16 C 256/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr Marií Indriškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 15.400 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 11.400 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.185,63 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 10.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky 4.000 Kč, ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 30,36 Kč, ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 6.575,71 Kč a ohledně úroku ve výši 23,72% ročně z částky 10.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 23. 7. 2020 a doplněnou dne 14. 1. 2021 domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 15.400 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2.215,99 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 6.575,71 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 10.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a úrok 23,72 % ročně z částky 10.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. V žalobě uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne 1. 2. 2016 k uzavření smlouvy o půjčce [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnutou částku, úrok ve výši 1.400 Kč za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 23,72%, odměnu za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč přičemž poslední splátka byla stanovena na 13. 3. 2017. V důsledku fúze sloučením se dne 30. 9. 2016 stala právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], společnost [právnická osoba] (dnes pod názvem [právnická osoba]), [IČO]. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Žalovaná na uvedenou smlouvu uhradila toliko 2.000 Kč a poslední splátku uhradila dne 4. 2. 2016. Ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky tak již žalovaná byla v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce mohl od tohoto dne požadovat uhrazení celé zbývající dlužné částky. Právní předchůdce žalobce měl současně ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky, a to až do jejího úplného zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalované ke dni 13. 3. 2017 řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 10.000 Kč ode dne 14. 3. 2017 až do zaplacení dále úrokem ve výši 23,72 % ročně sjednané v čl. 1 podmínek. Protože žalovaná byla v okamžiku splatnosti poslední sjednané splátky v prodlení se zaplacením více než jedné ze splátek (a nikoliv pouze jedné nebo pouze poslední sjednané splátky), nebyly z její strany splněny podmínky pro prodloužení účinnosti Smlouvy dle příslušných smluvních ujednání. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], [IČO], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalované zaplacení dlužnou jistinu 10.000 Kč, kapitalizované úroky 23,72 % ročně z dlužné jistiny 10.000 Kč od 14. 3. 2017 (tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 6. 12. 2019 ve výši 6.575,71 Kč, kapitalizované zákonné úroky počítaný z dlužné jistiny 10.000 Kč od 21. 3. 2017 (tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky) do data postoupení 6. 12. 2019 ve výši 2.215,99 Kč, roky ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny 10.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 10.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Vzhledem k tomu, že se nevyjádřila ani k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě obsahu spisu a žalobcem předložených důkazů.

3. Z kopie smlouvy o půjčce datované dnem 1. 2. 2016 [číslo] soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba], [IČO], jako úvěrující a žalovaná jako zákazník. Úvěrující se zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč a žalovaná se zavázala zaplatit úvěrujícímu za poskytnutí peněžních prostředků úrok ve výši 1.400 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 2.000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.000 Kč, a to v 58 pravidelných týdenních splátkách po 300 Kč se splatností první splátky 7. kalendářní den od uzavření smlouvy a se splatností každé další splátky až do úplného splacení celkové dlužné částky vždy do následujícího 7. kalendářního. Dále je ve smlouvě uvedeno, že žalovaná se zavazuje, že bude celkovou dlužnou částku úvěrujícímu splácet formou hotovostního režimu. Pro případ hotovostního režimu je uvedeno, že peněžní prostředky jsou zákazníkovi vyplaceny v hotovosti, a žalovaná potvrdila převzetí těchto prostředků při uzavření smlouvy. Pro případ bezhotovostního režimu je uvedeno, že zákazník peněžní prostředky obdrží na bankovní účet do 13 dnů od uzavření smlouvy. Smlouva je sepsána formulářovou formou. Ke smlouvě jsou připojeny smluvní podmínky, které nejsou nikým podepsány. V základních ustanoveních smlouvy není uveden jiný úrok než 1.400 Kč. 4. [právnická osoba], [IČO], existovala od [datum] do [datum] a předmětem jejího podnikání bylo poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. (zjištěno z obchodního rejstříku) Tvrzenou fúzi této společnosti, kdy se jejím nástupcem stala společnost v současné době podnikající pod obchodní firmou [právnická osoba], [IČO], soud rovněž zjistil z obchodního rejstříku. Pohledávky původního věřitele vůči žalované z uvedené smlouvy byly postoupeny žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což soud zjistil z uvedené smlouvy o postoupení pohledávek, včetně jejích příloh, a z oznámení společnosti [právnická osoba], [IČO], žalované o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 a z podacího lístku. Žalobce je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku od [datum], přičemž od [datum] patří do předmětu jeho podnikání i poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. (zjištěno z obchodního rejstříku)

5. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je žalobci postoupený nárok zapůjčitele vůči vydlužiteli ze smlouvy o zápůjčce uzavřené podle ustanovení § 2390 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst.1OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

6. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

7. Podle § 1879 OZ věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému. Podle § 1880 odst. 1 OZ s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená.

8. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Je-li část smlouvy určena odkazem na obecné podmínky, musí připojit věřitel ke smlouvě jen takovou část obchodních podmínek, která se týká uzavírané smlouvy. Použitá velikost písma nesmí být menší než ve smlouvě.

9. Podle § 551 až §554 OZ právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží. Podle § 547 OZ právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

10. Podle § 576 OZ, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

11. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. S ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů a zjištěný skutkový stav věci soud dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že společnost [právnická osoba], [IČO], poskytla žalované na základě smlouvy o úvěru ze dne 1. 2. 2016 tentýž den v hotovosti částku 10.000 Kč za úrok 1.400 Kč a za odměnu 2.000 Kč, kterou měla žalovaná zaplatit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč do 13. 3. 2017. Žalovaná byla tedy z titulu uvedené smlouvy povinna zaplatit úvěrujícímu celkem částku 13.400 Kč do 13. 3. 2017. Pohledávka z uvedené smlouvy byla postoupena žalobci. Vzhledem k tomu, že žalobce uvedl, že žalovaná zaplatila na uvedenou smlouvu částku 2.000 Kč a v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaná uhradila nějakou další částku, je žalovaná povinna z titulu uvedené smlouvy žalobci zaplatit částku 11.400 Kč a úrok z prodlení od 21. 3. 2017 do zaplacení. Proto soud žalobě v této části vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I.

13. Co se týká sjednaného poplatku za inkaso splátek v hotovosti ve výši 4.000 Kč, které by bylo možno považovat za náhradu nákladů věřitele souvisejících s tímto inkasem, pak soud má za to, že tento poplatek byl kromě rozporu s § 588 OZ rovněž sjednán v rozporu s dobrými mravy, a tedy neplatně, z důvodu nemožnosti volby jiné varianty splátek, pokud žalovaná chtěla obdržet zapůjčovanou částku ihned. Soud dodává, že právě okamžité poskytnutí zápůjčky je primárním důvodem uzavírání podobných smluv spotřebitelů s nebankovními subjekty, což je evidentní i z této smlouvy, kdy žalovaná zvolila variantu, kdy jí byla zapůjčovaná částka poskytnuta ihned při podpisu smlouvy. Jak vyplývá z textu uvedené smlouvy, pokud by žalovaná chtěla splácet zápůjčku formou bezhotovostní, pak by požadovanou částku obdržela do 13 dnů od podepsání smlouvy (tedy s celkem velkou časovou prodlevou) na svůj účet, přičemž neexistuje žádný racionální důvod, proč by žalované nemohla být zapůjčovaná částka poskytnuta v hotovosti ihned i v takovém případě. Soud má proto za to, že tímto způsobem věřitel pouze navyšuje svou odměnu (úrok) za poskytnutí zápůjčky, ačkoli to tak neoznačuje. Z těchto důvodů soud žalobu v části týkající se poplatku za inkaso splátek v hotovosti zamítl.

14. Požadovaný roční úrok ve výši 23,72 % ze zapůjčené částky, který žalobce požadoval s odkazem na článek 1.2 smluvních podmínek, soud považuje za sjednaný zdánlivě ve smyslu § 553 odst. 1 OZ, jelikož byl sjednán neurčitě a nesrozumitelně, a to proto, že ze základních ujednání smlouvy vyplývá, že úrok za zápůjčku byl sjednán částkou 1.400 Kč. Nic dalšího o tom, že tento úrok je vypočten sazbou výše uvedenou a že se týká pouze období, ve kterém má být zápůjčka splacena, a že poté bude zapůjčená a nesplacená částka nadále úročena sazbou 23,72 % ročně, v těchto základních ustanoveních uvedeno není. Dle názoru soudu je ujednání o úroku, tj. ceně za poskytnutou zápůjčku, základním ujednáním smlouvy o zápůjčce, jelikož jiná odměna či poplatek, jak již bylo výše uvedeno, není přípustná, a mělo by tedy být obsaženo v samotné smlouvě, tedy v ujednáních podepsaných žalovanou. Pokud tomu tak není a ve smlouvě ve formulářové podobě, kterou celou připravil právě poskytovatel zápůjčky, je nejprve uvedena jako úrok pevná částka bez jakýchkoli dalších odkazů, a další úrok je obsažen až v obsáhlých a nepřehledných podmínkách smlouvy, které žalovanou jako příjemcem zápůjčky podepsány nejsou, je tento další úrok sjednán neurčitě a nesrozumitelně, tedy zdánlivě, a soud k těmto ujednáním nepřihlíží, proto žalobu i ohledně tohoto úroku zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný.