16 C 9/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr Marií Indriškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 6.504 Kč s příslušenstvím,

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 6.504 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 584,15 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.464,18 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 4.207,59 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně a úroku 10,03 % ročně z částky 4.207,59 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu - podanou u zdejšího soudu dne 27. 11. 2020, po částečných zpětvzetích této žaloby, pro které bylo řízení částečné zastaveno usneseními zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [anonymizována dvě slova] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], se žalobce po žalovaném domáhá zaplacení částky 6.504 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 584,15 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1464,18 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 4.207,59 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení ve výši 8,5 % a úroku 10,03 % ročně z částky 4.207,59 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, a to na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 19. 9. 2014, kterou uzavřeli společnost [právnická osoba], [IČO], a žalovaný. Žalobce uvedl, že na základě uvedené smlouvy poskytla jmenovaná společnost žalovanému peněžní prostředky ve výši 16.000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal vedle vrácení poskytnuté částky zaplatit jmenované společnosti částku 13.054 Kč (dále jen„ poplatek“), jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1.659 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 10,03 % ročně sjednanou v [číslo listu] smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1.875 Kč a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 9.520 Kč, a to v hotovosti ve 100 týdenních (sedmidenních) splátkách po 291 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 19. 8. 2016. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Marným uplynutím týdenní (sedmidenní) lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdce žalobce měl tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Po tomto datu bylo žalovaným na předmětnou pohledávku ještě částečně hrazeno. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 4. 6. 2018. Žalovaný uhradil celkem částku 22.550 Kč. Ke dni 23. 7. 2018 činila dlužná jistina 4.207,59 Kč a dlužný poplatek částku 2.296,41 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla ze strany žalovaného řádně v plné výši uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 4.207,59 Kč dále úrokem ve výši 10,03 % ročně sjednané v [anonymizováno] Smluvních podmínek, a to od 20. 8. 2016, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru (tzn. pro úhradu celého úvěru), do zaplacení. Jmenovaná společnost měla v souladu s [anonymizováno] smluvních podmínek současně právo požadovat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 žalobci jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 20. 1. 2020. Ke dni postoupení 20. 1. 2020 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaným částku 6.504 Kč. Její příslušenství pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu této žaloby nebylo žalovaným na předmětnou pohledávku žalobce uhrazeno ničeho. Žalobce tedy požaduje po žalovaném částku dlužnou jistinu ve výši 4.207,59 Kč a poplatek ve výši 2.296,41 Kč, kapitalizované úroky ve výši 1.464,18 Kč, kapitalizovaných zákonné úroky z prodlení ve výši 584,15 Kč, úroky ve výši 10,03 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4.207,59 Kč od 21.1.2020 do zaplacení a úroky z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 4.207,59 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaný namítl promlčení pohledávky a navrhl žalobu zamítnout v celém rozsahu. Vzhledem k tomu, že se nevyjádřil k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s takovým postupem již při podání žaloby souhlasil a na soudem zaslanou výzvu rovněž nereagoval, soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě obsahu spisu a žalobcem předložených důkazů.

3. Z předložené kopie smlouvy o zápůjčce [číslo] datované dnem 19. 9. 2014 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] a žalovaný, že jmenovaná společnost poskytla žalovanému tentýž den částku 16.000 Kč v hotovosti jako zápůjčku, a žalovaný se zavázal vrátit jmenované společnosti tuto částku a zároveň zaplatit částku 13.054 Kč jako poplatek za zápůjčku, skládající se z úroku ve výši 1.659 Kč, z poplatku za administrativní činnost ve výši 1.875 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 9.520 Kč, v 99 týdenních splátkách po 291 Kč a jednou splátkou ve výši 245 Kč s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období, a to vždy do rukou osoby uvedené v [anonymizováno] smluvních podmínek, tedy poslední splátku uhradí do 19. 8. 2016. Tato ujednání se nacházejí na první straně smlouvy a obě strany smlouvy se pod tato ujednání podepsaly. Dále se na této první straně smlouvy nachází text pro případ varianty, že si zákazník nezvolí hotovostní inkaso splátek, tedy pro případ bezhotovostního režimu, a z tohoto textu vyplývá, že v takovém případě, by zákazník obdržel částku půjčky bezhotovostně na osobní bankovní účet do 13 kalendářních dnů od podpisu smlouvy. Žádná další ujednání o dalších poplatcích či o dalším úroku na této straně uvedena nejsou. Další podpis žalovaného se nachází na straně, na níž jsou uvedena pouze ustanovení týkající se ochrany osobních údajů žalovaného. Na dalších dvou předložených stranách se nacházejí smluvní podmínky o 24 článcích, které však nejsou nikým podepsány a nelze ani zjistit zda se týkají této konkrétní smlouvy. V článku [anonymizováno] těchto smluvních podmínek je uvedeno, že výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a že výše výpůjční úrokové sazby pro různé případy závislé na počtu splátek a variantách zápůjčky jsou různé a je uvedeno, že v případě že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 45 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 20,11% p. a., pro variantu S2 zápůjčky 14,37 % p.a. a pro variantu S3 zápůjčky 10,40% p.a., v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 60 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 19,98% p.a., pro variantu S2 zápůjčky 14,33 % p.a., pro variantu S3 zápůjčky 10,41 %, v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky ve 100 splátkách, činí výše výpůjční úrokové sazby 19 % p.a., pro variantu S2 zápůjčky 13,72% p.a. a pro variantu S3 zápůjčky 10,03% p.a. Z předložené kopie smlouvy však soud zjistil, že označení S2 a S3 jsou uvedeny v kolonce„ pro interní účely“ a v této konkrétní smlouvě je zaškrtnuta varianta„ S3“, a varianta„ REF“, která v článku 4 vůbec uvedená není, a„ 100“. V článku [anonymizováno] je uvedeno, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku včas, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky.

4. Soudu je z úřední činnosti známo, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], je právnickou osobou, jejímž předmětem činnosti bylo a je mimo jiné poskytování půjček, a tato společnost není bankou. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne 16. 5. 2005.

5. Z kopie smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020, z přílohy této smlouvy, z oznámení o postoupení pohledávek z téhož dne adresovaného žalovanému a z poštovního podacího lístku ze dne 14. 2. 2020 soud zjistil, že pohledávky věřitele [právnická osoba] z uvedené smlouvy o zápůjčce byla postoupena žalobci. Z výzvy datované dnem 23. 4. 2020 a z podacího lístku ze dne 24. 4. 2020 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalovaných pohledávek.

6. Z přehledu zaplacených splátek (tabulka umoření) předloženého žalobcem soud zjistil, že ke dni 19. 8. 2016 bylo uhrazeno na uvedenou smlouvu 9.850 Kč, a poté ve splátkách 12.700 Kč.

7. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení je žalobci postoupený nárok zapůjčitele vůči vydlužiteli vyplývající ze smlouvy o zápůjčce uzavřené podle ustanovení §2390 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“), a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru.

8. Podle § 2390 OZ přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst.1 OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

9. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle OZ.

10. Podle § 1879 OZ věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému. Podle § 1880 odst. 1, s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.

11. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace stanovené v příloze č. 3 k tomuto zákonu uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Je-li část smlouvy určena odkazem na obecné podmínky, musí připojit věřitel ke smlouvě jen takovou část obchodních podmínek, která se týká uzavírané smlouvy. Použitá velikost písma nesmí být menší než ve smlouvě.

12. Podle § 551 až § 554 OZ právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží.

13. Podle § 576 OZ, týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

14. Podle § 588 OZ soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Na základě zjištěných skutečností a citovaných ustanovení právních předpisů má soud za prokázané, že původní věřitel [právnická osoba] na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] poskytl žalovanému dne 19. 9. 2014 částku 16.000 Kč za úrok 1.659 Kč a žalovaný měl poskytnutou částku i s uvedeným úrokem (celkem tedy 17.659 Kč) jmenované společnosti zaplatit ve 100 týdenních splátkách do 19. 8. 2016. Dle žalobcem předloženého přehledu splátek žalovaný ke dni splatnosti uvedené zápůjčky, tj. 19. 8. 2016, zaplatil žalobci částku 9.850 Kč. Od následujícího dne byl tedy žalovaný v prodlení s částkou 7.809 Kč. Ke dni 21. 1. 2021 celková zaplacená částka na uvedenou zápůjčku dle tvrzení žalobce a předloženého přehledu splátek činila 22.550 Kč, z čehož vyplývá, že po splatnosti zápůjčky žalovaný zaplatil částku 12.700 Kč. I v případě, že by celý zbývající nedoplatek uvedené zápůjčky ve výši 7.809 Kč (17.659 Kč – 9.850 Kč), byl uhrazen najednou až dne 21. 1. 2020, měl by žalobce nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 7.809 Kč za dobu od 20. 8. 2016 do 21. 1. 2020, vypočtený sazbou 8,05 % ročně, v kapitalizované výši 2.152,80 Kč. Tento úrok z prodlení by tak plně uhrazen zbývající částkou 4.981 Kč, což je rozdíl mezi částkou 22.550 Kč, kterou žalovaný celkově žalobci na uvedenou smlouvu uhradil, a částkou 17.659 Kč, kterou uhradit měl. Soud má tedy za to, že žalovaný veškeré své platné závazky z uvedené smlouvy zaplatil, neboť vrátil půjčenou částku, zaplatil sjednaný úrok a rovněž vzniklý úrok z prodlení.

16. Pokud se jedná o sjednaný poplatek za administrativní činnost, pak ten soud považuje za sjednaný v rozporu se zákonem, jelikož podle § 2392 odst. 1 OZ při peněžité zápůjčce je možno jako odměnu za půjčení peněz sjednat pouze úroky. Ze smlouvy není zřejmé, jaké náklady ve výši 1.875 Kč věřiteli uzavřením smlouvy a poskytnutím částky vznikly, přičemž tyto náklady jsou vyšší než sjednaný úrok. Soud tedy nenachází jiné vysvětlení, než to, že tímto poplatkem věřitel netransparentně navyšuje svou odměnu za poskytnutí peněz, kterou by měl být úrok. Soud tedy toto ujednání považuje za neplatné.

17. Co se týká poplatku za inkaso splátek v hotovosti, který by bylo možno považovat za náhradu nákladů zapůjčitele souvisejících s tímto inkasem, pak soud má za to, že tento poplatek byl sjednán v rozporu s dobrými mravy, a to z důvodu nemožnosti volby jiné varianty splátek, pokud žalovaný chtěl obdržet půjčovanou částku ihned, přičemž právě okamžité poskytnutí půjčky je primárním důvodem uzavírání podobných smluv spotřebitelů s nebankovními subjekty, což je evidentní i z této smlouvy, kdy žalovaný zvolil variantu, kdy mu byla půjčovaná částka poskytnuta ihned při podpisu smlouvy. Jak vyplývá z textu smlouvy, pokud by žalovaný chtěl splácet zápůjčku formou bezhotovostní, pak by požadovanou částku v obou případech obdržel do 13 dnů od podepsání smlouvy (tedy s celkem velkou časovou prodlevou) na svůj účet, přičemž neexistuje žádný racionální důvod, proč by žalovanému nemohla být půjčovaná částka poskytnuta v hotovosti ihned i v takovém případě. Soud má proto za to, že tímto způsobem věřitel opět pouze navyšuje svou odměnu za poskytnutí peněz, ačkoli to tak neoznačuje. Z těchto důvodů ujednání o uvedeném poplatku soud považuje za neplatné.

18. Ujednání o ročním úroku ve výši 10,03 % ročně z půjčených částek, který žalobce požadoval s odkazem na článek [anonymizováno] smluvních podmínek, soud považuje za zdánlivé právní jednání ve smyslu § 553 odst. 1 OZ, jelikož ani výkladem nelze zjistit, že by takový úrok byl sjednán, a to proto, že z ujednání nacházejících se vždy na první straně uvedených smluv, s nimiž byl žalovaný zcela jistě seznámen, jelikož se pod tato ujednání podepsal, vyplývá, že úrok za půjčku byl sjednán vždy pevnou částkou, a to 1.659 Kč. Nic dalšího o tom, že tento úrok je vypočten sazbou 10,03 % ročně a že se týká pouze období, ve kterém má být zápůjčka splacena, a že poté bude nesplacená částka nadále úročena sazbou 10,03 % ročně, ve smlouvě na podepsaných stranách uvedeno není. Dle názoru soudu je ujednání o úroku, tj. ceně za poskytnutou půjčku, základním ujednáním smlouvy o půjčce, jelikož jiná odměna či poplatek, jak již bylo výše uvedeno, není přípustná, a mělo by tedy být obsaženo jasně v samotné smlouvě, tedy v ujednáních podepsaných žalovaným. Pokud tomu tak není a ve smlouvě ve formulářové podobě, kterou celou připravil právě poskytovatel půjčky, je nejprve uvedena jako úrok pevná částka bez jakýchkoli dalších odkazů, a další ujednání o úroku jsou obsažena až v obsáhlých a nepřehledných podmínkách smlouvy, které žalovaným jako příjemcem půjčky podepsány nejsou, a navíc se týkají různých variant smluv, je tento další úrok sjednán neurčitě a nesrozumitelně, nemůže k takovému ujednání soud přihlížet a takový úrok nemůže žalobci přiznat.

19. S ohledem na uvedené závěry soud považuje uplatněný nárok žalobce za neoprávněný a tedy žalobu za nedůvodnou, proto ji v celém rozsahu zamítl. S ohledem na uvedené závěry o neoprávněnosti nároku žalobce se soud již z důvodu nadbytečnosti nezabýval námitkou žalovaného o promlčení tohoto nároku.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji žalovanému, jelikož tento byl plně úspěšný. Žalovaný má právo na náhradu paušálních nákladů účastníka nezastoupeného advokátem podle § 151 odst.3 o.s.ř. a vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 3 úkony po 300 Kč – odpor, vyjádření ze dne 25. 1. 2021 a vyjádření ze dne 15. 2. 2021 tedy na částku 900 Kč.