16 C 93/2021

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Marií Indriškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 10.000 Kč s příslušenstvím,

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 10.000 Kč, úroku 18,9 % ročně z částky 10.000 Kč od 31. 8. 2020 do 29. 9. 2020, úroku 10 % ročně z částky 10.000 Kč od 14. 11. 2020 do zaplacení, úroku 8,25 % ročně z částky 10.000 Kč od 30. 9. 2020 do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 560,67 Kč od 1. 5. 2020 do 30. 8. 2020, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 23. 12. 2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 10.000 Kč, úroku 18,9 % ročně z částky 10.000 Kč od 31. 8. 2020 do 29. 9. 2020, úroku 10 % ročně z částky 10.000 Kč od 14. 11. 2020 do zaplacení, úroku 8,25 % ročně z částky 10.000 Kč od 30. 9. 2020 do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 560,67 Kč od 1. 5. 2020 do 30. 8. 2020, a v žalobě uvedl následující skutečnosti. Žalobce uzavřel s žalovaným dne 5. 3. 2018 rámcovou smlouvu [číslo] na základě níž byl žalovanému aktivován běžný účet č. [bankovní účet] a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Dne 30. 8. 2019 uzavřel žalovaný s žalobcem dodatek [číslo] k rámcové smlouvě, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši 10.000 Kč smlouva o poskytnutí kontokorentu. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí kontokorentu, bylo mu poskytnutí kontokorentu dne 30. 8. 2019 schváleno a zároveň mu bylo umožněno jeho čerpání na účtu č. [bankovní účet]. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovaným přistoupil žalobce dne 31. 8. 2020 k zesplatnění kontokorentu. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou kontokorentu ve výši 10.000 Kč a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu (kapitalizovaný úrok) do zesplatnění ve výši 560,67 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků, ode dne 1. 5. 2020 naúčtovaných do dne předcházejícímu dni zesplatnění, tedy do dne 30. 8. 2020. Celkový dluh vyplývající ze smlouvy o poskytnutí kontokorentu ke dni podání žaloby činí na jistině 10.000 Kč spolu se smluvním úrokem 18,9 % ročně z částky 10. 000 Kč od 31. 8. 2020 do 29. 9. 2020, spolu se smluvním úrokem 8,25 % ročně z částky 10.000 Kč od 30. 9. 2020 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení z částky 10.000 Kč od 14. 11. 2020 do zaplacení, a toho se žalobce domáhá žalobou.

2. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den 16. 5. 2022, k němuž se žádný z účastníků nedostavil a žádný z nich ani svou nepřítomnost neomluvil. Soud tedy v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“) věc projednal v nepřítomnosti účastníků. U tohoto jednání soud provedl dokazování, z něhož zjistil následující skutečnosti.

3. Žalobce je bankou, existuje od 26. 2. 2010 a pod výše uvedenou obchodní firmou podniká od 3. 6. 2011 (zjištěno z obchodního rejstříku).

4. Soudu byla předložena kopie listiny označené jako rámcová smlouva o úvěru [číslo] datovaná dnem 5. 3. 2018 s kopiemi vlastnoručních podpisů dvou osob, které by měly být podpisy [jméno] [příjmení], [anonymizováno] za žalobce, a žalovaného, coby žadatele o služby žalobce. Ve smlouvě je uvedeno, že na základě ní bude zřízen běžný účet pro žalovaného č. [bankovní účet] a platební karta k tomuto účtu pro žalovaného coby držitele, dále je zde uvedeno uživatelské jméno pro přihlášení do internetového bankovnictví, primární e-mailová adresa a telefonní číslo pro zaslání hesla a autorizačních SMS. Soud však má pochybnosti o tom, jakým způsobem byl tento dokument vyhotoven a jakým způsobem byly kopie vlastnoručních podpisů osob do tohoto dokumentu vloženy, a to jak s ohledem na vizuální podobu těchto podpisů a jejich umístění, ale zejména s ohledem na místo a čas, kdy k podpisům mělo dojít. K vložení jednoho podpisu do dokumentu totiž došlo o 2 minuty později než k vložení druhého podpisu, přičemž jedna osoba měla„ podepsat“ dokument s odstupem těchto 2 minut v [obec] a druhá v [obec]. Uvedení hodin, minut a sekund a různých míst, kde k podpisům mělo dojít, nasvědčuje tomu, že dokument byl vyhotoven elektronicky a nikoli v listinné podobě, a uvedení různých míst podpisů znamená, že každá z podepisujících osob se nacházela na jiném místě, tudíž soudu není jasné, kdo a za jakých okolností dokument podepsal a kdo a jakým způsobem ověřil totožnost osoby žádající o služby žalobce, tedy o založení uvedeného účtu a vystavení uvedené karty. Soud tedy tímto důkazem nemá za prokázané, že to byl skutečně žalovaný, kdo s žalobcem takovou smlouvu uzavřel a kdo získal přístup k uvedenému účtu a do internetového bankovnictví týkajícího se tohoto účtu. Vzhledem k tomu, že se žalobce k jednání bez omluvy nedostavil, a vzhledem k tomu, že dokazování soud provádí při jednání (§ 122 odst. 1 o.s.ř.) a procesní poučení o povinnosti tvrdit a navrhovat důkazy soud poskytuje účastníkům také u jednání (§118b a §119a o.s.ř.), soud nemohl u jednání vyzvat žalobce k doplnění důkazních návrhů na prokázání skutečnosti, že uvedená smlouva byla skutečně uzavřená s žalovaným.

5. Soudu byla žalobcem předložena rovněž kopie dodatku [číslo] k rámcové smlouvě [číslo] o kontokorentu, který měl být s žalovaným uzavřen dne 30. 8. 2019 prostřednictvím mobilního bankovnictví. S ohledem na to, že v tomto dodatku zcela absentuje jakýkoliv podpis žalovaného a že měl být uzavřen v rámci mobilního bankovnictví za použití přístupových údajů uvedených ve výše označené rámcové smlouvě, kdy soud nemá za prokázané, že jí uzavřel žalovaný, nepovažuje soud za prokázané, že by tento dodatek uzavřel žalovaný.

6. Dále žalobce soudu předložil výpis z účtu č. [bankovní účet], který měl být pro žalovaného zřízen výše zmíněnou rámcovou smlouvou, a z tohoto účtu soud zjistil, že všechny odchozí platby se dějí prostřednictvím karty, zřízené na základě uvedené rámcové smlouvy, avšak všechny příchozí platby se dějí jménem [jméno] [celé jméno žalovaného], tedy nikoliv žalovaného.

7. Dále soud provedl dokazování formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, výzvou k zaplacení dluhu, poštovním podacím archem ze 4. 11. 2020, přehledem čerpání a splácení kontokorentu, poštovním podacím archem z 1. 9. 2020, dokumentem označeným odchozí zprávy, výzvou k zaplacení dluhu, podmínkami pro používání kontokorentu, obchodními podmínkami. I po provedení těchto důkazů soud musí konstatovat, že ani při posouzení všech provedených důkazů v jejich vzájemné souvislosti nemá za prokázané, že smlouvu o zřízení běžného účtu – zmíněnou rámcovou smlouvu - uzavřel žalovaný, dále nemá za prokázané, že to byl žalovaný, kdo obdržel kartu k tomuto účtu, prostřednictvím které z něho byly čerpány peněžní prostředky, nemá za prokázané, že to byl žalovaný, kdo s žalobcem uzavřel dodatek [číslo] k rámcové smlouvě - smlouvu o kontokorentu, a nemá za prokázané, že to byl žalovaný, kdo se na úkor žalobce přečerpáním peněžních prostředků na uvedeném účtu obohatil.

8. S ohledem na uvedené závěry soud žalobu v celém rozsahu zamítl z důvodu neunesení důkazního břemene žalobcem.

9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož právo na náhradu nákladů řízení má ten účastník, který byl ve věci plně úspěšný, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Plně úspěšným byl v tomto řízení žalovaný, proto by měl podle citovaného ustanovení právo vůči žalobci na náhradu nákladů řízení. Žalovanému však žádné náklady řízení nevznikly, proto je soud nepřiznal žádnému z účastníků.