17 C 138/2019

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: Denny Balog, narozený dne 23. 12. 2005, bytem 23. dubna 182, 692 01 Pavlov zastoupený zákonnými zástupci Petrou Balogovou Jurigovou, narozenou dne datum , bytem adresa žalovaného, svědkyně, svědka a žalobce a Miroslavem Balogem, narozeným dne datum , bytem adresa svědka zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení , se sídlem adresa o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví,

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku p. [číslo] zahrada, a k pozemku [parcelní číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba (rodinný dům) [adresa], kdy tyto nemovitosti jsou zapsány u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Břeclav na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], [katastrální uzemí] [anonymizováno]. Všechny tyto nemovitosti se přikazují do výlučného vlastnictví žalobce, který je povinen zaplatit žalovanému částku [částka], a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Každý z účastníků je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Břeclavi na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemku p. [číslo] zahrada, a k pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba (rodinný dům) [adresa], kdy tyto nemovitosti jsou zapsány u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Břeclav, na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [obec] u [obec] a jeho vypořádání tak, že tyto nemovitosti budou přikázány do výlučného vlastnictví žalobce, který bude povinen zaplatit žalovanému do 60 dnů od právní moci rozhodnutí soudu přiměřenou náhradu odpovídající hodnotě spoluvlastnického podílu žalovaného. Žalobu odůvodnil zejména tím, že s žalovaným jsou spoluvlastníky výše uvedených nemovitostí, přičemž podíl každého z nich je ideální ½. Žalobce je podílovým spoluvlastníkem předmětných nemovitostí již od roku [rok], kdy nejdříve tyto nemovitosti spoluvlastnil se svojí matkou, paní [jméno] [příjmení]. V roce [rok] došlo k převodu spoluvlastnického podílu o velikosti id. ½ na předmětných nemovitostech [jméno] [příjmení] na jejího vnuka Denny Balog (žalovaného). Předmětné nemovitosti užívají žalobce a žalovaný dlouhodobě společně. Toto soužití rodiny žalobce a rodiny žalovaného je doprovázeno dlouhodobě řadou konfliktů, neboť členové rodiny žalovaného nebyli a nejsou ochotni se s žalobcem jakkoliv dohodnout na rozumném užívání a správě společně obývané budovy. Vzájemné soužití není poklidné a dotyčné rodiny mezi sebou nekomunikují, což přináší celou řadu těžkostí ohledně užívání předmětných nemovitostí a jejich správy. Žalobce se několikrát pokusil o uzavření vzájemné dohody, která by upravila řádnou a spravedlivě vyrovnanou účast obou stran na správě předmětných nemovitostí. Všechny pokusy byly marné a k uzavření dohody nedošlo. Původní spoluvlastník předmětných nemovitostí [jméno] [příjmení] akceptovala pouze vypořádání předmětného spoluvlastnictví formou reálného rozdělení nemovitostí. S tímto způsobem vypořádání nebylo možné ze strany žalobce souhlasit, jelikož reálné rozdělení je neproveditelné už i z tohoto důvodu, že rodinný dům [adresa] je připojen na jednu vodovodní přípojku s jedním vodoměrem a hlavním uzávěrem vody, je vytápěn jedním společným plynovým kotlem, má také jedno odběrné místo elektrické energie a jeden hlavní jistič. Žalobce a původní spoluvlastník se tak nemohli na způsobu řešení formou úplného zrušení a vypořádání jejich vzájemného spoluvlastnictví k nemovitostem dohodnout. Žalobce učinil řadu pokusů vůči rodině žalovaného k tomu, aby mezi nimi došlo ke smírnému vyřešení sporu. Rodina žalovaného však nechce nic řešit a není ochotna se domluvit.

2. Žalovaný s žalobou původně vůbec nesouhlasil. Žaloba byla podle něj podána zcela bezdůvodně, z pouhého rozmaru žalobce, neboť danou situaci týkající se spoluužívání předmětných nemovitostí lze vyřešit vytvořením dvou bytových jednotek, tedy reálným rozdělením nemovitostí. Navrhl, aby žaloba byla zamítnuta. Posléze podáním doručeným soudu dne [datum] navrhl žalovaný, aby podílové spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k předmětným nemovitostem bylo zrušeno a nemovité věci přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného s povinností žalovaného vyplatit žalobci na jeho vypořádání jako přiměřenou náhradu ½ z částky [částka], tj. částku [částka], která vychází ze znaleckého posudku znalce Ing. Jaroslava Bendy, Ph.D. V závěrečném návrhu pak žalobci pro případ přikázání nemovitostí do výlučného vlastnictví žalovaného nabídl jako náhradu částku [částka].

3. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že zástupce žalobce sdělil spoluvlastníku předmětných nemovitostí paní [jméno] [příjmení], že má společně se žalobcem v podílovém spoluvlastnictví předmětné nemovitosti. Žalobce je vlastníkem ideálního spoluvlastnického podílu na těchto nemovitostech o velikosti ½ a [jméno] [příjmení] je vlastníkem ideálního spoluvlastnického podílu na těchto nemovitostech o stejné velikosti ½. Předmětné nemovitosti jsou zčásti bez právního důvodu obývány dcerou paní [příjmení], tedy sestrou žalobce a její rodinou, část předmětných nemovitostí užívá žalobce. Mezi žalobcem a rodinou žalovaného dochází ke vzniku řady konfliktů, které jsou vyvolány z příčin na straně rodiny žalovaného, neboť ta není ochotna se se žalobcem dohodnout na rozumném užívání či správě společně obývané nemovitosti. Svár mezi rodinou žalobce a rodinou žalovaného spočívá především v tom, že rodina žalovaného se dobrovolně nepodílí společně se žalobcem na úhradách společných nákladů spojených s užíváním předmětných nemovitostí. Ani ze strany paní [příjmení], jako druhého podílového spoluvlastníka nemovitosti, nejsou tyto náklady náležitě hrazeny. Protože nevhodným chování rodiny žalovaného dochází k narušování poklidného výkonu vlastnického práva žalobce, trvá žalobce na zrušení vzájemného podílového spoluvlastnictví k nemovitostem. Navrhl, že by se žalobce stal výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí, za což by [jméno] [příjmení] vyplatil na její vypořádací podíl částku odpovídající velikosti jejího spoluvlastnického podílu k nemovitostem, tj. částku [částka]. V závěru vyzval [jméno] [příjmení] k reakci na uvedený návrh dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení výzvy. Z poštovní dodejky soud zjistil, že výzvu ze dne [datum] si [jméno] [příjmení] osobně převzala dne [datum].

