17 C 231/2019

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr Josefem Kavalcem ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená obecným zmocněncem titul . jméno příjmení , narozeným dne datum , bytem adresa o vypořádání podílového spoluvlastnictví,

I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví účastníků k pozemku [parcelní číslo], orná půda o výměře 3.707 m2, v obci [obec] a k. ú. [obec] na Moravě, zapsané v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, na [list vlastnictví].

II. Do výlučného vlastnictví žalobce se přikazuje pozemek p. [číslo] orná půda, o výměře 1.854 m2, označený v Geometrickém plánu [číslo] vyhotoveném [celé jméno znalkyně], zeměměřickou kanceláří, [ulice a číslo], [obec], v obci [obec] a k. ú. [obec] na Moravě, zapsaný v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav.

III. Do výlučného vlastnictví žalované se přikazuje pozemek p. [číslo] orná půda, o výměře 1.853 m2, označený v Geometrickém plánu [číslo] vyhotoveném [celé jméno znalkyně], zeměměřickou kanceláří, [ulice a číslo], [obec], v obci [obec] a k. ú. [obec] na Moravě, zapsaný v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Každému z účastníků se vrací část zálohy na náklady důkazů ve výši [částka].

1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne [datum], domáhal vůči žalované zrušení spoluvlastnictví, a to k bytové jednotce [číslo] vymezené v budově [adresa], [adresa], postavené na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], a s jednotkou souvisejícímu spoluvlastnickému podílu na společných částech budovy [adresa], [adresa], o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku; a spoluvlastnického podílu o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku na pozemku parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 491 m2 a k pozemku parc. [číslo] orná půda, o výměře 3707 m2, vše v obci [obec], k. ú. [obec] na [anonymizováno], zapsané u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav a vypořádání společných nemovitostí. Žalobu odůvodnil zejména tím, že s žalovanou jsou podílovými spoluvlastníky výše uvedených nemovitostí. Ač jsou předmětné nemovitosti v katastru nemovitostí stále evidovány jako součást společného jmění manželů, na podkladě rozsudku ve věci sp. zn. [spisová značka], jenž nabyl právní moci dne [datum], došlo k rozvodu manželství a v důsledku toho též k zániku společného jmění manželů. Vzhledem k tomu, že společný majetek nebyl vypořádán, uplynutím 3 let ode dne právní moci rozsudku o rozvodu nastala právní fikce, a žalobce i žalovaná se tak stali podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí; přitom podíl každého ze spoluvlastníků činí id. ½ vzhledem k celku na předmětných nemovitostech. Vzhledem k tomu, že stávající vlastnický režim má již velmi dlouhého trvání, přičemž však mezi žalobcem a žalovanou coby podílovými spoluvlastníky již delší dobu není možná komunikace ohledně společných nemovitostí, není ve vztahu k žalobci spravedlivé zachovávat podílové spoluvlastnictví k nemovitostem. Účastníci řízení mezi sebou již delší dobu nekomunikují, jakákoli dohoda o správě nemovitostí coby společných věcí je mezi nimi vyloučena. Žalobce ještě před podáním žalobního návrhu učinil snahu dohodnout se se žalovanou mimosoudně, avšak nedočkal se odezvy ze strany žalované, která na zaslanou výzvu nijak nereagovala.

2. Následně v průběhu řízení vzal žalobce žalobu zpět co do zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k výše uvedené bytové jednotce (včetně souvisejícího pozemku), neboť ohledně této nemovitosti účastníci vyřešili svůj spor mimosoudně. Žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby souhlasila. Soud tedy usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci dne [datum], řízení zastavil co do vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k bytové jednotce [číslo] vymezené v budově [adresa], [adresa], postavené na pozemku p. č. st. [anonymizováno], a s jednotkou souvisejícímu spoluvlastnickému podílu na společných částech budovy [adresa], [adresa] o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku, (zapsáno na [list vlastnictví]), spoluvlastnickému podílu o velikosti id. [číslo] vzhledem k celku na pozemku p. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří (zapsáno na [list vlastnictví]), vše v obci [obec], k. ú. [obec] na [anonymizováno], zapsáno u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav. Po tomto zastavení zůstal předmětem řízení pozemek parc. [číslo] orná půda, o výměře 3707 m2, zapsaný na [list vlastnictví] pro obec Novosedly, k. ú. [obec] na Moravě, kde státní správu nemovitosti vykonává Katastrální úřad pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav.

3. Žalovaná uvedla, že nemá zájem převést svůj spoluvlastnický podíl na žalobce. Navrhla, aby soud žalobu buď zamítl, nebo rozhodl tak, že podílové spoluvlastnictví se zrušuje a předmětný pozemek bude reálně rozdělen.

4. Následně v průběhu řízení se oba účastníci shodli, že jejich podílové spoluvlastnictví k ve výroku označenému pozemku bude zrušeno, pozemek bude reálně podélně rozdělen na dvě stejné části s tím, že každý z účastníků se stane výlučným vlastníkem jednoho z těchto nových pozemků.

5. Z rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], soud zjistil, že manželství účastníků bylo rozvedeno. Tento rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

6. Z výpisu z katastru nemovitosti ze dne [datum] soud zjistil, že účastníci jsou vlastníky pozemku parc. [číslo] o výměře 3707 m2, druh pozemku orná půda, způsob ochrany zemědělský půdní fond, v k. ú. [obec] na [anonymizováno], zapsaného v Katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, na listu vlastnictví [číslo] pro [územní celek], okres [okres] tím, že tento pozemek je zapsán ve společném jmění manželů. Jako nabývací titul je uvedena smlouva kupní ze dne [datum], s právními účinky vkladu práva ke dni [datum].

7. Z ortofoto mapy pozemku soud zjistil, že na pozemku se nachází dvě uniobuňky a jeden kontejner. Pozemek je přístupný pouze z jedné strany z polní cesty, zadní část pozemku je ohraničena loukou.

8. Z korespondence mezi zástupci žalované a žalobce, příp. mezi samými účastníky řízení vyplynulo, že účastníci se pokoušeli dohodnout o vypořádání spoluvlastnictví i před podáním žaloby, avšak neúspěšně.

9. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že vztahy se žalovanou byly takové, že už asi rok před rozvodem manželství spolu vůbec nemluvili. Nebyli schopni se dohodnout vůbec na ničem. Žalobce měl zájem o ten byt, který měli společně v [obec], protože odsud pochází. Protože se nemohl se žalovanou nijak dohodnout, musel řešit otázku bydlení a tak si pořídil dům v [obec]. Když pak došlo k tomu, že žalovaná byt nechtěla do výlučného vlastnictví, chtěla jej prodat, tak žalobce byt už nemohl odkoupit, protože kvůli koupi domu už na to neměl finanční prostředky. Došel tak o bydlení v [obec], kde má svoji matku a kamarády. V roce 2015 mu bývalá manželka zamezila přístup do bytu a on to tedy musel řešit. Když řešili ten byt, žalovaná několikrát měnila svůj názor, už jednou měli dohodnutého kupce na byt, všechno trvalo dlouho, ke kupní smlouvě měla spoustu připomínek, smlouva se měnila na základě připomínek jejího právníka, když bylo vše dohodnuto a mělo dojít k podpisu, žalovaná odmítla smlouvu podepsat. Museli tak hledat dalšího zájemce. Myslí si, že jediným důvodem proto, bylo dělat problémy. Stejné je to i ohledně pozemku, žalovaná nikdy pozemek nevyužívala, vždycky tam chodil pouze žalobce s dětmi, myslí si, že jediným smyslem jejího postoje je mu škodit. Vůbec spolu nemluvili až teď ohledně toho prodeje bytu. Žalobce komunikuje pouze s dětmi. Žalovaná má na pozemek přístup, klíče od brány jsou stále stejné, jako byly za trvání manželství. Manželka si také odvezla svoje věci, nějaké nářadí a také jednu unimobuňku. Při tom došlo k rozježdění pozemku těžkou technikou. Kdy byla žalovaná na pozemku naposledy, neví. Žalobce ho teď vlastně také moc nevyužívá, pouze tam kosí trávu. Pozemek neužívá hlavně kvůli sporům se žalovanou, aby nedošlo k nějakým neshodám ohledně využívání. Pozemek koupili za trvání manželství za cca [částka], tyto peníze si půjčil od své matky, vrátil jí je až po prodeji bytu. Pozemek kupovali, aby měli kde trávit volný čas, protože bydleli v bytě. Chtěli ho využívat jako zahrádku. Dodal, že manželka měla úraz, dostala od pojišťovny peníze, to bylo ještě za trvání manželství, žalobce chtěl, aby se z těch peněz vrátila půjčka jeho matce, ale žalovaná to odmítla. [příjmení] na pozemku skutečně vybudovali, jde o část o velikosti asi 5x5 m, kde byly jahody, manželka se o to z počátku starala, ale asi po roce ji to přestalo bavit. Je pravda, že se žalovanou komunikovali v posledním roce e-mailem, šlo ale výhradně o komunikaci týkající se vypořádání jejich spoluvlastnictví, telefonicky spolu prakticky nekomunikují, mohli si volat asi tak třikrát vždy jen ohledně prodeje bytu. Jednalo se o asi pět až šest e-mailů, pouze ohledně prodeje bytu a ohledně zahrady, hovory trvaly vždy cca 2 minuty, kdy něco řešili, pak začaly ze strany žalované výčitky a žalobce hovor vždy ukončil, nemělo to smysl.

10. Z výpovědi žalované soud zjistil, že pokud jde o to, co uváděl žalobce, je pravda, že ho nevyhledává, ale není pravda, že by mu dělala nějaké naschvály. Pokud jde o prodej bytu, ten z počátku domlouval za jejími zády bez jejího vědomí. Žalovaná se o tom dozvěděla tak, že našla ve schránce nějaký papír od realitky, ve skutečnosti šlo o smlouvu o zprostředkování prodeje, vůbec nic o tom nevěděla, žalobce ji vzkazoval po dětech, že to má okamžitě podepsat, vůbec ale nevěděla, o co jde, a proto s tím nesouhlasila. Neměla také ještě zajištěné bydlení. Pokud jde o zahradu, není pravda, že ji nevyužívala, chodila na ni i s dětmi, udržovala ji. Pak se tam ale žalobce začal scházet s milenkou a její rodinou a říkal ji, ať tam neleze, proto tam přestala chodit, to bylo ještě za trvání manželství. Přístup na pozemek má pouze přes nevypletenou branku, klíče od pozemku nemá, měli jen jedny klíče, které si odnesl žalobce. Pokud jde o tu unimobuňku, tu měli půjčenou od jejich rodičů, kteří ji měli ve své firmě v inventáři. Po rozvodu řekli, že ji žalobci nenechají a proto si ji odvezli. Ta buňka byla nová. Když se rozváděli, chtěla, aby ji manžel vyplatil, řekl jí ale, že ji nedá ani korunu. Mají spolu tři děti, musela řešit bydlení, nějakou dobu ji to trvalo. Pořídila si starý dům, který bylo třeba opravit, proto všechno tolik trvalo. Je pravda, že žalobce nevyhledává, ale necítí vůči němu nějakou zášť. Rozhodně nevyvolává konflikty, spíš je to tak, že on dělá všechno za jejími zády. Pokud se má vyjádřit k tomu, proč má o pozemek zájem, je to hlavně kvůli prostřední dceři, navíc si myslí, že se z tohoto pozemku může stát pozemek stavební, a i kdyby se rozdělil, šlo by o pozemek o šířce cca 13 m, což by stačilo ke stavbě rodinného domu.

11. Ze znaleckého posudku [číslo] znalkyně [celé jméno znalkyně], vypracovaného dle zadání soudu, soud zjistil, že znalkyně provedla rozdělení pozemku označeného parc. [číslo] na dvě pokud možno stejně velké části označené nově vytvořenými parcelami parc. [číslo] o výměře 1.854 m2, druh pozemku kultura orná a parcelní [číslo] o výměře 1.853 m2 taktéž kultura orná. Z geometrického plánu pro průběh hranice určené soudem, vypracovaného znalkyní [celé jméno znalkyně], číslo plánu [číslo], pro k. ú. [obec] na [anonymizováno], potvrzeného Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav dne [datum] pod PGP - [číslo], soud zjistil, že původní pozemek parc. [číslo] o výměře 3.707 m2, způsob využití orná půda, byl rozdělen na pozemek parc. [číslo] o výměře 1.854 m2 a pozemek parc. [číslo] o výměře 1853 m2.

12. Podle ustanovení § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ o. z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

13. Podle ustanovení § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

14. Podle ustanovení § 1144 o. z., je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

15. Soud posoudil zjištěný skutkový stav s ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že účastníci jsou spoluvlastníky nemovitosti specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku, když žalobce vlastní ideální podíl o velikosti [anonymizováno] a žalovaná ideální podíl o velikosti [anonymizováno] Aktivní a pasivní legitimace účastníků je tedy dána. Vzhledem k tomu, že účastníci jako spoluvlastníci se nedohodli na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, podal žalobce návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k předmětné nemovitosti, a soudu tak nezbylo než podílové spoluvlastnictví ve smyslu § 1143 o. z. zrušit a provést jeho vypořádání. Z provedeného dokazování přitom nevyplývá, že by o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví bylo žádáno v nevhodnou dobu. Soud proto rozhodl o zrušení spoluvlastnictví k nemovitosti (výrok I.) a dále se zabýval otázkou, jakým způsobem bude provedeno vypořádání, když v žalobě navrhovaným způsobem vypořádání není soud vázán. Soud tedy v prvním případě zkoumal, zda je předmětná nemovitost reálně dělitelná, když dle § 1140 odst. 1 o. z. se jedná o primární způsob vypořádání společné věci. Soud v projednávané věci rozhodl v souladu s § 1144 o. z. o reálném, rozdělení společné věci, když tento způsob vypořádání je jednak proveditelný, aniž by se tím snížila hodnota společných (rozdělovaných) věcí a jednak tento způsob vypořádání shodně navrhli také účastníci řízení. Za účelem řádného a spravedlivého rozdělení nemovitosti dle spoluvlastnických podílů účastníků zadal soud vyhotovit geometrický plán pro rozdělení pozemku vypracovaný znalkyní [celé jméno znalkyně] pod [číslo]. Dle tohoto geometrického plánu, schváleného Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrálním pracovištěm Břeclav, došlo ke vzniku nových pozemků parc. [číslo] o výměře 1.854 m2 a parc. [číslo] o výměře 1.853 m2, namísto původního pozemku parc. [číslo] o výměře 3.707 m2. Vycházeje ze znaleckého posudku [číslo] geometrického plánu o rozdělení pozemků a velikosti spoluvlastnických podílů soud rozhodl o rozdělení společné nemovitosti tak, že do výlučného vlastnictví žalobce přikázal nově vzniklý pozemek parc. [číslo] o výměře 1.854 m2 a do výlučného vlastnictví žalované přikázal nově vzniklý pozemek parc. [číslo] o výměře 1.853 m2 (výrok II. a III). Uvedené vypořádání spoluvlastnictví účastníků považuje soud za spravedlivé a účelné, když bylo v řízení zjištěno, že žalobce má zájem o pozemek parc. [číslo] žalovaná souhlasila s tím, aby jí připadl pozemek parc. [číslo]. Obě strany souhlasily rovněž s tím, že nebude vypořádáván rozdíl ve výměrách obou pozemků.

16. O nákladech řízení soud s přihlédnutím k povaze věci a poměru mezi účastníky rozhodl dle § 142 odst. 2 OSŘ v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 262/20 a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví) nepřiznal.

17. Žalobce na výzvu soudu zaplatil dne [datum] zálohu na náklady důkazů znaleckým posudkem ve výši [částka]. Žalovaná na výzvu soudu zaplatila dne [datum] zálohu na náklady důkazů znaleckým posudkem ve výši [částka]. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] bylo znalkyni přiznáno znalečné za podaný znalecký posudek ve výši [částka], které jí bylo vyplaceno z rozpočtových prostředků zdejšího soudu. Proto soud každému z účastníků vrátil část zálohy na důkazy znaleckým posudkem ve výši [částka], poníženou o [částka], kterou každý z účastníků na tyto náklady již zaplatil.