16 C 40/2020

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr Marií Indriškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 19.488 Kč s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci a) částku 4.721 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 971,44 Kč a úrok z prodlení z částky 4.721 Kč ve výši 8,05% ročně od 25. 6. 2019 do zaplacení a b) částku 228 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 41,28 Kč a úrok z prodlení z částky 228 Kč ve výši 8,05% ročně od 25. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně a) částky 6.790 Kč, ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 504,34 Kč, ohledně úroku z prodlení z částky 2.352,71 Kč ve výši 8,05% ročně od 25. 6. 2019 do zaplacení, ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 3.994,88 Kč, ohledně úroku 27% ročně z částky 7.073,71 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a b) ohledně částky 7.749 Kč, ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 910,88 Kč, ohledně úroku z prodlení z částky 4.958,50 Kč ve výši 8,05% ročně od 25. 6. 209 do zaplacení, ohledně kapitalizovaného úroku ve výši 2.445,43 Kč a ohledně úroku 20,5% ročně z částky 5.186,50 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 28. 11. 2019, domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku a) částku 11.511 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.475,78 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3.994,88 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7.073,71 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 %, úrok 27 % ročně z částky 7.073,71 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení a b) částku 7.977 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 952,16 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2.445,43 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 5.186,5 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % a úrok 20,5 % ročně z částky 5.186,50 Kč od 25. 6. 2019 do zaplacení, a to na základě dvou tvrzených nároků.

2. První nárok žalobce odůvodnil následovně. Mezi společností [právnická osoba], IČO: [anonymizována tři slova], jako poskytovatelem půjčky a žalovaným došlo dne 7. 4. 2016 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo]. Poskytovatel půjčky splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce, a na základě uvedené smlouvy poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, a žalovaný se zavázal vedle vrácení poskytnuté částky zaplatit poskytovateli půjčky částku 8.561 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.770 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 27 % ročně sjednanou v čl. 4 smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2.491 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 4.300 Kč (dále jen poplatek). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 310 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1. 6. 2017. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 26. 11. 2016. Žalovaný na uvedenou smlouvu uhradil celkem 7.049 Kč. Poskytovatel půjčky měl proto v souladu s čl. 12 smluvních podmínek možnost dne 26. 3. 2017 požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která činila na dlužné jistině částku 7.073,71 Kč a na dlužném poplatku částku 4.437,29 Kč, v souladu s čl. 18 smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny, a to od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 7.073,71 Kč dále úrokem ve výši 27 % ročně sjednané v čl. 4 smluvních podmínek, a to od 2. 6. 2017, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany jmenované společnosti postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení celkové dlužné částky ve výši 11.511 Kč sestávající z dlužné jistiny 7.073,71 Kč a poplatku ve výši 4.437,29 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 3.994, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 1.475,78 Kč, úroků ve výši 27 % ročně z dlužné jistiny od 25. 6. 2019 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 25. 6. 2019 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku žalobce uvedl, že se jedná o úrok ve výši 27 % ročně počítaný z dlužné jistiny 7.073,71 Kč od 2. 6. 2017, tj. ode dne ke kterému vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na úhradu celé zbývající dlužné částky, do data postoupení 24. 6. 2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení žalobce uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny od 4. 12. 2016, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do data postoupení 24. 6. 2019.

3. Druhý nárok žalobce odůvodnil následovně. Mezi společností [právnická osoba], [anonymizována čtyři slova], jako poskytovatelem půjčky a žalovaným došlo dne 23. 1. 2016 k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo]. Poskytovatel půjčky splnil svou zákonnou povinnost ve smyslu § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (resp. zápůjčku), a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o zápůjčce, a na základě uvedené smlouvy poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 11.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, a žalovaný se zavázal vedle vrácení poskytnuté částky zaplatit poskytovateli půjčky částku 9.197 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.448 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 20,5 % ročně sjednanou v čl. 4 smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 2.261 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 5.488 Kč (dále jen poplatek). Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních (sedmidenních) splátkách po 337 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 18. 3. 2017. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 26. 11. 2016. Žalovaný na uvedenou smlouvu uhradil celkem 12.220 Kč. Poskytovatel půjčky měl proto v souladu s čl. 12 smluvních podmínek možnost požadovat uhrazení celé zbývající neuhrazené části celkové dlužné částky a právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z celkové dlužné jistiny, a to od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu splátky dlužné částky do zaplacení. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 5.186,50 Kč dále úrokem ve výši 20,5 % ročně sjednané v čl. 4 smluvních podmínek, a to od 19. 3. 2017, do zaplacení. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany jmenované společnosti postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 24. 6. 2019. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení celkové částky 7.977 Kč sestávající z jistiny 5.186,50 Kč a z poplatku ve výši 2.790,50 Kč, kapitalizovaných úroků ve výši 2.445, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 952,16 Kč, úroků ve výši 20,5 % ročně z dlužné jistiny od 25. 6. 2019 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny od 25. 6. 2019 do zaplacení. Ke kapitalizovanému úroku žalobce uvedl, že se jedná o úrok ve výši 20,5 % ročně počítaný z dlužné jistiny 5.186,50 Kč od 19. 3. 2017, tj. ode dne ke kterému vzniklo právnímu předchůdci žalobce právo na úhradu celé zbývající dlužné částky, do data postoupení 24. 6. 2019. Ke kapitalizovanému úroku z prodlení žalobce uvedl, že se jedná o zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně počítaný z dlužné jistiny od 26. 3. 2017, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do data postoupení 24. 6. 2019.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že se nevyjádřil ani k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě obsahu spisu a žalobcem předložených důkazů.

