16 C 67/2022

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částka s příslušenstvím,

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] spolu s úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá ohledně částky [částka], ohledně kapitalizovaného úroku ve výši [částka] od [datum] do [datum], ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum], ohledně úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 10 % ročně a ohledně úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] a doplněnou podáním doručeným soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] a zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Ke svému návrhu uvedl, že dne [datum] se žalovaným uzavřel smlouvu o úvěru [číslo] (dále též jen„ smlouva“), na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet [anonymizováno] pravidelnými měsíčními splátkami po [částka], a to počínaje dnem [datum] Smluvní strany ve smlouvě dohodly, že úvěr bude úročen sazbou 10,4 % ročně. Žalobce svůj závazek splnil a dne [datum] úvěr žalovanému poskytl, a to bezhotovostním převodem prostředků na účet žalovaného. Žalovaný svoji povinnost ze smlouvy nesplnil a poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, proto byl úvěr žalobcem prohlášen za okamžitě splatný, a to dopisem ze dne [datum]. Splatný úvěr žalovaný žalobci nezaplatil. Za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil žalovaný na svůj závazek pouze částku [částka]. Žalovaný tak dluží žalobci na jistině částku [částka] a na smluvní pokutě částku [částka]. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, přesto však dlužná částka nebyla zaplacena.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K jednání soudu dne [datum] se žalovaný nedostavil, neomluvil se, přestože předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno postupem podle ustanovení § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o.s.ř.“) dne [datum]. Zástupce žalobce se k jednání dostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Ze smlouvy o úvěru Expres půjčka ze dne [datum] a Dispozic ke smlouvě o bankovních produktech a službách ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce se zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka], který měl být načerpán dne [datum] a splácen pravidelnými [anonymizováno] měsíčními splátkami ve výši [částka], vždy k 20 dni v měsíci, počínaje dnem [datum], přičemž poslední splátka měla činit [částka]. Úvěr byl úročen pevnou úrokovou sazbou ve výši 10,4 % ročně. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobci celkovou částku [částka]. Nedílnou součástí smlouvy se staly Všeobecné produktové podmínky účinné od 1. 10. 2017, Základní produktové podmínky spotřebitelského splátkového úvěru účinné od 1. 8. 2017, Vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro Expres půjčku a Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru.

4. Z upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce oznámil žalovanému, že při kontrole stavu úvěrového účtu žalovaného č. [bankovní účet] zjistil, že ke dni [datum] nebylo možné z důvodu blokace běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] inkasovat dlužnou částku ve výši [částka], která dle rozpisu nedoplatku se skládá z neuhrazené splátky a úroku ve výši [částka] a neuhrazených poplatků a pokut ve výši [částka]. Za tuto odeslanou upomínku si žalobce účtoval poplatek ve výši [částka]. Současně žalovaného informoval, že pokud dojde ke zpoždění s úhradou řádné splátky, která má být uhrazena vždy 20. dne v měsíci, úročí se nedoplatek roční úrokovou sazbou ve výši 10 %.

5. Z upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že z důvodu blokace běžného účtu žalovaného nemohl žalobce z úvěrového účtu žalovaného inkasovat dlužnou částku ve výši [částka], tvořenou dlužnými splátkami a úroky ve výši [částka] a neuhrazenými poplatky a pokutami ve výši [částka]. Za tuto odeslanou upomínku si žalobce účtoval poplatek ve výši [částka]. Rovněž žalovaného informoval, že pokud dojde ke zpoždění s úhradou řádné splátky, která má být uhrazena vždy 20 dne v měsíci, úročí se nedoplatek roční úrokovou sazbou ve výši 10 %.

6. Z upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce nemohl z důvodu blokace běžného účtu žalovaného inkasovat nedoplatek dlužné částky ve výši [částka], tvořený dlužnými splátkami a úroky ve výši [částka] a neuhrazenými poplatky a pokutami ve výši [částka]. Za tuto odeslanou upomínku si žalobce účtoval poplatek ve výši [částka]. Rovněž žalovaného informoval, že pokud dojde ke zpoždění s úhradou řádné splátky, která má být uhrazena vždy 20 dne v měsíci, úročí se nedoplatek roční úrokovou sazbou ve výši 10 %.

7. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období od [datum] do [datum] soud zjistil, že žalovaný za toto období vykázal ze své podnikatelské činnosti příjmy ve výši [částka] a výdaje ve výši [částka].

8. Z vyjádření žalobce k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne [datum] a z tabulky otištěné na zadní straně tohoto formuláře soud zjistil, že žalobcem zjištěný čistý měsíční příjem žalovaného činil [částka], čistý měsíční příjem domácnosti částku [částka], přičemž není uvedeno, kolik osob v domácnosti žije, že žalovaný byl podnikatel, že byl svobodný, že bydlel ve vlastním domě či bytě a na nákladech na bydlení se podílel 59,04%, že jeho dosavadní interní splátky činily měsíčně [částka], externí splátky činily měsíčně [částka], že neměl žádné ostatní výdaje a požadoval úvěr ve výši [částka]. Ze strany žalobce mu byl schválen úvěr ve výši [částka] s výslednou měsíční splátkou [částka]. Z přílohy připojené k tomuto dokumentu soud zjistil, že žalovaný měl závazky u několika subjektů a celková výše všech interních i externích splátek činí celkem [částka].

9. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce je zapsán v obchodním rejstříku od [datum] a předmětem jeho podnikání je především bankovní a investiční činnost.

10. Z důkazu printscreen soud žádné významné skutečnosti pro toto řízení nezjistil, jelikož údaje tam uvedené by měly vyplývat z dokumentů, které byly soudu předloženy k důkazům a z nichž učinil výše uvedená zjištění.

11. Z dokumentu označeného jako Platební historie smlouvy [číslo] z výpisu z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] ze dne [datum] soud zjistil, že úvěr byl žalovanému poskytnut dne [datum] ve výši [částka] z úvěrového účtu [číslo] jak probíhalo splácení a předepisování úhrad, a že poslední splátku zaplatil žalovaný dne [datum] ve výši [částka], a že žalobce smlouvu ukončil dne [datum] a eviduje na tomto účtu dluh žalovaného ve výši [částka]. Z uvedeného výpisu z běžného účtu žalovaného soud dále zjistil, že žalovaný na tomto účtu byl ke dni [datum] záporný zůstatek, a to ve výši - [částka].

12. Z Oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce oznámil žalovanému, že v důsledku opakovaného porušování smluvních podmínek banka prohlásila úvěr na částku [částka] za splatný ke dni [datum] a sdělila mu, že k tomuto dni činila celková dlužná částka [částka], z toho nesplacená jistina úvěru činila [částka], smluvní úrok ke dni prohlášení okamžité splátky částku [částka], úroky z prodlení ke dni prohlášení částku [částka], dlužné měsíční poplatky za vedení úvěrového účtu a dlužné náklady upomínání částku [částka] a náklady upomínání částku [částka], že dlužná částka byla splatná nejpozději do [datum]. Zesplatňující dopis ze dne [datum] zaslal žalobce žalovanému na adresu [adresa], jak bylo zjištěno z poštovního podacího archu, zároveň s dalšími třemi písemnostmi.

13. Ze Sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platný od [datum], Část spotřebitelské splátkové úvěry soud zjistil, že žalovanému byly účtovány poplatky za vedení úvěru v souladu s tímto sazebníkem.

14. Z Výpisu z úvěrového účtu č. [bankovní účet], číslo výpisu [rok], výpis ze dne [datum] soud zjistil, že je veden žalobcem pro žalovaného coby majitele účtu a že konečný zůstatek účtu činil [částka] a odpovídal výši jistiny úvěru po splatnosti, že splatný úrok smluvní činil [částka], splatný úrok z prodlení z jistiny činil [částka], splatný úrok z prodlení z úroků činil [částka] a splatné poplatky, pojištění, pokuty činily [částka], celkem [částka].

15. Z listiny označené Oznámení o právním zastoupení, Výzva k úhradě dluhu ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši [částka] s příslušenstvím. Výzva byla žalovanému téhož dne zaslána na adresu uvedenou ve smlouvě ([ulice a číslo], [obec]), jak soud zjistil z poštovního podacího archu ze dne [datum].

16. Z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 16C 68/2022 soud zjistil, že tímto návrhem se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení dlužné částky ve výši [částka] s příslušenstvím, a to na základě smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalobcem a žalovaným.

17. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 16 C 66/2022 soud zjistil, že v rámci označeného řízení je projednáván nárok žalobce vůči žalovanému na zaplacení peněžní částky na základě smlouvy o úvěru uzavřené mezi nimi dne [datum] [číslo].

18. Z rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 9. 6. 2022, č. j. 8C 48/2022-86, který nabyl právní moci dne [datum], soud zjistil, že tímto rozhodnutím bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku [částka], s příslušenstvím (výrok I.) a na náhradě nákladů řízení částku [částka] (výrok II.), a to na základě Smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet [číslo] uzavřené mezi žalobcem a žalovaným dne [datum].

19. Z rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 9. 6. 2022, č. j. 8C 49/2022-83, který nabyl právní moci dne [datum], soud zjistil, že tímto rozhodnutím bylo žalovanému uloženo zaplatit žalobci částku [částka], s příslušenstvím (výrok I.) a na náhradě nákladů řízení částku [částka] (výrok II.), a to na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a žalovaným.

20. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě je předmětem řízení nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení sjednaného úroku, smluvních pokut, na základě smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do [datum] (dále jen„ ZSÚ“). Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

21. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

22. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

23. Byť v citovaných ustanoveních je až do [datum] neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru v důsledku řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele stanovena jako relativní, tak podle stávající judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo] je soud povinen z moci úřední zkoumat, tedy nikoli pouze na základě námitky žalovaného, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně prověřoval úvěruschopnost žalovaného a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr žalobce, že žalovaný bude schopen řádně splácet sjednaný úvěr.

24. Podle § 2991 odst. 1 OZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 věta první OZ, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

25. Podle § 101 odst. 1 o.s.ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu. Podle odst. 2, nestanoví-li zákon jinak, soud pokračuje v řízení, i když jsou účastníci nečinní. Podle odst. 3, nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Podle § 120 odst. 1 o.s.ř. účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle § 122 odst. 1 o.s.ř. dokazování provádí soud při jednání.

26. Na základě zjištěného skutkového stavu a citovaných ustanovení právních předpisů soud nemá za prokázané, že se žalobce řádně zabýval úvěruschopností žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZSÚ, jelikož vůbec neprokázal, že by ověřoval výdaje žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, jelikož pouze prohlášení samotného žalovaného, obecné statistické údaje a daňové přiznání soud za takové spolehlivé, dostatečné a přiměřené informace nepovažuje, a ani z žalobcem předložených listin, taková skutečnost nevyplývá. Navíc je zřejmé, že daňovým přiznáním dokládané příjmy a výdaje se týkaly roku [rok], a tedy již nebyly v lednu [rok] aktuální, a zároveň z tohoto dokumentu nelze rozhodně dovodit čistý měsíční příjem žalovaného [částka]. To by čistý roční příjem žalovaného musel činit [částka], avšak jím vykazované celkové příjmy (bez odečtu výdajů) činí pouze [částka]. Naopak čistý měsíční příjem žalovaného vyplývající z tohoto přiznání se pohybuje kolem [částka]. Zároveň z běžného účtu, který pro žalovaného vedl v době poskytnutí předmětného úvěru sám žalobce, vyplývá, že žalovaný měl na počátku měsíce ledna [rok], tedy měsíce, kdy mu byl poskytnut předmětný úvěr, záporný zůstatek na tomto účtu, a to - [částka], a už sama tato skutečnost vzbuzuje pochybnosti o schopnosti žalovaného splácet jakýkoliv úvěr. Zároveň z přehledu výše uvedených řízení vedených u zdejšího soudu vyplývá, že v době uzavření předmětné úvěrové smlouvy měl žalovaný vůči žalobci několik nesplacených a splatných závazků z předchozích úvěrových smluv, které vždy měly být poskytnuty na jeho běžný účet a čerpány žalobcem z jeho běžného účtu, což vzbuzuje na straně soudu otázku, zda skutečně šlo v každém jednotlivém případě uzavření úvěrové smlouvy o poskytnutí peněžních prostředků žalovanému tak, jak má na mysli zákon, nebo naopak šlo o netransparentní navyšování zisku žalobce z původní smlouvy poskytováním peněžních prostředků, které pokryly částečně dluhy z původních úvěrů, avšak byly sjednávány další nové úroky a sankce. S ohledem na tyto závěry soud považuje předmětnou smlouvu za sjednanou neplatně. Jelikož však v řízení bylo prokázáno, že žalobce žalovanému na základě této neplatné smlouvy poskytl dne [datum] částku [částka], z které žalovaný vrátil pouze [částka], má soud za to, že žalovaný je povinen žalobci vrátit zbytek zapůjčené a nesplacené částky, tedy [částka]. Soud proto žalobě ohledně této částky vyhověl. Zároveň žalobci přiznal z této částky úroky z prodlení, a to od [datum], což je den následující po doručení žaloby žalovanému, jelikož v řízení nebylo prokázáno, že by se do dispoziční sféry žalovaného před tímto dnem dostala jakákoli výzva žalobce k úhradě žalované částky. Úroky z prodlení soud přiznal žalobci v jím požadované sazbě 10 % ročně, neboť tato sazba je nižší než zákonná sazba platná k uvedenému dni.

27. Jak je patrné z výše uvedeného, další nároky žalobce opírající se o znění předmětné smlouvy o úvěru (úroky, smluvní pokuta) jsou s ohledem na neplatnost této smlouvy nedůvodné. Proto soud žalobu ve zbývajícím rozsahu výrokem II. tohoto rozsudku zamítl.

28. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce požadoval ke dni rozhodování soudu částku [částka], dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení, jehož výše za období od [datum] do dne rozhodnutí soudu činila [částka], celkem tedy ke dni rozhodování soudu [částka]. Oprávněným byl shledán jeho nárok ke dni rozhodování soudu ve výši [částka] a co do zákonného úroku z prodlení, jehož výše za období od [datum] ke dni rozhodnutí soudu činila [částka], celkem tedy ke dni rozhodování soudu [částka]. Žalobce byl úspěšný co do částky [částka]. Neúspěch pak zaznamenal co do částky [částka], ohledně které byla žaloba zamítnuta. Z toho vyplývá, že žalobce měl v tomto řízení úspěch 67,66 % a neúspěch v rozsahu 32,34 %. Z takto stanoveného poměru soud odečtením poměru úspěchu od neúspěchu dovodil povinnost žalovaného nahradit žalobci 35,32 % mu vzniklých nákladů řízení. Výši odměny za zastupování advokátem stanovil soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ a.t.“). Náklady žalobce sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 odst. 5 a. t. z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění a účast na jednání soudu dne [datum]) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., v celkové částce [částka]. Tato částka spolu s náhradou za 21% daň z přidané hodnoty z částky [částka] ve výši [částka] činí částku [částka], která se zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka] podle položky 2 bodu 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění, činí celkem částku [částka]. S ohledem na částečný úspěch žalobce mu soud přiznal k tíži žalovaného celkem [částka]. Náhradu nákladů cestovného žalobce nepožadoval a výslovně se jí vzdal z důvodu, že tyto náklady uplatnil již ve věci sp. zn. 16C 66/2022, v níž se jednání konalo tentýž den.