16 C 46/2023

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného o nahrazení projevu vůle

I. Soud nahrazuje projev vůle obou žalovaných coby podílových spoluvlastníků a povinných z věcného břemene s návrhem smlouvy níže uvedeného znění, která je uzavřena právní mocí tohoto rozsudku: „ SMLOUVA o zřízení věcného břemene č.: [jméno] [číslo] <b>[celé jméno žalovaného]</b> bytem:; [obec a číslo], [obec], [PSČ] [obec] RČ (dat. nar.):; [číslo] vlastnický podíl:; [anonymizováno] (dále jen„ Povinná [číslo]“) <b>[celé jméno žalované]</b> bytem:; [obec a číslo], [obec], [PSČ] [obec] RČ (dat. nar.):; [číslo] vlastnický podíl:; [anonymizováno] (dále jen„ Povinná [číslo]“) na straně jedné a [právnická osoba]; se sídlem:; [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec] IČO:; [PSČ] [anonymizováno] DIČ:; CZ [PSČ] [anonymizováno] zapsána:; Společnost je zapsána v Obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl B., vložka [číslo] zastoupená:; [jméno] [příjmení], Manažer věcných břemen na základě pověření ze dne [datum] bankovní spojení:; [právnická osoba] číslo účtu:; [bankovní účet] (dále jen„ Oprávněná“) na straně druhé (Povinná a Oprávněná společně rovněž jako„ Smluvní strany“) uzavřely níže uvedeného dne, měsíce a roku tuto: <b>Smlouvu o zřízení věcného břemene</b> Č.: [jméno] [číslo] (dále jen„ SMLOUVA“) k provedení (v souladu s ) ustanovení § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon v platném znění, a §1257 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník <b>Článek I. - Úvodní ujednání</b> 1.1.; Oprávněná je provozovatelem distribuční soustavy (dále jen„ PDS“) na území vymezeném licencí. Distribuční soustava je provozována ve veřejném zájmu. PDS má povinnost zajišťovat spolehlivé provozování, obnovu a rozvoj distribuční soustavy na území vymezeném licencí, přičemž zřízení tohoto věcného břemene je ze strany Oprávněné jedním ze zákonem daných předpokladů pro plnění této povinnosti. 1.2.; Povinná prohlašuje, že je podílovým vlastníkem pozemku parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres] (dále jen„ Pozemek“). Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav eviduje předmětný Pozemek zapsaný v katastru nemovitostí na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí]. Výše spoluvlastnických podílů: Povinná [číslo] ve výši [anonymizováno] spoluvlastnického podílu Povinná [číslo] ve výši [anonymizováno] spoluvlastnického podílu 1.3.; Pozemek se nachází na území vymezeném licencí, v němž Oprávněná provozuje distribuční soustavu. Oprávněná má povinnost zřídit věcné břemeno umožňující zřídit a provozovat ve smyslu § 25 odst. 3 písm. e) energetického zákona na Pozemku zařízení distribuční soustavy. 1.4.; Distribuční soustava je liniovou stavbou ve smyslu § 509 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a nejedná se tak o součást pozemku. <b>Článek II. - Předmět Smlouvy</b> 2.1.; Předmětem Smlouvy je zřízení a vymezení věcného břemene podle §25 odst. 4 energetického zákona a to jako osobní služebnost ve prospěch PDS dle tohoto zákona (dále též jen„ věcné břemeno“). Obsah věcného břemene je specifikován v článku III. této Smlouvy na Pozemku ve prospěch Oprávněné v rozsahu uvedeném ve Smlouvě a vyplývajícím z příslušných ustanovení energetického zákona. <b>Článek III. - Specifikace věcného břemene</b> 3.1.; Smluvní strany se dohodly, že Povinná, jako vlastník Pozemku, zřizuje k Pozemku ve prospěch Oprávněné právo věcného břemene podle §25 odst. 4 energetického zákona, když jeho obsah a rozsah jeho výkonu je blíže uveden v příslušných ustanovení energetického zákona. 3.2.; Smluvní strany berou na vědomí, že se změnou vlastníka Pozemku přechází i práva a povinnosti vyplývající z věcného břemene na nabyvatele Pozemku. 3.3.; Oprávněná je vlastníkem a provozovatelem stavby„ [obec], [obec]“. Smluvní strany se za účelem umístění distribuční soustavy - <b>kabel NN</b> (dále jen„ distribuční soustava“) na Pozemku a za účelem jejího provozování dohodly na zřízení věcného břemene, jehož obsahem je právo Oprávněné zřídit a provozovat distribuční soustavu na Pozemku. Věcné břemeno zahrnuje též právo Oprávněné provádět na distribuční soustavě úpravy za účelem její obnovy, výměny, modernizace nebo zlepšení její výkonnosti, včetně jejího odstranění. 3.4.; Rozsah věcného břemene vymezuje: Geometrický plán č.: [číslo] zhotovený firmou [právnická osoba], který ověřil (a) Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] pod č.: [číslo] a za Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav potvrdil (a) [jméno] [příjmení] dne [datum] pod č.: [číslo] Citovaný geometrický plán je přílohou a nedílnou součástí této Smlouvy. 3.5.; Povinná z věcného břemene bere na vědomí, že distribuční soustava je chráněna ochrannými pásmy dle energetického zákona. Ochranné pásmo slouží k zajištění spolehlivého provozu distribuční soustavy a k ochraně života, zdraví a majetku osob. 3.6.; Povinná z věcného břemene je povinna strpět výkon práva Oprávněné vyplývající z této smlouvy a energetického zákona a zdržet se veškeré činnosti, co vede k ohrožení součásti distribuční soustavy a omezení výkonu tohoto práva Oprávněné. 3.7.; Věcné břemeno zřízené touto Smlouvou se sjednává jako časově neomezené a zaniká v případech stanovených zákonem. <b>Článek IV. - Další práva</b> 4.1.; Oprávněná z věcného břemene má ve vztahu k Pozemku dále oprávnění, která jí, jako PDS, vznikem věcného břemene dle této Smlouvy přísluší ze zákona a to z ustanovení § 25 odst. 3 písm. f) a g) energetického zákona, především pak: vstupovat a vjíždět na Pozemek v souvislosti s realizací práv vyplývajících jí z věcného břemene podle odst. 3.. článku III. této Smlouvy. 4.2.; Oprávněná je povinna při výkonu oprávnění popsaných shora postupovat coby PDS striktně ve smyslu § 25 odst. 8 energetického zákona, tj. co nejvíce šetřit práva Povinné a vstup na Pozemek ji bezprostředně oznámit. Po skončení prací je povinna uvést Pozemek do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání Pozemku a bezprostředně oznámit tuto skutečnost Povinné. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinna na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě. <b>Článek V. - Cena a platební podmínky</b> 5.1.; Věcné břemeno podle této Smlouvy se zřizuje úplatně. 5.2.; Jednorázová náhrada za zřízení věcného břemene se sjednává ve výši [částka] (slovy: jedentisíc korun českých). Povinná – každý podílový vlastník obdrží poměrnou část z celkové výše jednorázové náhrady a to ve výši svého spoluvlastnického podílu na Pozemek: Povinná [číslo] obdrží [částka] (slovy: [anonymizováno] korun českých) Povinná [číslo] obdrží [částka] (slovy: [anonymizováno] korun českých) 5.3.; Oprávněná se zavazuje ve lhůtě 60 dnů od doručení vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí dle Smlouvy, uhradit výše uvedenou úplatu, která odpovídá hodnotě zřizovaného práva. <b>Článek VI. - Vklad věcného břemene do veřejného seznamu</b> 6.1.; Věcné břemeno podle této Smlouvy vzniká v souladu s ustanovením občanského zákoníku zápisem do veřejného seznamu (katastr nemovitostí). Právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu. <b>Článek VII. - Ostatní ujednání</b> 7.1.; Smluvní strany se zavazují, že pokud příslušný katastrální úřad vyzve účastníky k odstranění případných nedostatků návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu, případně listiny, na základě které má být právo zapsáno, vyvinou potřebnou součinnost k jejich odstranění ve stanovené lhůtě. 7.2.; V případě, že příslušný katastrální úřad v řízení o povolení vkladu řízení zastaví či zamítne, Smluvní strany se zavazují poté uzavřít ve lhůtě do 30 - ti kalendářních dní ode dne doručení rozhodnutí katastrálního úřadu o zastavení či zamítnutí vkladu oběma Smluvním stranám novou Smlouvu s totožným obsahem za stejných cenových podmínek, ve které budou odstraněny všechny nedostatky, které bránily povolení vkladu práva dle této smlouvy, bude-li to možné. <b>Článek VIII. – Ochrana osobních údajů:</b> 8.1.; V tomto článku jsou uvedeny základní informace o zpracování osobních údajů Povinné Oprávněnou. Podrobné informace jsou dostupné na [webová adresa] v sekci Ochrana osobních údajů. 8.2.; Oprávněná bude zpracovávat osobní údaje Povinné pro účely přípravy, uzavření a plnění této Smlouvy. 8.3.; Oprávněná bude zpracovávat osobní údaje Povinné ke splnění zákonné povinnosti Oprávněné vyplývající zejména ze zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon a zákona 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí. 8.4.; Oprávněná bude zpracovávat osobní údaje Povinné na základě oprávněného zájmu Oprávněné pro účely vnitřní evidence a kontroly, ochrany právních nároků a provozních potřeb. Proti takovému zpracování má Povinná právo podat námitku. 8.5.; Podpisem této Smlouvy Povinná potvrzuje, že se seznámila s informacemi uvedenými v tomto článku a dalšími informacemi o zpracování osobních údajů dostupnými na [webová adresa] v sekci Ochrana osobních údajů, a to včetně práv, které Povinné náleží. <b>Článek IX. - Závěrečná ujednání</b> 9.1.; Smlouva nabývá účinnosti okamžikem jejího uzavření. 9.2.; Smlouva a právní vztahy z ní vyplývající se řídí právním řádem České republiky. 9.3.; Na právní vztahy vyplývající nebo související s touto Smlouvou a v ní nebo v energetickém zákoně výslovně neupravené se přiměřeně uplatní ustanovení občanského zákoníku. 9.4.; Smlouva je sepsána v 4 stejnopisech, z nichž po jednom obdrží Povinná a Oprávněná a jeden stejnopis bude Oprávněnou použit pro účely příslušného řízení o zápisu věcného břemene do katastru nemovitostí. 9.5.; Smluvní strany prohlašují, že si Smlouvu před jejím podpisem přečetly, že byla uzavřena po vzájemné dohodě, podle jejich pravé a svobodné vůle, dobrovolně, určitě, vážně a srozumitelně, nikoliv v tísni, pod nátlakem ani za nápadně nevýhodných podmínek, což stvrzují svými podpisy. Smluvní strany prohlašují, že Smlouva představuje úplnou dohodu o veškerých jejích náležitostech a neexistují náležitosti, které by smluvní strany neujednaly.“

II. Neoddělitelnou součástí tohoto rozsudku je geometrický plán č.: [číslo] zhotovený firmou [právnická osoba] a ověřený Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] pod [číslo]. III. 1. žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. 2. žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud nahradil souhlas žalovaných se smlouvou o zřízení věcného břemene ve znění, jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil následovně. Žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres] (dále jen„ zatížená nemovitost“). Žalobce s žalovanými uzavřel dne [datum] smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni týkajícího se předmětného pozemku. V této smlouvě se účastníci dohodli, že uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene nejpozději do [anonymizováno] měsíců od dokončení resp. převzetí dokončené stavby – zařízení distribuční soustavy s názvem,, [obec], [anonymizováno], příp. NN, [příjmení]“. Předmětná stavba byla ukončena zápisem o předání a převzetí budovy nebo stavby, číslo stavby: [číslo] dne [datum]. Následně žalobce opakovaně vyzval žalované ke splnění jejich závazku, tedy k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalovaní na zásilky od žalobce nereagují. Žalobce byl tak nucen podat žalobu na nahrazení projevu vůle žalovaných rozhodnutím soudu tak, aby žalobce po právní moci rozhodnutí ve věci mohl sám podat návrh do katastru nemovitostí ke vkladu práva odpovídající věcnému břemeni.

2. Tato žaloba a geometrický plán, který je neoddělitelnou součástí tohoto rozsudku, byly oběma žalovaným doručeny do vlastních rukou dne [datum]. Do dnešního dne se však k žalobě žádný z nich nevyjádřil. S ohledem na to, že žádný z žalovaných se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s uvedeným postupem souhlasil, soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), a ve věci rozhodl bez jednání na základě obsahu spisu a žalobcem předložených důkazů.

3. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že ke dni vyhlášení tohoto rozsudku jsou žalovaní evidováni Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, jako podíloví spoluvlastníci pozemku parc. [číslo] vedeného na [list vlastnictví] jako zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], a to každý s podílem o velikosti [anonymizováno], a že žalobcem požadované věcné břemeno v tomto výpisu zapsáno není. Z geometrického plánu č.: [číslo] zhotoveného firmou [právnická osoba] a ověřeného Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] pod [číslo] soud zjistil, že je na něm zakreslena část uvedeného pozemku, kterého se má požadované věcné břemeno týkat. Z předložené smlouvy [číslo] o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene, soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem, coby budoucím oprávněným, a oběma žalovanými, coby vlastníky předmětného pozemku a zároveň coby budoucími povinnými, dne [datum] (datum podpisu smlouvy žalovanými), že v ní bylo uvedeno, že žalobce bude realizovat na předmětném pozemku stavbu s názvem„ [obec], [obec], příp. NN, [příjmení]“, kdy se jedná o síť technického vybavení, která je zřizována a provozována ve veřejném zájmu dle § 2 odst. 2a energetického zákona, a že v této smlouvě se žalobce i žalovaní zavázali uzavřít podle § 25 zákona č. 4 zákona č. 458/20000 Sb., energetický zákon, a § 1257 a následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, do [anonymizováno] měsíců od správního rozhodnutí, tj. nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí nebo vydání kolaudačního souhlasu, případně od dokončení, resp. převzetí dokončené stavby žalobcem od jejího zhotovitele, smlouvu o zřízení věcného břemene s dohodnutými podstatnými náležitostmi smlouvy tak, jak jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku, včetně ceny za zřízení věcného břemene [částka], a to za účelem umístění distribuční soustavy – kabel NN a za účelem jejího provozování. Součástí smlouvy o smlouvě budoucí byl i výkres projektované přípojky NN stavby„ [obec], [obec], příp. NN, [příjmení]“, v němž bylo zakresleno, kudy elektrická přípojka povede, včetně dotčené části předmětného pozemku. Předmětná stavba byla dokončena a předána zhotovitelem žalobci dne [datum], což má soud za prokázané zápisem o předání a převzetí stavby. Z čestného prohlášení mandatáře [právnická osoba] s.r.o. a z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobce vyzval žalované k uzavření předmětné smlouvy. Z přehledu licencí uveřejněného Energetickým regulačním úřadem na jeho webových stránkách soud zjistil, že žalobce má ke dni vyhlášení tohoto rozsudku licenci pro provozování distribuční soustavy elektřiny v katastrálním území.

4. Podle § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, provozovatel distribuční soustavy (elektřiny) je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu.

5. Podle § 1785 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“) smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Dle § 1786 OZ zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. Dle § 1787 odst. 1 OZ, nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. Podle odst. 2 obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány. Podle § 1257 odst. 1 OZ věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Podle odst. 2 vlastník může zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku.

6. Předmětem řízení je nárok provozovatele distribuční soustavy elektřiny na nahrazení souhlasu žalovaného coby vlastníka pozemku z věcného břemene se smlouvou o zřízení věcného břemene soudním rozhodnutím podle § 1785 až § 1787 OZ a podle § 25 odst. 4 energetického zákona.

7. Soud má na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů za prokázané, že žalovaní jsou podíloví spoluvlastníci, a to každý s podílem [anonymizováno], předmětného pozemku, že oba žalovaní se zavázali uzavřít s žalobcem po dokončení a převzetí označené stavby žalobcem a po jeho výzvě předmětnou smlouvu o zřízení věcného břemene k předmětnému pozemku dle dohodnutých náležitostí za částku [částka], že stavba byla dokončená a předána žalobci, že žalobce žalované vyzval k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, že žalovaní však součinnost k uzavření této smlouvy neposkytli a že doposud požadované věcné břemeno k předmětnému pozemku zřízeno nebylo. S ohledem na uvedené soud považuje nárok žalobce za oprávněný, a proto žalobě v celém rozsahu jako důvodné vyhověl.

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ten z účastníků, který byl ve věci plně úspěšný, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V tomto případě byl plně úspěšný žalobce, jelikož soud jeho návrhu v celém rozsahu vyhověl, proto má vůči žalovaným právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka], které spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka] a v paušální náhradě nákladů účastníka nezastoupeného advokátem ve výši [částka] za 2 úkony po [částka] (předžalobní výzva a podání žaloby) podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Vzhledem k tomu, že každý z žalovaných je vlastníkem podílu k předmětnému pozemku o velikosti [anonymizováno], soud mezi ně rozdělil povinnost uhradit žalobci vyčíslenou náhradu nákladů řízení rovným dílem, tedy každému částkou [částka].