16 C 312/2019

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr Marií Indriškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalovaného o zaplacení částky 24.330 Kč s příslušenstvím,

I. Řízení se zastavuje ohledně částky 1.099 Kč a ohledně úroku z prodlení ve výši 20% ročně z této částky od 16. 9. 2018 do zaplacení.

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 23.231 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 20% ročně z částky 23.231 Kč od 23. 10. 2018 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá ohledně úroku z prodlení ve výši 20% ročně z částky 14.194 Kč od 16. 10. 2018 do zaplacení a ohledně úroku z prodlení ve výši 20% ročně z částky 1.345 Kč od 23. 10. 2018 do zaplacení.

IV. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 12.867,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce [titul]. [jméno] [jméno], advokáta.

1. Žalobou podanou u zdejšího osudu dne 9. 7. 2019, opravenou dne 30. 7. 2019 a doplněnou dne 5. 3. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovaným povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku 24.330 Kč, smluvní úrok z prodlení 20 % ročně z částky 14.194 Kč od 16. 10. 2018 do zaplacení, smluvní úrok z prodlení 20 % ročně z částky 24.576 Kč od 23. 10. 2018 do zaplacení, smluvní úrok z prodlení 20 % ročně z částky 1.099 Kč od 16. 9. 2018 do zaplacení. Žalobu odůvodnil následovně. Dne 31. 8. 2018 byla mezi žalobkyní, jakožto pronajímatelem, a žalovanými a panem [jméno] [příjmení], jakožto nájemci, uzavřena smlouva o nájmu prostor sloužících k podnikání. Předmětem této smlouvy byl nájem pozemku parc. č. st. 568, kdy součástí tohoto pozemku je stavba budovy [adresa] – objekt občanské vybavenosti, pozemku parc. č. st. [číslo] a pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], [územní celek] Nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou od 1. 9. 2018. Při podpisu nájemní smlouvy byla složena do rukou žalobkyně jistota ve výši 20.000 Kč Nájemní smlouva byla ukončena následně na základě ústní dohody stran k datu 22. 10. 2018. Nájemné bylo sjednané na částku 20.000 Kč měsíčně a bylo splatné vždy do 15. Dne příslušného měsíce. Nájemné bylo ze strany nájemců řádně uhrazeno za první měsíc nájmu, tj. září 2018. Za další měsíc již nebylo žalobci uhrazeno ničeho. Žalovaní byli podle smlouvy povinni neprodleně, nejpozději do jednoho týdne od uzavření nájemní smlouvy, provést přepis odběru dalších energii souvisejících s užíváním předmětu nájmu na jejich osobu. Tuto povinnost nesplnili a energie na sebe nepřepsali a ani ničeho za energie neuhradili. Z tohoto důvodu dodavatel energie přerušil dodávky elektřiny a nárokuje po žalobkyni nejen náklady spojené s přerušením dodávky, tak následně náklady za znovuzapojení elektřiny. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně spoléhala na to, že žalovaní svému závazku vyplývajícímu z nájemní smlouvy dostojí a dlužnou částku uhradí, dostala se pohledávka energetické společnosti až do vymáhání, čímž vzrostly s tímto spojené náklady o částku za vymáhání. Za období nájmu činila částka za spotřebovanou elektrickou energii 21.954 Kč, náklady spojené s přerušením dodávky elektřiny 807 Kč a částka za poplatek za odpojení 1.815 Kč. V současné době je vymáhána po žalobkyni částka 29.123 Kč a náklady vymáhání 5.286 Kč, žalobkyně tedy žádá po žalovaných i úhradu poměrné části nákladů za vymáhání pro částku 24.576 Kč, kdy tato poměrná část nákladů činí 4.461 Kč. Žalovaní nehradili ani zálohy na spotřebu vody a žalobkyně tedy podle stavu vodoměru požaduje po žalovaných za spotřebu vody 1.099 Kč. Celková dlužná částka tak činí 44.330 Kč, přičemž na tuto částku žalobkyně započítává složenou jistotu ve výši 20.000 Kč, kterou započítává na dlužnou částku za elektrickou energii a další částky s tím spojené. V nájemní smlouvě byl sjednán úrok z prodlení ve výši 20 % ročně z dlužné částky, a to za jakoukoliv opožděnou platbu dle nájemní smlouvy. Proto za dlužné nájemné za měsíc říjen 2018 žádá smluvní úrok z prodlení od 16. 10. 2018, za dlužnou elektrickou energii a související platby od 23. 10. 2018, tedy den po dni ukončení nájemné smlouvy a za dlužné vodné od 16. 9. 2018, tedy den po splatnosti zálohy za vodné za září 2018. Žalobce byl jako společnost založen dle [anonymizováno] práva dne [datum] ([anonymizováno] of [anonymizováno]) a že je za něj oprávněna jednat paní [jméno] [příjmení].

2. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili a po celou dobu řízení zůstali nečinní. Soud proto pokračoval v řízení v souladu s § 101 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), nařídil ve věci jednání na den 3. 5. 2021, k němuž dostavil pouze zástupce žalobce. Žalovaní se k jednání nedostavili a ani svou nepřítomnost neomluvili. Podle § 101 odst.3 o.s.ř., nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy postupoval v souladu s citovaným ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř., ve věci jednal a u uvedeného jednání provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti.

3. U uvedeného jednání vzal žalobce žalobu částečně zpět ohledně vodného ve výši 1.099 Kč, a ohledně úroku z prodlení ve výši 20% ročně z této částky od 16. 9. 2018 do zaplacení, proto soud řízení v této části podle § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. zastavil, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. S ohledem na toto částečné zastavení řízení, kdy již vodné není předmětem tohoto řízení, se soud nadále v rozsudku nebude zabývat provedenými důkazy týkajícími se tohoto vodného.

4. Žalobce je právnickou osobou zapsanou od [datum] v rejstříku [anonymizována dvě slova] jako [anonymizováno] společnost, což soud zjistil z potvrzení o tomto zápisu. Dne 31. 8. 2018 uzavřel žalobce jako pronajímatel s žalovanými a [jméno] [příjmení] jako nájemci smlouvu o nájmu prostor sloužících k podnikání, jejímž předmětem byl nájem pozemku parc. č. st. [anonymizováno], budovy [adresa] – objekt [anonymizována dvě slova], pozemku parc. č. st. [číslo] a pozemku parc. [číslo] vše v [katastrální uzemí], [územní celek]. Nájem byl sjednán od 1. 9. 2018 na dobu určitou, a to minimálně do 30. 11. 2018, pokud by žalovaní nesplnili další sjednané podmínky. Nájemné bylo sjednáno částkou 20.000 Kč měsíčně splatnou vždy do 15. dne příslušného měsíce. Zároveň bylo ujednáno, že ve stejném termínu budou nájemci hradit zálohu za spotřebu vody ve výši 1.500 Kč měsíčně a že nejpozději do 1 týdne od uzavření smlouvy provedou žalovaní přepis odběru dalších energií souvisejících s užíváním nemovitostí. Zároveň byl ve smlouvě sjednán úrok z prodlení ve výši 20% ročně z dlužné částky ode dne prodlení pro případ prodlení nájemců s jakoukoliv platbou. Rovněž bylo sjednáno, že žalovaní složí v den podpisu smlouvy hotově do rukou žalobce jistotu ve výši 20.000 Kč, kterou je žalobce oprávněn započítat oproti svým pohledávkám vzniklým vůči žalovaným z titulu uvedené smlouvy. (zjištěno z označené nájemní smlouvy) Předmětné nemovitosti byly předány žalovaným dne 6. 9. 2018 (zjištěno z předávacího protokolu) Žalobce byl ke dni 5. 3. 2020 vlastníkem předmětných nemovitostí, a to od 2. 8. 2017 (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí). Náklady spojené s přerušením dodávky elektrické energie do předmětu nájmu dne 18. 10. 2018 činily 807 Kč, což soud zjistil z faktury [číslo] vystavené společností [právnická osoba] žalobci ze dne 18. 10. 2018. Dne 25. 10. 2018 byl odpojen elektroměr v předmětu nájmu a poplatek za odpojení elektřiny v uvedeném místě činil 1.815 Kč, což soud zjistil z faktury [číslo] vystavené společností [právnická osoba] žalobci dne 25. 10. 2018 a z vyjádření jmenované společnosti ze dne 16. 11. 2018 k reklamaci žalobce. Cena odebrané elektřiny žalovanými v období od převzetí nemovitostí žalovanými do dne odpojení elektroměru, tj. 25. 10. 2018, činila 21.954 Kč, což soud zjistil z protokolu o převzetí pronájmu, z faktury [číslo] vystavené společností [právnická osoba], a z vyjádření jmenované společnosti ze dne 16. 11. 2018 k reklamaci žalobce. Uvedené pohledávky jmenovaná společnost po žalobci vymáhala prostřednictvím třetí osoby a na nákladech za toto vymáhání žalobce uhradil částku 5.286 Kč (zjištěno z výpisu z e-mailové komunikace mezi [právnická osoba] [právnická osoba] a žalobcem). Žalobce vyzval žalované předžalobní výzvou ze dne 10. 1. 2019 k úhradě žalované částky a tuto výzvu každému z nich odeslal dne 11. 1. 2019 (zjištěno z označené výzvy a z podací stvrzenky)

5. Předmětem tohoto řízení je nárok pronajímatele vůči nájemcům na dlužné nájemné uplatněný na základě nájemní smlouvy o nájmu uzavřené podle ustanovení § 2201 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen„ OZ“). Dále se jedná o nárok ochuzeného vůči obohaceným na náhradu toho, co za ně plnil, i když to po právu měli plnit sami, podle ustanovení § 2991 a následujících OZ. Podle § 2201 OZ nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2991 odst.1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

6. Podle § 1933 odst. 1 OZ, je-li dlužník dlužen z několika závazků k plnění stejného druhu a neurčí-li při plnění, na který dluh plní, započte se plnění nejprve na závazek, o jehož splnění věřitel dlužníka již upomenul, jinak na závazek nejméně zajištěný. Při stejné míře zajištění několika závazků se plnění započte nejprve na závazek nejdříve splatný. Podle odst. 2 na náhradu škody se placení započte až po splnění závazku, jehož porušením povinnost k náhradě škody vznikla, neurčil-li dlužník něco jiného. Podle § 1982 odst.1 OZ dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

7. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle § 1872 odst.1 OZ je-li několik dlužníků zavázáno plnit společně a nerozdílně, jsou povinni plnit jeden za všechny a všichni za jednoho. Věřitel může požadovat celé plnění nebo jeho libovolnou část na všech spoludlužnících, jen na některých, nebo na kterémkoli ze spoludlužníků. Podle § 1874 OZ, je-li k plnění zavázáno společně několik podnikatelů, má se za to, že jsou zavázáni společně a nerozdílně.

9. Na základě učiněných zjištění a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovanými, zavázanými společně a nerozdílně zároveň s [jméno] [příjmení], byla uzavřená nájemní smlouva na dobu od 1. 9. 2018 minimálně do 30. 11. 2018, v níž se žalovaní zavázali platit žalobci nájemné ve výši 20.000 Kč měsíčně vždy do 15. dne příslušného kalendářního měsíce. S ohledem na tvrzení žalobce, že nájem zanikl na základě dohody účastníků již dne 22. 10. 2018 a v řízení nebylo zjištěno, že by nájem zanikl dřív, považuje soud za prokázané, že nájem žalovaných na základě uvedené smlouvy trval od 1. 9. 2018 do 22. 10. 2018. Žalovaní tedy byli z titulu uvedené smlouvy povinni žalobci zaplatit celkově na nájemném částku 34.194 Kč, což je částka 20.000 Kč za měsíc září 2018, o které žalobce tvrdí, že mu žalovanými zaplacena byla, a částku 14.194 Kč za 22 dnů měsíce října, o které žalobce tvrdí, že mu zaplacena nebyla, přičemž byla splatná 15. 10. 2018. Dále byli žalovaní povinni do 1 týdne od uzavření smlouvy o nájmu uzavřít smlouvu o odběru elektřiny s obchodníkem s elektřinou, a jelikož toto neučinili, byli povinni zaplatit žalobci částku 21.954 Kč jako náhradu za cenu odebrané elektrické energie, částku 807 Kč jako náhradu nákladů za přerušení dodávky elektřiny a poplatek 1.815 Kč za odpojení elektroměru, kteréžto částky za ně uhradil žalobce, a celkově se z tohoto důvodu jedná o částku 24.576 Kč. Zároveň byli žalovaní povinni žalobci nahradit i náklady související s vymáháním uvedených částek energetickou společností ve výši 4.461 Kč Celkem tak byli oba žalovaní povinni zaplatit žalobci z uvedených důvodů částku 43.231 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobce uvedl, že vůči tomuto závazku žalovaných započítal částku 20.000 Kč, kterou mu žalovaní při uzavření nájemní smlouvy uhradili jako jistotu, jsou tedy ke dni vyhlášení tohoto rozsudku žalovaní povinni zaplatit žalobci pouze zbývající částku 23.231 Kč, a to společně a nerozdílně, neboť v nájemní smlouvě nebylo ujednáno, že by se mělo jednat o dělitelnou povinnost žalovaných. S ohledem na uvedené závěry soud žalobě ohledně částky 23.231 Kč vyhověl. Zároveň přiznal žalobci úrok z prodlení z této částky ve výši 20% ročně od 23. 10. 2018 do zaplacení, jelikož úrok z prodlení v této výši si účastníci sjednali. Pokud se týká požadovaného úroku z prodlení z dalších částek, pak tento soud žalobci nepřiznal, jelikož žalovaní již žádné další částky žalobci nedluží, když tyto byly uhrazeny započtením ze složené jistoty ke dni své splatnosti.

10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst.2 o.s.ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl v tomto řízení úspěšný ohledně částky 23.231 Kč, což je 95,48% žalované částky, jelikož ohledně částky 1.099 Kč včetně příslušenství z této částky vzal žalobce žalobu zpět bez toho, že by to zavinili žalovaní. Žalobce tak má právo na náhradu 90,96 % účelně vynaložených nákladů řízení, což je rozdíl mezi úspěchem a neúspěchem žalobce, přičemž soud již do dalšího neúspěchu žalobce nezapočítal zamítnutý úrok z prodlení z dalších částek. Účelně vynaložené náklady žalobce činily 14.146 Kč a spočívaly v zaplaceném soudním poplatku za řízení ve výši 974 Kč a v nákladech na zastoupení advokátem ve výši 13.172 Kč, z čehož odměna advokáta činí 8.400 Kč za 4 úkony právní služby po 2.100 Kč (převzetí zastoupení a příprava, jedna předžalobní výzva, podání žaloby včetně všech doplnění, neboť doplněná tvrzení měla být již součástí žaloby, účast u jednání dne 3. 5. 2021) vypočtená z tarifní hodnoty 24.330 Kč podle § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, kdy předžalobní výzva zaslána oběma žalovaným je zcela identického obsahu, rozdílný je pouze adresát, a tedy soud nepovažuje odměnu za vyhotovení druhé takové výzvy za účelně vynaloženou a tedy náhradu této další odměny žalobci nepřiznal. Dále advokátovi náleží paušální náhrada hotových výdajů ve výši 1.500 Kč za 5 uvedených úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst.4 advokátního tarifu, neboť advokátovi vznikly hotové výdaje i na vyhotovení a odeslání zmíněné druhé předžalobní výzvy. Za promeškaný čas v délce 4 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu strávený advokátem na cestě z [obec] do [obec] a zpět v souvislosti s jednáním dne 3. 5. 2021 náleží advokátovi náhrada ve výši 400 Kč, na náhradě za cestovní náklady na dopravu z [obec] do [obec] a zpět v souvislosti s uvedeným jednáním osobním vozidlem [anonymizována dvě slova] advokátovi náleží 709 Kč (ujetých [anonymizováno] km při průměrné spotřebě benzinu 95 oktanového [anonymizováno] l [číslo] km při ceně benzínu 27,80 Kč podle vyhlášky č. 589/2020 Sb. a při sazbě základní náhrady 4,40 Kč/km) a na náhradě DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady výdajů advokáta, tj. 21 % z částky 10.300 Kč, advokátovi náleží 2.163 Kč. Poměrná část těchto nákladů odpovídající 90,96% z částky 14.146 Kč, pak činí 12.867,20 Kč.