5. Z předložené smlouvy o zápůjčce [číslo] datované dnem 7. 4. 2016 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako poskytovatel zápůjčky a žalovaný jako zákazník. Jmenovaná společnost poskytla žalovanému v hotovosti částku 10.000 Kč, jako zápůjčku, a žalovaný se zavázal zaplatit tuto částku a částku 8.561 Kč jako poplatek za zápůjčku, skládající se z úroku ve výši 1.770 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2.491 Kč a z poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 4.300 Kč celkem tedy částku 18.561 Kč, jmenované společnosti v 59 splátkách po 310 Kč a jednou splátkou ve výši 271 Kč s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období, a to vždy do rukou osoby uvedené v čl. 17 smluvních podmínek. Tato ujednání se nacházejí na první straně smlouvy a obě strany smlouvy se pod tato ujednání podepsaly. Dále se na této první straně smlouvy nachází text pro případ varianty, že si zákazník nezvolí hotovostní inkaso splátek, tedy pro případ bezhotovostního režimu, a z tohoto textu vyplývá, že v takovém případě, by zákazník obdržel částku zápůjčky bezhotovostně na osobní bankovní účet do 13 kalendářních dnů od podpisu smlouvy. Žádná další ujednání o dalších poplatcích či o dalším úroku na této straně uvedena nejsou. Další podpis žalovaného se nachází na straně, na níž jsou uvedena ustanovení týkající se ochrany osobních údajů žalovaného, a to přímo pod těmito údaji. Pod textem se smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce se žádný podpis žalovaného nenachází. Tyto smluvní podmínky obsahují 24 článků, a nejsou podepsány nikým. V článku 4 těchto smluvních podmínek je uvedeno, že výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, jsou v něm uvedeny výše výpůjčních úrokových sazeb pro různé varianty smlouvy a pro případ sjednání úhrady dlužné částky v 60 splátkách je uvedeno, že tato výše výpůjční úrokové sazby činí 28,63 %.

6. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že dne 7. 4. 2016, tedy v den podpisu smlouvy, byly ověřeny příjmy a výdaje žalovaného. Měsíční příjem žalovaného činil v době uzavření smlouvy o zápůjčce 19.500 Kč a výdaje celkem 15.450 Kč.

7. Z předložené smlouvy o zápůjčce [číslo] datované dnem 23. 1. 2016 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako poskytovatel zápůjčky a žalovaný jako zákazník. Jmenovaná společnost poskytla žalovanému v hotovosti částku 11.000 Kč, jako zápůjčku, a žalovaný se zavázal zaplatit tuto částku a částku 9.197 Kč jako poplatek za zápůjčku, skládající se z úroku ve výši 1.448 Kč, poplatku za administrativní činnost ve výši 2.261 Kč a z poplatku za hotovostní režim splátek ve výši 5.488 Kč celkem tedy částku 20.197 Kč, jmenované společnosti v 59 splátkách po 337 Kč a jednou splátkou ve výši 314 Kč s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období, a to vždy do rukou osoby uvedené v čl. 17 smluvních podmínek. Tato ujednání se nacházejí na první straně smlouvy a obě strany smlouvy se pod tato ujednání podepsaly. Dále se na této první straně smlouvy nachází text pro případ varianty, že si zákazník nezvolí hotovostní inkaso splátek, tedy pro případ bezhotovostního režimu, a z tohoto textu vyplývá, že v takovém případě, by zákazník obdržel částku zápůjčky bezhotovostně na osobní bankovní účet do 13 kalendářních dnů od podpisu smlouvy. Žádná další ujednání o dalších poplatcích či o dalším úroku na této straně uvedena nejsou. Další podpis žalovaného se nachází na straně, na níž jsou uvedena ustanovení týkající se ochrany osobních údajů žalovaného, a to přímo pod těmito údaji. Pod textem se smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce se žádný podpis žalovaného nenachází. Tyto smluvní podmínky obsahují 24 článků, a nejsou podepsány nikým. V článku 4 těchto smluvních podmínek je uvedeno, že výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy, jsou v něm uvedeny výše výpůjčních úrokových sazeb pro různé varianty smlouvy a pro případ sjednání úhrady dlužné částky v 60 splátkách je uvedeno, že výše výpůjční úrokové sazby činí 20,50 %.

8. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že dne 23. 1. 2016, tedy v den podpisu smlouvy, byly ověřeny příjmy a výdaje žalovaného. Měsíční příjem žalovaného činil v době uzavření smlouvy o zápůjčce 19.500 Kč a výdaje celkem 15.450 Kč.

9. Soudu je z úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], existuje od [datum], je právnickou osobou, jejímž předmětem činnosti bylo a je mimo jiné i poskytování zápůjček, a tato společnost není bankou. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce [právnická osoba] je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne [datum].

10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2019, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávek z téhož dne adresovaného žalovanému a z podacího lístku ze dne 17. 7. 2019 soud zjistil, že pohledávky [právnická osoba] vůči žalovanému z uvedených smluv o zápůjčce byly postoupena žalobci.

11. Z výzvy datované dnem 8. 10. 2019 a z poštovního podacího lístku ze dne 9. 10. 2019 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalovaných pohledávek.

12. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele - zapůjčitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“) a podle zákona č. 145/2010 Sb., jako spotřebitelský úvěr. Podle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

13. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.

14. Podle § 1879 OZ věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému. Podle § 1880 odst. 1, s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená.

15. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Je-li část smlouvy určena odkazem na obecné podmínky, musí připojit věřitel ke smlouvě jen takovou část obchodních podmínek, která se týká uzavírané smlouvy. Použitá velikost písma nesmí být menší než ve smlouvě.

16. Podle § 551 až §554 OZ právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží.

17. Podle § 576 OZ, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

18. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

19. V řízení bylo zjištěno, že původní věřitel [právnická osoba] na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] poskytl žalovanému dne 7. 4. 2016 částku 10.000 Kč za úrok 1.770 Kč a žalovaný měl zapůjčenou částku i s uvedeným úrokem, celkem tedy 11.770 Kč, zapůjčiteli do 1. 6. 2017 v pravidelných týdenních splátkách po 310 Kč vrátit. Jelikož žalovaný dle tvrzení žalobce zaplatil na poskytnutou zápůjčku pouze částku 7.049 Kč, s poslední splátkou 26. 11. 2016, a žalobce má právo požadovat po uplynutí následujícího týdne celou nesplacenou částku, je s nesplacenou částkou 4.721 Kč v prodlení, nejpozději od 4. 12. 2016. V řízení bylo zjištěno, že nároky zapůjčitele z uvedené smlouvy o zápůjčce přešly na žalobce, a nebylo zjištěno, že by žalovaný na tuto zápůjčku cokoli dalšího zaplatil. Soud proto žalobě ohledně prvního nároku vyhověl v částce 4.721 Kč a zároveň přiznal žalobci i požadovaný kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z této částky za období 4. 12. 2016 do 24. 6. 2019 ve výši 971,44 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 4.721 Kč za období od 25. 6. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, kterážto sazba odpovídá zákonné sazbě úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. písm.a))

20. Dále bylo v řízení zjištěno, že původní věřitel [právnická osoba] na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] poskytl žalovanému dne 23. 1. 2016 částku 11.000 Kč za úrok 1.448 Kč a žalovaný měl zapůjčenou částku i s uvedeným úrokem, celkem tedy 12.448 Kč, zapůjčiteli do 18. 3. 2017 v pravidelných týdenních splátkách po 337 Kč vrátit. Jelikož žalovaný dle tvrzení žalobce zaplatil na poskytnutou zápůjčku pouze částku 12.220 Kč, s poslední splátkou 26. 11. 2016, a žalobce má právo požadovat po uplynutí následujícího týdne celou nesplacenou částku, je s nesplacenou částkou 228 Kč v prodlení, nejpozději od 4. 12. 2016. V řízení bylo zjištěno, že nároky zapůjčitele z uvedené smlouvy o zápůjčce přešly na žalobce, a nebylo zjištěno, že by žalovaný na tuto zápůjčku cokoli dalšího zaplatil. Soud proto žalobě ohledně druhého nároku vyhověl v částce 228 Kč a zároveň přiznal žalobci i požadovaný kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z této částky za období 26.3.2017, jak požadoval žalobce, do 24. 6. 2019 ve výši 41,28 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 220 Kč za období od 25. 6. 2019 do zaplacení ve výši 8,05 % ročně, kterážto sazba odpovídá zákonné sazbě úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (výrok I. písm.b))

