16 C 271/2025

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 53.800 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 15.000 Kč, úrok z prodlení z částky 15.000 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, částku 5.500 Kč a úrok z prodlení z částky 5.500 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 11,5 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky 14.020 Kč, ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 637,50 Kč, ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 1.025,10 Kč, ohledně úroku z prodlení z částky 17.000 Kč od , datum, do , datum, ve výši 15 % ročně, ohledně úroku z prodlení z částky 2.000 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně, ohledně úroku z prodlení z částky 15.000 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 3,5 % ročně, ohledně úroku 24,12 % ročně z částky 17.000 Kč od , datum, do zaplacení, ohledně částky 19.280 Kč, ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 821,06 Kč, ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 1.135,25 Kč, ohledně úroku z prodlení z částky 17.285,44 Kč od , datum, do , datum, ve výši 15 % ročně, ohledně úroku z prodlení z částky 11.785,44 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně, ohledně úroku z prodlení z částky 5.500 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 3,5 % ročně a ohledně úroku 20,74 % ročně z částky 17.285,44 Kč od , datum, do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne , datum, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 29.020 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 637,50 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.025,10 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 17.000 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně, s úrokem ve výši 24,12 % ročně z částky 17.000 Kč od , datum, do zaplacení, částky 24.780 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 821,06 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1.135,25 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 17.285,44 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 15 % ročně a s úrokem ve výši 20,74 % ročně z částky 17.285,44 Kč od , datum, do zaplacení. Jednalo se přitom o dva nároky, kdy jeden byl uplatňován z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené žalovaným a společností , právnická osoba, , IČ: , IČO, , dne , datum, , na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka 17.000 Kč. Druhý nárok byl uplatňován z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou žalovaný uzavřel se stejnou společností dne , datum, , na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka , částka, . Žalobce tvrdil, že mu tyto nároky byly postoupeny.

2. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, v , Anonymizováno, :, Anonymizováno, hodin, k němuž se dostavil pouze zástupce žalobce, přičemž žalovaný svou nepřítomnost neomluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalovaného, provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti.

3. Dne , datum, uzavřela společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovaný smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. , hodnota, , na základě které poskytla jmenovaná společnost žalovanému částku 17.000 Kč. Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalovaný zaplatí jmenované společnosti vedle poskytnuté částky ještě souhrnný poplatek ve výši 14.020 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 517 Kč, se splatností první splátky 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy (zjištěno z uvedené smlouvy). Žalobce uvedl, že na tuto smlouvu žalovaný uhradil celkem 2.000 Kč.

4. Dne , datum, uzavřela společnost , právnická osoba, , IČ: , IČO, , a žalovaný smlouvu o spotřebitelském úvěru v hotovosti č. , hodnota, , na základě které poskytla jmenovaná společnost žalovanému částku 20.000 Kč. Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalovaný zaplatí jmenované společnosti vedle poskytnuté částky ještě souhrnný poplatek ve výši 19.280 Kč, a to v 80 týdenních splátkách po 491 Kč se splatností první splátky 7. kalendářní den ode dne uzavření smlouvy (zjištěno z uvedené smlouvy). Žalobce uvedl, že na tuto smlouvu žalovaný uhradil celkem 14.500 Kč.

5. Z dokumentu označeného jako karta zákazníka, žádost o spotřebitelský úvěr, ze dne , datum, soud zjistil, že jmenovaná společnost si u žalovaného k bydlení uvedla nájemní smlouvu, že v domácnosti žije jiný rodinný příslušník, že je OSVČ, že má u jmenované společnosti zápůjčku/úvěr v celkové výši 400 Kč, s měsíční splátkou ve výši 400 Kč, dále má u jiné společnosti zápůjčku/úvěr v celkové výši 10.000 Kč s měsíční splátkou 2.000 Kč, že jeho čistý měsíční příjem činí 26.406 Kč, že výdaje žalovaného činí 13.050 Kč měsíčně, když výdaje na bydlení činí 5.650 Kč (platí ½ nákladů), osobní výdaje činí 5.000 Kč, splátky úvěrů a zápůjček činí 2.400 Kč, že použitelný příjem činí 13.356 Kč, že proti žalovanému jsou vedeny 2 exekuce, a že tyto údaje měla ověřit z daňového přiznání, faktury a nájemní smlouvy.

6. Z dokumentu označeného jako karta zákazníka, žádost o spotřebitelský úvěr, ze dne , datum, soud zjistil, že jmenovaná společnost si u žalovaného uvedla, že má zajištěno bydlení v nájemním bytě, že v domácnosti žije i jiná osoba, že žalovaný nemá žádné nezaopatřené děti, že je OSVČ, že má u jmenované společnosti zápůjčku/úvěr v celkové výši 21.000 Kč s měsíční splátkou ve výši 2.210 Kč, že u jiné společnosti nemá zápůjčku či úvěr, že jeho čistý měsíční příjem činí 26.210 Kč, jeho měsíční výdaje činí 19.210 Kč, když výdaje na bydlení činí 7.000 Kč, osobní výdaje 10.000 Kč, splátky úvěrů a zápůjček 2.210 Kč. Použitelný příjem činí 7.000 Kč, že proti žalovanému jsou vedeny 2 exekuce a že tyto údaje jmenovaná společnost měla ověřit z čestného prohlášení a faktury. Z čestného prohlášení ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný prohlásil, že bydlí u paní , jméno FO, , které měsíčně přispívá částku 7.000 Kč.

7. Dle výpisu z obchodního rejstříku žalobce existuje od , datum, . Jmenovaná společnost existuje od , datum, a žalobci postoupila pohledávky vůči žalovanému z výše uvedených smluv dne , datum, a oznámila to žalovanému (zjištěno z obchodního rejstříku, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a z poštovního podacího lístku ze dne , datum, ). Před podáním žaloby žalobce zaslal žalovanému výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě (zjištěno z výzvy datované dnem , datum, a z podacího lístku ze dne , datum, ).

8. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou předmětem řízení postoupené nároky úvěrujícího vůči úvěrované na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, na zaplacení sjednaných úroků a sjednaných poplatků na základě dvou smluv o spotřebitelském úvěru uzavřených podle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „OZ“), ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, (dále jen „ZSÚ“). Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

9. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

10. Byť v citovaných ustanoveních je až do 28. 5. 2022 neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru v důsledku řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele stanovena jako relativní, tak podle stávající judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 je soud povinen z moci úřední zkoumat, tedy nikoli pouze na základě námitky žalované, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně prověřoval úvěruschopnost žalované a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr žalobce, že žalovaná bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.

11. Soud posoudil učiněná zjištění s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů a zmíněnou judikaturu Ústavního soudu a Soudního dvora Evropské unie a dospěl k závěru, že poskytovatel předmětných spotřebitelských úvěrů (předchůdce žalobce) řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZSÚ, jelikož žalobce vůbec nepředložil ani nenavrhl důkazy na prokázání skutečnosti, že zjištěné údaje o příjmech a výdajích žalovaného byly poskytovatelem spotřebitelských úvěrů skutečně ověřeny na základě konkrétních dokladů. Soud proto považuje obě předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru za sjednané neplatně.

12. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, , žalovanému na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, poskytla tentýž den částku 17.000 Kč, že sám žalobce uvedl, že žalovaný na předmětnou smlouvu zaplatil celkem částku 2.000 Kč, a v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný zaplatil více, je žalovaný na základě uvedené smlouvy povinen zaplatit z titulu této smlouvy ještě nevrácenou jistinu 15.000 Kč. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že jmenovaná společnost žalovanému na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, poskytla tentýž den částku 20.000 Kč, na kterou dle tvrzení žalobce žalovaný uhradil 14.500 Kč, a v řízení nebylo zjištěno, že by bylo zaplaceno více, je žalovaný na základě uvedené smlouvy povinen zaplatit z titulu této smlouvy ještě nevrácenou jistinu 5.500 Kč. Jelikož žalobce prokázal, že mu nároky úvěrujícího z obou uvedených smluv byly postoupeny, je žalovaný povinen tyto částky zaplatit žalobci. Soud proto žalobě ohledně těchto částek vyhověl a zároveň žalobci přiznal i úrok z prodlení z přiznaných částek v zákonné sazbě jdoucí od , datum, , což je den po doručení žaloby žalovanému. Žádné dřívější datum splatnosti žalovaných částek totiž v řízení prokázáno nebylo, neboť z neplatné smlouvy nemohly žalovanému vzniknout žádné povinnosti a v řízení nebylo prokázáno ani dřívější doručení jakékoliv výzvy k úhradě žalované částky žalovanému, tj. že se taková výzva dostala do jeho dispoziční sféry před doručením žaloby. Na tento úrok z prodlení má žalobce nárok dle § 1970 OZ. Zákonná sazba tohoto úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činila k uvedenému dni 11,5 % ročně, proto soud úrok z prodlení z přiznané částky žalobci přiznal v požadované sazbě (výrok I. tohoto rozsudku).

13. S ohledem na výše uvedené závěry o neplatnosti předmětných smluv soud žalobu ve zbývajících částech zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo, a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. (výrok III. tohoto rozsudku).