16 C 81/2025

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení částky Anonymizováno.Anonymizováno Kč s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky částka, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 7,75 % ročně, úroku 21 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částky částka, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 7,5 % ročně a úroku 21 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku a) částka, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 7,75 % ročně a úrok 21 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a b) částku částka, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši částka, kapitalizovaný úrok ve výši částka, úrok z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 7,5 % ročně a úrok 21 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

2. První nárok požadovaný pod písmenem a) žalobce odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba, smlouvu o půjčce č. hodnota, na základě které jmenovaná společnost poskytla žalovanému částku částka a žalovaný se zavázal vedle vrácení poskytnuté částky zaplatit jmenované společnosti částku částka, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po částka, přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena na datum. Žalovaný však své povinnosti ze smlouvy řádně neplnil, na uvedenou smlouvu zaplatil pouze částku částka. Žalobce tak požaduje částku částka jako dlužnou jistinu a částku částka jako dlužný poplatek. Pohledávka jmenované společnosti vůči žalovanému z uvedené smlouvy byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek dne datum.

3. Druhý nárok požadovaný pod písmenem b) žalobce odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba, smlouvu o půjčce č. hodnota, na základě které jmenovaná společnost poskytla žalovanému částku částka a žalovaný se zavázal vedle vrácení poskytnuté částky zaplatit jmenované společnosti částku částka, a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po částka, přičemž splatnost poslední splátky byla stanovena na datum. Žalovaný však své povinnosti ze smlouvy řádně neplnil, na uvedenou smlouvu zaplatil pouze částku částka. Žalobce tak požaduje částku částka jako dlužnou jistinu a částku částka jako dlužný poplatek. Pohledávka jmenované společnosti vůči žalovanému z uvedené smlouvy byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek dne datum.

4. Soud považuje žalobu za doručenou žalovanému v souladu s ustanoveními § 49 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“). Žalovaný se po celou dobu řízení k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, k němuž se žádný z účastníků nedostavil a pouze žalobce svou nepřítomnost omluvil. Soud tedy v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř. věc projednal a ve věci provedl dokazování a na jeho základě dospěl k následujícím zjištěním.

5. Dne datum uzavřeli společnost právnická osoba a žalovaný smlouvu o půjčce č. hodnota, na základě které poskytla jmenovaná společnost žalovanému částku částka v hotovosti (zjištěno z uvedené smlouvy). Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalovaný zaplatí jmenované společnosti vedle poskytnuté částky ještě poplatek ve výši částka, a to v 60 týdenních splátkách po částka (částka měsíčně), se splatností první splátky 7. kalendářní den od uzavření smlouvy (zjištěno z uvedené smlouvy). Žalovaný dne datum jmenované společnosti sdělil, že jeho čistý příjem činí částka měsíčně a další příjmy domácnosti činí částka měsíčně, že žije v nájemním bydlení a měsíčně platí za nájem částka, že výdaje na domácnost činí částka měsíčně a že je OSVČ, což soud zjistil ze zákaznické karty datované dnem datum. Z uvedené karty dále soud zjistil, že příjmy žalovaného nebyly nijak ověřovány a že poskytovatelem půjčky byly žalovaným sdělené údaje ověřovány pouze na základě občanského průkazu, živnostenského listu a SIPO. Jmenovaná společnost postoupila pohledávku vůči žalovanému z uvedené smlouvy žalobci dne datum a oznámila to žalovanému (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího lístku). Před podáním žaloby žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě žalované pohledávky (zjištěno z výzvy a z podacího lístku).

6. Dne datum uzavřeli společnost právnická osoba a žalovaný smlouvu o půjčce č. hodnota, na základě které poskytla jmenovaná společnost žalovanému částku částka v hotovosti (zjištěno z uvedené smlouvy). Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalovaný zaplatí jmenované společnosti vedle poskytnuté částky ještě poplatek ve výši částka, a to v 59 týdenních splátkách po částka (částka měsíčně) a jednou splátkou ve výši částka, se splatností první splátky 7. kalendářní den od uzavření smlouvy (zjištěno z uvedené smlouvy). Žalovaný dne datum jmenované společnosti sdělil, že jeho čistý příjem činí částka měsíčně, že žije v nájemním bydlení a měsíčně platí za nájem částka, že výdaje na domácnost činí právnická osoba Kč měsíčně, výdaje na telefon činí částka měsíčně, splátky půjček činí částka měsíčně a že je OSVČ, což soud zjistil ze zákaznické karty datované dnem datum. Z uvedené karty dále soud zjistil, že příjmy žalovaného nebyly nijak ověřovány a že poskytovatelem půjčky byly žalovaným sdělené údaje ověřovány pouze na základě občanského průkazu, živnostenského listu a nájemní smlouvy. Jmenovaná společnost postoupila pohledávku vůči žalovanému z uvedené smlouvy žalobci dne datum a oznámila to žalovanému (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího lístku). Před podáním žaloby žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě žalované pohledávky (zjištěno z výzvy a z podacího lístku).

7. Dle obchodního rejstříku společnost právnická osoba existuje od datum a žalobce existuje od datum.

8. Z dalších provedených důkazů soud již žádné další relevantní skutečnosti pro toto řízení nezjistil.

9. Předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smluv o půjčce, uzavřených podle § 657 a § 658 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do datum, (dále jen „OZ“), které byly sjednány jako spotřebitelské úvěry ve smyslu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „ZSÚ“). Podle § 657 OZ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 OZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 517 odst. 1 OZ dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle § 517 odst. 2 OZ, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Podle § 524 odst. 1 OZ věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. Podle odst. 2 s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená. Podobně to platí i za účinnosti nového občanského zákoníku – zákona č. 89/2012 Sb. od datum, podle jehož ustanovení § 1879 věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Podle § 9 odst. 1 ZSÚ ve znění účinném od datum do datum věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

11. Soud tedy posoudil v řízení učiněná zjištění s ohledem na citované ustanovení § 9 ZSÚ a dospěl k závěru, že žalobce neprokázal, že poskytovatel úvěru s odbornou péčí posuzoval schopnost žalovaného řádně splácet oba předmětné spotřebitelské úvěry, jelikož v žádném z uvedených případů poskytovatel úvěrů vůbec nijak neověřoval příjmy žalovaného. Zároveň soudu nebyly předloženy ani žádné dokumenty, na základě nichž poskytovatel úvěru ověřoval výdaje žalovaného. Byť je soudu znám názor Krajského soudu v adresa vyjádřený dne datum v jeho rozsudku č. j. spisová značka o tom, že k závěru soudu o tom, že poskytovatel spotřebitelského úvěru přezkoumal řádně s odbornou péčí úvěruschopnost žalovaného, postačuje, že vycházel z listin, které měl k dispozici ke dni sepsání smlouvy a které jsou uvedeny v zákaznické kartě, a že pravdivost údajů potvrdil sám žalovaný svým podpisem v zákaznické kartě, tak zdejší soud se tímto závěrem neztotožňuje. V každém řízení je totiž soud povinen hodnotit provedené důkazy podle své úvahy, a to jednotlivě a všechny v jejich vzájemné souvislosti. Pokud soudu nejsou předloženy dokumenty, z nichž poskytovatel spotřebitelského úvěru ověřoval příjmy a výdaje žadatele o úvěr, a ani nejsou navrženy žádné důkazy na prokázání pravdivosti údajů o příjmech a výdajích žalovaného uvedených v zákaznické kartě, a soudu je z vlastní soudní praxe známo, že poskytovatelé spotřebitelských úvěrů poskytují úvěr i přes to, že jim jsou předloženy například 3 a více výpisů z bankovního účtu žadatele o úvěr, z nichž vyplývá, že žadatel o úvěr má dlouhodobě na účtu každý měsíc záporný zůstatek, a tudíž je evidentní, že volné zdroje nemá. Soud proto pouze na základě údajů uvedených v zákaznické kartě bez předložení dalších důkazů, navíc za situace, že příjmy žalovaného nebyly při uzavírání předmětných smluv nijak ověřovány, nemůže dospět k závěru, že úvěruschopnost žalovaného byla poskytovatelem půjček řádně posouzena s odbornou pečlivostí. To by dle názoru soudu bylo i v rozporu s účelem a smyslem citovaného ustanovení § 9 ZSÚ a jej posléze nahrazujících ustanovení § 86 a § 87 nového zákona o spotřebitelském úvěru, které zákonodárce přijal právě na ochranu spotřebitelů, jako slabší strany, tak jak byl vyložen i v judikatuře Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C-679/18. Soud proto považuje obě předmětné smlouvy za neplatně uzavřené, byť v době uzavření předmětných smluv zákon ZSÚ výslovně neuváděl tento následek porušení uvedené povinnosti poskytovatele úvěru. Nicméně soud má za to, že lze použít závěry Soudního dvora Evropské unie vyjádřené v rozsudku ze dne datum ve věci C-449/13 o tom, že i za této situace je třeba postupovat podle směrnice EU 2008/48/ES.

12. S ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů a výše uvedené právní závěry soud posoudil učiněná skutková zjištění a má za prokázané, že dne datum společnost právnická osoba jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli smlouvu o půjčce č. hodnota, na základě které jmenovaná společnost poskytla žalovanému tentýž den částku částka. Jelikož soud dospěl k závěru, že tato smlouva o půjčce je neplatná, protože jmenovaná společnost jako poskytovatel spotřebitelského úvěru řádně neposoudila, že žalovaný bude schopen po dobu 60 týdnů, tj. po dobu 15 měsíců, platit měsíčně částku částka, byl žalovaný povinen na uvedenou smlouvu zaplatit pouze jistinu, což je částka. Vzhledem k tomu, že žalobce uvedl, že žalovaný na uvedenou smlouvu uhradil částka, je zjevné, že zaplatil o částka více, než byl povinen.

13. Dále má soud za prokázané, že dne datum jmenovaná společnost a žalovaný uzavřeli smlouvu o půjčce č. hodnota, na základě které jmenovaná poskytla tentýž den žalovanému částku částka. Jelikož soud dospěl k závěru, že i tato smlouva o půjčce je neplatná, protože ani v tomto případě jmenovaná společnost jako poskytovatel spotřebitelského úvěru řádně neposoudila, že žalovaný bude schopen po dobu 60 týdnů, tj. po dobu 15 měsíců, platit měsíčně částku částka, byl žalovaný povinen na uvedenou smlouvu zaplatit pouze jistinu, což je částka. Vzhledem k tomu, že žalobce uvedl, že žalovaný na uvedenou smlouvu uhradil částka, a dále vzhledem k tomu, že soud zjistil, jak je výše uvedeno, že žalovaný na předchozí smlouvu uzavřenou se stejným věřitelem zaplatil o částka více, což dohromady činí částka, má soud za to, že žalovaný i na tuto smlouvu ze dne datum uhradil vše, co uhradit měl.

14. S ohledem na výše uvedené závěry soudu o tom, že žalovaný na obě předmětné smlouvy uhradil vše, co byl povinen uhradit, soud žalobu zamítl v celém rozsahu jako nedůvodnou. (výrok I.)

15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož soud přizná náhradu nákladů řízení tomu z účastníků, který byl ve věci úspěšný, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Plně úspěšným v tomto řízení byl žalovaný, avšak jelikož mu žádné náklady nevznikly, soud žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal. (výrok II.) Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.