21. Ve zbývající části soud žalobu zamítl z následujících důvodů.

22. Pokud se jedná o sjednané„ administrativní poplatky“ ve výši 2.491 Kč v prvním případě, což činí 24,91 % z půjčené částky a ve výši 2.261 Kč ve druhém případě, což činí 20,55% z půjčené částky, pak tyto soud považuje za sjednané v rozporu se zákonem, jelikož podle § 2392 odst. 1 OZ při peněžité zápůjčce lze sjednat pouze úroky a s ohledem na výši uvedeného poplatku, kdy není jasné, jaké administrativní náklady v tak vysoké částce by měly být hrazeny, má soud za to, že tímto zadlužitel pouze zastřel zvýšení odměny za poskytnutou zápůjčku, kterou by měl být úrok, a to jak v rozporu v s dobrými mravy tak se zákonem o spotřebitelském úvěru. Soud proto ujednání o tomto poplatku považuje za neplatná.

23. Co se týká požadovaných poplatků za inkaso splátek v hotovosti ve výši 4.300 Kč v prvním případě a 5.488 Kč ve druhém případě, což v prvním případě činí 43% z půjčené částky a ve druhém 49,89% z půjčené částky, které by bylo možno považovat za náhradu nákladů věřitele souvisejících s tímto inkasem, pak soud má za to, že tyto poplatky byly kromě rozporu s § 588 OZ rovněž sjednány v rozporu s dobrými mravy, a to z důvodu jejich výše a z důvodu nemožnosti volby jiné varianty splátek, pokud žalovaný chtěl obdržet zapůjčované částky ihned. Soud dodává, že právě okamžité poskytnutí zápůjčky je primárním důvodem uzavírání podobných smluv spotřebiteli s nebankovními subjekty, což je evidentní i z těchto smluv, kdy žalovaný zvolil varianty, kdy mu byla zapůjčovaná částka poskytnuta ihned při podpisu smlouvy. Jak vyplývá z textu uvedených smluv, pokud by žalovaný chtěl splácet zápůjčku formou bezhotovostní, pak by požadovanou částku obdržel v obou případech do 13 dnů od podepsání smlouvy (tedy s celkem velkou časovou prodlevou) na svůj účet, přičemž neexistuje žádný racionální důvod, proč by žalovanému nemohla být zapůjčovaná částka poskytnuta v hotovosti ihned i v takovém případě. Soud má proto za to, že tímto způsobem věřitel pouze navyšuje svou odměnu (úrok) za poskytnutí zápůjčky, ačkoli to tak neoznačuje. Z těchto důvodů soud žalobu v části týkající se poplatku za inkaso splátek v hotovosti zamítl.

24. Požadovaný roční úrok ve výši 27% a 20,5 % ze zapůjčené částky, který žalobce požadoval s odkazem na článek 4 smluvních podmínek obou smluv, soud považuje za sjednaný zdánlivě ve smyslu § 553 odst. 1 OZ, jelikož byl sjednán neurčitě a nesrozumitelně, a to proto, že z ujednání nacházejících se na první straně uvedených smluv, s nimiž byl žalovaný zcela jistě seznámen, jelikož se pod tato ujednání podepsal, vyplývá, že úrok za zápůjčku byl sjednán vždy pevnou částko. Nic dalšího o tom, že tento úrok je vypočten uvedenými sazbami a že se týká pouze období, ve kterém má být zápůjčka splacena, a že poté bude zapůjčená a nesplacená částka nadále úročena těmito sazbami, ve smlouvách na této první straně uvedeno není. Dle názoru soudu je ujednání o úroku, tj. ceně za poskytnutou zápůjčku, základním ujednáním smlouvy o zápůjčce, jelikož jiná odměna či poplatek, jak již bylo výše uvedeno, není přípustná, a mělo by tedy být obsaženo v samotné smlouvě, tedy v ujednáních podepsaných žalovaným. Pokud tomu tak není a ve smlouvě ve formulářové podobě, kterou celou připravil právě poskytovatel zápůjčky, je nejprve uvedena jako úrok pevná částka bez jakýchkoli dalších odkazů, a další úrok je obsažen až v obsáhlých a nepřehledných podmínkách smlouvy, které žalovaným jako příjemcem zápůjčky podepsány nejsou, je tento další úrok sjednán neurčitě a nesrozumitelně, tedy zdánlivě, dle názoru soudu s cílem účelově a netransparentně navýšit odměnu za poskytnutí zápůjčky, a jedná se tedy o ujednání, k němuž soud pro jeho neurčitost nepřihlíží § 551 až 557 OZ. Zároveň soud poukazuje na to, že k první smlouvě byly přiloženy smluvní podmínky, ve kterých ani požadovaná sazba 27% ročně není uvedena.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný.