16 C 45/2023

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení částky částka s příslušenstvím (o vydání bezdůvodného obohacení)

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce po žalovaných domáhá společně a nerozdílně zaplacení částky [částka] a zákonného úroku z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovaným k ruce společné a nerozdílné na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaných [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovaným povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobci částku [částka] a zákonný úrok z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil následovně. Žalobce byl výlučný vlastník stavby bez č. p. nebo č. ev., dříve užívané jako výrobní a skladovací hala, ležící na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], obci [obec], zapsané na [list vlastnictví]. Uvedený pozemek je ve vlastnictví žalovaných, coby manželů. Uvedená hala byla dne [datum] ve večerních hodinách kompletně zničena požárem, zůstala zachována pouze základová deska. Příčinu požáru se nepodařilo objasnit. Policie ČR rovněž věc po prošetření odložila a nezahájila trestní stíhání pro trestný čin poškození cizí věci. Uvedená základová deska je využívána žalovanými prokazatelně od července [rok], jak o tom svědčí aktivita žalovaných spočívající v podání žádosti o vydání stavebního povolení v rámci společného územního a stavebního řízení. Společné řízení bylo zahájeno v den podání žádosti, tj. [datum] (sp. zn. výst [číslo]; č. j. [spisová značka]). Následně bylo řízení přerušeno a po doplnění žádosti ze dne [datum] se v řízení pokračuje. Z popisu stavebního záměru uvedeného žalovanými vyplývá, že žalovaní hodlají požárem netknutou základovou desku využít a již ji i využili pro novostavbu skladovací haly, na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], přístavbu nové haly a související stavební úpravy. Toto neoprávněné využití základové desky patřící žalobci vede k bezdůvodnému obohacení žalovaných, neboť tito tak dle odborného odhadu Ing. [jméno] [příjmení] ze dne [datum] ušetří náklady na provedení stavebních prací, dodávkách a souvisejících službách ve výši [částka], a to na úkor vlastníka desky, tj. žalobce. Na předžalobní výzvy zaslané dne [datum] do datové schránky zástupce žalovaných a do datové schránky 1. žalovaného žalovaní nijak nereagovali. Žalovaní nebyli a nejsou ochotni ani schopni existující dluh zaplatit. Pro dokreslení situace žalobce dále uvedl, že mezi ním jako pronajímatelem a společností [právnická osoba], [IČO], jako nájemcem, byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva, kde předmět nájmu tvořila výše uvedená hala. Společníkem výše uvedené společnosti a jejím skutečným majitelem dle zákona č. 37/2021 Sb. byli a jsou žalovaní, jakožto manželé. 1. žalovaný v pozici společníka a 2. žalovaná v pozici jednatele. Závazek z této smlouvy zanikl odstoupením žalobce od smlouvy dne [datum] a výzvou na vyklizení haly do [datum]. Důvodem k odstoupení smlouvy bylo neuhrazené nájemné od května [rok] do února [rok]. Výše uvedená společnost (a následně sami žalovaní) však užívala předmětnou halu i nadále, aniž by platili za užívaní haly nájem. Neuhrazeného nájmu a bezdůvodného obohacení haly byl žalobce nucen domáhat se žalobami ve sporu mezi žalobcem a [právnická osoba] vedeným u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. [spisová značka] a také ve sporu mezi žalobcem a žalovanými vedeným pod sp. zn. [spisová značka] u téhož soudu. O smírčí řešení žalovaní nemají zájem. Spory nadále trvají.