4. Z protokolu o jednání ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že dne [datum] se konalo u zdejšího soudu jednání o soudní úpravu poměrů spoluvlastníků, jehož účastníky byli na straně žalující [celé jméno žalobce] a na straně žalované nezletilý Denny Balog, zastoupený zákonnou zástupkyní matkou Petrou Balogovou Jurigovou. Z protokolu soud mimo jiné zjistil, že žalovaný vzal zpět svoji žalobu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], kterou se domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, neboť se změnily jeho potřeby. Původně Denny Balog nepotřeboval v předmětné nemovitosti užívat, neboť jeho matka měla přislíbený pozemek v [obec], na němž mohla stavět. Tato možnost však již není reálná, proto potřebuje v předmětném domě bydlet. Při jednání strany uvedly, že by existoval prostor pro uzavření smíru, kterým by se výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí stal [celé jméno žalobce], který by vyplatil Denny Balogovi částku [částka], přičemž by bylo sjednáno pro Dennyho Baloga a jeho rodinu časově omezené právo bydlení, než si pořídí z vyplacených prostředků bydlení vlastní.

5. Z návrhu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne [datum] soud zjistil, že byl podán žalobcem Denny Balog, narozeným [datum], bytem [adresa] [anonymizována dvě slova], zastoupeným advokátem [údaje o zástupci] pro [územní celek] a k. ú. [obec] u [obec] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Břeclav. Žalobce a žalovaný užívají nemovitosti společně, zahrada je užívána výlučně žalovaným. Soužití žalobce a žalovaného není však ideální, žalovaný podal na žalobce žalobu o soudní úpravu poměrů spoluvlastníků a věc je vedena pod sp. zn. [spisová značka]. I vzhledem k této žalobě je zcela evidentní a zřejmé, že vztahy mezi spoluvlastníky nejsou ideální, jsou spíše konfliktního rázu. Dále žalobce uvádí, že má za to, že dům nelze reálně rozdělit na dvě samostatné bytové jednotky. Žalobce nemá zájem vlastnit předmětné nemovitosti, a proto navrhl, aby uvedené nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalovaného, který bude povinen zaplatit žalobci přiměřenou náhradu odpovídající hodnotě spoluvlastnického podílu žalobce. Žaloba na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví byla vedena zdejším soudem pod sp. zn. [anonymizováno] [spisová značka]. Z podání doručeného soudu dne [datum] soud zjistil, že žalobce Denny Balog vzal návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedený zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] v plném rozsahu zpět, z důvodu sociálního, spočívajícího v nemožnosti získat v potřebném rozsahu bydlení. Z usnesení zdejšího soudu č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že tímto řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví zastaveno.

6. Z návrhu na soudní úpravu poměrů spoluvlastníků soud zjistil, že byl podán žalobcem [celé jméno žalobce], narozeným dne [datum], bytem [adresa žalovaného, svědkyně, svědka a žalobce] proti žalované [jméno] [příjmení], narozené [datum], bytem [adresa žalovaného, svědkyně, svědka a žalobce], ke zdejšímu soudu dne [datum]. Z návrhu se podává, že žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí, a to pozemku p. [číslo] zahrada o výměře [výměra] a pozemku p. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří o výměře [výměra], jehož součástí je stavba, rodinný dům [adresa] v obci [obec] a vše je zapsáno na [list vlastnictví] pro [územní celek], k. ú. [obec] u [obec], okres [okres], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Břeclav. Žalobce je vlastníkem ideálního spoluvlastnického podílu na těchto nemovitostech o velikosti ½, žalovaná je vlastníkem ideálního spoluvlastnického podílu na těchto nemovitostech o stejné velikosti ½. Předmětná budova je z větší části bez jakéhokoliv právního důvodu obývána dcerou žalované, která je zároveň sestrou žalobce, tedy [jméno] [příjmení] [příjmení] a její rodinou. Část budovy užívá žalobce se svojí družkou. Mezi žalobcem a dcerou žalované, tedy sestrou žalobce dochází ke vzniku řady konfliktů, kdy tyto jsou vyvolány z příčin na straně paní [jméno] [příjmení] [příjmení], která není ochotna se s žalobcem dohodnout na rozumném užívání či správě společně obývané budovy. Svár mezi žalobcem a dcerou žalované vyvolávají problémy ohledně úhrad společných nákladů spojených s užíváním rodinného domu ze strany dcery žalované a její rodiny, či přímo žalované. Žalobce se opakovaně pokoušel o uzavření vzájemné dohody se žalovanou, potažmo s dcerou žalované, která by upravovala řádnou a spravedlivě vyrovnanou účast obou stran na správě předmětných nemovitostí. Tyto pokusy žalobce byly marné, k uzavření dohody nikdy nedošlo. Rovněž způsob užívání, kdy žalobce jako vlastník spoluvlastnického podílu na nemovitosti o velikosti ½ obývá daleko menší část rodinného domu než dcera žalované s rodinou, je pro žalobce nevyhovující. Jelikož ve stávajících podmínkách, které jsou pro žalobce zcela nevyhovující, byl žalobce nucen učinit písemný návrh na rozhodnutí spoluvlastníků ze dne [datum], týkající se společných nemovitostí a to na rozhodnutí, které by vedlo k ukončení dalšího užívání rodinného domu dcerou žalované a její rodinou. Návrh na hlasování blíže uvedený v tomto návrhu nebyl přijat, neboť nebylo dosaženo potřebné většiny. Žalobce má tak za to, že mu v této vzniklé situaci nezbývá nic jiného, než aby o této neshodě mezi spoluvlastníky rozhodl soud. Navrhl tedy, aby soud vydal rozhodnutí, kterým by nahradil projev vůle žalované přijmout návrh žalobce na hlasování o společné věci ze dne [datum] ve znění blíže uvedeném v petitu žaloby.

7. Z vyjádření [jméno] [příjmení], narozené [datum], bytem [adresa žalovaného, svědkyně, svědka a žalobce] [datum] vyplývá, že bylo adresováno advokátovi žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] se vyjádřila tak, že nechce pokračovat v tomto naprosto absurdním řízení a nedovolí tahat do tohoto zbytečného soudního sporu svého nezletilého syna. Proto odprodá polovinu zmíněného rodinného domu za odhadní cenu a odejde z domu ze svojí rodinou.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že vlastnické právo k pozemku p. [číslo] o výměře [výměra], druh pozemku zahrada a pozemku p. [číslo] o výměře [výměra], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba, rodinný dům s [adresa] v obci [obec], která se nachází na pozemku p. [číslo] vše zapsané v Katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Břeclav, na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], k. ú. [obec] u [obec], okres [okres], svědčí žalobci ([celé jméno žalobce], [datum narození], bytem [adresa žalovaného, svědkyně, svědka a žalobce], bytem [adresa žalovaného, svědkyně, svědka a žalobce]). Předmětné nemovitosti jsou zapsány v podílovém spoluvlastnictví žalobce a žalovaného a výše spoluvlastnického podílu každého z nich činí id. ½. Žalobce nabyl spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech na základě Smlouvy darovací ze dne [datum], s právními účinky vkladu práva ke dni [datum]. Žalovaný nabyl spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech Smlouvou darovací ze dne [datum], s právními účinky zápisu ke dni [datum].

9. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že pokud jde o společné soužití s rodinou nezletilého, matka žalovaného je jeho sestra. Původně v předmětné nemovitosti bydlel žalobce se svojí tehdejší přítelkyní a jeho otec s přítelkyní. Oni bydleli nahoře, otec bydlel v přízemí. Když se otec rozváděl s matkou žalobce, tak se dohodli, že dům zůstane otci žalobce a jejich dětem, tedy žalobci a jeho sestře. Matka se odstěhovala i se sestrou a bydlely jinde. Protože ale sestra nevycházela se svojí tchýní, řekl otec, že se odstěhuje ke své přítelkyni a sestra se může nastěhovat místo něho. K tomu došlo, když bylo žalovanému jeden rok. Na začátku vycházeli dobře, ještě před vánocemi [rok] přáli malému (žalovanému) k narozeninám, ale na silvestra už spolu nemluvili. Zprvu docházelo ke konfliktům mezi jeho tehdejší přítelkyní a sestrou žalobce, šlo o věci, které vycházely ze společného soužití. Původně totiž měli společnou kuchyni, která byla dole, měli také společnou pračku i ledničku. Nemohli se dohodnout na tom, kdo, kdy bude vařit, kdo kdy bude prát, sestře vadilo, když večer chodili do lednice. Pokud jde o hospodaření, dohodli se, že žalobce bude platit elektriku a sestra plyn, ve skutečnosti je to ale tak, že sestra hradí pouze zálohy na plyn ve výši [částka] měsíčně a také vodné ve výši [částka] měsíčně. O vyúčtování se už ale nestará. První rok, když byl žalovaný malý, se hodně topilo, museli doplácet [částka], tehdy sestře ještě polovinu dal. Následně ale došlo k přepisu všeho na něj, a sestra pouze hradí zálohy a o vyúčtování se už nestará. Žalobce pak hradí zcela elektřinu a stočné. Když se chtěl dohodnout na vyúčtování, sestra mu řekla, že na něj nemá čas. V současné době je v domě jeden plynoměr, jeden elektroměr i jedna vodovodní přípojka s počítadlem. Je pravda, že užívá zahradu prakticky sám, v minulosti sestře říkal, aby se o ni také starala, ale ona nechtěla, tak dával zahradu do pořádku a sestra s rodinou tam prakticky nechodí. Dále užívá podzemní podlaží, tam provedl rekonstrukci - dlažbu a zařízení posezení asi v roce [rok] a [rok], dále vyměnil okna, to bylo asi před třemi nebo čtyřmi roky a letos pořídil nová vrata a udělal novou dlažbu v garáži, před garáží a před domem. O téhle rekonstrukci se společně se sestrou, resp. se žalovaným, nebavil. Bral to tak, že garáž užívá, a proto ji opravil. Sestře se nelíbilo, když ve sklepě zrekonstruoval bývalou prádelnu a udělal tam posezení i s pípou, aby bylo zázemí pro situace, kdy se na dvoře griluje, je tam taková malá kuchyňka. Jinak užívá nadzemní podlaží, kde jsou jen dvě místnosti a malá koupelna. Jak už uváděl, původně měli společnou kuchyň, ale asi před [anonymizováno] nebo [anonymizováno] lety ho sestra vyhodila, dala mu ledničku na chodbu a místo dveří dala zástěnu, aby se tam nedostal. Asi [anonymizováno] měsíce žil bez kuchyně, než si nechal udělat kuchyň u sebe nahoře. V jedné místnosti je tak kuchyně a obývají pokoj, je zde také gauč, na kterém spává, a pak je zde další místnost – ložnice, kde spává jeho přítelkyně s jejich dvouletou dcerou. Nejvíce mu vadí, že nemají klid, všechno je strašně slyšet. Další problém je nedostatečná elektrická energie u něho, jsou tam pouze dva jističe, bylo to myšleno tak, že nahoře budou pouze pokoje a ne kuchyně a koupelna. Když zapojí pračku nebo troubu, není možné zapnout další spotřebič, vyhazuje to pojistky, už dvakrát také krabice vyhořela. V současné době se s rodinou žalovaného nebaví už vůbec. Dříve se hádali hlavně kvůli vyúčtování za energie, když byl nedoplatek, chtěl po nich, aby mu přispěli, byly kolem toho hádky, hádky byly také kvůli přeplatkům, to pak chtěli přeplatek rozdělit. V současné době, pokud se potká se žalovaným, tak kolem sebe jen projdou, každý se dívá na jinou stranu, nepozdraví se. Když třeba prošla přítelkyně žalobce po chodbě a sestra od žalovaného ji pozdravila, tak přítelkyně žalobce, když zavřela dveře, slyšela, že otec žalovaného své dceři řekl„ nesmíš“. I mladší bratři žalobce mají od matky zákaz se žalobcem mluvit už asi [anonymizováno] let kvůli tomu, že„ jde proti rodině“. Pokud se má vyjádřit k tomu, odkdy sestra bydlí v předmětném domě, tak je to asi od roku [rok]. Předtím než otěhotněla a čekala žalovaného. Jak již uvedl, ke konfliktům začalo docházet od konce roku [rok]. Problém rozdělení domu vidí hlavně v tom, že jsou špatné rozvody elektřiny, a také zde nejsou samostatná měřidla elektřiny, plynu a vody pro každou jednotku. Je zde problém i s velikostí místností užívaných pro bydlení, kdy horní parto má o dost menší užitnou plochu. Nikdy nezasílal sestře vyúčtování energií, dělal to tak, že, když měl být nějaký nedoplatek, dal jí fakturu na radiátor s tím, že by měla polovinu doplatit, ona mu to ale házela zpátky. Písemně ji nikdy k úhradě nedoplatku nevyzýval, ani se úhrady nijak právně nedomáhal, že by například podal žalobu. Docházelo třeba k tomu, když pracoval v Polsku, že sestra nehradila řádně zálohy a hrozilo, že jim odpojí vodu. Musel jet do [obec] a celou věc ohledně úhrady nedoplatku řešit, jinak by jim vodu odpojili. Je pravda, že někdy vzniká na plynu přeplatek, loni to bylo poprvé, po mnoha letech. Přeplatek sestře nedával, protože v celku na ni doplácí. Se žalovaným konflikty nemá, protože se spolu nebaví, jak už uváděl, když se mají potkat, dívají se každý někam jinam. Teď se stalo, že když dělal dlažbu, tak žalovaný šel s dalšími dvěma dětmi k nim domů, ty děti pozdravily, ale žalovaný nikoliv. Nesnažil se navázat vztah se žalovaným, protože ví, že když má konflikty s jeho matkou – sestrou žalobce, tak se s ním nebude bavit ani žalovaný. Často se se žalovaným nepotkávají, žalobce pracuje turnusově, takže ho třeba celý týden nevidí, ani když je doma, tak se moc nevidí, teď žalovaného viděl asi naposledy před dvěma až čtyřmi dny. Od té doby, co se se sestrou hádají, tak se nebaví ani se svojí matkou. Matka žalobce měla v úmyslu, převést svoji polovinu na sestru, když otec převedl svoji polovinu na něj. Matka ale podle původní dohody s otcem neměla mít polovinu domu, v domě asi [anonymizováno] let nebydlela, nesplácela taky společně s otcem půjčku, kterou si na postavení domu vzali. On tu půjčku musel zaplatit za matku. Počítal s tím, že matka převede ten svůj podíl na sestru, říkala to předem, ale sestra nemohla nic získat kvůli insolvenci, tak matka převedla podíl na žalovaného. S matkou nevychází kvůli konfliktům se sestrou, nemluví spolu asi [anonymizováno] let. V přízemí, kde bydlí žalovaný, je kuchyně, jídelna, obývák, dva pokoje, ložnice, záchod a koupelna. Tato bytová jednotka je výrazně větší než ta, co obývá žalobce. Nahoře v jeho patře je ještě i půda, ale ta není vůbec zařízena na bydlení, nejsou tam žádné rozvody, ani zateplení. Střecha je zkosená, takže ten prostor je obtížně využitelný.

10. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] [příjmení] matky žalovaného soud zjistil, že pokud jde o soužití se žalobcem, prakticky žádné soužití neexistuje, žalobce je jako cizí osoba, potkají se maximálně před dveřmi. Pokud jde o hrazení nákladů spojených s domem, je to tak, že smlouva na plyn je psána na žalobce, neví, jak je to s elektřinou, buď je psaná na žalobce, nebo na jejich otce, na ni psána není. Nechodí ji ani vyúčtování za plyn a elektřinu. Na ni je psána smlouva na vodné, stočné je psáno na otce, vyúčtování chodí ale jí. Hrazení probíhá tak, že ona hradí [částka] zálohy na plyn. Žalobce pak hradí zřejmě zálohy na elektřinu a snad hradí taky nějaké zálohy na plyn. Roční vyúčtování mezi sebou neprovádí, ona hradí jen vodné, které dělalo za loňský rok [částka]. Jak je to s náklady na elektřinu nebo jak vychází vyúčtování za plyn, neví. O tom se se žalobcem vůbec nebaví. Vůbec se o finančních otázkách ohledně nákladů nebaví, se žalobcem spolu nemluví minimálně posledních [anonymizováno] let, ona po něm nic nechce, on po ni také nic nechce. Pokud jde o užívání domu, užívají přízemí, žalobce užívá první patro. Celý dům je podsklepený kromě schodiště a malé místnosti ve sklepě, kterou užívají, zbytek sklepa užívá žalobce. V celém domě se topí ústředním topením, ústřední topení je i nahoře v bytě žalobce, dům je vytápěný kotlem, který je ve sklepě, oni k němu nemají přístup, je zamčený, stará se o něj patrně žalobce. Voda je také společná, stejně jako rozvody elektřiny. Pokud jde o opravy domu, žádné dosud neprováděli, dělali pouze zpevněnou plochu pro parkování vozidla, byl kolem toho konflikt. Když začali kopat do země, žalobce říkal, že si mají jít kopat k obecnímu úřadu, nakonec ale nájezd přece jen udělali. Pokud jde o nějaké rekonstrukce, asi před [anonymizováno] lety vyměňovali okna v jejich patře, vchodové dveře a dvě okna ve sklepě, v místnosti, kterou užívají. Vyměňovali také podlahy. Tehdy ještě se žalobcem mluvili, proti těmto pracím neměl žádné výhrady. Pokud jde o užívání zahrady, zahradu prakticky neužívají, žalobce jim v užívání brání. Když na zahradu dali fotbalovou branku pro dítě, žalobce ji vyhodil stejně tak, když zůstane v zahradě třeba míč, skončí u nich na terase. Pokoušela se prostřednictvím zástupce nezletilého se žalobcem dohodnout, že by užívali část zahrady, on s tím ale nesouhlasil. Co se týká soužití, vztahy se postupně zhoršovaly. Když se v roce [rok] do domu nastěhovali, vycházeli se žalobcem dobře, měli společnou kuchyni, ona si do ní koupila kamna, žalobce ledničku. Asi v roce [rok] došlo mezi ní a žalobcem ke konfliktu, když přišel k nim dolů a sprostě na ni křičel. Bylo to kvůli tomu, že měla konflikt s jeho tehdejší přítelkyní. Začala se žalobce bát, a proto mu vystěhovala ledničku ze svého bytu a oddělila část, ve které bydlí dveřmi, které zamyká. Tehdy bylo zhoršení vztahů vyvoláno tehdejší přítelkyní žalobce. Od roku [rok] se žalobcem prakticky nekomunikují, jediné, co by chtěli je, aby mohli užívat část zahrady. Žalobci v říjnu [rok] říkala, aby vyklidil průjezd a část zahrady, ale on se jen usmíval a nic nevyklidil. Je to strašné, když její pětiletá dcera z okna vidí, že dcera žalobce si na zahradě skáče na trampolíně a koupe se v bazénu a ona na zahradu nemůže. Pokud by došlo k rozdělení domu, chtěli by mít část zahrady, kterou by mohli užívat pouze oni. Nikdy po žalobci nežádala předložení vyúčtování. Neměla na to chuť, vždy ale sepsala na papír, jaká byla cena služeb, které hradili oni, a také uvedla, co uhradil žalobce. Pokud uváděla, že by měli prostředky na úhradu nákladů na rozdělení domu na bytové jednotky, tyto prostředky by byly zčásti jejich vlastní, zčásti by jim pomohla tchýně. Potvrdila, že v minulosti s manželem byli v insolvenci, tato ale už skončila, manžel pracuje v [země], jejich současná finanční situace je dobrá. Navíc část prací, které by chtěli při oddělování bytových jednotek provést, by byli schopni provést svépomocí, protože je manželův otec elektrikář. Nechtěli by už mít v bytě plyn, topení by řešili elektřinou. Očekává, že náklady na oddělení bytových jednotek by mohly činit cca [anonymizováno] [částka], tuto částku jsou schopni zajistit. Pokud jde o užívání zahrady, společné užívání podle ní nepřichází do úvahy, s ohledem na vztahy se žalobcem si to nedokáže představit, stejně tak si myslí, že ani on by to nechtěl. Má představu, že by se zahrada rozdělila na dvě části s tím, že by mezi nimi postavili vysokou betonovou zeď, aby na sebe neviděli. Má představu o tom, jak se pohybují ceny nemovitostí v [obec], její strýc prodává obdobný dům v horší lokalitě v [obec], jde o dům v jednosměrce a navíc je pod ním restaurace, tento dům prodává za cenu [anonymizováno] mil. Kč. Svědkyně ví o tom, že si žalobce pořídil nemovitost v okrese [okres], neví, ale o jakou nemovitost jde a v jakém je stavu. Když se do domu nastěhovali, v domě bydlel otec, jeho družka a žalobce. V té době byl žalobce sám, neměl svou rodinu. Ona spolu s manželem chtěli žádat o byt, ale její otec jim nabídl, ať se nastěhují do domu, že on s přítelkyní se odstěhuje. Tak se v roce [rok] nastěhovali a v prosinci [rok] se narodil syn [jméno]. Až v roce [rok] si žalobce nastěhoval do domu přítelkyni, to není ta současná, to je ta předchozí, která byla konfliktní. Pokud jde o žalovaného, tedy o jejího syna, ví o tom, že se vede toto řízení, ví, o co v tomto řízení jde. Když mu říkali, že by se mohli odstěhovat, zásadně to odmítl, byl z toho špatný. V domě bydlí od narození, má zde kamarády, chodí do školy do [obec] a v tomto prostředí je zvyklý. Celá situace na něho špatně působí, ví, že mívá úzkostné stavy, je to dáno společným soužitím, kdy při sebemenším hluku na ně žalobce ze shora dupe. Pokud jde o daň z nemovitostí, neví, kdo ji hradí, zda žalobce nebo jejich otec. Ona ji nehradí. Ví o tom, že v roce [rok] byla podána žaloba, kterou se její syn domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ke stejným nemovitostem. Důvodem podání žaloby byla situace, kdy manželova babička jim nabídla, že by na ně převedla svoji zahradu, kterou má také v [obec]. Situaci s bydlením chtěli řešit tak, že by souhlasili s tím, že výlučným vlastníkem nemovitosti by se stal žalobce a za vypořádací podíl by postavili nový dům v [obec]. Tato možnost byla ale zmařena, protože babička se otrávila a nemovitost připadla do dědictví, a dědicové pozemek prodali. Za částku, kterou jim v rámci vypořádání nabídl žalobce, by si v [obec] nekoupili ani pozemek, protože ceny nemovitostí jsou zde velmi vysoké. Pokud jde o dopad takovéhoto řešení na jejich syna, tehdy mu bylo [anonymizováno] let a dopad na něj by nebyl tak velký, protože by zůstali bydlet v [obec].

11. Z výslechu svědka Miroslava Baloga otce žalovaného soud zjistil, že pokud jde o jeho vztahy se žalobcem, vůbec se s ním nebaví. V minulosti spolu mluvili, ale potom, co provedl manželce, kdy jí nadával a vulgárně ji urážel, u něj tento člověk skončil. Nechce s ním vůbec mluvit, jediné o co jim jde, aby mohli v domě v klidu žít. Zejména v současné době jde o užívání zahrady, které žalobce neumožňuje. Přes průjezd, který má žalobce zaskládaný, nejde na zahradu prakticky projít, když by tam dcera šla, mohlo by se jí něco stát. Na žádost o vyklizení, žalobce nijak nereagoval. Pokud jde o jejich situaci, je pravda, že měli finanční problémy, ty jsou ale pryč. Už [anonymizováno] let má stálé zaměstnání v [země], má dobrý příjem, může si i vzít v [země] hypotéku. V současné době by i uvažovali o tom, že by vyplatili žalobce a získali nemovitosti do svého vlastnictví, resp. do vlastnictví jejich syna. Pokud žalobce považuje za adekvátní částku [anonymizováno] mil. Kč, jsou připraveni mu tuto částku na vypořádání zaplatit. Poslední komunikace se žalobcem ohledně řešení spoluvlastnictví byla před několika lety, kdy se dohodli na rozdělení na dvě bytové jednotky, a následně po nějaké době jim přišla výzva, aby se vystěhovali. Žalobci nevěří. Pokud provádí nějakou úpravu nebo rekonstrukci, žalobce k tomu má výhrady, cokoliv udělají, je to vždycky špatně.

12. Při jednání znalec Ing. Jaroslav Benda, Ph.D., přednesl svůj znalecký posudek ve shodě s písemným vyhotovením. K použité metodě pro určení ceny obvyklé uvedl, že nepoužil porovnávací metodu s ohledem na skutečnost, že se mu nepodařilo dohledat dostatek nabídek, které by odpovídaly předmětné nemovitosti. Jak uvedl, nalezl pouze jeden prodej, kdy šlo o cenu [částka], kdy prodávaná nemovitost je zcela odlišného typu než nemovitost, která je předmětem tohoto řízení. Pokud jde o nemovitosti, které jsou uvedeny ve znaleckém posudku znalce [příjmení] [příjmení], tento vycházel z nabídkových cen, kdy realizovaná prodejní cena se může lišit, navíc nemovitosti v obcích [obec], [obec] a [obec], nelze srovnávat s obdobnými nemovitostmi v [obec], neboť v [obec] je extrémně vysoká poptávka po nemovitostech, o čemž svědčí i nabídky připojené k vyjádření znalce ze dne [datum] [obec] je exkluzivní lokalita, kde se pouhý stavební pozemek prodává za cenu více než [číslo] Kč/m2. Pokud se má vyjádřit k tomu, proč v uvedeném rozmezí uvedl právě ty ceny, které jsou uvedeny ve znaleckém posudku, tedy částku [číslo] Kč/m2 obytné plochy a částku [číslo] Kč/m2 pozemku, vycházel zejména ze stavu předmětné nemovitosti, kdy zjistil, že v suterénu jsou nějaké závady, bylo tam někde zatečeno (je to vidět i na přiložené fotodokumentaci). Dle sdělení účastníků jsou v rodinném domě špatné rozvody elektroinstalace, dále nepříliš vhodné dispoziční řešení (schodiště) a skutečnost, že podkroví bylo doděláno dodatečně a neodpovídá původnímu typovému projektu, je zde také nižší výška stropu. S ohledem na tyto skutečnosti a své odborné znalosti dospěl k uvedeným konkrétním částkám, které dle jeho odborného posouzení odpovídají skutečnosti. Pokud se má vyjádřit k tomu, jakým způsobem se pokoušel zjistit prodeje obdobných nemovitostí v [obec] pro získání údajů pro porovnání, dotazoval se na Katastrálním úřadě pro Jihomoravský kraj, katastrálním pracovišti Hustopeče, dále na obecním úřadě v [obec] a také u jedné realitní kanceláře. Pokud se má vyjádřit k tomu, proč v rámci znaleckého posudku nestanovil cenu zjištěnou, nedělal to proto, že mu to nebylo zadáno, nemělo by to žádný význam pro určení ceny obvyklé. Nebylo by to ani ekonomické, protože by s tím strávil více času a zvýšil tak náklady znaleckého posudku. Podle jeho názoru se při určování ceny obvyklé, není třeba zabývat cenou zjištěno. Závěrem uvedl, že cena obvyklá by se zjistila, až při realizaci prodeje, do té doby se pohybujeme v určitém rozmezí.

13. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] znalce Ing. Jaroslava Bendy, Ph.D., vypracovaného dle zadání soudu, soud zjistil, že znalec stanovil obvyklou cenu předmětných nemovitostí na částku [částka]. V současné době je stavební stav objektu takový, že se v něm nacházejí dvě bytové jednotky, jedna v 1. NP o dispozici 4+1 s užitnou plochou [výměra] a druhá v podkroví o dispozici 2+kk s užitnou plochou [výměra]. Podkroví neodpovídá stavebnímu povolení a dům není ke dni rozhodování soudu řádně zkolaudován. Podle znalce tento stav brání tomu, aby byl dům rozdělen na dvě velikostně stejné bytové jednotky (jedna v 1. NP a druhá v podkroví). Nejprve by bylo třeba provést rekolaudaci, která bude reflektovat současný stav nemovitosti. To však bude vyžadovat společný postup ideálních spoluvlastníků. Teprve po případné rekolaudaci domu by bylo možné přistoupit k rozdělení domu na samostatné bytové jednotky, jejichž velikost by ale neodpovídala velikosti podílu spoluvlastníků na domě.

14. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] znalce [příjmení] [jméno] [příjmení], vypracovaného na žádost žalobce a vyhotoveného dne [datum], soud zjistil, že znalec určil výslednou obvyklou cenu předmětných nemovitostí na částku [částka].

15. Z kolaudačního rozhodnutí [anonymizováno] národního výboru v [obec] - odboru výstavby [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že tímto rozhodnutím bylo povoleno užívání novostavby rodinného domku na pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec], kdy jde o přízemní podsklepený rodinný domek se sedlovou střechou o 1 bytové jednotce 1+5 – dle typu [anonymizována dvě slova].

16. Z realitní inzerce soud zjistil, že stavební pozemek o výměře [výměra] ve vinařské obci [obec] je v rámci elektronické aukce nabízen prostřednictvím realitního vyhledávače [webová adresa] za částku [částka]. Rodinný dům v [obec] s užitnou plochou [výměra] a velikostí pozemku [výměra] je nabízen za částku [částka] a rodinný dům v [obec] o velikosti [výměra] je nabízen za částku [částka].

