16 C 60/2023

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky Anonymizováno . Anonymizováno , Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalované zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 10 % ročně, úroku 29 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částky , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 10 % ročně, úroku 29 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částky , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 10 % ročně a úroku 29 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou dne , datum, u zdejšího soudu se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 10 % ročně a úroku 29 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené žalovanou a společností , právnická osoba, , kdy žalobce uvedl, že na základě této smlouvy poskytla jmenovaná společnost žalované částku , částka, , přičemž žalovaná na uvedenou smlouvu uhradila pouze , částka, . Dále se žalobce žalobou po žalované domáhal zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 10 % ročně a úroku 29 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené žalovanou a společností , právnická osoba, , kdy žalobce uvedl, že na základě této smlouvy poskytla jmenovaná společnost žalované částku , částka, , přičemž žalovaná na uvedenou smlouvu uhradila pouze , částka, . Dále se žalobce žalobou po žalované domáhal zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 10 % ročně a úroku 29 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to z titulu smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené žalovanou a společností , právnická osoba, , kdy žalobce uvedl, že na základě této smlouvy poskytla jmenovaná společnost žalované částku , částka, , přičemž žalovaná na uvedenou smlouvu uhradila pouze , částka, . Jedná se tedy o nároky ze tří smluv.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání na den , datum, , k němuž se se žádný z účastníků nedostavil a nikdo z nich svou nepřítomnost neomluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků a u uvedeného jednání provedl dokazování všemi žalobcem předloženými důkazy, a to kopií smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, , kopií dokumentu označeného jako smlouva o zápůjčce č. , hodnota, , kopií dokumentu označeného jako smlouva o zápůjčce č. , hodnota, , kopiemi listin datovaných dnem , datum, a , datum, podepsaných zástupcem , právnická osoba, a žalovanou, výzvou ze dne , datum, , podacím lístkem ze de , datum, , oznámením o postoupení pohledávek ze dne , datum, , podacím lístkem ze dne , datum, , třemi tabulkami umoření, třemi zákaznickými kartami, kopií smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, a výpisem z obchodního rejstříku týkajícím se žalobce. Z těchto důkazů soud zjistil následující skutečnosti.

3. Pokud se týká třetího nároku uplatňovaného na základě nejstarší smlouvy, tak soud z kopie smlouvy o zápůjčce označené jako „Smlouva o zápůjčce - zelená v hotovosti“ č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že základní smluvní ujednání jsou uvedena na jedné straně a datování smlouvy i podpisy účastníků smlouvy na straně druhé a že na obou stranách je uvedeno, že se jedná o smlouvu č. , hodnota, . Tudíž má soud tímto za prokázané, že taková smlouva mezi žalovanou jako zákazníkem a společností , právnická osoba, jako poskytovatelem zápůjčky uzavřena byla. Dále je v tomto důkazu uvedeno, že výše zápůjčky činí , částka, a je poskytnuta v hotovosti při uzavření smlouvy, nejde-li o případ refinancování zápůjčky podle následujícího odstavce, a že zákazník podpisem smlouvy potvrzuje, že obdržel v hotovosti celou výše uvedenou částku zápůjčky, případně sníženou o částku odpovídající dluhu zákazníka z předchozí smlouvy o zápůjčce, bylo-li se zákazníkem sjednáno refinancování zápůjčky. V křížkem zaškrtnutém následujícím odstavci označeném jako refinancování zápůjčky, je uvedeno, že v případě zaškrtnutí tohoto pole bude zápůjčka, resp. část zápůjčky, podle smlouvy použita na splacení (refinancování) zůstatku celkové dlužné částky zákazníka z dříve uzavřené smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, , který činí celkem , částka, , a že zákazníkovi je tak vyplacena částka snížená o zůstatek celkové dlužné částky zákazníka podle předchozí věty, tedy částka , částka, . Dále je uvedeno, že za poskytnutí zápůjčky náleží Providentu poplatek za zápůjčku ve výši , částka, , který je vypočten jako součet úroku ve výši , částka, , částky , částka, za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení a částky , částka, za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení. Celkovou částku , částka, se žalovaná zavázala zaplatit v 17 měsíčních splátkách po , částka, a jednou splátkou ve výši , částka, , přičemž 1. splátka byla splatná do 1 měsíce od uzavření smlouvy. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 29 % ročně (zjištěno z uvedené smlouvy). Soudu nebyla předložena zmíněná smlouva č. , hodnota, , na jejíž refinancování měla být použita částka , částka, , ani žádné jiné důkazy týkající se existence takové smlouvy. Dle zákaznické karty ze dne , datum, žalovaná tehdy jmenované společnosti sdělila, že její pravidelný čistý měsíční příjem činí , částka, , ostatní příjmy , částka, a další čisté příjmy domácnosti , částka, a že její měsíční výdaje činí , částka, . V této kartě je dále uvedeno, že k ověření finanční situace žadatele bylo předloženo „potvrzení o příjmu“ z , datum, a 2 výplatní pásky - , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Soudu však nebyly předloženy žádné doklady, kterými by poskytovatel zápůjčky informace žalované o příjmech a výdajích žalované ověřoval. Z obchodního rejstříku soud zjistil, že společnost , právnická osoba, existuje od , datum, a že žalobce existuje od , datum, . Jmenovaná společnost postoupila pohledávky vůči žalované z výše uvedené smlouvy žalobci dne , datum, a oznámila to žalované (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , z oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, a z podacího lístku ze dne , datum, ). Z výzvy datované dnem , datum, a z podacího lístku ze dne , datum, soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky. Z ostatních provedených důkazů soud žádné významné zjištění pro rozhodnutí o nároku žalobce ze smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, nezjistil.

4. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě, tj. nároku ze smlouvy č. , hodnota, je předmětem řízení postoupený nárok zapůjčitele vůči vydlužiteli na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení sjednaných poplatků na základě smlouvy o zápůjčce uzavřené podle ustanovení § 2390 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do , datum, (dále jen „ZSÚ“). Podle § 2390 OZ, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

5. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

6. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

7. Byť v citovaných ustanoveních je až do , datum, neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru v důsledku řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele stanovena jako relativní, tak podle stávající judikatury Ústavního soudu České republiky (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-679/18 je soud povinen z moci úřední zkoumat, tedy nikoli pouze na základě námitky žalovaného, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně prověřoval úvěruschopnost žalovaného a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr žalobce, že žalovaný bude schopen řádně splácet sjednaný úvěr.

8. Soud posoudil učiněná zjištění s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů a zmíněnou judikaturu Ústavního soudu České republiky a Soudního dvora Evropské unie a dospěl k závěru, že v řízení nebylo prokázáno, že by se předchůdce žalobce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru dne , datum, řádně zabýval úvěruschopností žalované ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZSÚ a že by ověřoval všechny jí uváděné příjmy a skutečné výdaje žalované a z žádného z předložených důkazů příjmy a výdaje žalované uvedené v zákaznické kartě nevyplývají. Soud zároveň konstatuje, že tvrzené měsíční výdaje ve výši , částka, považuje za zcela neodpovídající základním potřebám dospělé osoby a ekonomické situaci v České republice. Soud proto považuje předmětnou smlouvu o zápůjčce za sjednanou neplatně.

9. Byť je soudu znám názor Krajského soudu v , adresa, vyjádřený dne , datum, v jeho rozsudku č. j. , spisová značka, o tom, že k závěru soudu o tom, že poskytovatel spotřebitelského úvěru přezkoumal řádně s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, postačuje, že vycházel z listin, které měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy a které jsou uvedeny v zákaznické kartě, a že pravdivost údajů potvrdil sám žalovaný svým podpisem v zákaznické kartě, tak zdejší soud se tímto závěrem neztotožňuje. V každém řízení je totiž soud povinen hodnotit provedené důkazy podle své úvahy, a to jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti. Pokud soudu nejsou předloženy žádné z listin, z nichž poskytovatel spotřebitelského úvěru ověřoval příjmy a výdaje žadatele o úvěr, a ani nejsou navrženy žádné důkazy na prokázání pravdivosti údajů o příjmech a výdajích žalovaného uvedených v zákaznické kartě, a soudu je z vlastní soudní praxe známo, že poskytovatelé spotřebitelských úvěrů poskytují úvěr i přes to, že jim jsou předloženy například 3 a více výpisů z bankovního účtu žadatele o úvěr, z nichž je zjevné, že žadatel o úvěr má dlouhodobě na účtu každý měsíc záporný zůstatek, a tudíž je evidentní, že volné zdroje nemá a že jeho výdaje převyšují jeho příjmy. Soud proto bez předložení dalších důkazů nemůže dospět k závěru, že je nepochybné, že úvěruschopnost spotřebitele byla poskytovatelem zápůjčky řádně posouzena s odbornou pečlivostí, pokud pravdivost uvedených údajů není před soudem prokázána spolehlivými důkazy, za který soud zákaznickou kartu samotnou o sobě nepovažuje. To by dle názoru soudu bylo i v rozporu s účelem a smyslem citovaného ustanovení ZSÚ a následných ustanovení § 86 a § 87 nového zákona o spotřebitelském úvěru, které zákonodárce přijal právě na ochranu spotřebitelů, jako slabší strany, tak jak byl vyložen i v judikatuře Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-679/18.

10. S ohledem na výše uvedené závěry soudu o neplatnosti smlouvy o zápůjčce č. , hodnota, byla žalovaná dle názoru soudu povinna v souladu s § 86 a § 87 ZSÚ poskytovateli uvedeného spotřebitelského úvěru vrátit pouze poskytnutou jistinu. Soud má v tomto případě za prokázané, že jmenovaná společnost poskytla žalované na základě uvedené smlouvy pouze částku , částka, , a to v hotovosti. Pokud se totiž týká částky , částka, , která měla být údajně použita na splacení smlouvy č. , hodnota, , tak z provedeného dokazování soud vůbec nezjistil existenci takové smlouvy, a tedy ani nezjistil, že skutečně byla částka , částka, na úhradu označené smlouvy předchůdcem žalobce použita a že tak došlo k „zapůjčení“ částky , částka, žalované. Smlouva o zápůjčce je reálný kontrakt a k jejímu uzavření dojde až přenecháním zapůjčených věcí, v tomto případě peněz, zapůjčitelem vydlužiteli. Soud proto nemohl dospět k závěru, že částka , částka, byla předchůdcem žalobce žalované na základě uvedené smlouvy zapůjčena. Žalovaná tak byla povinna z titulu uvedené neplatné smlouvy zaplatit zapůjčiteli , částka, . Jelikož žalobce tvrdil, že žalovaná na uvedenou smlouvu zaplatila již částku , částka, , má soud za to, že žalovaná zaplatila vše, co na základě uvedené neplatné smlouvy zaplatit měla, soud proto žalobu ohledně nároku žalobce z uvedené smlouvy zamítl v celém rozsahu, tj. ohledně částky , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení ve výši 10 % ročně a úroku 29 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, jako nedůvodnou.

11. Pokud se týká prvních dvou tvrzených nároků žalobce uplatňovaných na základě smluv o zápůjčce č. , hodnota, a č. , hodnota, , které měla uzavřít žalovaná se společností , právnická osoba, , pak soud konstatuje, že žalobce neprokázal uzavření takových smluv, jelikož soudu nepředložil ani originály uvedených smluv ani úředně ověřené kopie takových smluv a z předložených kopií listin, o kterých žalobce tvrdí, že se jedná o kopie tvrzených smluv, tento závěr nelze dovodit. V obou případech jsou na úvodní straně listiny označené jako „smlouva o zápůjčce“ uvedeny základní údaje, kdy jako zákazník je uvedena žalovaná a jako druhá strana Prvident Financial s.r.o., avšak podpisy účastníků smlouvy ani datum uzavření smlouvy na této straně uvedeny nejsou v žádném z obou případů. Na dalších dvou listinách, a to jedné datované dnem , datum, a druhé datované dnem , datum, , které by měly být druhými stranami nějaké smlouvy, však vůbec není uvedeno, jaké konkrétní smlouvy (s jakým obsahem) se týkají. A ani z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádnou skutečnost, na základě níž by měl za prokázané, že žalovaná skutečně tvrzené smlouvy o zápůjčkách č. , hodnota, a č. , hodnota, s žalobcem v uvedených dnech uzavřela. Soud proto již z uvedených listin ani z dalších provedených důkazů žádná další skutková zjištění neučinil a žalobu ohledně prvních dvou tvrzených nároků ze smluv o zápůjčkách č. , hodnota, a č. , hodnota, zamítl v celém rozsahu z důvodu neunesení důkazního břemene žalobcem.

12. Pokud se týká dokazování neověřenými kopiemi listin soud si dovoluje odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky , spisová značka, ), podle něhož „ačkoli originály listin jsou obecně jako důkazní prostředek vhodnější než jejich neověřené kopie a soud by se, pokud pro to nejsou závažné důvody, neměl při dokazování spokojit pouze s fotokopií listiny, nelze takový postup prohlásit za odporující zákonu. V této souvislosti lze pouze vážit průkaznost provedeného důkazu."13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého soud přizná náhradu nákladů řízení tomu z účastníků, který byl ve věci plně úspěšný, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V tomto případě byla plně úspěšná žalovaná, jelikož žaloba směřující proti ní byla v celém rozsahu zamítnuta, proto by měla podle citovaného ustanovení právo na náhradu nákladů řízení. Jelikož jí však žádné náklady v řízení nevznikly, soud žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznal.