Okresní soud v Břeclavi · Rozsudek

16 C 241/2021

č. j. 16 C 241/2021-60

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-11-29 · ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSBV:2021:16.C.241.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Břeclavi zamítl žalobu neprovdané matky o výživné za dítě, protože byla podána po uplynutí dvouleté lhůty od narození dítěte. Soud se opřel o § 922 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., podle něhož lze nárok na výživné pro neprovdanou matku přiznat zpětně jen do dvou let od porodu. Nárok byl výsledně zamítnut, protože žalobkyně jej uplatnila až po vypršení lhůty. Soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení z důvodu zvláštního zřetele k životní situaci žalobkyně.

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, se sídlem adresa o výživné neprovdané matky,

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhá po žalovaném, aby jí, co by neprovdané matce, platil výživné za dobu od datum do datum ve výši 1.500 Kč měsíčně.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dne 25. 6. 2021 podala žalobkyně u Okresního soudu v Brno žalobu, která byla poté postoupena zdejšímu soudu coby soudu místně příslušnému. Touto žalobou doplněnou v průběhu řízení se domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost platit žalobkyni, coby neprovdané matce jejich společného syna jméno příjmení, narozeného datum, výživné ve výši 1.500 Kč měsíčně za období od datum do datum. V žalobě uvedla, že jí byl syn svěřen do péče, že je svobodná, že během těhotenství a narození dítěte a ani poté jí žalovaný ničím nepřispěl na zvýšené výdaje, které s těhotenstvím a mateřstvím měla, že veškeré vybavení nakoupila na bazárkách pro svobodné matky. Žalovaný s žalobou nesouhlasil a navrhl, aby jí soud zamítl z důvodu, že byla podána až po uplynutí dvou let od narození společného dítěte účastníků, která uplynula dnem datum, a že tedy podle § 922 odst. 2 občanského zákoníku již žalovaná na přiznání nároku na výživné nemá nárok. Z rodného listu jméno celé jméno žalovaného, syna obou účastníků soud zjistil, že tento se narodil dne datum. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na výživné neprovdané matky vůči otci jejich společného dítěte, a to podle ustanovení § 920 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“). Podle § 920 odst. 1 OZ, není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné, i v případě, že se dítě nenarodí živé. Podle § 922 odst. 1 OZ výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne. Podle § 922 odst. 2 OZ výživné pro neprovdanou matku a úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem lze přiznat i nazpět, nejdéle však dva roky ode dne porodu. Citované ustanovení § 922 odst. 2 OZ je třeba vykládat tak, že nárok na výživné, který podle § 920 odst. 1 OZ má neprovdaná matka pouze po dobu dvou let od narození dítěte, musí být uplatněn u soudu po dobu jeho trvání, tj. nejpozději ve lhůtě do dvou let od narození dítěte, a pouze tehdy může být soudem přiznán i zpětně. Takto vykládá uvedené ustanovení i Ústavní soud České republiky, který tak učinil např. ve svém usnesení ze dne 9. 6. 2021 sp. zn.

III. ÚS 1133/21. Vzhledem k tomu, že žalobkyně uplatnila svůj nárok na výživné neprovdané matky vůči žalovanému až po uplynutí zákonem stanovené lhůty dvou let od narození společného dítěte účastníků, nelze jí tento nárok soudem přiznat a soud proto její žalobu v celém rozsahu zamítl. Podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) má právo na náhradu nákladů řízení ten z účastníků, který je ve věci plně úspěšný proti účastníku který ve věci úspěch neměl. Podle § 150 o. s. ř. jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. V tomto řízení byl plně úspěšný žalovaný, neboť soud žalobu směřující proti němu v celém rozsahu zamítl, a měl by tak podle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení. Soud však spatřuje důvody hodné zvláštního zřetele pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalovanému v nelehké životní situaci žalobkyně, která sama vychovává společného syna účastníků a její příjmy nejsou nikterak vysoké, což má soud za zjištěné z rozsudku Okresního soudu Brno-venkov ze dne datum rozhodnutí č. j. spisová značka, proto nepřiznal žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení. Proti tomuto rozsudku je odvolání přípustné ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím zdejšího soudu.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.