16 C 250/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr Marií Indriškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 64.944,34 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku 24.787 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.781 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 22.627,1 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, b) částku 15.350 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.191,66 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 15.350 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně a) částky 13.085,84 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2.111,86 Kč a ohledně úroku ve výši 28 % ročně z částky 22.627,10 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, b) částky 11.721,5 Kč kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 82,58 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2.253,84 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 838,77 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a ohledně úroku ve výši 28 % ročně z částky 16.188,77 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne 15. 7. 2020 a doplněné v průběhu řízení, domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci a) částku 37.872,84 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.781 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2.111,86 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 22.627,1 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení ve výši 8,05 % a úrok 28 % ročně z částky 22.627,1 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, a b) částku 27.071,50 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.274,24 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2.253,84 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 16.188,77 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení ve výši 8,05 % a úrok 28 % ročně z částky 16.188,77 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, přičemž se jednalo o dva nároky.

2. K 1. nároku žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne 22. 12. 2016 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 24.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce vedle poskytnuté částky i částku 20.436 představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4.137 Kč, odměny za zpracování a doručení ve výši 5.588 Kč a částky za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 10.711 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 741 Kč, přičemž poslední splátka měla být zaplacena 15. 2. 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 20. 6. 2017 a žalovaná celkově zaplatila částku 3.350 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2018. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení jistiny ve výši 22.627,10 Kč, dlužného poplatku ve výši 15.245,74 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2.111,86 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.781 Kč, úroků ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny ve výši 22.627,10 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení a úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 22.627,10 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 2.111,86 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok ve výši 28 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 22.627,10 Kč od 15. 2. 2018, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení 14. 6. 2018. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1.781 Kč žalobce uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 22.627,10 Kč od 28. 6. 2017, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do data postoupení 14. 6. 2018.

3. K 2.nároku žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne 24. 10. 2016 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 20.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy a žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce vedle poskytnuté částky také částku 17.114 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3.448 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 28 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o zápůjčce, odměny za zpracování a doručení ve výši 2.000 Kč a částku za administrativní činnost (komfortní splácení v hotovosti) ve výši 11.666 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 619 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18. 12. 2017. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 20. 6. 2017 a žalovaná celkově zaplatila částku 8.098 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 14. 6. 2018. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení jistiny ve výši 16.188,77 Kč, dlužné částky poplatku ve výši 10.882,73 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2.253,84 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.274,24 Kč, úroků ve výši 28 % ročně z dlužné jistiny ve výši 16.188,77 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 16.188,77 Kč od 15. 6. 2018 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 2.253,84 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok ve výši 28 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 16.188,77 Kč od 18. 12. 2017, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení 14. 6. 2018. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1.274,24 Kč žalobce uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 16.188,77 Kč od 28. 6. 2017, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do data postoupení 14. 6. 2018.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Vzhledem k tomu, že se nevyjádřila ani k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě obsahu spisu a žalobcem předložených důkazů.

5. Z předložené smlouvy o zápůjčce [číslo] datované dnem 22. 12. 2016 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako poskytovatel zápůjčky a žalovaná jako zákazník. Jmenovaná společnost poskytla žalované částku 24.000 Kč, jako zápůjčku, a to tak, že částku 6.752 Kč poukázala na splacení dosud nezaplacené dlužné částky žalované ze smlouvy o zápůjčce [číslo] částku 17.248 Kč vyplatila žalované v hotovosti. Žalovaná se zavázala zaplatit částku 24.000 Kč, úrok ve výši 4.137 Kč, částku 5.588 Kč za zpracování, doručení a flexibilní splácení, a částku 10.711 Kč za administrativní činnost a komfortní a flexibilní splácení v 59 týdenních splátkách po 741 Kč a jednou splátkou ve výši 717 Kč, se splatností první splátky 7. den od uzavření smlouvy. Na druhé straně smlouvy je malým písmem a nepřehledným způsobem uvedeno několik úrokových sazeb pro různé způsoby splácení půjčky.

6. Z předložené smlouvy o zápůjčce [číslo] datované dnem 24. 10. 2016 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako poskytovatel zápůjčky a žalovaná jako zákazník, že jmenovaná společnost poskytla žalované částku 20.000 Kč jako zápůjčku, a to tak, že částku 6.463 Kč poukázala na splacení dosud nezaplacené dlužné částky žalované ze smlouvy o zápůjčce [číslo] částku 13.537 Kč vyplatila žalované v hotovosti. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku, úrok ve výši 3.448 Kč, částku 2.000 Kč za zpracování, doručení a flexibilní splácení, a částku 11.666 Kč za administrativní činnost a komfortní a flexibilní splácení v 59 týdenních splátkách po 619 Kč a jednou splátkou ve výši 593 Kč, se splatností první splátky 7. den od uzavření smlouvy. Na druhé straně smlouvy je malým písmem a nepřehledným způsobem uvedeno několik úrokových sazeb pro různé způsoby splácení půjčky.

7. Soudu je z úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], je právnickou osobou, jejímž předmětem činnosti bylo a je mimo jiné i poskytování zápůjček, a tato společnost není bankou. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce [právnická osoba] je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne [datum]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 14. 6. 2018, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek z téhož dne adresovaného žalované a z podacího lístku ze dne 13. 7. 2018 soud zjistil, že pohledávka věřitele [právnická osoba] z uvedené smlouvy o zápůjčce byla postoupena žalobci. Z výzvy datované dnem 12. 3. 2020 a z poštovního podacího lístku ze dne 13. 3. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky.

8. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je žalobci postoupený nárok zapůjčitele vůči vydlužiteli vyplývající ze smlouvy o zápůjčce uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“) jako spotřebitelský úvěr u 2. nároku podle zákona č. 145/2010 Sb. a u 1.nároku podle zákona č. 257/2016 Sb. Podle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

9. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Podle § 1879 OZ věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému. Podle § 1880 odst. 1, s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Je-li část smlouvy určena odkazem na obecné podmínky, musí připojit věřitel ke smlouvě jen takovou část obchodních podmínek, která se týká uzavírané smlouvy. Použitá velikost písma nesmí být menší než ve smlouvě. Podle § 104 z. č. 257/2016 Sb. platí, že smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy. Podle § 551 až §554 OZ právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží. Podle § 576 OZ, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů má soud za prokázané, že původní věřitel [právnická osoba] na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 22. 12. 2016 poskytl žalované téhož dne částku 24.000 Kč za úrok 4.137 Kč a žalovaná měla zapůjčenou částku i s uvedeným úrokem, celkem tedy 28.137 Kč, zaplatit zapůjčiteli do 15. 2. 2018. Jelikož žalovaná dle tvrzení žalobce zaplatila na poskytnutou zápůjčku pouze částku 3.350 Kč, je s nesplacenou částkou 24.787 Kč v prodlení a je povinna ji žalobci zaplatit včetně úroku z prodlení v zákonné sazbě 8,5% ročně z této částky za dobu od 16. 2. 2018 do zaplacení. Dále na základě zjištěných skutečnosti a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů má soud za prokázané, že původní věřitel [právnická osoba] na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 24. 10. 2016 poskytl žalované téhož dne částku 20.000 Kč za úrok 3.448 Kč a žalovaná měla zapůjčenou částku i s uvedeným úrokem, celkem tedy 23.448 Kč, zaplatit zapůjčiteli do 18. 12. 2017. Jelikož žalovaná zaplatila na poskytnutou zápůjčku pouze částku 8.098 Kč, je s nesplacenou částkou 15.350 Kč v prodlení a je jí povinna žalobci zaplatit včetně úroku z prodlení v zákonné sazbě 8,05% ročně od 19. 12. 2017 do zaplacení. Soud proto žalobě částečně vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku I.

11. Ve zbývající části, soud žalobu zamítl z následujících důvodů. Pokud se jedná o sjednané„ částky“ za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 5.588 Kč (v případě nároku 1) a za zpracování a doručení ve výši 2.000 Kč (v případě nároku 2), a za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 10.711 Kč (nárok 1) a za komfortní a flexibilní splácení ve výši 11.666 Kč (nárok 2), pak tyto sjednané povinnosti žalované soud považuje za sjednané v rozporu se zákonem, jelikož podle § 2392 odst. 1 OZ při peněžité zápůjčce lze sjednat pouze úroky a s ohledem na výši těchto částek, která v případě obou nároků činí cca 68 % z jednotlivých poskytnutých částek, kdy není jasné, za co konkrétně mají být hrazeny, má soud za to, že tímto zapůjčitel pouze zastřel zvýšení odměny za poskytnutou zápůjčku, kterou by měl být úrok, a to jak v rozporu s dobrými mravy tak se zákonem o spotřebitelském úvěru. Soud proto tato ujednání považuje za neplatná. Požadovaný roční úrok ve výši 28 % ze zapůjčené částky, který žalobce požadoval s odkazem na ujednání ve smlouvě, soud považuje za sjednaný zdánlivě ve smyslu § 553 odst. 1 OZ, jelikož byl sjednán neurčitě a nesrozumitelně, a to proto, že na první straně smluv je jasně sjednán úrok pevnou částkou 4.137 Kč (u nároku 1) a 3.448 Kč (u nároku 2) a nic dalšího o tom, že tento úrok je vypočten sazbou výše uvedenou a že se týká pouze období, ve kterém má být zápůjčka splacena, a že poté bude zapůjčená a nesplacená částka nadále úročena uvedenou sazbou, u tohoto ujednání uvedeno není. Ujednání o různých úrokových sazbách při různých způsobech splácení zápůjčky, je uvedeno až na druhé straně obou uvedených smluv, což tato ujednání a smlouvy obecně činí nepřehledným a matoucím, a je v rozporu se zákonem č. 145/2010 Sb. i č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle názoru soudu je ujednání o úroku, tj. ceně za poskytnutou zápůjčku, základním ujednáním smlouvy o zápůjčce, jelikož jiná odměna či poplatek, jak již bylo výše uvedeno, není přípustná, a mělo by tedy být obsaženo ve smlouvě jasně a srozumitelně. Pokud tomu tak není a ve smlouvě ve formulářové podobě, kterou celou připravil právě poskytovatel zápůjčky, je nejprve na první straně v základních ujednáních uvedena jako úrok pevná částka bez jakýchkoli dalších odkazů, a další úrok je obsažen až na druhé straně v ujednání týkajícím se různých sazeb a různých způsobů splácení, je tento další úrok sjednán neurčitě a nesrozumitelně, tedy zdánlivě, proto soud k tomuto ujednání nepřihlíží.

12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný.