16 C 254/2018

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o 189 516 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 189 516 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 189 516 Kč od 2. 10. 2015 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 57.176,70 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného [titul] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 27. 9. 2018 doplněnou dne 2. 3. 2020 a 20. 3. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 189.516 Kč a zákonný úrok z prodlení z uvedené částky od 2. 10. 2015 do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce, jakožto nájemce, a žalovaný, jakožto pronajímatel, uzavřeli dne 27. 2. 2004 (ze strany žalobce podepsána dne 28. 11. 2003, ze strany žalovaného dne 27. 2. 2004) nájemní smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo mj. užívání pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec]. V nájemní smlouvě bylo výslovně dohodnuto, že v případě ukončení nájmu je pronajímatel povinen uhradit nájemci hodnotu trvalých porostů, a to podle znaleckého posudku vyhotoveného v době ukončení nájemního vztahu. K zániku nájmu došlo k 1. 10. 2015 z důvodu pozemkových úprav v [katastrální uzemí]. Předmětný pozemek byl ke dni skončení nájmu osazen vinnou révou odrůdy [anonymizováno], a to v počtu [číslo] kusů hlav. Vinice dosahovala stáří [anonymizováno] let, neboť byla vysázena žalobcem v roce [rok]. Souhlas k tomuto dal pronajímatel pozemku (přímo žalovaný), a to v dokumentu nazvaném nájemní smlouva – příplatková [číslo]. Na základě tohoto souhlasu vydal Městský úřad ve [obec], [ulice] úřad, dne [datum] souhlas pro obnovu využití území. Dle znaleckého posudku cena trvalých porostů ke dni skončení nájmu činila celkem 189.516 Kč. Takto je vyčíslena náhrada, kterou je žalovaný povinen žalobci v souladu s výslovným smluvním ujednáním zaplatit.

2. Žalovaný uplatněný nárok žalobce neuznal, navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout a jako důvody svého stanoviska uvedl následující. Dne 28. 11. 2003 byla podepsána Nájemní smlouva (základní [číslo]) mezi žalovaným jako vlastníkem pozemků a žalobcem jako nájemcem a jejím předmětem bylo sedmnáct pozemků v k.ú. [obec] u [obec], které nejsou předmětem této žaloby, a předmětný pozemek, který tam byl protiprávně uveden žalobcem, který návrh této smlouvy připravil. Žalobce si byl této protiprávnosti vědom, protože jen za 8 dnů od nabytí právní moci usnesení, na základě kterého se žalovaný stal teprve vlastníkem pozemku, předložil žalobce žalovanému k podpisu dodatek původní nájemní smlouvy, kterým se do původní smlouvy vkládá předmětný pozemek, který v ní již neplatně uveden byl. Žalovaný niky příplatkovou nájemní smlouvu neuzavřel a ani nemohl uzavřít, jelikož nebyl vlastníkem předmětného pozemku a nemohl tedy příplatkovou NS platně uzavřít. Žalovaný se o existenci předmětného pozemku dozvěděl až v roce 2011, kdy vyšlo najevo, že v k. ú. [obec] se nachází jeden pozemek, který dle zápisu v katastru nemovitostí vlastní [jméno] [příjmení], babička žalovaného, která zemřela již [datum]. Vzhledem k této skutečnosti notář dodatečně projednal dědictví po [jméno] [příjmení], kdy usnesením [číslo jednací], [spisová značka], ze dne [datum rozhodnutí] nejprve nabyl otec žalovaného [celé jméno žalovaného], [datum narození], který již ale také zemřel, a to dne [datum], a následně usnesením č. j. [spisová značka], [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], nabyl pozemek do vlastnictví žalovaný. Příplatková nájemní smlouva je tak neplatná minimálně z absence způsobilosti žalovaného ji uzavřít, jelikož se stal vlastníkem pozemku až na základě usnesení ze dne [datum]. Žalovaný tedy souhlas s výsadbou vinice na předmětném pozemku žalobci nikdy neudělil a tvrzení žalobce tak není pravdivé. Žalobci nepřísluší aktivní legitimace k uplatnění žalobního nároku, neboť žalobce vinice na pozemku vysadil protiprávně bez příslušného souhlasu a bez příslušného povolení. Nikdo se totiž nemůže dovolávat vlastní nepoctivosti. Zároveň žalovaný namítl rozpor s dobrými mravy pro uplatnění uvedeného nároku z důvodu, že po skončení nájmu k předmětnému pozemku žalobce soustavně a bez přerušení doposud hospodaří na novém pozemku, který vznikl přímo z předmětného pozemku.

3. Soud ve věci provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti.

4. Žalobce je právnickou osobou existující od [datum], což soud zjistil z výpisu z obchodního rejstříku.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí prokazujícího stav evidovaný k datu 1. 10. 2015 soud zjistil, že žalovaný byl k uvedenému datu výlučným vlastníkem pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí] vedeného ve zjednodušené evidenci – parcely původ Pozemkový katastr (PK) - (dále jen„ předmětný pozemek“), kdy nabývacím titulem bylo usnesení soudu o dědictví [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. Zároveň z této listiny soud zjistil, že uvedený pozemek byl předmětem pozemkové úpravy, kdy rozhodnutí Státního pozemkového úřadu o schválení návrhu pozemkových úprav SPU [číslo] ze dne [datum] nabylo právní moci ke dni [datum]. Z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajský pozemkový úřad pro Jihomoravský kraj, [anonymizována dvě slova], [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a jeho přílohy soud zjistil, že žalovaný z důvodu těchto pozemkových úprav pozbyl vlastnické právo k předmětnému pozemku a místo něho nabyl vlastnické právo k pozemku v k. ú. [obec] parc. [číslo] což bylo zjištěno i z výpisu z katastru nemovitostí.

6. Z nájemní smlouvy [číslo] ze shodných tvrzení účastníků soud zjistil, že tuto dne 28. 11. 2003 podepsal žalobce jako nájemce a dne 27.2.2004 žalovaný jako pronajímatel. V této smlouvě je uvedeno, že pronajímatel pronajímá nájemci pozemky, které jsou uvedeny v tabulce, kdy se jedná o 17 pozemků v [katastrální uzemí] a jeden pozemek v [katastrální uzemí], a to předmětný pozemek. Smlouva je uzavřena na dobu 10 let od 1. 10. 2003 do 30. 9. 2013 a zároveň je dohodnuta automatická prolongace smlouvy, pokud některá ze stran alespoň jeden rok před ukončením dohodnuté doby druhé straně nesdělí, že platnost smlouvy končí v dohodnutém termínu. Smlouva žádný souhlas pronajímatele s vysazením porostů na pronajatých pozemcích neobsahuje. Zároveň je ve smlouvě uvedeno, že v případě ukončení nájmu je pronajímatel povinen uhradit nájemci hodnotu trvalých porostů, a to podle znaleckého posudku vyhotoveného v době ukončení nájemní vztahu. Dodatkem k nájemní smlouvě - základní [číslo] podepsaným žalobcem 4. 1. 2012 a žalovaným 5. 1. 2012, se žalobce jako nájemce a žalovaný jako pronajímatel a vlastník dohodli na tom, že bude provedena úprava nájemní smlouvy [číslo] vyplývající ze změn majetkoprávních vzniklých u pronajímatele, a to tak, že do smlouvy bude vložen pozemek v [katastrální uzemí] na [list vlastnictví] PK [číslo] vinice. Žalovaný v rámci účastnického výslechu uvedl, že se jedná o první smlouvu, kterou s žalobcem podepsal, že žalobci nikdy souhlas s vysázením vinice na předmětném pozemku nedával, žalobce se ho na nic nikdy neptal.

7. Ke dni 27. 2. 2004, tj. ke dni podpisu nájemní smlouvy [číslo] žalovaným, byla jako výlučný vlastník předmětného pozemku zapsána [jméno] [příjmení], což soud zjistil k výpisu z katastru nemovitostí.

8. Z usnesení Okresního soudu v Břeclavi čj. [spisová značka] vydaného pověřeným soudním komisařem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářem v [obec], dne [datum] soud zjistil, že tímto usnesením bylo rozhodnuto v řízení o dodatečném projednání dědictví po otci žalovaného [celé jméno žalovaného], narozeném dne [datum] a zemřelém dne [datum], a že předmětem tohoto dodatečného projednání, byl právě předmětný pozemek v k. ú. [obec] parc. [číslo] který podle uvedeného usnesení, nabyl žalovaný. V tomto řízení byli účastníky 2 dědici.

9. Z usnesení Okresního soudu v Břeclavi čj. [číslo jednací] vydaného pověřeným soudním komisařem [anonymizováno] [jméno] [příjmení], notářem v [obec], dne [datum] soud zjistil, že tímto usnesením bylo rozhodnuto v řízení o dodatečném projednání dědictví po matce otce žalovaného (babičce žalovaného) [jméno] [příjmení], narozené [anonymizováno] [číslo] a zemřelé dne [datum], a že předmětem tohoto dodatečného projednání, byl právě předmětný pozemek v k. ú. [obec] parc. [číslo] který podle uvedeného usnesení, nabyl otec žalovaného. V tomto řízení bylo účastníky 7 dědiců.

10. Z nájemní smlouvy příplatkové [číslo] soud zjistil, že je v ní jako pronajímatel uveden [celé jméno žalovaného], [obec a číslo], kdy jako jeho rodné číslo je rukou uvedeno„ [číslo]“, a u podpisu pronajímatele je uvedeno datum 12.4.2002. Ve smlouvě je ujednání, že pronajímatel prohlašuje, že je vlastníkem pozemků dle přílohy a že touto smlouvou pronajímá nájemci a zároveň souhlasí s výsadou vinice, nájemce na tomto pozemku provede. Jako nájemce je ve smlouvě uveden žalobce a jako datum jeho podpisu je uvedeno 11. 4. 2002. Žalovaný popřel, že tuto smlouvu podepsal a zároveň uvedl, že v dubnu roku 2002 ještě žil jeho tatínek. Upozornil na to, že rodné číslo je špatně napsané. Pokud se týká zmíněné přílohy, pak na druhé straně smlouvy se nachází pouze tabulka, v níž je uveden předmětný pozemek a nadpis nad tabulkou„ příloha ke smlouvě“. Tato„ příloha není nikým podepsána, není uvedeno, k jaké smlouvě se vztahuje a ani není možno zjistit, kdo a kdy tuto tabulku na listinu umístil a jakým způsobem a zda se na listině, na níž je napsaná smlouva, nacházela již v době podpisu nájemní smlouvy, a pokud ano, proč nebyl uvedený pozemek, který je jen jeden, zahrnut přímo do textu smlouvy, případně proč příloha nebyla nikým podepsána.

11. Ze sdělení [stát. instituce], [ulice] úřad, ze dne [datum] soud zjistil, že tímto jmenovaný úřad žalobci sdělil, že posoudil jeho žádost o povolení změny využití mimo jiné i předmětného pozemku označeného jako„ [číslo] (PK [číslo])“ v [katastrální uzemí], a že pro změnu využití území z kultury vinice na kulturu vinice (obnovu vinice) není třeba stanovení podmínek a tím ani vydání územního rozhodnutí. Jmenovaný úřad pak vyslovil souhlas pro obnovu využití území a obnovu kultury. Jako jeden z vlastníků pozemků je uveden„ [celé jméno žalovaného], [obec a číslo]“, avšak není uvedeno jeho datum narození, ani to, kterého konkrétního pozemku z tam uvedených by měl být vlastníkem. Z uvedeného důkazu tedy plyne, že na předmětném pozemku se před rokem 2003 již vinice nacházela. Žalobce však netvrdil a ani nepředložil soudu důkaz, že by vlastník předmětného pozemku v roce 2002 souhlasil s vyklučením původních porostů a s vysazením porostů nových místo původních.

12. Z dopisu žalobce datovaného dnem 30. 9. 2015 soud zjistil, že tímto dopisem žalobce žalovanému sděluje, že užívá jeho pozemky v [katastrální uzemí] a že ukončením komplexní pozemkové úpravy zanikají dosavadní nájemní smlouvy, z tohoto důvodu žalobce žalovanému v příloze zasílá k podpisu dodatek k pachtovní smlouvě a má zájem veškeré sebou obdělávané pozemky žalovaného dále užívat. Rovněž upozorňuje žalovaného, že pokud pozemky jejichž součástí jsou žalobcem vysazené trvalé porosty, prodá, pronajme třetí osobě nebo si je převezme do užívání, bude žalobce po žalovaném požadovat náhradu za trvalé porosty.

13. Z pachtovní smlouvy [číslo] datované dnem 28.11.2014 soud zjistil, že jako pachtýř je podepsal žalobce a jako propachtovatel žalovaný, a že se týkala pozemků v [katastrální uzemí]. Dne 14. 10. 2015 pak byl datován dodatek [číslo] k uvedené smlouvě, kdy do předmětu pachtu byl doplněn i pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec].

14. Z výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí, z ortofotomapy a z katastrální mapy soud zjistil, že pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], který žalovaný nabyl namísto předmětného pozemku zaniklého pozemkovými úpravami, se nachází téměř ve stejných hranicích jako předmětný pozemek.

15. Soudu byl žalobcem předložen znalecký posudek [číslo] vyhotovený dne 26. 5. 2018 [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], který stanovil vyhláškovou (administrativní) cenu předmětného pozemku ke dni 1. 10. 2015 částkou 189.516 Kč.

16. Na základě výše učiněných zjištění dospěl soud k závěru, že předmětem řízení jsou nároky nájemce zemědělských pozemků vůči pronajímateli na náhradu za trvalé porosty, které se nacházely ke dni zániku nájmu na pronajatých pozemcích, a to na základě smluvních ujednání v nájemních smlouvách uzavřených za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ OZ“), přičemž k zániku nájmu došlo na základě rozhodnutí o pozemkových úpravách podle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.

17. Podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb. pozemkovými úpravami se ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech původní pozemky zanikají a zároveň se vytvářejí pozemky nové, k nimž se uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena v rozsahu rozhodnutí podle § 11 odst.

8. Podle § 3 odst.1 citovaného zákona předmětem pozemkových úprav jsou všechny pozemky v obvodu pozemkových úprav bez ohledu na dosavadní způsob využívání a existující vlastnické a užívací vztahy k nim. Podle §11 odst.8 citovaného zákona schválený návrh (pozemkových úprav) je závazným podkladem pro rozhodnutí pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv, určení výše úhrady a lhůty podle § 10 odst. 2, popřípadě o zřízení nebo zrušení věcného břemene k dotčeným pozemkům a pro zpracování obnoveného souboru geodetických informací. Dosavadní nájemní vztahy, zatímní bezúplatné užívání a časově omezený nájem k předmětným pozemkům, kterých se rozhodnutí týká, zanikají k 1. říjnu běžného roku.

18. Podle § 3074 odst.1 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014, (dále jen„ NOZ“ ´) nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. Z citovaného přechodného ustanovení NOZ se nájem nemovité věci vzniklý před 1. 1. 2014, což je tento případ, neboť nájem pozemku vznikl na základě nájemní smlouvy uzavřené v roce 2012 (datum podpisu dodatku k nájemní smlouvě [číslo]), posuzuje podle dosavadních právních předpisů, což je OZ. Vzhledem k tomu, že příplatková nájemní smlouva [číslo] nájemní smlouva [číslo] i dodatek k této smlouvě jsou datovány roky 2002, 2004 a 2012, tj. v době účinnosti OZ, jejich platnost je třeba rovněž dle ustanovení OZ. Do 31. 12. 2013 byl nájem upraven v ustanoveních §663 a následujících OZ. Podle § 663 OZ nájemní smlouvou pronajímatel přenechává za úplatu nájemci věc, aby ji dočasně (ve sjednané době) užíval nebo z ní bral i užitky. Podle § 667 odst.1 OZ zákoníku změny na věci je nájemce oprávněn provádět jen se souhlasem pronajímatele. Úhradu nákladů s tím spojených může nájemce požadovat jen v případě, že se k tomu pronajímatel zavázal. Nestanoví-li smlouva jinak, je oprávněn požadovat úhradu nákladů až po ukončení nájmu po odečtení znehodnocení změn, k němuž v mezidobí došlo v důsledku užívání věci. Dal-li pronajímatel souhlas se změnou, ale nezavázal se k úhradě nákladů, může nájemce požadovat po skončení nájmu protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota věci. Podle § 667 odst.2 OZ provede-li nájemce změny na věci bez souhlasu pronajímatele, je povinen po skončení nájmu uvést věc na své náklady do původního stavu. Ustanovení § 667 OZ je speciálním ustanovením o bezdůvodném obohacení k obecným ustanovením podle § 451 a následujících občanského zákoníku. Podle § 451 odst.1 OZ, kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst.2 bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

19. Podle § 2332 odst.1 NOZ pachtovní smlouvou se propachtovatel zavazuje přenechat pachtýři věc k dočasnému užívání a požívání a pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné nebo poskytnout poměrnou část výnosu z věci.

20. Podle §34 OZ právní úkon je projev vůle směřující zejména ke vzniku, změně nebo zániku těch práv nebo povinností, které právní předpisy s takovým projevem spojují. Podle § 37 odst. 1 právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný. Dle odst. 2 právní úkon, jehož předmětem je plnění nemožné, je neplatný. Podle § 39 neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

21. Podle § 460 OZ dědictví se nabývá smrtí zůstavitele.

22. Ze zjištěných skutečností má soud za prokázané, že nájemní vztah mezi žalobcem a žalovaným týkající se předmětného pozemku parc. [číslo] v k.ú. [obec] byl založen dodatkem k nájemní smlouvě [číslo] který žalovaný podepsal dne 5. 1. 2012, tedy že až tohoto dne byla mezi účastníky uzavřena platná nájemní smlouva k předmětnému pozemku, a že tento nájemní vztah zanikl z důvodu pozemkových úprav ke dni 1. 10. 2015. Žalovaný se stal vlastníkem předmětného pozemku na základě usnesení ze dne 28. 12. 2011, a vlastnictví k předmětnému pozemku nabyl ke dni smrti svého otce dle § 460 OZ, tj. ke dni [datum]. Před 28. 12. 2011 však vůbec nebylo jasné, že se vlastníkem uvedeného pozemku stane. Právní důvod užívání předmětného pozemku před datem 5. 1. 2012 tak žalobce neprokázal, neboť neprokázal, že by měl platně uzavřenou nájemní smlouvu s původním vlastníkem. Pokud se totiž týká příplatkové smlouvy ze dne 12. 4. 2002, tak v době jejího podpisu dle §460 OZ jejím vlastníkem žalovaný být nemohl, neboť tehdy žil ještě jeho otec, po kterém žalovaný předmětný pozemek zdědil, a dědic vstupuje do práv zůstavitele nejdříve ke dni smrti zůstavitele, což bylo v případě otce žalovaného ke dni [datum]. Soud pak poukazuje na to, že ani žalovaný ani jeho otec ke dni 12. 4. 2002 nemohli vědět, že budou vlastníky předmětného pozemku, jelikož ten v té době byl neznámou a neprojednanou součástí pozůstalosti [jméno] [příjmení], kdy ani nebylo známo, kdo tento pozemek nabyde po [jméno] [příjmení]. Žalovaný tedy nemohl udělit žalobci 12. 4. 2002 platně souhlas s vysazením porostů vinice na předmětném pozemku. Z tohoto důvodu nemá význam, zda žalovaný tuto„ příplatkovou smlouvu“ podepsal a soud se pravostí jeho podpisu na této smlouvě nezabýval. Žalobce tak neprokázal, že by měl souhlas oprávněné osoby s vyklučením původní vinice nacházející se na předmětném pozemku a s vysazením vinice nové.

23. Pokud se týká nájemní smlouvy [číslo] kterou žalovaný podepsal dne 27. 2. 2004, pak s ohledem na to, že k uvedenému dni nebyl předmětný pozemek znám dědicům ani v rámci dědického řízení po babičce žalovaného [jméno] [příjmení], v němž bylo několik dědiců, a tudíž ani nebylo známo, že by tento pozemek měl být projednáván v dědickém řízení po otci žalovaného, a už vůbec ne, že jej zdědí žalovaný, nemohl být ke dni 27.2.2004 předmětný pozemek platně pronajat žalovaným coby vlastníkem, tedy nájemní smlouva v části týkající se předmětného pozemku je neplatná z důvodu nemožnosti takového pronájmu dle § 37 odst.

2. Otci žalovaného bylo totiž vlastnické právo k předmětnému pozemku přiznáno až usnesením ze dne 12. 9. 2011 a žalovaný před tímto dnem nemohl vědět, že se stane vlastníkem předmětného pozemku.

24. Obecně má soud za to, že pokud byla platně uzavřena nájemní smlouva k pozemku, v níž pronajímatel souhlasil s vysazením trvalých porostů na pronajatém pozemku nájemcem v době trvání nájmu a účastníci smlouvy se dohodli na tom, že v případě skončení nájmu pronajímatel nájemci nahradí to, o co pozemek zhodnotil, a nájemce v souladu s tímto souhlasem trvalé porosty vysadil a zhodnotil tím pozemek a již dále neužívá tento pozemek ani neužívá plody z porostů, které vysadil, např. na základě jiného právního titulu, má nájemce právo vůči pronajímateli na náhradu toho, o co pozemek zhodnotil. Žalobce však neprokázal, že by měl udělen platně souhlas pronajímatele k vysazení trvalých porostů vinice a ke zničení původních před tvrzeným vysazením nových trvalých porostů v roce [rok].

25. V tomto případě žalobce opírá svůj nárok o nájemní smlouvu uzavřenou mezi ním a žalovaným již v roce 2002, a to 12. 4. 2002, kdy tvrdí, že na základě souhlasu žalovaného uděleného v této smlouvě vysázel v roce [rok] na předmětném pozemku trvalé porosty – vinici, které se na pozemku nacházely v době zániku nájmu. Jak již bylo výše uvedeno, žalovaný mu však dne 12. 4. 2002 takový souhlas jako pronajímatel udělit nemohl, jelikož k uvedenému dni vlastníkem předmětného pozemku nebyl. Dle názoru soud je za této situace požadavek žalobce na náhradu za trvalé porosty nacházející se ke dni zániku nájmu na pronajatém pozemku v rozporu se smyslem zákonných ustanovení o protihodnotě, resp. o bezdůvodném obohacení, a zároveň v rozporu s dobrými mravy, pokud žalobce sám bez souhlasu oprávněné osoby vyklučil trvalé porosty, které se na pronajatém pozemku nacházely a které nebyly předmětem žádné dohody mezi žalobcem a žalovaným, a bez souhlasu oprávněné osoby předmětný pozemek osázel jinými trvalými porosty, za něž chce po žalovaném náhradu.

26. Pokud se pak žalovaný v roce 2012, a to podpisem dodatku ke smlouvě [číslo] dne 5. 1. 2012, zavázal v případě ukončení nájmu nahradit žalobci hodnotu trvalých porostů, pak s ohledem na to, že podpisem dodatku k pachtovní smlouvě [číslo] dne 14. 10. 2015 žalovaný přenechal do užívání a požívání pozemek parc. [číslo] v k.ú. [obec], který žalovaný nabyl namísto předmětného pozemku a který se nachází téměř ve shodných hranicích jako předmětný pozemek, a tedy žalobce tak nadále užívá a požívá plody ze stejných trvalých porostů, které se nacházely ke dni zániku nájmu na předmětném pozemku, považuje soud nárok žalobce za nemravný. Zároveň je nemravnost nároku žalobce ještě zesílena tím, že sám sdělil žalovanému, že i po komplexní pozemkové úpravě má zájem veškeré sebou obdělávané pozemky žalovaného v k.ú. [obec] dále užívat, přičemž z dalšího textu uvedeného dopisu vyplývá, že žalobce po žalovaném bude náhradu za trvalé porosty požadovat pouze tehdy, pokud mu tyto pozemky žalovaný nepřenechá k dalšímu užívání. Byť žalobce pravost tohoto dopisu zpochybnil, pak soudu je z úřední činnosti z dalších podobných řízení známo, že žalobce takovéto dopisy po komplexních pozemkových úpravách pronajímatelům zasílal, a proto nemá pochybnosti o pravosti tohoto dopisu.

27. Podle § 6 odst.1 NOZ každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Podle odst. 2 nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu.

28. S ohledem na zjištěný skutkový stav a citovaná ustanovení právních předpisů má soud za to, že nárok žalobce uplatněný žalobou není oprávněný, neboť je v rozporu se zákonem a s dobrými mravy, a to proto, že žalobce až do podpisu dodatku k nájemní smlouvě dne 5. 1. 2012 žalovaným užíval předmětný pozemek bez právního důvodu, a pokud z něj v roce 2003 odstranil původní trvalé porosty a vysadil tam nové, pak tak učinil neoprávněně a v rozporu s ustanovením § 667 odst.1 a 2 OZ. V rozporu s dobrými mravy je však žalovaný nárok zejména tím, že žalobce žalovaného přiměl, aby s ním po pozemkové úpravě uzavřel pachtovní smlouvu k doposud žalobcem (v reálu) užívaným pozemkům, byť právně novým a s jiným parcelním číslem, pod příslibem, že v takovém případě nebude chtít náhradu za trvalé porosty, a přesto, že žalovaný s ním požadovanou pachtovní smlouvu uzavřel, domáhá se touto žalobou náhrady za trvalé porosty. Takovéto jednání žalobce, kdy je on tím subjektem, který užívá a sklízí plody z týchž trvalých porostů jako před pozemkovou reformou, přičemž žalovanému přislíbil, že pokud mu žalovaný umožní užívání nových pozemků vzniklých po pozemkové reformě, nebude žádnou náhradu za trvalé porosty požadovat, soud považuje za nepoctivé a nepožívající právní ochrany. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

29. Pokud se týká provedeného dokazování účastníky předloženými rozhodnutími různých soudů v podobných věcech, pak soud konstatuje, že skutkové okolnosti jednotlivých případů jsou odlišné. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 č. j. [číslo jednací] vyplývá, že bylo rozhodováno o náhradě za trvalé porosty nacházejících se nově vzniklých pozemcích, nikoli na původních, na rozdíl od tohoto řízení. Rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi č. j. [číslo jednací] bylo žalobě částečně vyhověno, a to za situace, že soud zjistil, že pronajímatel souhlasil výslovně (na rozdíl od tohoto řízení) s výsadbou vinice. V rozsudku Městského soudu v Brně č. j. [číslo jednací] se soud nezabýval rozporem uplatněného nároku s dobrými mravy v případě uzavření pachtovních smluv po pozemkových úpravách týkajících se žalobcem užívaných pozemků, a tento rozsudek byl napaden odvoláním. Skutkově nejbližší je případ, v němž bylo rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu v Jablonci nad Nisou sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], kdy soud žalobu zamítl právě z důvodu rozporu nároku žalobce s dobrými mravy, neboť po pozemkových úpravách žalobce užíval nově vzniklé pozemky pronajímatele na základě pachtovní smlouvy, a tento rozsudek je pravomocný.

30. Z důvodu nadbytečnosti s ohledem na uvedené závěry se soud již nezabýval zjištěními učiněnými z dalších provedených důkazů, a to zejména ohledně nákladů na výsadbu trvalých porostů. Ze stejného důvodu soud neprovedl ani navrhované důkazy výslechem svědků [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a další důkazy týkající se např. vysazení trvalých porostů v roce [rok] a nákladů na jejich vysazení, záznamem v registru vinic, průběhu pozemkových úprav.

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle §142 odst.1 o.s.ř. podle něhož právo na náhradu nákladů řízení má ten z účastníků, který byl ve věci plně úspěšný, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V tomto případě byl plně úspěšný žalovaný, jelikož žaloba směřující proti němu byla v celém rozsahu zamítnuta, a má proto právo na náhradu nákladů řízení ve výši 57.176,70 Kč Tyto náklady spočívaly v nákladech na právní zastoupení, z čehož odměna advokáta činila 43.500 Kč za 5 úkonů právní služby po 8.700 Kč (převzetí zastoupení a příprava, odpor včetně jeho písemného odůvodnění, písemné vyjádření ze dne 4. 6. 2020, účast u jednání dne 8. 6. 2020 a dne 3. 8. 2020) dle §7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, paušální náhrada hotových výdajů advokáta činila 1.500 Kč za uvedených 5 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst.4 advokátního tarifu, cestovné za jízdu osobním automobilem [anonymizována tři slova] dne [datum] a [datum] z [obec] do [obec] a zpět v souvislosti s jednáním u soudu činilo 1.453,50 Kč (ujetých 240 km při průměrné spotřebě benzinu 5,8 l [číslo] km při ceně benzinu 95 32 Kč podle vyhlášky č. 358/2019 Sb. a při sazbě základní náhrady 4,20 Kč/km podle citované vyhlášky), náhrada za ztrátu času v délce 8 půlhodin po 100 Kč podle §14 odst.3 advokátního tarifu činila 800 Kč a náhrada 21% DPH z odměny a náhrad advokáta, tj. 21% z částky 47.253,50 Kč, činila 9.923,20 Kč.