16 C 291/2018

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá v části, kterou se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky [částka] a úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s úroky z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] a úrok z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně. Žalobu odůvodnila následovně. Na základě plné moci z [datum] převzala žalovaná právní zastoupení žalobkyně proti [celé jméno svědka], [datum narození], mimo jiné ve věci uhrazení závazku ze smlouvy o půjčce, kterou dne [datum] uzavřela žalobkyně se [celé jméno svědka], na základě níž mu žalobkyně půjčila celkem [částka], z toho částku [částka] převodem na jeho bankovní účet a [částka] v hotovosti. Pro neplacení splátek vyhledala žalobkyně právní služby žalované a obrátila se na ni s žádostí, aby celou nezaplacenou část půjčky po [celé jméno svědka] soudní cestou vymáhala. Dne [datum] žalovaná jako právní zástupkyně žalobkyně odstoupila pro neplacení pravidelných měsíčních splátek od smlouvy o půjčce ze dne [datum] a tuto ve zbývající dlužné částce [částka] zesplatnila k [datum]. Žalobu žalovaná v rozporu s pokynem žalobkyně podala pouze pro část dluhu ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], a to ohledně neuhrazených splátek, tj. [částka], tedy jen co do úhrady části půjčky ve výši [částka], jak vyplývá z rozsudku a jednotlivých podání, kterými bylo žalobní podání měněno. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla v řízení o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, uložena [celé jméno svědka] povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s 7,75% úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Žaloba byla v částce [částka] zamítnuta a řízení v části, v níž žalobkyně požadovala z každé splátky uhradit úrok z prodlení ve výši 0,1% denně, bylo zastaveno. Pokyn žalobkyně však zněl vymáhat celou nezaplacenou část půjčky včetně příslušenství, tedy i tu část půjčky předanou [celé jméno svědka] v hotovosti. To vyplývá mimo jiné také z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne [datum] a odstoupení od smlouvy ze dne [datum], v němž žalovaná sděluje panu [celé jméno svědka], že bude celou dlužnou, tj. i zesplatněnou, částku vymáhat soudně v případě, že tato nebude řádně a včas uhrazena. Žalobkyně je přesvědčena, že jí vznikla v příčinné souvislosti s výše specifikovaným profesním pochybením během právního zastoupení žalované škoda, která spočívá v zesplatnění dluhu a jeho následném nevymáhání u soudu, čímž došlo u půjčky v části [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení k promlčení. Pokud by totiž byla žaloba podána podle pokynu žalobkyně tedy v celém rozsahu nezaplacené části půjčky, tato škoda ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení by žalobkyni nevznikla. Vzhledem k tomu, že příslušenství v podobě úroků z prodlení se promlčují společně s jistinou, představuje škodu žalované vzniklou v příčinné souvislosti s profesním pochybením žalované, která sice přistoupila k zesplatnění dluhu, ale následně jej v rozporu s pokynem žalobkyně soudně nevymáhala, promlčené příslušenství částky [částka] v podobě zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] (tj. uplynutí tříleté promlčecí lhůty), tj. celkem [částka].

2. K dalšímu nároku, a to na částku [částka], žalobkyně uvedla, že ona a [celé jméno svědka] byli do [datum] podílovými spoluvlastníky budovy [adresa], rodinný dům, na adrese [ulice a číslo], postavené na pozemku p. č. st. [číslo] v obci a [katastrální uzemí]. Dne [datum] podala žalovaná v zastoupení žalobkyně u [anonymizováno] soudu v [obec] žalobu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Tento soud rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozhodl mimo jiné tak, že podílové spoluvlastnictví žalobkyně a [celé jméno svědka] k nemovitosti zrušil (výrok I.) a přikázal nemovitost do vlastnictví žalobkyně (výrok II.). Ve výroku III. citovaného rozsudku soud uložil žalobkyni vyplatit panu [celé jméno svědka] na náhradu jeho podílu částku [částka], a to tak, že částka [částka] bude uhrazena panu [celé jméno svědka] do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku a částka [částka] do 2 měsíců od právní moci tohoto rozsudku. Na základě exekučního titulu, kterým byl shora specifikovaný rozsudek, který nabyl právní moci a vykonatelnosti dne [datum], byl soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], pověřen provedením exekucí na základě pověření [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (exekuční řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka] – pro vymáhané plnění v celkové výši [částka], tj. jistina včetně nákladů oprávněného a nákladů exekuce), a dále na základě pověření téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (exekuční řízení vedeno pod sp. zn. [spisová značka] – pro vymáhané plnění v celkové výši [částka], tj. jistina včetně nákladů oprávněného a nákladů exekuce). Proti těmto nařízeným exekucím směřujícím k vymožení pohledávky [celé jméno svědka] odpovídající vypořádacímu podílu z titulu zrušeného podílového spoluvlastnictví účastníků podala žalovaná dne [datum] v zastoupení žalobkyně návrh na zastavení exekuce. Žalovaná provedla několik neurčitých zápočtů a navíc započetla neexistující pohledávky žalobkyně vůči [celé jméno svědka] na jeho existující a splatnou pohledávku. Jak vyplývá z usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], potvrzeného k odvolání žalobkyně podané prostřednictvím žalované usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], tyto zápočty byly neurčité a byly chybně provedené, neboť jimi měla být započtena nesplatná pohledávka, a rovněž byl proveden zápočet neexistující pohledávky (resp. neexistujícího regresního nároku), neboť z titulu smlouvy o úvěru, na jejímž základě žalovaná zápočet provedla, nemohla vzniknout žalobkyni vůči [celé jméno svědka] pohledávka z titulu solidárního dlužníka, protože s finančními prostředky bylo naloženo podle vzájemné dohody účastníků a pan [celé jméno svědka] z ní neměl žádné požitky. Žalovanou zvolený postup procesní obrany byl vzhledem ke konkrétním okolnostem případu nevhodný. Žalovaná nepostupovala s odbornou péčí, když neprovedla zápočet na pohledávku žalované ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], která po jejím zesplatnění v té době ještě nebyla promlčena. V důsledku shora specifikovaných profesních pochybení došlo k nařízení shora uvedených exekucí, resp. jejich nezastavení, na základě čehož byla nucena uhradit kromě samotné jistiny navíc také náklady právního zastoupení oprávněného ve výši [částka] a náklady exekuce ve výši [částka], tedy celkem [částka]. Žalobkyně tak uhradila náklady exekučního řízení, které by nebýt uvedených profesních pochybení žalované v rámci převzatého právního zastoupení hradit nemusela a částka [částka] tak představuje škodu, která žalobkyni vznikla v příčinné souvislosti s vedením právního zastoupení žalobkyně žalovanou. Žalobkyně se domáhá pouze toho, co by nemusela zaplatit, kdyby byla žalovanou řádně a včas vyrozuměna o právní moci rozsudku, kterým byla zavázána k finančnímu plnění a nebyla ujištěna o možnosti provedení zápočtu. Nejedná se tedy o jistinu, ale pouze o náklady oprávněného na právní zastoupení v exekuci, náklady exekutora a úrok vzniklý za dobu vedení exekuce.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla ji zamítnout v celém rozsahu.

4. K nároku vyplývajícímu ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] na náhradu škody ve výši [částka], včetně jejího příslušenství, po provedeném dokazování uvedla, že v průběhu celého řízení žalobkyně neprokázala, že by zmocnila žalovanou k vymáhání celé částky půjčky, to je částky [částka], dále v průběhu řízení nebylo prokázáno, že by částka ve výši [částka] byla [celé jméno svědka] ze strany žalobkyně v hotovosti předána, když jeho prohlášení učiněné v dohodě o narovnání ze dne [datum] lze považovat za ryze účelový úkon. Žalobkyně se nároku vyplývajícího z půjčky vůči [celé jméno svědka] dohodou o narovnání zcela vzdala, a to za situace, kdy z jeho strany byl nárok žalobkyně zcela uznán a tato jej mohla vymáhat i v případě, že se jednalo o promlčenou pohledávku, neboť zde platí, že v době uznání závazku dluh trvá. Žalobkyně si tedy nepočínala tak, aby učinila veškerá opatření, proto, aby škoda nevznikla. K druhému nároku na náhradu škody ve výši [částka], který měl žalobkyni vzniknout tím, že přeplatila v rámci exekucí tuto částku z viny žalované, žalovaná uvedla, že exekuce byly vedeny na vypořádání podílového spoluvlastnictví se [celé jméno svědka] na základě rozsudku zdejšího soudu č. j. [spisová značka]. Žalobkyně neměla dostatek finančních prostředků na to, aby podíl na základě citovaného rozsudku [celé jméno svědka] vyplatila. Žalobkyně byla informována o tom, že zápočet nemusí vést k jeho uznání a že v případě neuhrazení částky na vypořádání může proti ní být zahájena exekuce.

5. Soud ve věci provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti.

6. Dne [datum] udělila žalobkyně plnou moc žalované, coby advokátce, k zastupování žalobkyně ve všech věcech souvisejících s půjčkou ze dne [datum] ve výši [částka], a to včetně práva vymáhání dlužných splátek včetně příslušenství, popř. odstoupení od smlouvy o této půjčce, včetně vymáhání dlužné částky. (zjištěno ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka]). Téhož dne žalobkyně udělila žalované, coby advokátce, plnou moc k zastupování žalobkyně ve věci vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti – budova v [adresa], zapsaná na [list vlastnictví] (zjištěno ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka]). Soudu je z úřední činnosti známo, že žalovaná je advokátkou zapsanou v seznamu advokátů a byla zapsanou advokátkou i ke dni [datum].

7. Žalobkyně a [celé jméno svědka], [datum narození], (dále jen„ [celé jméno svědka]“) měli v minulosti spolu intimní vztah, žili spolu po dobu asi [anonymizováno] let v období od [rok] do roku [rok] jako partneři (druh a družka) a mají spolu dítě (zjištěno z výpovědi svědka [celé jméno svědka] a z rozsudku zdejšího soudu č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]). U zdejšího soudu byla žalovanou coby zástupkyní žalobkyně dne [datum] podána žaloba, kterou se žalobkyně po [celé jméno svědka] domáhala zaplacení částky [částka] z titulu smlouvy o půjčce ze dne [datum], a věc byla vedena pod sp. zn. [spisová značka]. V rámci uvedeného řízení žalobkyně měnila žalobu, a to až na částku [částka] a řízení skončilo rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], kterým byla [celé jméno svědka] uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím, žaloba byla ohledně jistiny [částka] zamítnuta, a řízení v části, v níž žalobkyně požadovala z každé splátky uhradit úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně, bylo zastaveno, a v těchto výrocích rozsudek nabyl právní moci dne [datum], přičemž soud vyšel ze zjištění, že prokazatelně byla žalobkyní [celé jméno svědka] poskytnuta částka [částka], a to převodem na účet, a že další dlužnou částku [částka] do celkové částky úvěru [částka] [celé jméno svědka] popíral (zjištěno ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka]). Z listiny označené jako smlouva o půjčce a datované dnem [datum] soud zjistil, že ji uzavřeli žalobkyně jako věřitel a [celé jméno svědka] jako dlužník. V této listině je uvedeno, že„ věřitel na základě této smlouvy v souladu s ustanovením občanského zákoníku půjčuje dnes dlužníkovi částku [částka] O předání a převzetí částky bude sepsáno smluvními stranami písemné potvrzení. Dlužník se zavazuje poskytnutou půjčku vrátit věřiteli v pravidelných měsíčních splátkách [částka] vždy k 7. (nečitelný text) měsíce počínaje [datum] na účet věřitele„ [bankovní účet]“. Pro případ prodlení úroky budou činit 0,1 % denně z dlužné částky. Účastníci shodně prohlašují, že tato dohoda je souhlasným, svobodným a vážným projevem jejich skutečné vůle, že smlouvu neuzavřeli v tísni nebo za nápadně nevýhodných podmínek a že s obsahem této smlouvy souhlasí, což potvrzují svými podpisy. Věřitel není oprávněn tuto smlouvu vypovědět.“ Žádné prohlášení dlužníka o převzetí sjednané částky dlužníkem v uvedené listině uvedeno není. V označeném řízení [spisová značka] nebylo soudu předloženo žádné potvrzení o převzetí sjednané částky dlužníkem a [celé jméno svědka] v uvedeném řízení pouze potvrdil, že přijal na základě uvedené smlouvy o půjčce částku [částka], a to na bankovní účet, a po celé řízení popíral, že by od žalobkyně převzal na základě uvedené smlouvy o půjčce v hotovosti i částku [částka]. Taková skutečnost v uvedeném řízení prokázána nebyla. Žalobkyně v tomto řízení ([spisová značka]) ani netvrdí, že by jakýkoli důkaz o předání částky [částka] [celé jméno svědka], kromě uvedené smlouvy o půjčce, poskytla žalované pro účely výše uvedeného soudního řízení [spisová značka].

8. V tomto řízení o náhradě škody žalobkyně soudu předložila listinu označenou jako dohoda o narovnání datovanou dne [datum], z níž soud zjistil, že ji uzavřeli žalobkyně a [celé jméno svědka], a že v této listině uvedli, že ke dni podepsání uvedené dohody je mezi nimi sporná mimo jiné i skutečnost, zda [celé jméno svědka] převzal dne [datum] od žalobkyně částku [částka] v hotovosti. [celé jméno svědka] v této listině prohlásil, že si od žalobkyně půjčil částku [částka], a to tak, že částka [částka] byla uhrazena převodem na jeho účet a částka [částka] mu byla žalobkyní předána v hotovosti dne [datum]. Dále v uvedené listině prohlásil, že by takové tvrzení o půjčce a reálném předání peněz částečně bankovním převodem a částečně přijetím v hotovosti učinil i v případném soudním sporu mezi stranami o vrácení půjčené částky a učiní tak případně ve sporu žalobkyně s třetí osobou v postavení svědka, a dále prohlásil, že částka [částka] nebyla žalobkyni vrácena. Žalobkyně v této listině prohlásila, že si je vědoma, že ke dni podpisu této dohody je její nárok na vrácení jakýchkoliv částek z celkové půjčky v celkové výši [částka] promlčen, a nároku na vrácení půjčené částky se vůči [celé jméno svědka] výslovně vzdává a nebude jej vymáhat soudní cestou ani jiným způsobem, včetně toho, že se vzdává práva zápočtu jakéhokoliv závazku vůči [celé jméno svědka] na tuto půjčku. Současně se žalobkyně vzdává a strany zrušují veškeré další případné nároky související či odvozené od nároku na vrácení půjčky popsaného výše, jakož i nároky postavené na skutkovém základě popsaném v tomto odstavci bez ohledu na to, zda tyto nároky již byly uplatněny. 9. [celé jméno svědka] byl soudem vyslechnut jako svědek u jednání dne [datum] a uvedl, že smlouvu o půjčce z [datum] psal on, že je to jeho písmo, že to bylo v době, kdy musel zaplatit zbytek úvěru, ale nevzpomíná si, jestli ta půjčka proběhla v té době. Ví, že nějaké peníze tam proběhly přes banku, ale neví, jestli dostal i nějaké peníze v hotovosti, že je to možné. Ví, že tam šly nějaké peníze přes banku, ale když se sepisovala ta smlouva, tak asi ne, to bylo až později, že je to možné. Pochybuje o tom, že by žalobkyni vystavoval někdy nějaké potvrzení o tom, že mu dala nějaké peníze v hotovosti. Je to však [anonymizováno] let. K dohodě o narovnání z [datum] uvedl, že tu dohodu asi podepsal, když je tam ověření, ale nepamatuje si to. Uvedl, že v roce [rok] on s paní [celé jméno žalobkyně] nejednali, že to řešili, myslí tu dohodu o narovnání, jejich právní zástupci. Učinil prohlášení, jak je napsáno v posledním odstavci článku III. dohody, kde je uvedeno, že část proběhla na účet a část v hotovosti. Uvedl, že pochybuje, že by šel do banky a vybíral nějaké peníze z účtu žalobkyně. Kromě peněz půjčených od banky, měl ještě svědek půjčené peníze od své matky [jméno] [příjmení], bylo to možná v roce [rok], [rok], [rok], [rok] nebo [rok], asi to bylo něco přes [anonymizována dvě slova] Kč. Tehdy podnikal v oblasti obchod – vinařství, takže ty peníze od jeho matky byly zřejmě na toto podnikání. I ty peníze od žalobkyně měly být použity pro něj, zřejmě na podnikání. Uvedl, že si nepamatuje přesně, že by od žalobkyně dostal částku [částka],„ ale když je to tam napsané, tu částku nemusel dostat najednou.“ Nepamatuje si, za jakých okolností dostal v hotovosti od žalobkyně částku [částka], to asi byli ještě spolu a zřejmě tuto částku tehdy dostal, neví, jestli v celku. Nevyloučil, že mu žalobkyně dala nějaké peníze. Uvedl:„ Asi mu ty peníze dala.“ a že neví, jestli na celou částku [částka] vystavoval nějaké potvrzení. 10. [jméno] žalobkyně v rámci své účastnické výpovědi uvedla, že na obsah dohody o narovnání (z [datum]) si nepamatuje, že tu dohodu o narovnání připravila její zástupkyně paní [příjmení], že to už jsou [anonymizováno] roky. Nepamatuje si, proč prohlásila, že se vůči [celé jméno svědka] vzdává celého nároku na vrácení půjčené částky. Dohoda byla sepisována v době, kdy chtěla žalovat žalovanou za to, že tu částku po [celé jméno svědka] nevysoudila. Její zástupkyně [příjmení] jí řekla, že to bude řešit s advokátem pana [celé jméno svědka], prostě, že se to bude řešit, že [celé jméno svědka] prohlásí, že si tu částku půjčil, ale že se to po něm soudně vymáhat nebude. Do té doby [celé jméno svědka] tu půjčku zapíral. Poprvé ji přiznal až v této dohodě o narovnání, aspoň co byla žalobkyně u jednání s ním. V současné době už žádné soudní spory ani exekuce vůči sobě žalobkyně ani [celé jméno svědka] nevedou. Pan [celé jméno svědka] jí doposud dluží tu částku [částka]. U předání té částky žalobkyní [celé jméno svědka] nebyl nikdo.

11. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že rozsudkem zdejšího soudu‚ č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zrušil podílové spoluvlastnictví žalobkyně a [celé jméno svědka] k rodinnému domu [adresa], stojícímu na pozemku parc. č. st. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], přikázal tuto nemovitost do výlučného vlastnictví žalobkyně a žalobkyni uložil povinnost vyplatit [celé jméno svědka] vypořádací podíl ve výši [částka], a to tak, že částku [částka] měla vyplatit do 15 dnů od právní moci uvedeného rozsudku a částku [částka] do 2 měsíců od právní moci uvedeného rozsudku. Tento rozsudek nabyl v uvedených výrocích právní moc dne [datum]. Žalobkyně ve stanovené 15 denní lhůtě nezaplatila [celé jméno svědka] částku [částka] a [celé jméno svědka] proto podal dne [datum] soudnímu exekutorovi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] návrh na exekuci proti žalobkyni za účelem vymožení uvedené částky. Zdejší soud pověřil jmenovaného exekutora nařízením a provedením této exekuce dne [datum] (zjištěno ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka]). Dne [datum rozhodnutí] [celé jméno svědka] podal u zdejšího soudu návrh na zahájení exekuce vůči žalobkyni i pro zbývající částku [částka] dle označeného rozsudku a řízení o uvedených návrzích byla spojena ke společnému řízení usnesením zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] (zjištěno z uvedeného usnesení). Dne [datum] žalobkyně prostřednictvím žalované podala u jmenovaného exekutora návrh na zastavení exekuce, ve kterém učinila jednostranné úkony započtení tvrzených vzájemných pohledávek žalobkyně vůči vymáhané pohledávce [celé jméno svědka]. Tento návrh žalobkyně na zastavení exekuce byl zamítnut nejprve usnesením zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a poté i usnesením [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], coby soudu odvolacího, který pouze formulačně změnil výrok prvostupňového soudu a odůvodnil své rozhodnutí tím, že započtení učiněné v rámci exekuce žalobkyní, bylo chybné, nebylo platné a určité a nemělo účinky předpokládané právními předpisy, tedy zánik vymáhaných pohledávek oprávněného [celé jméno svědka] vůči žalobkyni. Dne [datum] převzala zastupování žalobkyně v rámci uvedeného exekučního řízení advokátka Mgr. [jméno] [příjmení].

12. Ze sdělení soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] adresovaného nové zástupkyni žalobkyně soud zjistil, že v rámci exekuce vedené u něho pod č. j. [spisová značka] bylo vymáháno plnění pro oprávněného [celé jméno svědka] vůči žalobkyni na základě rozsudku č.j. [číslo jednací] a že činilo celkem [částka], že náklady právního zastoupení oprávněného činily [částka] a náklady exekuce činily [částka], a že k uvedenému dni již bylo uhrazeno [částka], a že ještě zbývá k úhradě [částka].

13. Žalobkyně v rámci svého účastnického výslechu uvedla, že jí [celé jméno svědkyně] poslala částku [částka] a také žalobkyně jí poslala částku [částka], a to na její účet na jeden den za účelem prokázání před soudem, že žalobkyně je schopna [celé jméno svědka] vyplatit vypořádací podíl za zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobkyně jim potom tyto částky vrátila. Toto potvrdila i svědkyně [celé jméno svědkyně], která uvedla, že žalobkyni půjčila [částka], aby mohla soudu ukázat, že má peněžní prostředky na vyplacení podílu [celé jméno svědka], a ta že jí je vrátila hned druhý den, a že ví, že žalovaná také půjčovala žalobkyni peníze, že to bylo [částka] a že tyto peníze žalobkyně žalované vrátila. Z uvedeného vyplývá, že žalovaná v době vydání rozsudku o zrušení a vypořádání uvedeného podílového spoluvlastnictví věděla, že žalobkyně nemá peněžní prostředky na vyplacení vypořádacího podílu [celé jméno svědka], přesto žalovaná podporovala žalobkyni v tom a za tím účelem činila i úkony právní pomoci, aby nemovitost byla přikázána žalobkyni s tím, že žalobkyně bude povinna vyplatit [celé jméno svědka] vypořádací podíl. Soud proto neuvěřil tvrzení žalované, že žalobkyni poučovala o tom, že musí po právní moci rozsudku vypořádací podíl [celé jméno svědka] co nejdříve vyplatit. Tvrzení svědkyně [celé jméno svědkyně] o této skutečnosti soud nepovažuje za věrohodné, a to s ohledem na její další tvrzení, že svědkyně i žalovaná věděly, že žalobkyně nemá peníze na vyplacení podílu [celé jméno svědka] a že po tom vyhraném sporu i s žalobkyní hledaly řešení, jak to tomu panu [celé jméno svědka] zaplatit, aby tam nebyla exekuce.

14. Odpovědnost za škodu je od [datum] upravena v ustanoveních § 2894 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ OZ“) a soud v tomto řízení postupuje podle těchto ustanovení vzhledem k tomu, že žalobkyně tvrdí, že ke škodě došlo tím, že k [datum] uplynula tříletá promlčecí lhůta pro uplatnění nároku na částku [částka] vůči [celé jméno svědka] u soudu, tedy již v době účinnosti OZ a že v rámci exekuce nařízené po [datum] musela žalobkyně uhradit náklady exekuce oprávněného i exekutora. Podle § 5 OZ ten, kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži. Na toto ustanovení navazuje § 2950 OZ, podle něhož platí, že ten, kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě. Úprava odpovědnosti advokáta je však speciálně upravena v zákoně o advokacii. Podle § 16 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o advokacii“) je advokát povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu s právním nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit. Podle § 24 odst. 1 zákona o advokacii odpovídá advokát klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie.

15. Škodou se rozumí majetková újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná všeobecným ekvivalentem, tj. penězi. Důkazní břemeno v tomto směru leží na poškozeném, který musí prokázat, že jeho subjektivní právo existovalo a že při řádném výkonu advokacie by se svého práva u soudu domohl. Není pak významné, zda advokát poskytoval právní služby za úplatu či zdarma.

16. Z uvedeného vyplývá, že základním předpokladem pro závěr soudu o tom, že první nárok žalobkyně na náhradu škody je dán, je prokázání skutečnosti, že jí škoda skutečně vznikla. V tomto případě je to prokázání skutečnosti, že v době do [datum] existoval její tvrzený nárok vůči [celé jméno svědka] na vrácení částky [částka] z titulu smlouvy o půjčce ze dne [datum], tedy že mu skutečně žalobkyně tuto částku v hotovosti dne [datum] poskytla, a že on tuto částku žalobkyni doposud nevrátil. Žalobkyně však tuto skutečnost v tomto řízení neprokázala. Pokud se totiž týká dohody o narovnání ze dne [datum], ve které je prohlášení [celé jméno svědka] o tom, že mu žalobkyně uvedenou částku v hotovosti skutečně poskytla, pak soud tento důkaz považuje za zcela nevěrohodný a účelově vyhotovený, jelikož [celé jméno svědka] toto prohlášení učinil v době, kdy se již v rámci soudního řízení ([spisová značka]) žalobkyně domáhala vůči žalované právě zaplacení částky [částka] coby náhrady škody z titulu neuplatnění tohoto nároku vůči [celé jméno svědka], a kdy v uvedené dohodě o narovnání žalobkyně zároveň prohlásila, že tento nárok i další nároky z půjčky ze dne [datum] ve výši [částka] vůči [celé jméno svědka] jsou promlčené a že ona se tohoto nároku i souvisejících nároků vůči němu vzdává a že se zavazuje jej vůči němu nevymáhat. Sám [celé jméno svědka] v rámci své svědecké výpovědi učiněné pod sankcí případného trestního stíhání za křivou výpověď však tuto skutečnost, tj. převzetí částky [částka] od žalobkyně, nepotvrdil, a na jasné dotazy, zda uvedenou částku od žalobkyně obdržel v hotovosti, odpovídal nejednoznačně slovy, že si přesně nepamatuje, že je to možné apod. Vzhledem k tomu, že v této dohodě se žalobkyně nároku na úhradu částky [částka] včetně jeho příslušenství vůči [celé jméno svědka] výslovně vzdala, má soud za to, že dohoda o narovnání byla vyhotovena účelově, aby si žalobkyně zajistila nějaký důkaz na prokázání svého prvního nároku vůči žalované. Do té doby totiž žádný takový důkaz neexistoval, což sama v rámci své účastnické výpovědi potvrdila i žalobkyně.

17. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že by jí vznikla tvrzená škoda ve výši [částka] s příslušenstvím, a to tím, že žalovaná tento nárok jako zástupce žalobkyně včas neuplatnila vůči [celé jméno svědka], jelikož žalobkyně vůbec neprokázala, že by takový nárok vůči jmenovanému kdy měla. Tudíž soud nemohl dospět k závěru, že by žalobkyni vznikla škoda z důvodu neuplatnění tohoto tvrzeného nároku žalovanou u soudu proti [celé jméno svědka]. Pokud žalobkyně žádný důkaz na prokázání poskytnutí uvedené částky [celé jméno svědka] neměla k dispozici a tudíž tento její nárok nemohl být v řízení vůči [celé jméno svědka] prokázán jinak, než že on by tuto skutečnost v uvedeném řízení potvrdil, což neučinil a tuto půjčku po celou dobu popíral, žalovaná nebyla povinna uplatnit u soudu žalobkyní tvrzený nárok, který nemohla prokázat, jelikož by vystavila žalobkyni riziku vzniku škody z důvodu povinnosti platit z uplatněného a neprokázaného nároku náklady řízení.

18. Zároveň soud pro úplnost dodává, že za situace, že se věřitel tvrzeného nároku, byť promlčeného, vůči dlužníkovi dobrovolně vzdá, přičemž dlužník výslovně tento promlčený nárok uzná jak co do důvodu tak co do výše, tak by bylo v rozporu s dobrými mravy, aby tento nárok věřitele byla povinna hradit třetí osoba z titulu náhrady škody. Podle § 653 OZ totiž platí, pokud uznal dlužník svůj dluh, i když právo bylo promlčeno, nárok se obnoví a počne nová promlčecí lhůta ode dne, kdy k uznání dluhu došlo. Lze tedy znovu u soudu tuto pohledávku vymáhat. Pokud se tedy věřitel vzdá svého uplatnitelného nároku vůči dlužníkovi, je v rozporu s dobrými mravy, aby požadoval náhradu za tento nárok, jehož se vzdal, po někom jiném, a to z titulu„ náhrady škody“. Soud proto žalobu ohledně prvního nároku žalobkyně zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, a to včetně příslušenství. Dalšími zjištěními učiněnými z provedeného dokazování ohledně tohoto nároku se již z důvodu nadbytečnosti nezabýval.

19. Pokud se týká druhého uplatněného nároku na částku [částka], pak soud má s ohledem na zjištěné skutečnosti a citovaná ustanovení právních předpisů za prokázané, že žalovaná coby advokátka v souvislosti s poskytováním právních služeb žalobkyni, zavinila vznik nákladů exekuce v celkové výši [částka], které byla povinna žalobkyně uhradit, jelikož, přestože žalovaná věděla, že žalobkyně nemá peněžní prostředky na vyplacení vypořádacího podílu v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti, žalovaná činila v řízení úkony právní pomoci za účelem, aby předmětnou nemovitost získala žalobkyně. Zároveň za účelem prokázání skutečnosti, že žalobkyně je dostatečně solventní k vyplacení vypořádacího podílu, která byla významná pro rozhodnutí soudu o tom, komu bude nemovitost přikázána do výlučného vlastnictví, žalovaná sama poslala, a to pouze za tímto jediným účelem, žalobkyni na účet peněžní prostředky, které jí ihned po provedení důkazu byly žalobkyní vráceny. Žalobkyně však peněžní prostředky k vyplacení podílu [celé jméno svědka] neměla. Žalovaná v době, kdy mělo dojít k plnění rozsudkem uložené povinnosti, ani neměla připravený žádný způsob řešení této úhrady, což vyplývá z tvrzení svědkyně [celé jméno svědkyně], že žalobkyně, svědkyně a žalovaná po tom vyhraném sporu hledaly řešení, jak [jméno] [celé jméno svědka] jeho podíl vyplatit, aby tam nebyla exekuce. Jelikož pak v soudem stanovené lhůtě žalobkyně [celé jméno svědka] neuhradila vypořádací podíl, byla na jeho návrh nařízena exekuce, v rámci níž žalovaná za žalobkyni chybně a neplatně uplatnila započtení pohledávek žalobkyně. Než byla vymáhaná pohledávka [celé jméno svědka] uhrazena, vznikly mu coby oprávněnému v exekuci náklady ve výši [částka] a exekutorovi vznikly náklady ve výši [částka], které byla žalobkyně povinna uhradit. A právě tyto náklady tvoří škodu žalobkyně, a to škodu v celém rozsahu zaviněnou žalovanou, protože pokud by žalovaná v řízení o zrušení vypořádání podílového spoluvlastnictví v situaci, kdy věděla, že žalobkyně nedisponuje peněžními prostředky na vyplacení vypořádacího podílu [celé jméno svědka], a neměla připraveno jiné řešení úhrady tohoto vypořádacího podílu, nečinila úkony s cílem získat předmětnou nemovitost do výlučného vlastnictví žalobkyně, včetně krátkodobého zapůjčení částky [částka] zasláním na účet žalobkyně, a to pouze za účelem provedení důkazu v soudním řízení, nikoli úhrady vypořádacího podílu, tato škoda by žalobkyni nevznikla. S ohledem na tento závěr soudu pak nemá význam, kdy se žalobkyně dozvěděla o právní moci rozsudku ukládajícího jí povinnost vyplatit vypořádací podíl [celé jméno svědka]. Žalovaná je tak odpovědná za škodu způsobenou tímto svým jednáním žalobkyni, a to ve smyslu citovaných ustanovení OZ, ale zejména zákona o advokacii, jelikož soud zde shledal příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti žalovanou, coby advokáta, při výkonu advokacie a vznikem škody žalobkyně, coby jeho klienta. Soud proto žalobě ohledně druhého nároku, a to částky [částka] vyhověl, včetně požadovaného úroku z prodlení, na který má žalobkyně nárok podle § 1970 OZ ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jelikož do prodlení se žalovaná dostala následující den po uplynutí sedmidenní lhůty k úhradě uvedené v předžalobní výzvě ze dne [datum], kterou dle doručenky obdržela dne [datum].

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního, řádu, podle něhož soud přizná účastníkovi poměrnou náhradu nákladů řízení, byl-li ve věci úspěšný jen částečně. Úspěšnější v tomto řízení byla žalovaná a její úspěch ve sporu činil 77,57 % a neúspěch 22,43 %. Má tedy právo na náhradu 55,14 % nákladů, které jí v řízení vznikly. Náklady žalované v tomto řízení činily [částka] a jedná se o paušální náklady účastníka nezastoupeného advokátem za 5 úkonů po [částka] (vyjádření k žalobě, účast u jednání dne [datum], [datum], [datum], [datum]) podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. Poměrná část v rozsahu 22,43 % z částky [částka] činí [částka], a tuto částku je povinna žalobkyně žalované nahradit.