16 C 262/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr Marií Indriškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 14.660 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku 4.940 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 991,45 Kč a úrok z prodlení z částky 4.940 Kč ve výši 8,05 % ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení, a b) částku 2.520 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 558,55 Kč a úrok z prodlení z částky 2.520 Kč ve výši 8,05% ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně a) částky 3.600 Kč, ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 229,47 Kč, ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 3.625,21 Kč, ohledně úroku z prodlení z částky 1.060 Kč ve výši 8,05 % ročně od 7. 12. 2019 do zaplacení a ohledně úroku 23,72% ročně z částky 6.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení, a b) částky 3.600 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 500,63 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3.142,69 Kč, úroku z prodlení z částky 2.193,12 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroku 23,72% ročně z částky 4.713,12 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 23. 7. 2020 a doplněnou dne 13. 1. 2021 domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci a) částku 8.540 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.220,92 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3.625,21 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 6.000 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 %, úrok 23,72 % ročně z částky 6.000 KČ od 7. 12. 2019 do zaplacení, a b) částku 6.120 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.059,18 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3.142,69 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4.713,12 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a úrok 23,72 % ročně z částky 4.713,12 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Žalobce v žalobě uvedl, že se jedná o dva nároky, a žalobu odůvodnil následovně.

2. Ohledně prvního nároku uvedl, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne 22. 4. 2016 k uzavření smlouvy nazvané jako smlouva o půjčce [číslo] na základě které poskytla jmenovaná společnost žalované peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit jmenované společnosti úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 840 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, sjednanou v čl. 1 smluvních podmínek, odměnu za administrativní činnost ve výši 1.200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.400 Kč. Uvedené se žalovaná zavázala zaplatit v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 2. 6. 2017. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 30. 6. 2016. Celkově žalovaná zaplatila částku 1.900 Kč. Jmenovaná společnost měla současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky až do úplného zaplacení dlužné částky. V důsledku fúze sloučením se ke dni 30. 9. 2016 stala právním nástupcem jmenované společnosti společnost [právnická osoba] (dnes pod názvem [právnická osoba]), [IČO]. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany této společnosti postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 3.625,21 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 6.000 Kč od 3. 6. 2017, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení 6. 12. 2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1.220,92 Kč žalobce uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny 6.000 Kč od 10. 6. 2017, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení 6. 12. 2019.

3. Ohledně prvního nároku uvedl, že mezi společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou došlo dne 18. 1. 2016 k uzavření smlouvy nazvané jako smlouva o půjčce [číslo] na základě které poskytla jmenovaná společnost žalované peněžní prostředky ve výši 6.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná zavázala zaplatit jmenované společnosti úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 840 Kč s úrokovou sazbou ve výši 23,72 % ročně, sjednanou v čl. 1 smluvních podmínek, odměnu za administrativní činnost ve výši 1.200 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.400 Kč. Uvedené se žalovaná zavázala zaplatit v 58 týdenních splátkách po 180 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 27. 2. 2017. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 30. 6. 2016. Celkově žalovaná zaplatila částku 4.320 Kč. Jmenovaná společnost měla současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celé dlužné částky ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky až do úplného zaplacení dlužné částky. V důsledku fúze sloučením se ke dni 30. 9. 2016 stala právním nástupcem jmenované společnosti společnost [právnická osoba] (dnes pod názvem [právnická osoba]), [IČO]. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany této společnosti postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 6. 12. 2019. Ke kapitalizovanému úroku ve výši 3.142,69 Kč žalobce uvedl, že se jedná o úrok ve výši 23,72 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 4.713,12 Kč od 28. 2. 2017, tj. ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení 6. 12. 2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši 1.059,18 Kč žalobce uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení počítaný z dlužné jistiny 4.713,12 Kč od 7. 3. 2017, tj. od marného uplynutí týdenní lhůty běžící od splatnosti poslední sjednané splátky do data postoupení 6. 12. 2019.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Vzhledem k tomu, že se nevyjádřila ani k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě obsahu spisu a žalobcem předložených důkazů.

5. Z předložené smlouvy o půjčce [číslo] datované dnem 22. 4. 2016, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba], [IČO], jako úvěrující a žalovaná jako zákazník. Jmenovaná společnost poskytla žalované částku 6.000 Kč jako půjčku, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku uvedené společnosti společně s poplatkem v celkové výši 4.440 Kč (z toho poplatek za administrativní činnost ve výši 1.200 Kč, úrok ve výši 840 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.400 Kč), a to v 58 týdenních splátkách po 180 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku úvěrujícímu splácet formou hotovostního režimu. Pro případ hotovostního režimu je uvedeno, že peněžní prostředky jsou zákazníkovi vyplaceny v hotovosti při uzavření smlouvy. Pro případ bezhotovostního režimu je uvedeno, že zákazník peněžní prostředky obdrží na bankovní účet do 13 dnů od uzavření smlouvy. Smlouva je sepsána formulářovou formou. Ke smlouvě jsou připojeny smluvní podmínky, které nejsou nikým podepsány. Ve smluvních podmínkách je přitom malým písmem a nepřehledným způsobem uvedeno několik úrokových sazeb pro různé způsoby splácení půjčky. Dle předložené tabulky k uvedené smlouvě ke dni 6. 12. 2019 je žalobcem evidovaná poslední platba od žalované ze dne 30. 6. 2016 a celková výše plateb žalované 1.900 Kč.

6. Z předložené smlouvy o půjčce [číslo] datované dnem 18. 1. 2016, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba], [IČO], jako úvěrující a žalovaná jako zákazník. Jmenovaná společnost poskytla žalované částku 6.000 Kč jako půjčku, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit tuto částku uvedené společnosti společně s poplatkem v celkové výši 4.440 Kč (z toho poplatek za administrativní činnost ve výši 1.200 Kč, úrok ve výši 840 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 2.400 Kč), a to v 58 týdenních splátkách po 180 Kč. Žalovaná se zavázala celkovou dlužnou částku úvěrujícímu splácet formou hotovostního režimu. Pro případ hotovostního režimu je uvedeno, že peněžní prostředky jsou zákazníkovi vyplaceny v hotovosti při uzavření smlouvy. Pro případ bezhotovostního režimu je uvedeno, že zákazník peněžní prostředky obdrží na bankovní účet do 13 dnů od uzavření smlouvy. Smlouva je sepsána formulářovou formou. Ke smlouvě jsou připojeny smluvní podmínky, které nejsou nikým podepsány. Ve smluvních podmínkách je přitom malým písmem a nepřehledným způsobem uvedeno několik úrokových sazeb pro různé způsoby splácení půjčky. Dle předložené tabulky k uvedené smlouvě ke dni 6. 12. 2019 je žalobcem evidovaná poslední platba od žalované ze dne 30. 6. 2016 a celková výše plateb žalované 4.320 Kč.

7. Tvrzenou fúzi úvěrujícího, kdy se jeho nástupcem stala společnost v současné době podnikající pod obchodní firmou [právnická osoba], [IČO], soud zjistil z obchodního rejstříku. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že společnost [právnická osoba], [IČO], existovala od 5. 11. 2012 do 30. 9. 2016 a předmětem její činnosti bylo mimo jiné i poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, a tato společnost nebyla bankou. Z výpisu z obchodního rejstříku soud dále zjistil, že žalobce je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne [datum], přičemž do předmětu jeho podnikání náleží taktéž poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019, z přílohy této smlouvy, z oznámení o postoupení z téhož dne adresovaného žalované a z podacího lístku ze dne 7. 1. 2020 soud zjistil, že pohledávka věřitele z uvedené smlouvy o půjčce byla postoupena žalobci, a tato skutečnost byla žalovanému oznámena. Z výzvy k plnění datované dnem 7. 5. 2020 a poštovního podacího lístku ze dne 10. 5. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky.

8. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je žalobci postoupený nárok zapůjčitele vůči vydlužiteli vyplývající ze smlouvy o zápůjčce uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále„ OZ“) jako spotřebitelský úvěr podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále„ ZSÚ“). Podle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst.1 OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Podle § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle §1880 odst. 1 OZ s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená. Podle § 6 odst. 1 ZSÚ smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Je-li část smlouvy určena odkazem na obecné podmínky, musí připojit věřitel ke smlouvě jen takovou část obchodních podmínek, která se týká uzavírané smlouvy. Použitá velikost písma nesmí být menší než ve smlouvě. Podle § 551 až § 554 OZ právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží. Podle § 576 OZ, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů má soud za prokázané, že původní věřitel společnost [právnická osoba] na základě smlouvy o zápůjčce jako spotřebitelském úvěru [číslo] poskytl žalované dne 22. 4. 2016 částku 6.000 Kč za úrok 840 Kč, a žalovaná měla úvěr i s uvedeným úrokem, celkem tedy 6.840 Kč, zapůjčiteli (úvěrujícímu) ve stanovené lhůtě do 2. 6. 2017 vrátit. Jelikož žalovaná zaplatila na poskytnutý úvěr pouze částku 1.900 Kč, je s nesplacenou částkou 4.940 Kč v prodlení, a to nejpozději od 3. 6. 2017, a je jí tak povinna žalobci zaplatit i s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 4.940 Kč od 10. 6. 2017 do zaplacení, kdy soud tento úrok z prodlení kapitalizoval za období od 10. 6. 2017 do 6. 12. 2019 částkou 991,45 Kč. Proto soud žalobě v této části vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. část a).

10. Na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů má soud za prokázané, že původní věřitel společnost [právnická osoba] na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] poskytl žalovanému dne 18. 1. 2016 částku 6.000 Kč za úrok 840 Kč, a žalovaná měla úvěr i s uvedeným úrokem, celkem tedy 6.840 Kč, zapůjčiteli (úvěrujícímu) ve stanovené lhůtě do 27. 2. 2017 vrátit. Jelikož žalovaný zaplatil na poskytnutý úvěr pouze částku 4.520 Kč, je s nesplacenou částkou 2.520 Kč v prodlení, a to nejpozději od 28. 2. 2017, a je jí tak povinna žalobci zaplatit i s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.520 Kč od 7. 3. 2017 do zaplacení, kdy soud tento úrok z prodlení kapitalizoval za období od 7. 3. 2017 do 6. 12. 2019 částkou 558,55 Kč. Proto soud žalobě v této části vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. část b).

11. Ve zbývající části, jak je uvedeno ve výroku II., soud žalobu zamítl z následujících důvodů, které se týkají obou nároků.

12. Pokud se jedná o sjednaný poplatek za administrativní činnost ve výši 1.200 Kč, pak tuto povinnost žalované soud považuje za sjednanou v rozporu se zákonem, jelikož podle §2392 odst.1 OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat pouze úroky, a s ohledem na výši tohoto poplatku, která činí 20 % z poskytnuté částky, a není jasné, za co konkrétně má být hrazen, má soud za to, že tímto zapůjčitel pouze zastřel zvýšení odměny za poskytnutou zápůjčku, kterou by měl být toliko úrok. Co se týče poplatku za inkaso splátek v hotovosti ve výši 2.400 Kč, pak soud má za to, že tento se příčí základnímu principu dobrých mravů z důvodu nemožnosti volby jiné varianty splátek, pokud žalovaný chtěl obdržet půjčovanou částku ihned. Soud dodává, že právě okamžité poskytnutí peněžních prostředků je primárním důvodem uzavírání podobných smluv spotřebitelů s nebankovními subjekty, což je evidentní i z této smlouvy, kdy žalovaná zvolila variantu, kdy jí byla půjčovaná částka poskytnuta ihned při podpisu smlouvy. Jak vyplývá z textu smlouvy, pokud by žalovaná chtěla splácet úvěr formou bezhotovostní, pak by požadovanou částku obdržela do 13 dnů od podepsání smlouvy (tedy s určitou časovou prodlevou) na svůj účet, přičemž neexistuje žádný racionální důvod, proč by žalované nemohla být půjčovaná částka poskytnuta v hotovosti ihned i v takovém případě. Soud má proto za to, že tímto způsobem věřitel pouze navyšuje svou odměnu (úrok) za poskytnutí úvěru, ačkoli to tak neoznačuje. Soud proto ujednání o povinnosti žalované platit tyto částky považuje za neplatné. Požadovaný roční úrok ve výši 23,72 % z poskytnuté částky, který žalobce požadoval s odkazem na ujednání ve smluvních podmínkách, soud považuje za sjednaný zdánlivě ve smyslu § 553 odst. 1 OZ, jelikož byl sjednán neurčitě a nesrozumitelně, a to proto, že na první straně smlouvy je jasně sjednán úrok pevnou částkou 840 Kč, přičemž nic dalšího o tom, že tento úrok je vypočten sazbou výše uvedenou a že se týká pouze období, ve kterém má být zápůjčka splacena, a že poté bude nesplacená částka nadále úročena uvedenou sazbou, u tohoto ujednání uvedeno není. Ujednání o různých úrokových sazbách při různých způsobech splácení zápůjčky (spotřebitelského úvěru), je uvedeno až ve smluvních podmínkách, což činí smlouvu a ujednání o úrokové sazbě nepřehlednou a matoucí, a je v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Dle názoru soudu je ujednání o úroku, tj. ceně za poskytnuté peněžní prostředky, základním ujednáním smlouvy o zápůjčce, jelikož jiná odměna či poplatek, jak již bylo výše uvedeno, není přípustná, a mělo by tedy být obsaženo ve smlouvě zcela jasně, určitě a srozumitelně. Pokud tomu tak není a ve smlouvě ve formulářové podobě, kterou celou připravil právě poskytovatel zápůjčky, je nejprve na první straně v základních ujednáních uvedena jako úrok pevná částka bez jakýchkoli dalších odkazů, a další úrok je obsažen až ve smluvních podmínkách uvádějící různé druhy sazeb a různé způsoby splácení, je tento další úrok sjednán neurčitě a nesrozumitelně, tedy zdánlivě, proto soud k tomuto ujednání nepřihlížel.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný.