17 C 191/2019

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/1 Adresa zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 2. Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 2/0 3. Anonymizováno . Jméno zainteresované osoby 3/0 Datum narození zainteresované osoby 3/0 Adresa zainteresované osoby 3/0 všichni zastoupeni advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 3/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 3/0 o určení dědicem, Určuje se, že žalobkyně je dědičkou po , jméno FO, , rozené , jméno FO, , narozené , datum, , rodné číslo , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zemřelé , datum, , naposledy bytem , adresa, .Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení společně a nerozdílně částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.Žalobkyni se vrací část zálohy na náklady důkazu ve výši , částka, .

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala vůči žalovaným určení, že je dědicem po , jméno FO, , narozené , datum, , posledně bytem , adresa, , zemřelé dne , datum, . Žalobu odůvodnila tím, že v průběhu dědického řízení vedeného Okresním soudem v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, soudním komisařem , tituly před jménem, , jméno FO, se dozvěděla, že k její matka , jméno FO, pořídila dne , datum, závěť a listinu o vydědění, a to formou notářského zápisu , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . V této listině matka žalobkyni s odkazem na ustanovení § 469a odst. 1 písm. b) zákona č. 40/1964 Sb. vydědila s odůvodněním, že o ni neprojevuje žádný zájem, nezdraví se s ní, nestýká se s ní a nemá o ni jakýkoliv zájem, který by jako potomek měla projevovat. S důvody vydědění projevila žalobkyně před soudním komisařem nesouhlas, kdy dědický soud následně vydal usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým byla žalobkyni uložena povinnost do 40 dnů od právní moci tohoto usnesení podat u Okresního soudu v , adresa, žalobu proti , Jméno zainteresované osoby 1/0, , , Jméno zainteresované osoby 2/0, a , Jméno zainteresované osoby 3/0, na určení, že žalobkyně je dědicem a současně bylo žalobkyni uloženo o podání takové žaloby soudního komisaře vyrozumět. Žalobkyně s důvody vydědění, jak jsou konstatovány v listině o vydědění, nesouhlasí. Tvrdí, že žádný takový důvod pro vydědění nebyl a není dán. Pořízení takové listiny ze strany matky přisuzuje žalobkyně nedobrým vztahům, jejichž počátek nastal v okamžiku, kdy ji matka v roce , Anonymizováno, vyhodila i s její rodinou z domu v , adresa, , kde do té doby zcela bezproblémově žili a udržovali normální rodinné vztahy, a to jak se zůstavitelkou, tak i s otcem žalobkyně. Do rekonstrukce tohoto domu žalobkyně investovala značné prostředky, které získala z půjčky od obce , adresa, a z výtěžku prodeje hroznů. K vystěhování došlo dne , datum, , a to na výzvu matky a otce ze září , Anonymizováno, . Matka tak učinila pod výrazným vlivem otce. Od té doby byly vztahy natolik narušeny, že matka i otec žalobkyně dokonce přestali zdravit i děti žalobkyně a zakázali jim, aby ony zdravili je. Důvod pro vydědění tedy žádný není. Matka ani otec od vystěhování vůbec neměli zájem o jakýkoliv kontakt s žalobkyní, s jejím manželem či jejich dětmi. Nelze tedy hovořit o tom, že by žalobkyně o matku neprojevovala žádný zájem a nestýkala se s ní. Matka od té doby žalobkyni nikdy neoslovila, nekontaktovala ani nenavštívila, přestože bydleli v jedné obci. Pokud zůstavitel nejeví upřímný zájem o kontakt s potomkem, který by mu byl bezdůvodně ze strany jeho potomka odepřen, nelze hovořit o naplnění hmotněprávních předpokladů existence důvodů pro vydědění potomka ve smyslu ustanovení § 469a odst. 1 písm. b) zákona č. 40/1964 Sb.

2. Žalovaní k žalobě uvedli, že nárok uplatněný žalobkyní neuznávají a žalobu považují za nedůvodnou. Dále uvedli, že žalobkyně se vdávala , datum, a ihned po svatbě se v podstatě automaticky nastěhovala do domu rodičů v , adresa, , když v té době v domě žila ještě babička žalobkyně , jméno FO, . , jméno FO, zemřela dne , datum, a týden po jejím pohřbu přišla žalobkyně spolu s manželem žádat rodiče o přepis domu na ně. K tomu nedošlo, neboť s tím rodiče žalobkyně nesouhlasili. Žalobkyně a její manžel žádost o přepis domu v průběhu let několikrát opakovali. Žalovaní nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že byla v roce , Anonymizováno, rodiči vyhozena z domu. Toto není pravda. Rodiče žalobkyně se o vystěhování dozvěděli až následně, a o jejím záměru se odstěhovat nebyli vůbec informováni. Žalovaní také nesouhlasí s tvrzením žalobkyně o investici nemalých prostředků do předmětného domu. Po vystěhování nechala žalobkyně dům zcela vybydlený. Bylo vytrháno dřevěné obložení chodby, vana z prádelny byla vysekána ze zdi, plynový kotel a topení vytržené, elektrické kabely ke světlům byly už ustřiženy těsně u stropu. Rodiče žalobkyně tak byli nuceni dům zásadně opravit. Po vystěhování z domu č. p. , Anonymizováno, se žalobkyně přestěhovala do domu č. p. , Anonymizováno, opět v , adresa, . Na pořízení domu půjčil bratr zůstavitelky , jméno FO, , Anonymizováno, žalobkyni zřejmě částku , částka, . , jméno FO, žalobkyni také zastupoval v dědickém řízení. Na žalované tato skutečnost působí tak, že se , jméno FO, snaží prostřednictvím nesouhlasu žalobkyně s vyděděním docílit vrácení dříve poskytnuté půjčky žalobkyni, a to prostřednictvím majetkového prospěchu z dědictví po , jméno FO, . Tato domněnka koresponduje s tím, že , jméno FO, v průběhu dědického řízení sdělil, že nemovitosti v dědictví jsou sice oceněny znaleckým posudkem na částku , částka, , on by ovšem byl schopen tyto nemovitosti prodat za , částka, . Přitom žalobkyně v rámci jednání o uzavření smíru požadovala jednu dvanáctinu z této částky tedy částku , částka, . Tato částka pak koresponduje s tvrzenou půjčkou , jméno FO, žalobkyni, o které však mají žalovaní pouze kusé informace. Matka žalobkyně , jméno FO, měla vždy velký zájem o rodinu žalobkyně, zejména o děti , jméno FO, a , jméno FO, . Například v srpnu , Anonymizováno, na hodech v , adresa, syn žalobkyně , jméno FO, naposledy tancoval se svou babičkou. Poté kontakty mezi žalobkyní a její matkou naprosto ustaly, ačkoliv matka o něj měla i nadále vřelý zájem. Podle přesvědčení žalovaných žalobkyně citově vydírala své rodiče tak, že vnuky mohou vidět pouze v případě, že žalobkyni s manželem vyjdou nějakým způsobem vstříc. Zůstavitelka spolu se svým manželem , Jméno zainteresované osoby 1/0, žili trvale v , adresa, . Výminek domu v , adresa, navštěvovali pouze příležitostně. V roce , Anonymizováno, s nástupem zimního počasí žalobkyně se svým tehdejším manželem vypínala na výminku rodičům topení a teplou vodu. Rodiče se tak chodili ohřívat a mýt ke třetí žalované, která v té době bydlela v podnájmu na adrese , adresa, . Tato situace vyústila v celkové zhoršení zdravotního stavu a zástavu srdce matky, kterou pak v , Anonymizováno, začátkem ledna , Anonymizováno, operovali. Rok před smrtí matky měla žalobkyně říci, že , jméno FO, už není její matka, že už má svoji rodinu. Zesnulá matka nebyla v podstatě ani schopna udržovat kontakt s okolím, a už vůbec ne s dcerou, která se k ní chovala shora popsaným způsobem. Byla fakticky nevidomá, vlivem těžkého postižení trpěla velkými bolestmi a poslední dva roky byly projevy její nemoci tlumeny silnými opiáty. Pokud žalobkyně tvrdí, že matka o ni neprojevovala žádný zájem, jde podle žalovaných překrucování vztahů v rodině, neboť to byla právě žalobkyně, která se svou matkou dlouhodobě nekomunikovala, a dokonce jí komplikovala či znemožňovala vztah s jejími dětmi. Sama za sebe pak mluví skutečnost, že žalobkyně se nepřišla s matkou, o kterou tak údajně stála, rozloučit na její pohřeb.

3. Z připojeného spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že pozůstalostní řízení po , jméno FO, je u zdejšího soudu vedeno pod shora uvedenou spisovou značkou. Z úmrtního listu bylo zjištěno, že , jméno FO, , rozená , jméno FO, , narozená , datum, , posledně bytem , adresa, , zemřela dne , datum, . Z notářského zápisu sepsaného , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , notářem v , adresa, , dne , datum, soud zjistil, že výše uvedeného dne pořídila , jméno FO, závěť a listinu o vydědění. V čl. I , jméno FO, nejprve pro případ své smrti ustanovila svého manžela , Jméno zainteresované osoby 1/0, , dědicem jedné poloviny nemovitostí zapsaných na LV číslo , hodnota, v k. ú. , adresa, na , Anonymizováno, a dále nemovitostí zapsaných na LV , Anonymizováno, také v k. ú. , adresa, na , Anonymizováno, . Pro případ, že by , Jméno zainteresované osoby 1/0, z jakéhokoliv důvodu nedědil, ustanovila svého vnuka , jméno FO, , narozeného , datum, , dědicem shora uvedeného majetku. Současně v článku II. vydědila svou dceru , Jméno zainteresované osoby 0/0, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, . b) občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. v platném znění. Důvodem je, že dcera o zůstavitelku neprojevuje žádný zájem, nezdraví se s ní, nestýkají se a neprojevuje o zůstavitelku zájem, který by jako potomek projevovat měla. V souladu s ustanovením § 469 a odst. 2 občanského zákoníku v platném znění vztáhla důsledky tohoto vydědění i na všechny děti své dcery , jméno FO, . V článku III. je pak uvedeno, že v souladu se zákonem č. 89/2012 § 1646 odst. 1 písm. b) vyděďuje shora citovanou dceru , jméno FO, ze stejných důvodů, které jsou uvedeny v článku druhém. Z usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vydaného pověřeným soudním komisařem , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem v , Anonymizováno, , ve věci řízení o pozůstalosti po , jméno FO, , se zanecháním závěti, konaného za účasti pozůstalého manžela, závětního dědice , Jméno zainteresované osoby 1/0, , pozůstalé dcery , Jméno zainteresované osoby 2/0, , pozůstalé dcery , Jméno zainteresované osoby 3/0, a pozůstalé dcery , Jméno zainteresované osoby 0/0, , soud zjistil, že soudní komisař rozhodl podle ustanovení § 170 odst. 1 ZŘS tak, že uložil pozůstalé dceři , Jméno zainteresované osoby 0/0, , aby do 40 dnů od právní moci tohoto usnesení podala u Okresního soudu v , adresa, žalobu proti , Jméno zainteresované osoby 1/0, , , Jméno zainteresované osoby 2/0, a , Jméno zainteresované osoby 3/0, na určení, že je dědicem, a aby současně o podání žaloby vyrozuměla pověřeného soudního komisaře. Z vyznačené doložky soud zjistil, že usnesení nabylo právní moci , datum, .

4. V průběhu řízení byly provedeny důkazy výpověďmi účastníků žalobkyně , jméno FO, , žalovaného , Jméno zainteresované osoby 1/0, a dále žalované , Jméno zainteresované osoby 3/0, , dále byl proveden důkaz výslechem svědků, a to , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, , byl proveden důkaz znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, a dále byly provedeny důkazy listinami, z níž podstatné budou zmíněny následně.

5. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že v předmětném domě v , Anonymizováno, čp. , Anonymizováno, žalobkyně bydlela od roku , Anonymizováno, , a to nejprve sama se svojí babičkou a následně, když se v roce , Anonymizováno, vdala, začala zde bydlet se svým manželem a později i se svými dvěma syny. Bydlení v domě žalobkyni nabídli její rodiče. Po celou dobu měla žalobkyně dobrý vztah se svojí matkou, dobrý vztah měly k babičce i její děti. Jediný problém byl vztah mezi otcem žalobkyně a jejím manželem. Žalobkyně společně s manželem hradili veškeré náklady na provoz domu a prováděli také investice do toho domu. V roce , Anonymizováno, nebo , Anonymizováno, žalobkyně společně s manželem žádali rodiče žalobkyně o přepis domu, případně alespoň částečný, protože bylo třeba opravit střechu a kanalizaci, do čehož žalobkyně s manželem nechtěla investovat za situace, kdy jim dům nepatří. Rodiče žalobkyni převod domu nejprve přislíbili, avšak následně k převodu domu na žalobkyni nikdy nedošlo. Postupem doby začaly mezi žalobkyní a její rodinou a rodiči žalobkyně, zejména však mezi otcem žalobkyně a rodinou žalobkyně docházet ke konfliktům, které se týkaly zejména údržby a oprav předmětného domu. K zásadnímu konfliktu došlo v srpnu roku , Anonymizováno, , a to přímo v domě č. p. , Anonymizováno, v , adresa, , v části, kterou užívali rodiče žalobkyně. Sešli se zde žalobkyně a její rodiče. Rodiče žalobkyně jí vyčítali, že se s manželem o dům řádně nestarají a neudržují ho ve stavu, v jakém by měl být. Zejména žalobkyni vyčítali, že neprovedli připojení domu na kanalizaci a neopravili střechu. Žalobkyně jim řekla, že by takové investice udělali pouze za podmínky, že na ně bude alespoň část domu převedena. S tím však nesouhlasil otec žalobkyně. Nějakou dobu předtím s otcem mluvili o převodu, měli dokonce připravený nějaký pracovní návrh, ve kterém ale otec chtěl mít zakotveno, že pokud by žalobkyně provedla nějaké úpravy, které se otci nebudou líbit, může odstoupit od smlouvy. Toto však žalobkyně odmítla, a dále se o tom již nebavili. Diskuze v srpnu , Anonymizováno, se velmi vyhrotila, otec na žalobkyni hodně křičel, vyčítali jí, že její manžel nic nedělá. Matka potom žalobkyni řekl, aby odešla, že se o tom ještě pobaví. O celé záležitosti však již nemluvili, a následně přišla žalobkyni SMS, ve které byla vyzvána, aby do , datum, dům opustila.

6. Z výpovědí žalovaného 1. , Jméno zainteresované osoby 1/0, vyplynulo, že žalobkyně a její manžel opakovaně požadovali, aby na ně žalovaný se zůstavitelkou přepsali alespoň část domu č. p. , Anonymizováno, v , adresa, . Dále z jeho výpovědi vyplynulo, že mezi ním a jeho manželkou na jedné straně a žalovanou a jejím manželem na straně druhé vznikaly konflikty, jednak z toho důvodu, že podle názoru žalovaného 1. manžel žalobkyně nebyl pracovitý a žalobkyně se svým manželem řádně nepečovali o předmětný dům. Nedohodli se tak na tom, že by se část domu převedla na žalobkyni a jejího manžela. Přestože žalovaný 1. a jeho manželka původně uvažovali o tom, že by se část domu na žalobkyni a jejího manžela převedla, následně změnili názor a rozhodli se, že se má žalobkyně se svojí rodinou vystěhovat. Po odstěhování žalobkyně z domu veškerý kontakt mezi rodinou žalobkyně a žalovaným 1. a jeho manželkou (zůstavitelkou) ustal. Nenavštěvovali se, nepsali si, nevolali si, nepsali si SMS ani k rodinným výročím ani k svátkům, jako jsou Vánoce nebo Velikonoce. Iniciativa ke kontaktu nebyla ani ze strany žalobkyně a její rodiny ani ze strany žalovaného 1 a jeho manželky. Podle přesvědčení žalovaného 1. měla první krok učinit žalobkyně, tedy ona, jako dcera, měla přijít navštívit své rodiče.

7. Z výpovědi žalované 3. , Jméno zainteresované osoby 3/0, mimo jiné vyplynulo, že žalobkyně s manželem provedli v roce , Anonymizováno, v domě plynofikaci a v roce , Anonymizováno, přistavěli dvě místnosti. Rodinné vztahy mezi žalobkyní a rodiči nebyly až tak špatné, ale špatný byl vztah manžela žalobkyně a rodiči svědkyně. Ze strany žalobkyně byl na rodiče vyvíjen silný tlak, aby na ni přepsali dům v , adresa, . V roce , Anonymizováno, požádala zůstavitelka žalobkyni, aby připojili dům ke kanalizaci. Žalobkyně to odmítla, proto musel přípojku vykopat jejich otec. Mezi žalobkyní a rodiči docházeli ke konfliktům, když rodiče v domě v roce , Anonymizováno, přespávali, přestávala jim žalobkyně topit, proto chodili přespávat k žalované 3. Manžel žalobkyně chodil po domě v zablácených botách a zůstavitelka po něm musela uklízet. Situace se vyhrotila tak, že rodiče žalované vybudovali v roce , Anonymizováno, na chodbě příčku. Dále žalovaná uvedla, že se žalobkyně koncem roku , Anonymizováno, z domu vystěhovala a nikomu o tom předem neřekla. Později však žalovaná uvedla, že ví o tom, že zůstavitelka měla žalobkyni poslat SMS, aby se z domu vystěhovala, že už toho měla dost. Zprávu nikdy neviděla, nevěděla o tom, že by tam byl nějaký konkrétní termín. O tom, že by otec posílal žalobkyni v lednu , Anonymizováno, nějakou SMS, ve které by žádal o předání klíčů, žalovaná neví. Předpokládá však, že nějakou takovou SMS mohl posílat, protože dům byl prázdný a otec od něj neměl klíče. Po odstěhování žalobkyně byl dům ve špatném stavu. Byla vysekaná vana, obložení na stěnách bylo odstraněno, byl odstraněný plynový kotel i radiátory a byla odstěhovaná o kuchyňská linka. Podle žalované žalobkyně udělala chybu, že se odstěhovala. Pokud by zůstala, všechno by se asi urovnalo a ona by mohla v domě bydlet i nadále. Na druhou stranu se odstěhováním žalobkyně situace uklidnila, přestaly konflikty. Zůstavitelku ani tak netrápilo, že nemá kontakt se žalobkyní, trápilo ji, že nemá kontakt s jejími dětmi. Na syny žalobkyně byla hodně fixovaná, zejména na , jméno FO, . Ranilo ji, když jí nezdravil. Za hlavní příčinu konfliktů mezi žalobkyní (resp. její rodinou) a jejími rodiči žalovaná považuje skutečnost, že rodiče na žalobkyni nepřepsali dům v , adresa, . Žalovaná ví o tom, že dům žalobkyni slíbili, ale pak jej na ni nepřepsali. Po tom, co se žalobkyně odstěhovala, zůstavitelka po kontaktu s žalobkyní nijak netoužila, toužila po kontaktu s jejími syny, ti s ní však nekomunikovali.

8. Z výpovědi svědka , jméno FO, , syna žalobkyně, soud zjistil, že v dětství byly vztahy v rodině dobré. Postupem doby si začal všímat, že vztahy nejsou ideální. Docházelo ke konfliktům mezi dědou (žalovaným 1.) a svědkovými rodiči ohledně bydlení v , adresa, . Žalovanému 1. vadilo, jakým způsobem užívají dům, konkrétní výtky si svědek nepamatuje, vzpomíná si pouze na to, že žalovanému vadil pes na dvoře. Postupem doby byly konflikty častější a následně došlo k tomu, že dostali ultimátum, aby se do určitého data z domu vystěhovali. Tomu předcházela série hádek kvůli tomu, že v domě stále bydlí a že se nejsou schopni vystěhovat. Svědek si vzpomíná na situaci, kdy byl doma sám pouze se svojí matkou (žalobkyní), děda (žalovaný 1.) přiběhl a strašně řval, matka byla schoulená ve výklenku u kotelny, přesto na ni děda stále strašně křičel. Bylo to kvůli tomu, že se dosud nevystěhovali. Vystěhovali se někdy před Vánoci, svědek neví, kterého roku. Odstěhovat se měli do konce kalendářního roku. Při stěhování přijeli do domu žalovaný 1 a žalovaná 3., dívali se, jak se rodina žalobkyně stěhuje a potom beze slova šli do domu, do části, kterou užívali prarodiče. Po odstěhování nebyly žádné kontakty mezi svědkovou rodinou a prarodiči. Zůstavitelka svědka nikdy nekontaktovala například prostřednictvím telefonu, ani svědek ji nekontaktoval. Sice by byl rád, kdyby se situace uklidnila, ale po všem, co se stalo, tj. výhrůžkách a vystěhování svědek nenašel odvahu za zůstavitelkou přijít. Při stěhování si vzali jen věci, které pořídili svědkovi rodiče. Určitě stěhovali kotel, skříně, vybavení kuchyně i sporák.

9. Z výpovědi svědka , jméno FO, , syna žalobkyně, soud zjistil, že z počátku byly vztahy v rodině dobré, zhoršení nastalo někdy, když bylo svědkovi 15 let (tj. v roce , Anonymizováno, ), to byl svědek v , Anonymizováno, na internátu. Domů jezdil jen na víkendy, jaké jsou vztahy mezi rodiči a prarodiči nevěděl. Pak mu jednou rodiče řekli, že se musejí vystěhovat. Svědek nikdy pořádně nepochopil, proč k tomu došlo. K žalovanému 1. svědek uvedl, že je dominantní, snaží se za každou cenu prosadit svou. Chová se tak, že v lidech vzbuzuje strach, to svědek viděl u babičky i u své matky. Babička se dědovi podřizovala. Nikdo svědkovi nezakazoval, stýkat se po vystěhování s prarodiči. Po vystěhování zůstavitelka nikdy neprojevila zájem o kontakt se svědkem a s jeho rodinou. Vystěhování z domu svědka zasáhlo, v domě strávil celé své dětství. Svědek chápe, že jeho matka neměla po vystěhování zájem o kontakt s prarodiči, svědek to cítil stejně. Pokud by po vystěhování prarodiče projevil zájem o urovnání vztahů, svědek by se tomu nebránil, ale iniciativa by musela vzejít z jejich strany. Pokud došlo po vystěhování ke kontaktu mezi svědkem a prarodiči, nebylo to časté. Když k tomu došlo ani jedna strana nevěděla, jak se chovat. Většinou to proběhlo tak, že se ani nepozdravili.

10. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , kamarádky žalobkyně a kadeřnice, soud zjistil, že zůstavitelka chodila ke svědkyni. O žalobkyni mluvila vždy hezky, chválila ji, jak je pracovitá a učenlivá. Po vystěhování žalobkyně z domu zůstavitelky, chtěla zůstavitelka žalobkyni navštívit. Říkala, že jak chodí nakupovat, dívá se do ulice, kde bydlí žalobkyně, a chtěla by k ní přijít, zazvonit a obejmout ji. Měl ale strach, že ji žalobkyně nepřijme. Proč se žalobkyně odstěhovala z domu zůstavitelky svědkyně přesně neví, ví otci žalobkyně se nelíbil její manžel. Zůstavitelce bylo líto, když žalobkyni zemřel manžel, že zůstala sama. Přála si, aby se jejich vztah urovnal.

11. Z výpovědi svědka , jméno FO, , bratra zůstavitelky, soud zjistil, že dům v , adresa, původně patřil jeho matce. Svědek s ní v tomto domě bydlel. Následně o dům projevila zájem jeho sestra (zůstavitelka) svědkova matka chtěla, aby svědek s převodem domu na svoji sestru souhlasil. Kdyby nesouhlasil, dům by na ni nepřepsala, svědek ale souhlasil. Sestra se nemohla rozhodnout, jak s domem naložit. Zda jej převedou na žalobkyni nebo se do něj sami přestěhují. Názory sestry se podle svědka i v souvislosti s její nemocí stále měnily, nemohla se rozhodnout. Svědek nabízel, že by dům od ní odkoupil, s tím sestra souhlasila, ale poté přišla s tím, že s tím nesouhlasí žalovaný 1. O důvodech, proč sestra chtěla, aby se žalobkyně z domu odstěhovala svědek nic neví. Žalobkyně v té době neměla kam jít, proto jí svědek pomohl zajistit bydlení. Její rodina ji nechala na holičkách. Krátce po odstěhování z domu žalobkyni umřel manžel, zůstala na vše sama s dvěma dětmi. Svědek ví, že zůstavitelka chtěla vztahy s žalobkyní urovnat, měla ale strach zajít za žalobkyní. Proto taky nešla na pohřeb manžela žalobkyně, obávala se, co na to řeknou lidi.

12. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, soud zjistil, že zůstavitelka byla její sestrou. Žalobkyně po ukončení střední školy odmítla jít na vysokou školu a našla si chlapce v , adresa, , se kterým si žalovaný 1. nepadl do oka. Podle svědkyně se s tím žalovaný 1. nikdy nevyrovnal a žalobkyni to neodpustil. Přesto žalobkyni uspořádali svatbu a umožnili jí bydlet v přední části domu v , adresa, . V té době byla zůstavitelka šťastná, žalobkyni se narodil první syn, zůstavitelka z toho měla radost. Po nějaké době začala zůstavitelka řešit, co s domem. Rozhodli se, že dům dají žalobkyni. Žalovaná 2. měla dostat nějakou hotovost a žalovaná 3., kterou podporovali na studiích, měla dostat sklep a vinohrady. Když se začaly činit kroky k převodu, bylo připraveno několik návrhů smluv, ale vždycky před podpisem měl žalovaný 1. nějaké výhrad a připomínky a k podpisu nedošlo. Asi po pátém pokusu se převod stopl. Poté, co se převod domu stopl, tlačila zůstavitelka s žalovaným 1. na žalobkyni, aby dům opravovali, oni to však odmítli, protože mělo jít o větší investici, a investovali by tak do cizího domu. Ohledně tohoto vznikl mezi žalobkyní a zůstavitelkou a žalovaným 1. spor. Následně zůstavitelka s žalovaným 1. žalobkyni z domu vyhodili. Svědkyně slyšela o tom, že se to mělo stát formou SMS, sama tuto zprávu ale nikdy neviděla. Proč k tomu došlo, svědkyně neví. Zůstavitelka jí nikdy důvod neřekla, nechtěla o tom mluvit. Poté, co se žalobkyně z domu odstěhovala, vzájemné kontakty mezi zůstavitelkou a žalobkyní byly zpřetrhány, a to z obou stran. Žalobkyně zůstavitelku nenavštěvovala, ani jinak nekontaktovala. Měla své starosti. Jednak se stěhovala do starého domu, který potřeboval rekonstrukci, měla dva syny, kteří studovali, a dále krátce na to onemocněl její manžel, o kterého se osobně starala. Nechtěla jej dát do LDN, chtěla mu prodloužit život. Stálo ji to velké úsilí, po smrti manžela jí zůstala hypotéka, jeden čas měla dokonce dvě zaměstnání, aby to všechno zvládla. Její rodina se od ní odvrátila, nikdo jí nepomohl. Ani zůstavitelka žalobkyni nenavštívila, nezavolal jí ani jí jinak nekontaktovala. Podle svědkyně měla strach z reakce žalobkyně. Když žalobkyni zemřel manžel, zůstavitelka svědkyni říkala, že by šla na pohřeb, ale bála se reakce okolí, proto nikam nešla. Když se chystal pohřeb zůstavitelky, byla svědkyně v , adresa, , řešilo se, komu poslat parte, když svědkyně řekla, že by se mělo poslat i žalobkyni, žalovaná 3. řekla doslova „jen přes moji mrtvolu“, žalovaná 2. pouze pokrčila rameny a nic k tomu neřekla. Ani svědkyně žalobkyni o pohřbu nic neřekla.

13. Z výpovědi svědka , jméno FO, , bývalého manžela žalované 3., soud zjistil, že do , Anonymizováno, jezdíval do roku , Anonymizováno, , v roce , Anonymizováno, se s žalovanou 3. rozvedl. V rodině byly dobré vztahy, jak mezi žalovanou 3. a jejími rodiči, tak i mezi žalobkyní a jejími rodiči. Narušený byl vztah pouze mezi žalobkyní a žalovanou 3. Svědek u toho přímo nebyl. Čekal tehdy na žalovanou 3. v autě. Ona přiběhla a brečela. Řekla svědkovi, že žalobkyně po ní chtěla, aby podepsala, že se vzdává podílu na dědictví. Ona prý trvala na tom, aby na listině bylo uvedeno, že v domě mohou dožít , jméno FO, , s tím údajně žalobkyně nesouhlasila, protože špatně vycházeli s žalovaným 1. Sestry se tak kvůli tomu pohádaly.

14. Z výpovědi svědka , jméno FO, , současného přítele žalované 3. soud zjistil, že spolu žijí od roku , Anonymizováno, . S rodinou , jméno FO, se svědek začal seznamovat v roce , Anonymizováno, . V srpnu , Anonymizováno, se účastnili hodů v , adresa, , v té době byly vztahy v rodině ještě dobré. Došlo k situaci, že svědek s žalovanou 3. přišli do sokolovny, kde už seděla žalobkyně se svojí rodinou. Zůstavitelka seděla u stolu žalobkyně, ale žalovaný 1. seděl u jiného stolu. Svědek s žalovanou 3. si přisedli k žalovanému 1. a ptali se ho, proč sedí sám. On jim řekl, že když přišel, žalobkyně a její manžel mu pohledem naznačili, že si má jít sednout jinam. Žalovaná 3. šla za matkou a řekla jí, že oni budou sedět s žalovaným 1., a pokud bude chtít, může za nimi přijít. Což zůstavitelka následně učinila. Poté, co se to stalo, pochopili, že nejsou ze strany žalobkyně přijímáni, a proto se od té doby nepotkávali. Následně se vztahy mezi žalobkyní, resp. její rodinou, a , jméno FO, postupně zhoršovaly. Od podzimu , Anonymizováno, přestala rodina žalobkyně zdravit , jméno FO, a žalovanou 3. Na podzim roku , Anonymizováno, začala rodina žalobkyně vypínat , jméno FO, topení v bytové jednotce, kterou , jméno FO, užívali. , jméno FO, bývala zima, když přijeli do , Anonymizováno, , chodívali se k svědkovi a žalované 3. umývat, někdy tam také přespali. Když v lednu , Anonymizováno, přijel svědek s , jméno FO, do , Anonymizováno, , nemohli se , jméno FO, dostat do bytové jednotky, kterou užívala žalobkyně. Vše nasvědčovalo tomu, že se odstěhovali. Svědek proto vylomil zadní dveře, aby se dostali dovnitř, , jméno FO, totiž neměli klíče od této části domu. Po vstupu do domu zjistil, že bytová jednotka je vyklizená. Byl odvezený nábytek a demontováno zařízení. Pohřeb zůstavitelky organizovala žalovaná 3. s žalovanou 2. Smuteční oznámení žalobkyni nikdo neposlal, ani jí nesdělil, že zůstavitelka zemřela. Bylo to z důvodu, že žalovaná 3. neměla zájem o komunikaci s žalobkyní. Pokud by se žalobkyně o zůstavitelku zajímala, mohla sama zjistit, že tato je v nemocnici a její stav je vážný a také, že umřela. Pokud jde o pohřeb, i o tom se mohla žalobkyně dozvědět sama. Smuteční oznámení bylo vyvěšeno na nástěnce obecního úřadu a pohřeb byl také několikrát ohlašován obecním rozhlasem. Svědek ví o tom, že zůstavitelka komunikovala s žalobkyní ohledně toho, že si nepřeje, aby žalobkyně s rodinou nadále bydlela v domě. Přesný obsah komunikace svědek nezná. Neví nic o tom, že by ve zprávách bylo konkrétní datum, do kdy se má žalobkyně z domu vystěhovat. Po vystěhování žalobkyně byl dům neobyvatelný. Vodiče byly ustřihnuty až u samé omítky, bylo vytrháno obložení stěn, podlahová krytina, byly demontovány radiátory a kotel, vybouraná vana a odstraněna byla i kuchyňská linka.

15. Ze souhlasného tvrzení účastníků soud zjistil, že zůstavitelka užívala telefonní číslo , tel. číslo, žalovaný 1. telefonní číslo , tel. číslo, a žalovaná 2. telefonní číslo +, tel. číslo, , Anonymizováno, . Žalobkyně užívala mobilní telefon zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, IMEI: , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /1. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , znalce z oboru kybernetika, kybernetická odvětví různá, ze dne , datum, č. , hodnota, -, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , jeho doplnění ze dne , datum, a ze dne , datum, soud zjistil, že v paměti mobilního telefonu žalobkyně se mimo jiné nacházejí přijaté zprávy od zůstavitelky, žalovaného 1. a žalované 2. Podle těchto zpráv zůstavitelkadne , datum, zaslala žalobkyni dvě SMS zprávy, ve kterým mimo jiné uvádí: „…k , datum, je dum na prodej.“, dále „Verim, ze k , Anonymizováno, ., Anonymizováno, .Tam nebudete.“ a konečně „Ty sis vybrala, minula jsi mne, ja mijim tebe. Hledej bydleni, jako , Anonymizováno, , , Anonymizováno, . Ode mne necekej nic.“,dne , datum, zaslala zůstavitelka žalobkyni SMS zprávu, kde mimo jiné uvádí: „Je mi lito, videla jsi mne. Pozdrav nikde, ani necekam. Napis, zajdi, kdy se vystehujete. Bydlite v mem dome, a nepozdravis. Necekek na soud. Dej nam jiz pokoj, nemas zde nic. Zijte svuj zivot.Res to do konce roku.“,dne , datum, zaslala zůstavitelka žalobkyni zprávu: „Vyklidte si dvur, i zahradu. Dum bude na prodej. Pes je vas, nema co delat na dvore. Tvemu otci je zle.Nedokope asi letos kanal.Styd se. Starosta dal termin vanoce. To vy uz budete pryc.“,a konečně dne , datum, zaslala zůstavitelka žalobkyni SMS zprávu: „Co ten sprchovy kout?Je vas,, Anonymizováno, jsoou nase.Kout odvezu,i tvou spinu pred tve bydleni.Jsem na konci,ty ani tva rodina tam nepatri. Sbohem.Nejsi ma dcera.Yybrala sis.Jsem v nemocnici.Bud hrda,jsi matka.Zapri se.Nechci te potkat,ani tvou rodinu., jméno FO, “.

16. Dále žalovaný 1. zaslal žalobkyni dne , datum, SMS zprávu: „Dobry vecer! V patek a sobotu , Anonymizováno, . a , Anonymizováno, ., Anonymizováno, . budeme v , adresa, . V sobotu v 9:00 hod., jméno FO, prijdi za nami dolu, nevyhýbej se. Projedname vztah majitele a uzivatele bydleni v dome , Anonymizováno, , kter nechame pravne vyresit i s pripadnym najemnym.Tady konci ledabylost.Rodice.“ a dne , datum, zprávu: „, právnická osoba, ! Do dne , datum, predejte klice od domu cp , Anonymizováno, , adresa, do rukou majitele. Neuposlechnuti je predjednano se spravnim organem a nesleduje zakaz vstupu. Vas termin byl do , datum, dany SMS zpravou spolumajitelkou domu., jméno FO, “17. Žalovaná 2. pak žalobkyni dne , datum, zaslala SMS zprávu, ve které mimo jiné uvádí: „Vis byla jsem na tve strane a nasi se od te doby co tam , Anonymizováno, bydli extremne zmenily-věci a názory ted drive nebyly a denni veci?-neuveritelne! , jméno FO, ,snažila jsem se jim to vysvetlit a co se stalo?O to vic najeli na tebe i na mne.Posledni co jsem se doslechla bylo,ze te vyhodily a to cestou SMS! Nadala jsem vsem a uz jsem na tom jak ty. Uz se nemam ukazovat,obtezovatja,odevdat klice od bytu a jeste veci o kterych ani nechces mluvit-a proc?“18. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil nic podstatného pro rozhodnutí věci.

19. Podle ustanovení § 170 odst. 1 ZŘS v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce.

20. Podle ustanovení § 469a odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále též jen „obč. zák.“) zůstavitel může vydědit potomka, jestliže a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech, b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl, c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku, d) trvale vede nezřízený život. Podle odstavce 3 téhož ustanovení o náležitostech listiny o vydědění a o jejím zrušení platí obdobně ustanovení § 476 a § 480; v listině však musí být uveden důvod vydědění.

21. Podle ustanovení § 476 odst. 1 obč. zák. může zůstavitel závěť buď napsat vlastní rukou, nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu. Podle odstavce 2 téhož ustanovení v každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná.

22. Podle ustanovení § 1646 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále též jen „o. z.“) ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který a) mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi, b) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl, c) byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo d) vede trvale nezřízený život.

23. Podle rozsudku Krajského soudu v , právnická osoba, z , datum, , , spisová značka, , publikovaného ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , pro posouzení důvodů vydědění podle ustanovení § 469a odst. 1 písm. b) obč. zák. je třeba rovněž zjišťovat, zda potomek zůstavitele měl reálnou možnost o zůstavitele projevit opravdový zájem, který by jako potomek měl projevit, tj. zda zůstavitel měl sám zájem se s dítětem stýkat a udržovat s ním běžné příbuzenské vztahy.

24. Shora uvedenými důkazy má soud za prokázaný následující skutkový stav. V řízení o pozůstalosti zůstavitelky , jméno FO, , narozené , datum, , posledně bytem , adresa, , zemřelé dne , datum, , vedeném u zdejšího soudu soudním komisařem , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, žalobkyně zpochybnila platnost svého vydědění, které učinila zůstavitelka závětí a listinou o vydědění pořízenou dne , datum, ve formě notářského zápisu , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, sepsaného notářem , tituly před jménem, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud vyzval žalobkyni, aby do 40 dnů od právní moci tohoto usnesení podala u zdejšího soudu žalobu proti žalovaným na určení, že je dědicem. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, . Žaloba v této věci byla podána dne , datum, , tedy zjevně v určené lhůtě. K důvodům vydědění soud zjistil, že žalobkyně bydlela v domě v , adresa, nejprve od roku , Anonymizováno, sama s babičkou a následně od roku , Anonymizováno, se svým manželem a později i dvěma syny (zjištěno z výpovědi žalobkyně, výpovědi svědkyně , jméno FO, a svědka , jméno FO, ). Vztahy mezi žalobkyní a zůstavitelkou byly z počátku dobré (zjištěno z výpovědi účastníků a všech výše uvedených svědků). Zůstavitelka i žalovaný 1. se rozhodli, že dům v , adresa, převedou na žalobkyni, a dokonce jí to i slíbili (výpověď žalobkyně, žalované 3. a svědkyně , jméno FO, ). K převodu domu na žalobkyni však nedošlo. Zároveň však zůstavitelka a žalovaný 1. požadovali, aby žalobkyně do domu investovala (aby provedla opravu střechy a kanalizaci), což ta však s ohledem na to, že dům není její, odmítla (výpověď žalobkyně, žalovaného). Ohledně tohoto sporu vznikaly mezi žalobkyní (a jejím manželem) a zůstavitelkou (a žalovaným 1) konflikty, a to i velmi ostré, když žalovaný 1 na žalobkyni křičel (výpověď svědka , jméno FO, ). Konfliktní situace byla vyostřena i z důvodu dlouhodobé nevraživosti mezi žalovaným 1. a bývalým manželem žalobkyně (výpovědi žalobkyně, žaovaného 1., svědka , jméno FO, , svědkyně , jméno FO, ). K vyhrocení konfliktu došlo v srpnu , Anonymizováno, , v té době bylo zřejmé, že vztah mezi žalobkyní (a její rodinou) a zůstavitelkou (a žalovaným 1.) je rozvrácen. O tomto rozvratu svědčí skutečnost, že obě strany spolu přestaly přímo komunikovat, nemluvili spolu, nezdravili se. Následně pak zůstavitelka prostřednictvím shora uvedených SMS vyzvala žalobkyni, aby do konce roku , Anonymizováno, se svojí rodinou opustila dům v , adresa, . To žalobkyně skutečně učinila, avšak ani odstěhování z domu nevedlo k urovnání vztahů, když ani jedna strana neučinila žádný vstřícný krok. Ani žalobkyně ani zůstavitelka se nepokusily o kontakt a nápravu vzájemného vztahu (výpovědi zejména žalobkyně, žalovaného 1., výpověď žalované 3., výpověď svědků , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, ). Tato situace, kdy ani žalobkyně neprojevila zájem o zůstavitelku, ani zůstavitelka o žalobkyni trvala i v době sepisu listiny o vydědění i v době úmrtí zůstavitelky.

25. Po posouzení shora uvedených skutečností podle citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Prohlášení o vydědění učiněné zůstavitelkou , jméno FO, dne , datum, ve formě notářského zápisu soud považuje za platně učiněné podle právní úpravy účinné v době, kdy bylo prohlášení učiněno. Vzhledem k tomu, že zůstavitelka odkázala i na ustanovení § 1646 odst. 1 písm. b) o. z., je třeba toto prohlášení považovat za prohlášení učiněné i podle tohoto zákona a jeho důsledky, je tedy třeba posuzovat podle nové právní úpravy, resp. právní úpravy účinné ke dni úmrtí zůstavitelky. Vzhledem k tomu, že v případě tohoto konkrétního důvodu vydědění nedošlo k významné změně zákona, nemá změna právní úpravy na posouzení podstatný vliv. Při posuzování důvodnosti vydědění se tak použije i judikatura vztahující se k předchozí právní úpravě. Podle citovaného rozsudku Krajského soudu v , právnická osoba, je pro posouzení důvodů vydědění podle ustanovení § 469a odst. 1 písm. b) obč. zák. třeba rovněž zjišťovat, zda potomek zůstavitele měl reálnou možnost o zůstavitele projevit opravdový zájem, který by jako potomek měl projevit, tj. zda zůstavitel měl sám zájem se s dítětem stýkat a udržovat s ním běžné příbuzenské vztahy. V tomto případě bylo v řízení prokázáno, že sama zůstavitelka minimálně od vystěhování žalobkyně z domu v , adresa, (v prosinci roku , Anonymizováno, ) neprojevovala o žalobkyni a její rodinu až do své smrti žádný zájem, dokonce sama dne , datum, zaslala žalobkyni výše uvedenou SMS, ve které sděluje, že žalobkyně není její dcera a že nechce potkat žalobkyni ani její rodinu. Je tedy zřejmé, že zůstavitelka nejen že neprojevovala o žalobkyni žádný zájem, ale dokonce si přála, aby jí žalobkyně nekontaktovala. Z provedeného dokazování vyplynulo, že prakticky stejný postoj měla i žalobkyně k zůstavitelce, tedy o ni neprojevovala opravdový zájem, který by jako dcera o matku měla projevovat. Na vzájemném vztahu nic nezměnila ani smrt manžela žalobkyně, kdy ani poté zůstavitelka neprojevila zájem o svoji dceru (nešla dokonce ani na pohřeb svého zetě), a dokonce ani smrt zůstavitelky, kdy žalobkyně (přestože jí nikdo o úmrtí její matky oficiálně neinformoval musela o jejím úmrtí a pohřbu vědět, neboť žila ve stejné obci, smuteční oznámení bylo na vývěsce a o pohřbu byla informace hlášena i rozhlasem - viz výpověď svědka , jméno FO, ) nepřišla na pohřeb své matky. Za této situace soud uzavírá, že ani v době sepsání závěti ani v době úmrtí zůstavitelky nebyl ve vztahu k žalobkyni dán důvod vydědění uvedený v ustanovení § 469a odst. 1 písm. b) obč. zák. resp. v ustanovení § 1646 odst. 1 písm. b) o. z. Vzhledem k tomu, že z provedeného dokazování nevyplývá (a v řízení nebyl ani tvrzen) žádný další důvod pro vydědění žalobkyně zůstavitelkou, dospěl soud k závěru, že nedošlo k vydědění žalobkyně, a proto určil, že žalobkyně je dědičkou po zůstavitelce, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

26. Pokud jde o posouzení věrohodnosti výše uvedené SMS komunikace, soud jen podotýká, že žalovaní nejprve pouze obecně zpochybnili pravost této komunikace, avšak následně s odkazem na článek publikovaný na internetu (ve spise na čl. 212) svoji argumentaci rozvinuli a odůvodnili. I znalec, který původně označil komunikaci za věrohodnou, když uvedl, že SMS uložené ve zkoumaném mobilním telefonu žalobkyně byly odeslány z telefonů s čísly zůstavitelky, žalovaného 1. a žalované 2., případně mohly být odeslány prostřednictvím webového rozhraní operátora po zadání přístupových údajů týkajících se konkrétních telefonních čísel, přičemž v mobilním telefonu žalobkyně není možné přijaté SMS upravovat. Následně v reakci na argumentaci žalobců uvedl, že po doplnění zkoumání o údaj o středisku zpráv jednotlivých operátorů zjistil, že část komunikace procházela přes číslo +, tel. číslo, , které není střediskem zpráv a používá se k podvodným účelům. V reakci na argumentaci žalobkyně však znalec definitivně po získání údajů od operátorů o čísle používaném pro středisko zpráv svým doplněním posudku ze dne , datum, potvrdil své původní závěry, když ze sdělení operátora , Anonymizováno, -, Anonymizováno, zjistil, že tento operátor používal uvedené telefonní číslo +, tel. číslo, pro své SMS centrum v letech , Anonymizováno, – , Anonymizováno, , tedy v rozhodné době. Následně bylo toto telefonní číslo zrušeno, operátorem již nebylo používáno a až poté bylo zneužíváno k odesílání podvodných SMS. Soud tedy považuje SMS zprávy za pravdivé. Navíc jejích obsah koresponduje i dalšími provedenými důkazy. Zejména o tom, že zůstavitelka „vyhodila“ žalobkyni z domu prostřednictvím SMS vypověděli účastníci i výše uvedení svědci.

27. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 OSŘ, neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a náleží jí proto náhrada nákladů tohoto řízení. Náklady žalobkyně potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále též jen „a. t.“), dle níž činí odměna za čtrnáct úkonů právní služby vyčíslená z tarifní hodnoty , částka, po , částka, (§ 9 odst. 3 písm. a), § 7 bod. 5), čtrnáct paušálních náhrad hotových výdajů po , částka, za čtrnáct úkonů právní pomoci – převzetí právního zastoupení ze dne , datum, , návrh ve věci samé, podání ze dne , datum, , , datum, , , datum, , účast na jednání soudu dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, (§ 13 odst. 3, § 11 odst. 1, písm. a), písm. d), písm. g), přičemž za účast na jednání soudu dne , datum, , které přesáhlo 2 hodiny náleží advokátovi odměna ve dvojnásobné výši, za účast na jednání soudu dne , datum, , které dvakrát přesáhlo dvě hodiny náleží advokátovi odměna ve trojnásobné výši, za účast na jednání soudu dne , datum, , které dvakrát přesáhlo dvě hodiny náleží advokátovi odměna ve trojnásobné výši, částku , částka, (, částka, + , částka, ), čemuž přísluší advokátu žalobkyně náhrada DPH, jíž je plátcem (§ 137 odst. 3 písm. a) OSŘ) v sazbě 21 %, tedy v částce , částka, , což vše celkem činí , částka, . Dále je důvodným nákladem žalobkyně v tomto řízení soudní poplatek zaplacený za návrh na zahájení řízení ve výši , právnická osoba, Kč dle položky 4 bodu 1 písm. c) sazebníku soudních poplatků obsaženého v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, a do nákladů žalobkyně je nutné započíst i část zaplacené zálohy na znalecký posudek ve výši , částka, , což vše celkem činí , částka, . Proto soud přiznal žalobkyni k tíži žalovaných na náhradě nákladů řízení částku , částka, , splatnou na účet zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 OSŘ).

28. Zástupce žalobkyně podáním doručeným soudu dne , datum, vyúčtoval odměnu a náhradu hotových výdajů kromě výše přiznané odměny a náhrady také za jeden úkon právní služby týkající se účasti advokáta žalobkyně na prvním setkání s mediátorem. Tento náklad neshledal soud v této souvislosti účelně vynaloženým. Nepřiznání odměny za tento úkon soud odůvodňuje tím, že setkání s mediátorem bylo nařízeno samotným účastníkům a bylo tak jejich povinností se ho osobně zúčastnit. V případě zahájení mediace se řízení před soudem přerušuje. Na řízení o mediaci se ani subsidiárně nevztahuje občanský soudní řád. Nárok na odměnu za její zastoupení advokátem v souvislosti s jeho účastí na setkání u zapsaného mediátora není nákladem placeným v bezprostřední souvislosti s řízením před soudem.

29. Žalobkyně na výzvu soudu zaplatila dne , datum, zálohu na náklady důkazů znaleckým posudkem ve výši , částka, . Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, bylo znalci , tituly před jménem, , jméno FO, , přiznáno znalečné za podaný znalecký posudek ve výši , částka, . Ze složené zálohy žalobkyně byla znalci , tituly před jménem, , jméno FO, vyplacena částka , částka, . Žalobkyni byla vrácena část zaplacené zálohy na náklady důkazů znaleckým posudkem ve výši , částka, , neboť ze složené zálohy , částka, činily náklady důkazů znaleckým posudkem částku , částka, .