17 C 138/2019

Plný text

Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. jméno příjmení a soudců Mgr. Martiny Polákové a Mgr. Pavla Mádra ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného, svědkyně, svědka a žalobce a celé jméno svědka , narozeného dne datum , bytem adresa svědka zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení , se sídlem adresa o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne datum rozhodnutí , č. j. číslo jednací ,

I. Rozsudek soudu I. stupně se v napadeném výroku I. potvrzuje.

II. Ve výroku II. o nákladech řízení se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].

III. Ve výroku III. o nákladech státu se rozsudek soudu I. stupně mění tak, že žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Břeclavi na nákladech státu [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech odvolacího řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení].

1. Rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemkům p. [číslo] zahrada, a p. [číslo] zastavěná plocha nádvoří, jehož součástí je stavba (rodinný dům) [adresa], zapsaným u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Břeclav, na [list vlastnictví], pro [územní celek], [katastrální uzemí] [anonymizováno] (dále jen„ předmětné nemovitosti“). Předmětné nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobce, kterému bylo uloženo zaplatit žalovanému částku [částka] do 30 dnů od právní moci rozsudku (výrok I.). Žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (výrok II.) a každému z účastníků bylo uloženo zaplatit České republice na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III.).

2. Proti výroku I. podal odvolání žalovaný. Namítá, že je osobou nezletilou, na kterou je třeba pohlížet se zvýšenou mírou opatrnosti, vzhledem k zabezpečení jeho bydlení a tím souvisejícího zabezpečení bydlení rodinných příslušníků. Soud I. stupně při své úvaze o tom, komu má být nemovitost přikázána, nevzal v úvahu, že navrhl k vyplacení částku [částka], což je částka převyšující znalcem určenou cenu nemovitosti. Žalobce má zajištěno bydlení na adrese [adresa], byť je nemovitost třeba opravit. Žalovaný nemá žádnou další možnost bydlení. Síly účastníků jsou z pohledu posouzení, komu má být nemovitost přikázána, vyrovnané, žalovaný užívá větší část nemovitosti. I žalovaný (jeho rodiče) vynaložil značné finanční prostředky na rekonstrukci části jím užívaných prostor v předmětných nemovitostech. V úvahu by nemělo být bráno jen to, jak dlouho který ze spoluvlastníků nemovitost užívá. V průběhu odvolacího řízení žalovaný potvrdil, že jeho rodiče vlastní hrubou stavbu rodinného domu v [obec]. Uvedl, že toto se nijak nedotýká jeho poměrů. Žalovaný studuje. Částku na vypořádání má z prostředků svých rodičů, které získali půjčkou. K odvolání žalobce proti výrokům o nákladech řízení uvedl, že odvolání není důvodné. Jednalo se o standardní spor o vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalobce se snažil žalovaného poškodit, když mu na vypořádání nabídl nižší částku, než byla zjištěna znaleckým zkoumáním, konkrétně [částka].

3. Žalobce navrhl, aby bylo odvolání žalovaného jako nedůvodné zamítnuto. Žalovaný směšuje otázku vlastnictví a otázku vlastního bydlení. Poukázal na dříve probíhající spor, kdy návrh na vypořádání podal žalovaný, který navrhoval, aby nemovitost byla přikázána do vlastnictví žalobce za částku [částka]. Žalobce byl připraven uzavřít s žalovaným mimosoudní dohodu v rámci dříve probíhajícího řízení, nicméně žalovaný vzal žalobu zpět a řízení dále neprobíhalo. Žalobce byl nucen v důsledku jeho chování podat novou žalobu. V rámci tohoto řízení žalovaný postupně měnil svá procesní stanoviska. Nejdříve brojil proti základu sporu, argumentoval nevhodnou dobou a navrhl zamítnutí žaloby. Posléze navrhoval rozdělení na bytové jednotky, či rozdělení nemovitosti jako takové, přestože v předchozím řízení tvrdil, že rozdělení není možné. Soudní jednání byla opakovaně odročována z důvodů na straně žalovaného, jeho jednání lze chápat jako do jisté míry obstrukční. Žalovaný byl nekonzistentní ve svých postojích, což mělo dopad na délku řízení, změnu hodnoty nemovitosti v čase v důsledku skokového nárůstu cen nemovitostí. To, že si rodiče žalovaného staví nový rodinný dům, není věcí nerozhodnou, když žalovaný po celou dobu řízení, včetně odvolání, argumentoval tím, že on a jeho rodina, s níž žije ve společné domácnosti, nebudou mít kde bydlet, nemají možnost jiného bydlení. S ohledem na konkrétní okolnosti tohoto případu žalobce navrhl, aby mu bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.

4. Poté, co odvolací soud zjistil, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou (§ 201 o.s.ř.), včas (§ 204 o.s.ř.) a proti rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201 o.s.ř., § 202 o.s.ř. a contrario), přezkoumal napadené rozhodnutí soudu I. stupně, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání ve věci samé není důvodné.

5. Žalobou podanou dne [datum] se žalobce domáhá zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k předmětným pozemkům. Účastníci spoluvlastní předmětné nemovitostí každý v rozsahu ideální ½. Žalobce spoluvlastnil nemovitosti od roku [rok] společně se svou matkou, která v roce [rok] převedla svůj spoluvlastnický podíl na svého vnuka (žalovaného). Žalobce užívá se svou družkou a dítětem podkrovní prostory (dvě místnosti), žalovaný užívá se svou matkou, otcem a sestrou celé 1. NP a jednu místnost v 1. PP budovy. Soužití je doprovázeno řadou konfliktů, účastníci nejsou schopni se dohodnout na rozumném užívání či správě společně obývané budovy. Konflikty nastaly poté, kdy se do domu nastěhovala sestra žalobce (matka žalovaného) s rodinou. Žalobce dlouhodobě užívá menší část nemovitosti, než odpovídá jeho spoluvlastnickému podílu. Původně užíval i kuchyni v přízemí, vzhledem k narůstajícím rozporům toto nebylo dále možné, musel si vybudovat provizorní kuchyň v 1. patře. Reálné rozdělení nemovitostí není možné, je zde jen jedna vodovodní přípojka, jeden plynový kotel, jedno odběrné místo elektrické energie. Nemovitost nelze rozdělovat horizontálně. Rozdělení na dvě bytové jednotky není možné, neboť by se nezabránilo budoucím sporům mezi účastníky v případě správy společných prostor (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 559/2004), navíc by bytové jednotky nebyly stejně velké. Žalobce z důvodu neshod podal žalobu na úpravu poměrů spoluvlastníků, řízení bylo vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce poukázal na to, že žalovaný podal návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, řízení bylo vedeno u Okresního soudu v Břeclavi pod sp. zn. [spisová značka]. Žaloba byla vzata zpět, přestože žalobce byl ochoten dohodnout se v intencích podaného návrhu, tj. tak, že nemovitost bude přikázána do jeho vlastnictví a on zaplatí žalovanému jím požadovanou částku [částka]. Žalobci nezbylo, aby pro trvající neshody mezi účastníky podal žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví sám. Navrhl, aby předmětné nemovitosti byly přikázány do jeho vlastnictví a byla mu uložena povinnost zaplatit žalovanému přiměřenou náhradu.

6. Žalovaný nejdříve navrhl zamítnutí žaloby, neboť směřuje proti nezletilému, tudíž zrušení spoluvlastnictví není možné. Vyhověním žaloby by došlo k porušení rodičovské odpovědnosti a žalovaný by se mohl ocitnout bez péče rodičů. Následně navrhnul rozdělení na dvě bytové jednotky, reálné rozdělení nemovitosti, a konečně přikázání nemovitosti do svého výlučného vlastnictví.

7. Soud I. stupně provedl dokazování listinami předloženými účastníky, jak vyplývá z jednotlivých protokolů o jednání, výslechem žalobce, výslechem svědkyně [příjmení] [příjmení], výslechem [celé jméno svědka], znaleckým posudkem znalce [příjmení] [celé jméno znalce], výslechem znalce [celé jméno znalce], znaleckým posudkem Ing. [jméno] [příjmení].

8. Na základě provedeného dokazování spoluvlastnictví zrušil, nemovitost přikázal do vlastnictví žalobce a uložil mu povinnost zaplatit žalovanému na vypořádání částku [částka]. Soud I. stupně dospěl k závěru, že žalobce nabyl spoluvlastnický podíl smlouvou darovací ze dne [datum], žalovaný na základě smlouvy darovací ze dne [datum]. Vztahy mezi účastníky, resp. mezi žalobcem a rodiči žalovaného, jsou napjaté a účastníci nejsou schopni se na záležitostech týkajících se správy předmětných nemovitostí dohodnout. Tento konfliktní vztah trvá minimálně od roku [rok]. Spor mezi účastníky byl veden ohledně způsobu vypořádání spoluvlastnictví a ohledně ceny nemovitosti, resp. výše přiměřené náhrady. Rodinný dům byl postaven v rozporu se stavebním povolením, podle kterého se mělo jednat o přízemní dům s jednou čtyřpokojovou jednotkou. V současné době je stavební stav objektu takový, že se v něm nachází v 1. NP část, kterou obývá rodina žalovaného, o dispozici 4+1 s užitnou plochou [anonymizováno] m², a podkrovní část o dispozici 2+KK s užitnou plochou [anonymizováno] m², kterou užívá žalobce se svou rodinou. Podkroví neodpovídá stavebnímu povolení, dům není ke dni rozhodování soudu řádně zkolaudován. Současný stav brání rozdělení na bytové jednotky, navíc při případném rozdělení by nebyly velikostně stejné. Není možno, aby jedna z bytových jednotek byla tvořena nepovolenými a nezkolaudovanými stavebními úpravami. S ohledem na souvislost zahrady, která tvoří s domem jeden areál, nelze uvažovat o samostatném rozdělení zahrady, pokud nedojde k rozdělení domu. Stavebnětechnický stav nemovitosti a dispoziční řešení nedovoluje reálné rozdělení nemovitosti. Hodnota nemovitostí, zjištěna znaleckým posudkem v průběhu řízení, činí [částka]. Oba účastníci měli zájem o přikázání nemovitostí do svého vlastnictví. Žalobce disponuje předmětnou částkou, kterou má na svém účtu. Žalovaný dle účtu advokátní úschovy rovněž disponuje potřebnou částkou. Soud I. stupně přikázal předmětné nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobce, neboť je vlastníkem podílu delší dobu, v domě žije déle než žalovaný, do domu prováděl větší investice než žalovaný, resp. jeho rodiče, a podílel se také ve větším rozsahu na úhradě společných nákladů. Od počátku má vážný zájem stát se výlučným vlastníkem, toto stanovisko nemění. Nemovitost, kterou vlastní v obci [obec], není v současné době bez úprav použitelná k bydlení. Při určení hodnoty nemovitosti, od níž se odvíjí výše částky na vypořádání, vycházel z ceny určené znaleckým posudkem [celé jméno znalce], který byl ve věci vyslechnut. Současně uvedl, proč se nepřiklonil k závěrům znalce [příjmení] [příjmení]

9. Podle § 1140 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen o. z.) nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat.

10. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

11. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

12. Odvolací soud doplnil dokazování odborným vyjádřením znalce [příjmení] [celé jméno znalce], který uvedl, že dle jeho názoru nedošlo k výrazné změně ceny předmětných nemovitostí, která by měla vliv na jeho závěry o obvyklé ceně nemovitosti. Dále bylo doplněno dokazování výpisem z [list vlastnictví], pro [územní celek], k. ú. [obec] u [obec], z něhož bylo zjištěno, že ve společném jmění rodičů žalovaného je pozemek, označený jako orná půda. Z fotografií předložených žalobcem vyplývá, že na tomto pozemku je postavena hrubá stavba rodinného domu, je zastřešená, osazena okny a dveřmi, není omítnuta. Stavba zatím není zapsána v katastru nemovitostí, avšak žalovaný nepopřel pravost či pravdivost provedených listinných důkazů.

13. Odvolací soud po doplnění dokazování dospěl k závěru, že odvolání ve věci samé není důvodné. Už dřívější judikatura vycházela z toho, že návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nelze zásadně zamítnout, tak je tomu i v podmínkách nového občanského zákoníku, s ohledem na ustanovení § 1140 o.z. Důvodem pro zamítnutí žaloby mohou být jen přechodné poměry objektivní povahy týkající se společné věci, nikoliv subjektivní poměry účastníka, jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 5159/2014 Ústavní soud ve svém rozhodnutí sp. zn. III. ÚS 3963/16 uvedl, že„ spoluvlastnictví představuje právní institut, jehož důsledkem je, že každý subjekt, jemuž spoluvlastnické právo svědčí, musí (měl by) vzít na vědomí, že danou věc (případně právo) ovládá pouze ve spojení se zbývajícím spoluvlastníkem či spoluvlastníky. Jinými slovy řečeno, uspokojuje-li někdo svoji bytovou potřebu v rodinném domě, jenž je ve spoluvlastnictví, musí si být vědom toho, že mu k těmto prostorám svědčí toliko„ prekérní“ vlastnický vztah, vyznačující se permanentní hrozbou, že tento spoluvlastnický vztah bude proti jeho vůli zrušen a vypořádán…“. Aby mohl být učiněn závěr, že zrušení a vypořádání je k újmě některého spoluvlastníka, muselo by se jednat o kvalifikovanější případ zásahu do práva spoluvlastníka spočívající v tom, že žaloba je motivována právě a jenom snahou o způsobení újmy, přičemž se musí jednat o újmu, která by vznikla okamžitým zrušením spoluvlastnictví (viz Občanský zákoník III. Věcná práva (§ [číslo]), 2. vydání, 2021, s. [číslo], M. [příjmení]).

14. V daném případě nebyly shledány žádné okolnosti, pro které by bylo možno žalobu zamítnout, ostatně žalovaný již v průběhu řízení před soudem I. stupně navrhoval zrušení a vypořádání spoluvlastnictví postupně několika způsoby. To, že je žalovaný nezletilý, nebrání zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že nemovitost nelze reálně rozdělit, čemuž brání jednak dispoziční řešení, jednak to, že dům má jen jedny přípojky inženýrských sítí. Navíc celá stavba je provedena v rozporu se stavebním povolením, podkrovní bytové prostory jsou podstatně menší, vybudovaná kuchyň je jen provizorní. Postavený typ domu je úplně jiný, než odpovídá stavebnímu povolení. Vztahy mezi spoluvlastníky jsou dlouhodobě problematické, nejsou schopni se dohodnout na úhradě společných nákladů, investicích do věci, na užívání předmětných nemovitostí odpovídajícím výši spoluvlastnického podílu. Neshody mezi spoluvlastníky jsou na denním pořádku, neexistuje zde společná vůle řešit společné záležitosti dohodou. Vzhledem k věku nezletilého v době trvání spoluvlastnictví je třeba hodnotit vztahy mezi žalobcem a rodiči nezletilého, kteří nemovitosti společně s ním užívali a od jejich rozhodnutí se odvíjelo, jakým způsobem a v jakém rozsahu se budou podílet na nákladech a investicích do nemovitosti, jakým způsobem se dohodnout jménem nezletilého na správě společné věci. Rozdělením na bytové jednotky by došlo ke vzniku jednotek o různých podlahových plochách. Bylo by nutné rozdělení přípojek, provedení rekolaudace domu, k čemuž je nutná rovněž součinnost obou spoluvlastníků. Při vyhrocení vzájemných vztahů nelze předpokládat konstruktivní přístup všech k vyřešení stávajícího stavu domu, který je postaven v rozporu se stavebním povolením a s nedovolenými stavebními úpravami. Odvolací soud má ve shodě se soudem I. stupně za to, že není možné reálné rozdělení předmětných nemovitostí, ani rozdělení na bytové jednotky. Oba účastníci tvrdili, že mají dostatečné finanční prostředky k vyplacení přiměřené náhrady druhému ze spoluvlastníků, v úvahu přichází přikázání předmětných nemovitostí jednomu z nich.

15. Zákon nestanoví, jaká konkrétní kritéria mají být brána v úvahu při rozhodování o tom, kterému ze spoluvlastníků má být nemovitost přikázána. Takovým kritériem může být dostatečná solventnost k vyplacení částky na vypořádání, zájem spoluvlastníků o nemovitost apod. Zákon nestanoví, že by nemovitost měla být přikázána do vlastnictví toho, kdo je ochoten zaplatit více. Výše přiměřené náhrady se odvíjí od obvyklé ceny věci, jež je vypořádávána. Cena byla zjištěna znaleckým posudkem. Výše částky za vypořádací podíl odpovídá aktuální obvyklé ceně předmětných nemovitostí, od níž je odvozena. Zatímco žalobce má na svém účtě k dispozici finanční prostředky z úvěru čerpaného od banky, žalovaný má na účtu advokátní úschovy finanční prostředky svých rodičů. Studuje, jiné finanční prostředky nemá, tudíž není zřejmé, jak by tyto vypůjčené finanční prostředky rodičům splácel. Žalobce dlouhodobě užívá menší část rodinného domu, přestože při vzniku spoluvlastnictví měl možnost užívat i kuchyň v přízemí, v době užívání rodinného domu společně s rodinou žalovaného, tuto možnost v důsledku vzájemných rozporů ztratil, v podkrovních prostorech musel řešit kuchyňské prostory provizorně. Žalobce je spoluvlastníkem delší dobu, stejně jako rodina žalovaného nese náklady spojené s rekonstrukcí jím obývaných a užívaných částí, společné náklady nese ve větším rozsahu než žalovaný, přestože toto neodpovídá výši jeho spoluvlastnického podílu ani rozsahu, v němž rodinný dům užívá. Odvolací soud má ve shodě se soudem I. stupně za to, že nemovitosti mají být přikázány do výlučného vlastnictví žalobce. Nelze přehlédnout, že žalovanému se dostane výplaty nezanedbatelné částky přiměřené náhrady, z níž bude moci v budoucnu řešit své vlastní bydlení odpovídající jeho potřebám, nezávisle na bydlení svých rodičů, kteří možnost bydlení ve vlastním nově postaveném domě reálně mají. Navíc jim nebude muset vracet finanční prostředky, z nichž by přiměřenou náhradu platil, nebude zatížen starostmi spojenými s rekolaudací domu, který je postaven v rozporu se stavebním povolením. V předcházejícím řízení, které skončilo zastavením pro zpětvzetí žaloby, žalovaný sám navrhoval, aby nemovitost byla přikázána do vlastnictví žalobce a jemu vyplacena částka na vypořádání. Namítal-li žalovaný, že nemá jinou možnost bydlení, je třeba uvést, že ztráta bydlení není překážkou pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, neboť je nutným důsledkem zrušení spoluvlastnictví. Žalovaný je v současné době odkázán výživou na své rodiče, s nimiž tvoří společnou domácnost. Jeho rodiče možnost bydlení mají, žalovaný má právo sdílet bydlení ve stejné rodinné domácnosti, jako ostatní členové rodiny. Není důvod, aby žalovaný v době, kdy ještě není plnoletý, byl nucen řešit vrácení finančních prostředků, které má od rodičů k dispozici na úhradu přiměřené náhrady, když právě z vyplacené částky může řešit v případě osamostatnění se své vlastní bydlení odpovídající jeho individuálním potřebám 16. Odvolací soud rozsudek soudu I. stupně podle § 219 o.s.ř. ve výroku I. potvrdil.

17. Rozsudek soudu I. stupně byl změněn ve výrocích o nákladech řízení. Odvolací soud má za to, že v daném případě existují okolnosti odůvodňující, aby byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení. Je třeba vzít v úvahu, že žalobce byl tuto žalobu nucen podat poté, co dříve podanou žalobu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví vzal žalovaný zpět. V řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] zahájeném dne [datum rozhodnutí] vzal žalovaný žalobu zpět [datum] poté, kdy se žalobce hodlal s žalovaným dohodnout na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví způsobem, který navrhoval žalovaný. Mimosoudní jednání dospěla do takového stadia, že uzavření dohody bylo reálné. K zastavení řízení vedeného k návrhu žalovaného nepřispělo žádným způsobem chování žalobce, žalovaný si rozmyslel svůj postoj k setrvání ve spoluvlastnictví. Po zastavení řízení byl nucen žalobce, který nechce ve spoluvlastnictví setrvat, podat dne [datum] žalobu novou. Namítá-li žalovaný, že žalobce mu nabízel k vypořádání nižší částku, než byla určena v tomto řízení, je třeba uvést, že od roku [rok] došlo ke skokovému nárůstu cen nemovitostí a otázka stanovení výše obvyklé ceny nemovitosti je otázkou odbornou, kterou přísluší zodpovědět znalci. Žalobce není profesionál, tudíž nelze k jeho tíži přičítat, že mu nebyla známa aktuální cena nemovitosti, natož v době budoucí, tj. ke dni soudního rozhodování. Dalšími okolnostmi, které vedou k přiznání náhrady nákladů řízení, jsou i ty, které nastaly v průběhu tohoto řízení. Žalovaný měnil svá procesní stanoviska zásadním způsobem, kdy k možnosti jím navrhovaných způsobů vypořádání muselo být vedeno dokazování, nehledě na to, že původně navrhoval zamítnutí žaloby. Z důvodů na straně žalovaného bylo jednání několikrát odročováno, což se odrazilo na délce řízení. Odvolací soud má za to, že žalovanému nelze přičítat, že délka řízení měla vliv na výši vypořádacího podílu, když žalovaný svým jednáním neovlivňoval cenu na trhu nemovitostí jako takovou. Ve prospěch žalovaného nelze brát v úvahu skutečnost, že je nezletilý, když předchozí řízení, kdy vzal žalobu zpět, jako nezletilý vedl. Zatímco žalobce v řízení nepopíral, že vlastní další nemovitost, kterou by bylo třeba k bydlení upravit, žalovaný tvrdil, že nemá jinou možnost bydlení, přestože rodiče žalovaného vlastní stavbu rodinného domu. Uvedené skutečnosti ve svém souhrnu vedou k závěru, že žalobci je třeba přiznat právo na náhradu nákladů řízení, které jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], odměnou právního zástupce žalobce za 11 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, vyjádření k návrhu žalovaného, účast na jednání soudu dne [datum] od 13.00 hodin do 15.40 hodin, písemné vyjádření ve věci samé dne [datum], účast na jednání soudu [datum], písemné vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast na jednání soudu dne [datum], [datum] a [datum]). Odměna činí [částka] za každý úkon právní služby, k této přísluší režijní paušál [částka] za 11 úkonů právní pomoci a daň z přidané hodnoty ve výši [částka], jakož i zaplacená záloha na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši [částka], náhrada za promeškaný čas za 20 zameškaných půlhodin, tj. [částka] na cestě [obec] - [obec] a zpět, jakož i jízdné na cestě [obec] - [obec] a zpět při délce zpáteční trasy 120 km, při použití osobního automobilu s průměrnou spotřebou 7,4 l /100 km (poslední z údajů v technickém průkazu), při použití paliva BA 95. Pro jednání konané v roce [rok] činila sazba základní náhrady [částka] a průměrná cena benzínu [částka], pro jednání konané dne [datum] činila sazba základní náhrady [částka], průměrná cena benzínu [částka], pro jednání, která byla konána v roce [rok] činila sazba základní náhrady [částka] a průměrná cena benzínu [částka]. Jízdné za první cestu k jednání [datum] činí [částka], za cestu k jednání dne [datum] činí [částka] a za tři cesty k jednání konané v roce [rok] činí celkem [částka]. Ostatní účtované náklady, tj. náklad na znalecký posudek, z něhož soud nevycházel, nejsou účelně vynaloženými náklady, neboť nesloužily k úspěšnému uplatnění práva. Nákladem řízení je i 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši [částka] Náklady řízení před soudem I. stupně činí celkem [částka], jejich náhrada je splatná k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř. Žalovanému byla rovněž uložena povinnost zaplatit náklady státu, které v řízení hradil ve výši přesahující uhrazenou zálohu účastníků na náklady znaleckého posudku.

18. Z výše uvedených důvodů byla úspěšnému žalobci byla přiznána i náhrada nákladů odvolacího řízení, která je představována odměnou zástupce žalobce za úkony právní služby: odvolání proti výroku o nákladech řízení ve výši ½ sazby mimosmluvní odměny, a ve výši sazby mimosmluvní odměny [částka] (§ 8 odst. 5, § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) za vyjádření žalobce k odvolání žalovaného, jeho doplnění obsahující rozhodné skutečnosti vzhledem k tvrzeným důvodům odvolání, a účast u jednání odvolacího soudu. Ve smyslu § 8 odst. 1 advokátního tarifu nebylo možno navýšit tarifní hodnotu úkonu účasti u jednání o hodnotu příslušenství, tak jak navrhoval zástupce žalobce. Účelně vynaloženým nákladem je i režijní paušál ve výši [částka] příslušející ke každému ze čtyř úkonů právní služby, jakož i 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši [částka] Náklady odvolacího řízení činí celkem [částka]. Náhrada je splatná k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř.