 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2.851,99 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 15.096,09 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a úrok 17,35 % ročně z částky 15.096,09 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. V žalobě uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne 28. 11. 2016 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 14.145 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2.859 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 17,35 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a doručení ve výši 2.000 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 9.286 Kč, a to zároveň s poskytnutou částkou v 18 měsíčních splátkách po 1.897 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 28. 5. 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 27. 3. 2017 a žalovaná celkově zaplatila částku 7.600 Kč. Právní předchůdce žalobce měl v souladu s čl. 16 smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 15.096,09 Kč a dlužné částky poplatku ve výši 6.805,92 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2.851,99 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2.639,76 Kč, úroků ve výši 17,35 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15.096,09 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 15.096,09 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 2.851,99 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok ve výši 17,35 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 15.096,09 Kč od 29. 5. 2018, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení 24. 6. 2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 2.639,76 Kč žalobce uvádí, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 15.096,09 Kč od 4. 5. 2017, tj. od marného uplynutí měsíční lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do data postoupení 24. 6. 2019.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Vzhledem k tomu, že se nevyjádřila ani k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě obsahu spisu a žalobcem předložených důkazů.

3. Z předložené smlouvy o zápůjčce [číslo] datované dnem 28. 11. 2016 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako poskytovatel zápůjčky a žalovaná jako zákazník. Jmenovaná společnost poskytla žalované částku 20.000 Kč, jako zápůjčku, a to tak, že částku 2.794 Kč poukázala na splacení dosud nezaplacené dlužné částky žalované ze smlouvy o zápůjčce [číslo] a částku 17.206 Kč vyplatila žalované v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku, úrok ve výši 2.859 Kč, částku 2.000 Kč za zpracování a doručení a částku 9.286 Kč za komfortní a flexibilní splácení, jmenované společnosti v 17 měsíčních splátkách po 1.897 Kč a jednou splátkou ve výši 1.896 Kč s tím, že první splátku uhradí 1 měsíc od uzavření smlouvy. Ve smlouvě na druhé straně malým písmem a nepřehledně je uvedeno několik úrokových sazeb pro různé způsoby splácení půjčky. Z tabulky umoření ke dni 27. 3. 2017 bylo zjištěno, že žalobcem evidovaná dlužná jistina z titulu uvedené smlouvy k uvedenému dni činila 15.112,03 Kč a že žalobce k uvedenému dni evidoval platby v celkové výši 7.600 Kč, s poslední platbou k 27. 3. 2017. Soudu je z úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], je právnickou osobou, jejímž předmětem činnosti bylo a je mimo jiné i poskytování zápůjček, a tato společnost není bankou. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce [právnická osoba] je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne 7. 6. 2018. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek z téhož dne adresovaného žalované a z podacího lístku ze dne 17. 7. 2019 soud zjistil, že pohledávka věřitele [právnická osoba] z uvedené smlouvy o zápůjčce byla postoupena žalobci. Z výzvy datované dnem 12. 3. 2020 a z poštovního podacího lístku ze dne 13. 3. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky.

4. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je žalobci postoupený nárok věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „OZ“) a podle zákona č. 145/2010 Sb., jako spotřebitelský úvěr. Podle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

5. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Podle § 1879 OZ věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému. Podle § 1880 odst. 1, s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Je-li část smlouvy určena odkazem na obecné podmínky, musí připojit věřitel ke smlouvě jen takovou část obchodních podmínek, která se týká uzavírané smlouvy. Použitá velikost písma nesmí být menší než ve smlouvě. Podle § 551 až §554 OZ právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží. Podle § 576 OZ, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

6. Na základě zjištěných skutečnosti a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů má soud za prokázané, že původní věřitel [právnická osoba] na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] poskytl žalované dne 28. 11. 2016 částku 20.000 Kč za úrok 2.859 Kč a žalovaná měla zapůjčenou částku i s uvedeným úrokem, celkem tedy 22.859 Kč, zapůjčiteli ve stanovené lhůtě vrátit. Jelikož žalovaná zaplatila na poskytnutou zápůjčku pouze částku 7.600Kč, je s nesplacenou částkou 15.259 Kč v prodlení, nejpozději od 29. 4. 2017, a je jí povinna žalobci zaplatit včetně úroku z prodlení. Proto soud žalobě v této části vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I.

7. Ve zbývající části, soud žalobu zamítl z následujících důvodů. Pokud se jedná o sjednané„ částky“ za zpracování a doručení 2.000 Kč a za komfortní a flexibilní splácení 9.286 Kč, pak tuto povinnost žalované zaplatit soud považuje za sjednanou v rozporu se zákonem, jelikož podle § 2392 odst. 1 OZ při peněžité zápůjčce lze sjednat pouze úroky a s ohledem na výši těchto částek, která činí 56,43% z poskytnuté částky, kdy není jasné, za co konkrétně mají být hrazeny, má soud za to, že tímto zapůjčitel pouze zastřel zvýšení odměny za poskytnutou zápůjčku, kterou by měl být úrok, a to jak v rozporu s dobrými mravy tak se zákonem o spotřebitelském úvěru. Soud proto ujednání o povinnosti žalované platit tyto částky považuje za neplatné. Požadovaný roční úrok ve výši 17,35 % ze zapůjčené částky, který žalobce požadoval s odkazem na ujednání ve smlouvě, soud považuje za sjednaný zdánlivě ve smyslu § 553 odst. 1 OZ, jelikož byl sjednán neurčitě a nesrozumitelně, a to proto, že na první straně smlouvy je jasně sjednán úrok pevnou částkou 2.859 Kč a nic dalšího o tom, že tento úrok je vypočten sazbou výše uvedenou a že se týká pouze období, ve kterém má být zápůjčka splacena, a že poté bude zapůjčená a nesplacená částka nadále úročena uvedenou sazbou, u tohoto ujednání uvedeno není. Ujednání o různých úrokových sazbách při různých způsobech splácení zápůjčky, je uvedeno až na druhé straně, což činí smlouvu o úrokové sazbě nepřehlednou a matoucí a je v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Dle názoru soudu je ujednání o úroku, tj. ceně za poskytnutou zápůjčku, základním ujednáním smlouvy o zápůjčce, jelikož jiná odměna či poplatek, jak již bylo výše uvedeno, není přípustná, a mělo by tedy být obsaženo ve smlouvě jasně a srozumitelně. Pokud tomu tak není a ve smlouvě ve formulářové podobě, kterou celou připravil právě poskytovatel zápůjčky, je nejprve na první straně v základních ujednáních uvedena jako úrok pevná částka bez jakýchkoli dalších odkazů, a další úrok je obsažen až na druhé straně v ujednání týkajícím se různých sazeb a různých způsobů splácení, je tento další úrok sjednán neurčitě a nesrozumitelně, tedy zdánlivě, proto soud k tomuto ujednání nepřihlíží.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný.