16 C 44/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 2.533,81 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje ohledně částky 330 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 7,90 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 330 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1.092 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 26.16 Kč a s úrokem z prodlení z částky 1.092 Kč ve výši 8,25% ročně od 16. 10. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se zamítá ohledně částky 1.111,81 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 319,48 Kč, úroku 41,29% ročně z částky 1.703,81 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 26,64 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 1.111,81 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 15. 10. 2020, a doplněnou podáním ze dne 3. 6. 2021, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 2.533,81 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 319,48 Kč, úrok 41,29 % ročně z částky 1.703,81Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 60,70 Kč od 2. 7. 2020 do 15. 10. 2020 a zákonný úrok z prodlení z částky 2.533,81 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně. Žalobu odůvodnil následovně. Žalovaný uzavřel s žalobcem dne 7. 3. 2019 úvěrovou smlouvu [číslo] jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky, na základě níž žalobce žalovanému poskytl úvěr ve výši 8.569 Kč, respektive žalovaný tento dne 8. 3. 2019 čerpal prostřednictvím bezhotovostního převodu na účet prodejce zboží [právnická osoba] uvedeného ve smlouvě, a žalovaný se úvěr zavázal řádně a včas splácet v 12 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 896 Kč měsíčně, určené v úvěrové smlouvě. Splatnost první splátky byla určena na 7. 4. 2019. Úvěr byl ode dne poskytnutí úročen sazbou dle smlouvy, kdy úroková sazba byla sjednána na 41,29% ročně. Žalovaný na úvěr uhradil částku celkem 9.660 Kč. Jelikož však žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využil žalobce svého oprávnění zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky, což bylo sjednáno pro případ, že se žalovaný dostane do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobce tedy úvěr zesplatnil ke dni 17. 6. 2020, o čemž žalovaného vyrozuměl výzvou ke splacení celého úvěru ze dne 17. 6. 2020, žalovanému odeslanou dne 18. 6. 2020. Následně mu žalobce dne 9. 7. 2020 zaslal předžalobní výzvu k plnění.

2. Podáním ze dne 3. 6. 2021 vzal žalobce žalobu částečně zpět ve výši částky nákladů za vymáhání 330 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 7,90 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 330 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení a navrhl, aby soud žalovanému uložil povinnost uhradit částku 2.203,81 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 319,48 Kč, úrok 41,29 % ročně z částky 1.703,81 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 52,80 Kč, a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky 2.203,81 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení.

3. Vzhledem k tomu, že žalobce vyjádřil v žalobě svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s takovým postupem, soudu nevyjádřil, soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve věci rozhodl bez jednání na základě žalobcem předložených důkazů, z nichž učinil následující skutková zjištění.

4. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobce soud zjistil, že tento je obchodní korporací existující od [datum] a do předmětu jeho podnikání mimo jiné patří poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.

5. Z dokumentu označeného jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru“ s [číslo] soud zjistil, že dne 7. 3. 2019 podepsal žalovaný uvedenou smlouvu jakožto klient, v níž se žalobce, zastoupený zmocněncem [právnická osoba], s žalovaným dohodli na poskytnutí účelového spotřebitelského úvěru, konkrétně na úhradu ceny zboží - typ [anonymizována dvě slova] od výrobce [příjmení] s tím, že prodejní cena tohoto zboží činí částku 10.081 Kč, z čehož žalovaný zaplatil prodejci v hotovosti částku 1.512 Kč, a poskytnutý úvěr činil 8.569 Kč. Žalovaný měl celkově zaplatit žalobci částku 10.752 Kč ve 12 měsíčních splátkách po 896 Kč s tím, že první splátka byla splatná nejpozději do 7. 4. 2019 a následující splátky měly být hrazeny vždy do 20. dne v kalendářním měsíci. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 41,29 %. Pro případ opoždění se splátkou bylo ve smlouvě mimo jiné uvedeno, že žalobce je oprávněn žalovanému účtovat smluvní pokutu ve výši 500 Kč a účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním. Ve smlouvě bylo rovněž uvedeno, že úvěr byl poskytnut ke dni uzavření smlouvy s tím, že žalovaný dává pokyn k převodu peněžních prostředků ve výši úvěru přímo ve prospěch prodejce. Jako prodejce byla ve smlouvě přitom označena [právnická osoba] [anonymizováno]. Uvedené zboží žalovaným převzato při podpisu smlouvy.

6. Výzvou ke splacení celého úvěru ze dne 17. 6. 2020 ve spojení s podacím archem ze dne 18. 6. 2020 má soud za prokázané, že žalobce úvěr z uvedené smlouvy zesplatnil a o této skutečnosti informoval žalovaného. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 9. 7. 2020 ve spojení s podacím archem z téhož dne má soud za prokázané, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky před podáním žaloby. Z předložených úvěrových podmínek o celkové délce 58 stran soud zjistil, že tyto nebyly nikým podepsány, tedy nelze zjistit, zda byly ke smlouvě při jejím uzavření přiloženy. Dle dokladu označeného jako výpis čerpání splátek a úhrad žalovaný celkem na uvedenou smlouvu uhradil částku 9.660 Kč. Z opisu výpisu žalobce o proplacení smlouvy [číslo] soud zjistil, že dne 8. 3. 2019 byla převedena částka ve výši 8.569 Kč na účet [číslo]. K důkazu týkajícímu se zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobcem byla doložena úvěrová zpráva a potvrzení o provedení dotazu do Registru FO sdružení SOLUS.

7. Podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud proto z důvodu výše zmíněného částečného zpětvzetí žaloby řízení zastavil ohledně částky 330 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 7,90 Kč a úroku z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 330 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

8. Předmětem sporu tak zůstala částka 2.203,81 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 319,48 Kč, úrok 41,29 % ročně z částky 1.703,81 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 52,80 Kč, a zákonný úrok z prodlení z částky 2.203,81 Kč od 16. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 %.

9. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému ze smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSÚ“). Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 věta první OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době.

10. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 2 odst. 3 ZSÚ vázaným spotřebitelským úvěrem je spotřebitelský úvěr, který je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, s výjimkou spotřebitelského úvěru na bydlení. Platí, že spotřebitelský úvěr je vázaný na koupi zboží nebo poskytnutí služby, pokud je určen výhradně k financování koupě určitého zboží nebo poskytnutí určité služby a prodávající nebo osoba poskytující službu je zároveň poskytovatelem, poskytovatel využije služeb prodávajícího nebo osoby poskytující službu v souvislosti s uzavřením nebo přípravou smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr (dále jen "smlouva o spotřebitelském úvěru"), nebo konkrétní zboží nebo služba jsou výslovně uvedeny ve smlouvě o spotřebitelském úvěru. Podle § 104 ZSÚ smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.

11. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

12. Podle § 552 OZ o právní jednání nejde, nebyla-li zjevně projevena vážná vůle. Podle § 553 odst. 1 OZ o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Podle § 554 OZ k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

13. Podle § 580 odst. 1 OZ neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém (§ 2048 odst. 1 OZ).

14. S ohledem na učiněná zjištění a citovaná ustanovení právních předpisů vzal soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 7. 3. 2019 uzavřena smlouva o vázaném úvěru, označovaná účastníky jako„ smlouva o spotřebitelském úvěru a smlouva o revolvingovém úvěru“, na základě níž žalobce žalovanému poskytl úvěr ve výši 8.569 Kč tak, že dne 8. 3. 2019 převedl částku 8.569 Kč přímo ve prospěch prodejce zboží [právnická osoba] a předmětné zboží si žalovaný převzal dne 7. 3. 2019. Žalovaný se celkově zavázal žalobci zaplatit částku 10.752 Kč, a to ve 12 měsíčních ve splátkách po 896 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci.

15. Vzhledem k tomu, že dle tvrzení žalobce žalovaný uhradil pouze částku 9.660 Kč, a žalovaný netvrdil ani neprokázal, že by uhradil částku vyšší, je žalovaný povinen žalobci uhradit zbývající částku 1.092 Kč a úrok z prodlení z této částky ve výši 8,25% ročně od 2. 7. 2020 do zaplacení, přičemž za období od 2. 7. 2020 do 15. 10. 2020 jej soud kapitalizoval částkou 26,16 Kč, proto soud žalobě v této části vyhověl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

16. Ve zbývající části soud žalobu zamítl z následujících důvodů. Smlouva je sepsána na tiskopisu připraveném žalobcem. Smluvní ujednání o povinnosti žalovaného platit úrok ve výši 41,29 % ročně považuje za neplatně sjednané, jelikož je v rozporu s dobrými mravy, neboť v základních ujednáních smlouvy je jasně uvedeno, že celková částka splatná spotřebitelem činí 10.752 Kč. Při řádném uhrazení této částky do 1 roku by tak žalobci byla uhrazena nad částku úvěru částka 2.183 Kč, což odpovídá max. 25,47% ročně, a nikoli 41,29% ročně, tedy se jedná buď o početní chybu, nebo klamavé ujednání. Soud proto nárok na tento úrok žalobci nepřiznal. Pokud se týká požadované smluvní pokuty, tak dle názoru soudu byla ujednána v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru, jelikož se ujednání o ní nachází sice na druhé straně smlouvy, ale v hustém, nepřehledném textu, psaném malým písmem a zároveň je ve smlouvě ujednání o smluvních pokutách víc a kumulují se. Soud proto v této okolnosti spatřuje neplatnost těchto ujednání, a proto žalobci nárok na smluvní pokutu nepřiznal.

17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. podle něhož soud vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, pokud mají účastníci úspěch jen částečný.