17. Ze smlouvy o advokátní úschově soud zjistil, že byla uzavřena mezi uschovatelem Miroslavem Balogem, narozeným [datum] a Petrou Balogovou Jurigovou, narozenou [datum], oba bytem [adresa svědka]. [jméno] [příjmení], advokátem, se sídlem advokátní kanceláře [ulice a číslo], [obec] dne [datum]. Předmětem smlouvy byl závazek uschovatele převést na ve smlouvě uvedený účet schovatele, tedy na účet advokáta, odkupní cenu ve výši [částka] a závazek schovatele tuto částku převzít do úschovy, řádně ji opatrovat a vyplatit žalobci nejpozději do 90 dnů ode dne právní moci rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o předmětu tohoto řízení, a to za předpokladu, že na nemovitostech ve výše id. ½ ve vlastnictví žalobce nebudou váznout žádná omezení. Složená částka [částka] měla sloužit na vyrovnání podílů ve prospěch žalobce, neboť žalovaný se domáhá, aby předmětné nemovitosti byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví. Část odkupní ceny ve výši [částka] již byla složena na účet úschov.

18. Z [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že banka potvrdila, že na účtu č. [bankovní účet] vedeného na majitele účtu Mgr. [jméno] [příjmení] je k uvedenému dni výše zůstatku [částka].

19. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum] a Evidence práv pro osobu soud zjistil, že vlastnické právo k pozemku [parcelní číslo], o výměře [výměra], druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], objekt k bydlení v obci [obec], která se nachází na pozemku [parcelní číslo], vše zapsané v Katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Znojmo, na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], k. ú. [obec], okres [okres], je zapsáno ve prospěch žalobce. Jako nabývací titul je uvedena smlouva kupní ze dne [datum], s právními účinky zápisu k okamžiku [datum]. Zápis proveden dne [datum]. Z portálu [webová adresa] předložena fotografie předmětné nemovitosti v k. ú. [obec].

20. Ze smlouvy o hypotečním úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] na straně jedné, žalobcem a [jméno] [příjmení], bytem [adresa žalovaného, svědkyně, svědka a žalobce]. Toto smlouvou se banka zavázala poskytnout žalobci a [jméno] [příjmení] spotřebitelský úvěr na bydlení ve výši [částka], účelový úvěr ve výši [částka]. Účelová část úvěru je vázána na úhradu konsolidovaných dluhů. Zbývající část do celkové výše úvěru může být použita bez účelu a je zajištěna zástavním právem k nemovitosti [parcelní číslo] a [parcelní číslo] v k. ú. [obec].

21. Z potvrzení [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že na účtu žalobce číslo [bankovní účet] činí výše zůstatku [částka].

22. Z přehledů zpracovaných žalobcem a připojených dokladů soud zjistil, že v roce [rok] zaplatil žalobce na nákladech spojených s užíváním předmětných nemovitostí (elektřina, TV, rozhlas, plyn, vodné, stočné) po zohlednění přeplatků a nedoplatků částku [částka], žalovaný (resp. jeho rodiče) částku [částka]. V roce [rok] pak žalobce zaplatil částku [částka] a žalovaný (resp. jeho rodiče) částku [částka].

23. Z pojistné smlouvy pro pojištění rodinného domu a domácnosti [anonymizována dvě slova], číslo pojistné smlouvy [číslo] soud zjistil, že ji uzavřela za pojistitele [pojišťovna], [IČO] a za pojistníka žalobce dne [datum], na dobu neurčitou. Předmětem pojistné smlouvy bylo pojištění rodinného domu na adrese [adresa žalovaného, svědkyně, svědka a žalobce]. Roční pojistné po slevě činilo [částka], pojistné za první pojistné období činilo [částka], (uplatněna jednorázová sleva [částka]) a bylo splatné vždy k 5. dni 11 měsíce kalendářního roku. Pojistné období bylo v délce 12 měsíců.

24. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí věci.

25. Podle ustanovení § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

26. Podle ustanovení § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

27. Podle ustanovení § 1144 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

28. Podle ustanovení § 1147 věta první o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům.

29. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

30. V řízení bylo prokázáno, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž výše podílu každého z nich činí ideální ½. Žalobce nabyl spoluvlastnický podíl smlouvou darovací ze dne [datum], vlastníkem se stal [datum]. Žalovaný svůj spoluvlastnický podíl nabyl smlouvou darovací ze dne [datum], vlastníkem se stal [datum] Tyto skutečnosti soud zjistil z výpisu z katastru nemovitostí. Soud má za prokázané, že vztahy mezi účastníky (resp. mezi žalobcem a rodiči žalovaného) jsou napjaté a účastníci nejsou schopni se na záležitost týkajících se správy předmětných nemovitostí dohodnout. Tento konfliktní stav trvá minimálně od roku [rok]. Toto skutkové zjištěný vyplývá z výpovědi žalobce a rodičů žalovaného, dále pak z výše zmiňované komunikace mezi účastníky a z obsahu spisů zdejšího soudu ve věci dalších sporů mezi účastníky. Žalobce požaduje zrušení spoluvlastnictví, přičemž má zájem na tom, aby se stal výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí. Žalovaný nejprve tvrdil, že není potřeba podílové spoluvlastnictví rušit. Následně se připojil k návrhu na zrušení podílového spoluvlastnictví, přičemž nejprve navrhoval vypořádání reálným rozdělením nemovitosti (resp. rozdělením na dvě bytové jednotky – podání ze dne [datum]), a teprve v závěru řízení následně požadoval přikázání nemovitosti do svého výlučného vlastnictví. Spor mezi účastníky tak byl veden ohledně způsobu vypořádání spoluvlastnictví, ohledně ceny nemovitosti, resp. výše přiměřené náhrady. Předmětem vypořádání je zahrada a pozemek, jehož součástí je rodinný dům. Rodinný dům byl dle stavebního povolení postaven jako přízemní s jednou čtyřpokojovou jednotkou. V současné době je stavební stav objektu takový, že se v něm nacházejí dvě bytové jednotky, jedna v 1. NP o dispozici 4+1 s užitnou plochou [výměra] a druhá v podkroví o dispozici 2+kk s užitnou plochou [výměra]. Podkroví neodpovídá stavebnímu povolení a dům není ke dni rozhodování soudu řádně zkolaudován (zjištěno z posudku znalce Ing. Jaroslava Bendy, Ph.D.). Podle znalce tento stav brání tomu, aby byl dům rozdělen na dvě velikostně stejné bytové jednotky (jedna v 1. NP a druhá v podkroví). Nejprve by bylo třeba provést rekolaudaci, která bude reflektovat současný stav nemovitosti. To však bude vyžadovat společný postup ideálních spoluvlastníků. Teprve po případné rekolaudaci domu by bylo možné přistoupit k rozdělení domu na samostatné bytové jednotky, jejichž velikost by ale neodpovídala velikosti podílu spoluvlastníků na domě (také zjištěno ze znaleckého posudku). Dále pak soud ze znaleckého posudku zjistil, že obvyklá cena předmětných nemovitostí činí [částka]. K solventnosti účastníků soud zjistil, že žalobce disponuje částkou cca [částka], kterou má na svém účtu u [právnická osoba], žalovaný (resp. jeho rodiče) pak disponuje částkou [částka], která je uložena na účtu úschov zástupce žalovaného a dle smlouvy o advokátní úschově je určena k případnému vyplacení náhrady žalobci.

31. Jak už bylo uvedeno výše, v současné době se obě strany domáhají zrušení podílového spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, nejsou schopni se však na něm dohodnout. Je tedy splněna podmínka ve smyslu ustanovení § 1140 a § 1143 o. z., pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soudem. Rozdělení domu na dvě samostatné stavby není reálně možné s ohledem na dispoziční řešení domu a judikaturou odmítané horizontální dělení. Rozdělení na dvě samostatné bytové jednotky ve smyslu ustanovení § 1144 o. z. není také možné s ohledem na skutečnost, že reálný stav nemovitosti není v souladu se stavebním povolením a kolaudačním rozhodnutím (podkrovní bytová jednotka není zkolaudovaná). Podle přesvědčení soudu není možné v rámci rozhodování o vypořádání podílového spoluvlastnictví rozhodnout o rozdělení domu na dvě bytové jednotky, kdy by jedna z těchto jednotek měla být tvořena nepovolenými a nezkolaudovanými stavebními úpravami. Dispoziční řešení a právní stav domu neumožňuje jeho rozdělení. S ohledem na souvislost zahrady, která tvoří s domem jeden areál, nelze uvažovat o samostatném rozdělení zahrady, pokud nedojde k rozdělení domu. Ani tu tedy není podle přesvědčení soudu za daného stavu možné rozdělit.

32. S ohledem na tento závěr tedy přichází do úvahy pouze vypořádání způsobem předjímaným v ustanovení § 1147 věta první o. z., tedy přikázáním nemovitostí do výlučného vlastnictví jednoho z účastníků a vyplacení přiměřené náhrady druhému. Po posouzení zjištěných skutečností soud dospěl k závěru, že je namístě nemovitosti přikázat do výlučného vlastnictví žalobce. Důvodem je skutečnost, že je vlastníkem podílu delší dobu, v domě žije déle než žalovaný, do domu prováděl větší investice než žalovaný, resp. jeho rodiče a podílel se také ve větším rozsahu na úhradě společných nákladů. Zároveň soud přihlédl k tomu, že od počátku má vážný zájem stát se výlučným vlastníkem domu a své stanovisko nemění. Pokud jde o skutečnost, že žalobce vlastní další nemovitosti v obci [obec], neměla tato skutečnost na rozhodování soudu žádný vliv, neboť dům není v současné době použitelný k bydlení.

33. Pokud jde o výši přiměřené náhrady, soud vycházel z hodnoty nemovitostí určené znaleckým posudkem Ing. Jaroslava Bendy, Ph.D., který má soud za přesvědčivý, je z něj zřejmé, ze kterých zjištění znalec vychází, jak k těmto zjištěním dospěl a na základě jakých úvah učinil znalecký závěr. Znalecký posudek Ing. [příjmení] není podle přesvědčení soudu správný, když jako srovnávací nemovitostí používá domy v obcích [obec], [obec] a [obec], neboť je obecně známo, že [územní celek] je považována za exkluzivní lokalitu, a ceny obdobných nemovitostí jsou zde vyšší, než ve zmiňovaných obcích. Tuto skutečnost potvrdil i znalec Ing. Benda. S ohledem na výši podílu žalovaného (1/2) má tento právo na přiměřenou náhradu ve výši [částka]. Proto soud uložil žalobci povinnost posledně uvedenou částku vyplatit žalovanému.

34. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), neboť podle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR je třeba v případě řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví rozhodovat ze zásady tak, že náhrada nákladů řízení není přiznána žádnému z účastníků, neboť v takovémto řízení nelze vycházet ze zásady procesního úspěchu ve věci. Výjimkou z tohoto obecného pravidla jsou případy, kdy jde o obstrukční chování spoluvlastníka, účastník se nezajímá o konstruktivní řešení věci nebo jde o šikanózní výkon práva. K tomu viz např. nález ze dne [datum], sp. zn. I ÚS 262/20 nebo nález ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 404/22. Skutečnosti, které by odůvodňovaly posledně zmiňovaný postup podle ustanovení § 142 odst. 3 OSŘ, soud v projednávané věci neshledal, proto rozhodl o nákladech řízení účastníků tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

35. O nákladech řízení vzniklých České republice v souvislosti s vyplacením znalečného znalci Ing. Jaroslavu Bendovi, Ph.D. rozhodl soud podle ustanovení § 148 OSŘ, podle kterého má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Předpoklady pro osvobození od soudních poplatků u žádného z účastníků splněny nejsou. Žalobce na výzvu soudu zaplatil dne [datum] zálohu na náklady důkazů znaleckým posudkem ve výši [částka]. Žalovaný na výzvu soudu zaplatil dne [datum] zálohu na náklady důkazů znaleckým posudkem ve výši [částka]. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo znalci přiznáno znalečné za podaný znalecký posudek, vyjádření se k námitkám účastníků a za účast na jednání soudu dne [datum] ve výši [částka]. Ze složené zálohy žalobce byla znalci vyplacena částka [částka]. Ze složené zálohy žalovaného byla znalci vyplacena částka [částka]. Z rozpočtových prostředků zdejšího soudu pak byla znalci vyplacena částka [částka]. Proto soud uložil každému z účastníků zaplatit na náhradě nákladů řízení jednu polovinu z částky [částka], tj. částku [částka], a to s ohledem na výrok o náhradě nákladů mezi účastníky. Tato částka je splatná na účet Okresního soudu v Břeclavi, v obecné třídenní lhůtě k plnění, neboť soud neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší.