16 C 42/2023

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka s úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky částka, ohledně úroku z prodlení z částky částka od datum do datum ve výši 10 % ročně, ohledně úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, ohledně kapitalizovaného úroku ve výši částka, ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka a ohledně částky částka.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne datum domáhal po žalovaném zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka od datum do datum a smluvní pokuty ve výši částka. Žalobu odůvodnil tím, že dne datum byla mezi společností právnická osoba, IČO, a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě níž žalovaný obdržel finanční hotovost ve výši částka, kterou převzal v místě svého bydliště. Žalovaný se zavázal zaplatit původnímu věřiteli vedle poskytnuté částky rovněž částku částka jako kapitalizovaný úrok, poplatek za poskytnutí úvěru a náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek, a to ve anonymizováno splátkách po částka, přičemž první splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy a poslední splátka byla splatná ke dni datum. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy řádně neplnil a celkově zaplatil pouze částku částka. Dne datum byla pohledávka původního věřitele vůči žalovanému z uvedené smlouvy postoupena žalobci.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž se žádný z účastníků nedostavil, přičemž pouze žalobce svou nepřítomnost omluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků a u uvedeného jednání provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti.

3. Dne datum uzavřel žalovaný, coby dlužník, se společností právnická osoba, IČO, coby věřitelem, smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo ve které se jmenovaná společnost zavázala žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši částka, a tyto mu tentýž den poskytla v hotovosti. Žalovaný se zavázal z tohoto důvodu jmenované společnosti zaplatit částku částka, z čehož částka bylo vrácení poskytnutých prostředků, částka částka byla úrok, částka částka byla úplata za poskytnutí úvěru, částka částka byla náhradou nákladů na vyhodnocení úvěru a částka částka byla poplatkem za hotovostní inkaso, a to ve anonymizováno splátkách po částka (zjištěno z uvedené smlouvy).

4. Dne datum jmenovaná společnost postoupila pohledávku vůči žalovanému z výše uvedené smlouvy žalobci (zjištěno z rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne datum, z dodatku číslo k rámcové smlouvě o postupování pohledávek, z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a z podacího archu). Z výpisů z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce existuje od datum a společnost právnická osoba existuje od datum. Dne datum žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě žalované pohledávky (zjištěno z uvedené výzvy a z podacího archu).

5. V žádosti o úvěr ze dne datum je uvedeno, že celkový měsíční příjem žalovaného činí částka a že jeho měsíční výdaje na bydlení činí částka a že jeho celkové měsíční výdaje činí částka. Žádné doklady, na základě kterých byly tyto informace ověřovány, v žádosti uvedeny nejsou, a soudu ani žádné doklady o příjmech a výdajích žalovaného v uvedeném období předloženy nebyly.

6. Z dalších provedených důkazů soud žádné významné skutečnosti pro rozhodnutí v této věci nezjistil.

7. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je postoupený nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, na sjednaný úrok, sjednané poplatky, úrok z prodlení a smluvní pokutu na základě smlouvy o úvěru uzavřené dle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále„ OZ“) jako smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále„ ZSÚ“).

8. Dle § 2395 OZ se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2396 OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Podle § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 OZ s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená.

9. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

10. Byť v citovaných ustanoveních je až do datum neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru v důsledku řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele stanovena jako relativní, tak podle stávající judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo je soud povinen z moci úřední zkoumat, tedy nikoli pouze na základě námitky žalovaného, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně prověřoval úvěruschopnost žalovaného a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr žalobce, že žalovaný bude schopen řádně splácet sjednaný úvěr.

11. Soud posoudil učiněná zjištění s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů a zmíněnou judikaturu Ústavního soudu a Soudního dvora Evropské unie a dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by se poskytovatel úvěru (předchůdce žalobce) při uzavírání předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně zabýval úvěruschopností žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZSÚ, jelikož z žádného z provedených důkazů nevyplynulo, že by pravidelné příjmy a výdaje žalovaného vůbec na základě nějakých dokladů ověřoval. Soud proto považuje předmětnou úvěrovou smlouvu za sjednanou neplatně.

12. Na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum poskytl žalovanému při podpisu této smlouvy částku částka v hotovosti. Jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný zaplatil na poskytnutý úvěr více než částku částka, jak tvrdí žalobce, je žalovaný povinen na základě uvedené neplatně sjednané smlouvy vrátit věřiteli ještě zbývající neuhrazenou jistinu částka, a to podle § 87 ZSÚ. Vzhledem k tomu, že bylo prokázáno, že pohledávka věřitele z uvedené smlouvy přešla na žalobce, je žalovaný povinen tuto částku zaplatit žalobci. Soud proto žalobě ohledně této částky vyhověl. Jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by se výzva věřitele k úhradě uvedené částky dostala do dispoziční sféry žalovaného dříve než doručením žaloby, je dle názoru soudu žalovaný v prodlení až od následujícího dne po doručení žaloby a je tedy povinen žalobci zaplatit i úrok z prodlení z částky částka až od datum do zaplacení ve výši 10 % ročně, kterážto sazba byla požadována žalobcem, přičemž není vyšší než zákonná sazba platná k uvedenému dni.

13. S ohledem na uvedené závěry soud žalobu jako nedůvodnou ve zbývající části zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

14. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst.2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že žalovanému, který byl ve věci úspěšnější, žádné náklady v řízení nevznikly, soud žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok III. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na exekuci.