2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili a navrhli jí zamítnout v celém rozsahu. Uvedli, že na základě rozhodnutí Městského úřadu Hustopeče ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka], sp. zn. výst [číslo], které nabylo právní moci dne [datum] byla předmětná hala odstraněna samotným žalobcem, což bylo konstatováno ve sdělení téhož úřadu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] sp. zn. výst [číslo], a na základě toho byla uvedená stavba vymazána z katastru nemovitostí. Z celé stavby se dochovalo pouze torzo základové desky. Žalovaní zároveň odkázali na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 22 Cdo 2088/2001 ze dne 28. 5. 2003, podle něhož je pro posouzení zániku stavby původní významné, co bylo odstraněno, a nikoli to, co bylo nově vybudováno, přičemž pro závěr o zachování dispozičního řešení prvního nadzemního podlaží je rozhodující, zda došlo k úplné nebo částečné destrukci obvodových zdí prvního nadzemního podlaží, a že při úplné destrukci těchto obvodových zdí je nepochybné, že původní stavba zanikla. Dále uvedli, že žaloba není postavena na relevantních právních důvodech, a odkázali na § 980 odst. 2 občanského zákoníku, dle kterého platí, že bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje. Pokud tedy stavba zanikla a byla vymazána z katastru nemovitostí, zaniklo i vlastnické právo. Pokud jde o údajné bezdůvodné obohacení ani tato právní úvaha žalobce nemá oporu v zákoně ani v judikatuře, a odkázali na rozsudek NS ČR ze dne 13. 7. 2021 č. j. 28 Cdo 1592/2021. Pokud by byl žalobce„ slušným“ uživatelem pozemku žalovaných, na kterém měl umístěnu halu, potom by po jejím kompletním zničení pozemek vyklidil, resp. uvedl do původního stavu. Konkrétně žalovaní právem očekávali, že žalobce odklidí zbytky betonu, které nyní nazývá základovou deskou, hypoteticky použitelnou pro jinou stavbu. Stav, kdy žalobce neodklidil torzo základové desky, trval od [datum] po více než dva roky, kdy po celou tuto dobu bylo torzo základové desky vystaveno povětrnostním vlivům, docházelo k další destrukci a degeneraci betonu, přesněji toho, co po něm zůstalo.

3. Soud ve věci provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti.

4. Dle obchodního rejstříku žalobce existuje od [datum].

5. Žalovaní jsou od [datum] vlastníky pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], (dále jen„ předmětný pozemek“), a to v režimu společného jmění manželů, což má soud za prokázané výpisem z katastru nemovitostí prokazujícího evidovaný stav ke dni [datum]. Dle tohoto výpisu na pozemku nestojí žádná stavba a ani k němu není zřízeno žádné právo ve prospěch žalobce.

6. Žalobce byl do [datum] vlastníkem haly, která stála na předmětném pozemku a byla evidována na listu vlastnictví [anonymizováno] a která dne [datum] shořela, čímž byla celá zničena, což má soud za prokázané shodnými tvrzeními účastníků, informacemi z katastru nemovitostí o stavbě ze dne [datum], rozsudkem zdejšího soudu [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a zprávou Hasičského záchranného sboru Jihomoravského kraje, Územní odbor [obec], ze dne [datum].

7. V řízení nebylo tvrzeno ani zjištěno, že by žalobce měl jakékoli užívací či jiné právo k předmětnému pozemku žalovaných ani že by zde existovalo jakékoliv právo pro umístění výše uvedené (nyní již zaniklé) stavby na předmětném pozemku.

8. Usnesením Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, Územní odbor [obec], Oddělení obecné kriminality, [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] byla odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu poškození cizí věci, konkrétně haly žalobce požárem, která se nacházela na předmětném pozemku, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání (zjištěno z uvedeného usnesení).

9. Dne [datum] Městský úřad Hustopeče – stavební úřad povolil žalobci na jeho žádost odstranění haly na předmětném pozemku, která byla poškozena požárem, z důvodu, že je u ní narušena statika a nelze ji hospodárně opravit. V podmínkách pro odstranění stavby bylo mimo jiné uvedeno, že vrchní stavba, která byla poškozena požárem, bude odstraněna do úrovně podlahy, že budou odstraněny veškeré zděné konstrukce včetně odvozu. Toto povolení vydal jmenovaný úřad na základě žádosti žalobce, ve které žalobce žádal jako vlastník o odstranění vrchní stavby, která byla poškozená požárem (zjištěno z povolení jmenovaného úřadu č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

10. Na základě shodných tvrzení účastníků, sdělení Městského úřadu Hustopeče – stavebního úřadu ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka] a listu vlastnictví [anonymizováno] pro [katastrální uzemí] evidujícího stav ke dni [datum], má soud za prokázané, že žalobce odstranil nadzemní (vrchní) část stavby - haly, která se nacházela na předmětném pozemku, a že z tohoto důvodu byla uvedená stavba vymazána z katastru nemovitostí.

11. Žalovaní požádali Městský úřad Hustopeče – stavební úřad o povolení stavby s názvem dle projektové dokumentace„ novostavba skladovací haly, k.ú. [obec a číslo], přístavba se změnou užívání na pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí]“ (zjištěno z oznámení Městského úřadu Hustopeče - stavebního úřadu, ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [spisová značka]). Stejný úřad dne [datum] vydal společné povolení č. j. [spisová značka], kterým schválil tento stavební záměr a ve kterém uvedl, že stavba bude stát na původní základové desce po vyhořelém objektu (zjištěno z uvedeného povolení).

12. Žalobce předložil soudu jako důkaz na prokázání hodnoty předmětné základové desky nikým nepodepsaný soupis stavebních prací dodávek a služeb, který měl dle tvrzení žalobce vypracovat Ing. [jméno] [příjmení], který je v tomto dokumentu uveden jako ten, kdo jej vypracoval. Na dokumentu však není podepsaná žádná osoba, není v něm uvedeno datum vypracování a ani to, že by se základová deska měla nacházet na předmětném pozemku. Soud proto z tohoto dokumentu žádná relevantní zjištění pro toto řízení neučinil a ani z dalších provedených důkazů soud žádné relevantní skutečnosti pro toto řízení nezjistil.

13. Předmětem řízení je nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení, k němuž mělo dojít tím, že žalovaní jako vlastníci pozemku bez právního důvodu učinili součástí své věci věc žalobce – základovou desku, která se na tomto pozemku nachází, a tuto bez právního důvodu takto užívají. V řízení je nastolena otázka, jaká je povaha základové desky, zda je to věc nemovitá a zda je stavbou.

14. Dle § 498 odst. 1 OZ nemovité věci jsou pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim, a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon. Stanoví-li zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá. Podle odst. 2 veškeré další věci, ať je jejich podstata hmotná nebo nehmotná, jsou movité. Podle § 506 odst. 1 OZ součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen„ stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Podle odst.2, není-li podzemní stavba nemovitou věcí, je součástí pozemku, i když zasahuje pod jiný pozemek.

15. Dle § 1012 OZ vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.

16. Podle § 2900 OZ je každý povinen jednat tak, aby nedocházelo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo vlastnictví jiného.

17. Podle § 2 odst. 3 OZ výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

18. Na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů má soud za prokázané, že předmětný pozemek je ve vlastnictví žalovaných a že se na něm žádná stavba, která by byla ve vlastnictví žalobce, nenachází, že hala, která se na tomto pozemku nacházela a patřila žalobci, dne [datum] shořela a poté byla samotným žalobcem odstraněna v celé nadzemní části, pročež byla coby zaniklá stavba vymazána i z katastru nemovitosti. Dle názoru soudu tudíž předmětná základová deska nemůže být stavbou. Pokud žalobce tvrdil, že odstranil pouze vrchní (nadzemní) část haly z důvodu, že tak rozhodl stavební úřad, tak soud konstatuje, že stavební úřad rozhodoval na základě žádosti žalobce, který sám požádal o odstranění pouze nadzemní části stavby, a zároveň stavební úřad rozhodoval v rámci své působnosti coby správního úřadu o odstranění stavby, která by mohla být bezpečnostním rizikem z důvodu narušení její statiky, tj. technického stavu, ale nezabýval se vlastnickými či užívacími právy žalobce k předmětnému pozemku. Shořením a odstraněním nadzemní části tak žalobcova stavba zanikla, což byl i důvod pro výmaz této stavby z katastru nemovitostí. Pokud poté na pozemku žalovaných ještě zůstala základová deska po této zaniklé žalobcově stavbě, která podle žalobce je stále jeho vlastnictvím, a žalobce žádné užívací právo k předmětnému pozemku ani jiné právo pro zanechání své věci na pozemku žalovaných neměl a nemá, pak byl žalobce povinen tuto základovou desku, a to ať už je věcí nemovitou, ale rozhodně není stavbou, nebo movitou, odstranit z předmětného pozemku a odvézt. Pokud to žalobce neučinil, přičemž nemá žádné právo mít na pozemku žalobce základovou desku, pak jde pouze k jeho tíži, že ji žalovaní v rámci užívání svého vlastního pozemku používají. Žalovaný tím, že neodstranil celý zbytek shořelé stavby, tedy i to, co se nacházelo pod nadzemní části stavby, přičemž pro ponechání jakékoliv části či zbytků své zaniklé stavby na předmětném pozemku žalovaných již neměl žádný spravedlivý důvod, a požadoval, aby žalovaní tuto desku neužívali, by je tímto chtěl bez právního důvodu omezovat, rušit v jejich vlastnickém právu, které zahrnuje i užívání vlastní věci, tj předmětného pozemku podle jejich uvážení. Žalovaný neuvedl žádný důvod, který by mu bránil při odstranění nadzemní části stavby odstranit i předmětnou základovou desku. Dle názoru soudu žalobce měl po shoření stavby a jejím faktickém zániku odstranit tu stavbu celou, včetně částí nacházejících se v předmětném pozemku či pod pozemkem, a to podle § 1012 OZ, a to zároveň s odstraňováním nadzemní části stavby. Žalovaní žádnou svou právní povinnost neporušili. Žalovaní umožnili žalobci odstranit stavbu z předmětného pozemku a mohli se domnívat, že pokud žalobce zanechal zbytky po zaniklé stavbě na jejich pozemku a ty jsou zapuštěny v jejich pozemku, což vyplývá z prokázané skutečnosti, že vrchní (nadzemní) část stavby byla odstraněna, že o tyto zbytky, a to i základovou desku již žalobce nemá zájem, tato se stala součástí předmětného pozemku, a tudíž i jejich vlastnictvím. Za této situace soud považuje za nemravný žalovaný nárok na náhradu za to, že žalovaní užívají svůj pozemek, na kterém se již žádná stavba žalovaného nenachází a pro umístnění jakékoliv jiné žalobcovy věci na tomto pozemku neexistuje právní důvod, přičemž žalobce měl možnost tyto zbytky či části své zaniklé stavby odstranit. Soud tedy žalobu v celém rozsahu zamítl pro rozpor žalovaného nároku s dobrými mravy.

19. S ohledem na uvedený závěr o nemravnosti žalovaného nároku soud blíže nezjišťoval povahu zmíněné„ základové desky“, zda jsou to panely, beton, suť, rumoviště, a to z důvodu nehospodárnosti a nadbytečnosti vyřešení této otázky pro rozhodnutí soudu.

20. Soud si dovolí na tomto místě odkázat i na závěr Nejvyššího soudu České republiky v rozhodnutí č.j. 28 Cdo 1592/2021 o tom, že ani objektivní povaha vztahu z bezdůvodného obohacení jednoznačně nevylučuje, aby výkon práva na jeho vydání byl shledán za určitých okolností odporujícím dobrým mravům.

21. Soud pro úplnost konstatuje, že řízení, ve kterých se žalobce domáhá po žalovaných nebo po [právnická osoba] vydání bezdůvodného obohacení za užívání haly, která na předmětné základové desce stála, za dobu před jejím zánikem, nemají pro posouzení zde žalovaného nároku a pro rozhodnutí v této věci žádný význam.

22. Soud pak nepřipustil ani žádné další důkazy, protože je považuje za nadbytečné, jelikož ve věci bylo možno rozhodnout již pouze na základě shodných tvrzení účastníků o tom, že na předmětném pozemku ve vlastnictví žalovaných stála stavba ve vlastnictví žalobce, kdy neexistovalo žádné právo pro umístění této stavby na předmětném pozemku, ta stavba shořela a zanikla. Z uvedeného a z výše citovaných právních předpisů vyplývá, že žalobce byl povinen odstranit všechno, co tam ze stavby zbylo, neboť žádné právo pro zanechání zbytků stavby k tomu pozemku nemá. Tudíž žalobci nemůže být přiznáno právo na vydání bezdůvodného obohacení za nedůvodné ponechání zbytků této věci na cizím pozemku a následné využití těchto zbytků vlastníky pozemku, coby součástí pozemku, jelikož takový požadavek je dlel názoru soudu v rozporu s dobrými mravy.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož žalovaní jako úspěšní účastníci ve věci mají vůči žalobci právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobci, kdy tyto náklady je jim povinen nahradit k ruce společné a nerozdílné. Náklady žalovaných spočívaly v nákladech na zastoupení advokátem ve výši [částka], z čehož odměna advokáta činila [částka] za 3 úkony právní služby po [částka] (převzetí zastoupení a příprava, vyjádření k žalobě, účast u jednání dne [datum]) vypočtená podle § 7 bod 6 a § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, z tarifní hodnoty sporu [částka] ([částka] x 2 x 80 %), paušální náhrada hotových výdajů advokáta za uvedené 3 úkony po [částka] činila [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu.