17 C 5/2017

Plný text

Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudcem Mgr. Josefem Kavalcem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení příjmení , CSc., se sídlem adresa o určení vlastnictví,

I. Zamítá se žaloba o určení, že žalobkyně je vlastníkem zemědělské stavby bez č. p./č. e. stojící na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] dále pozemku parc. [číslo] vše v obci a k. ú. [obec] zapsaný u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav na [list vlastnictví].

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala určení vlastnického práva k nemovitostem v k. ú. [obec], a sice zemědělské stavby bez č. p./č. e., stojící na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] dále pozemku parc. [číslo] vše v obci [obec], zapsaných na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav (dále též jen„ předmětné nemovitosti“). Svůj žalobní návrh odůvodnila tvrzením, že dne [datum] převedla žalobkyně jako prodávající na žalovaného jako kupujícího předmětné nemovitosti. Povinností žalovaného jako kupujícího z uvedené kupní smlouvy bylo uhradit žalobkyni dohodnutou kupní cenu předmětných nemovitostí ve výši [částka] tak, že úhrada kupní ceny měla být kupujícím zaplacena bezhotovostním převodem na účet prodávajícího před podpisem kupní smlouvy. Žalobkyně však zjistila, že na bankovním účtu č. [bankovní účet], který je jediným účtem prodávajícího nebyla platba, ač její splatnost nastala, uhrazena. K dotazu žalobkyně žalovaný sdělil, že kupní cena byla dle dispozice bývalého jednatele žalobkyně uhrazena na účet č. [bankovní účet] a to dne [datum]. Dle přiložené fotokopie platebního příkazu prodávajícího je však vlastníkem uvedeného účtu společnost“ nova [anonymizováno 7 slov] [rok], [země], tedy nikoliv prodávající. Tato skutečnost byla žalovanému zřejmá, jelikož majitele účtu uvedl na bankovním příkazu k převodu. Žalobkyně jednající současnou jednatelkou, paní [jméno] [příjmení] nemá informace, proč bývalý jednatel žalobkyně, pan [celé jméno svědka], jehož jednatelství zaniklo dne [datum], podepsal dne [datum] kupní smlouvu, z jejíhož obsahu vyplývá, že kupní cena byla zaplacena na účet žalobkyně. Pan [celé jméno svědka] byl na tuto skutečnost žalobkyní dotazován, ten se ale k věci nevyjádřil, resp. písemný dotaz v úložní době si na poště nevyzvedl. Žalobkyně za této situace podala na bývalého jednatele, pana [celé jméno svědka] trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu. Toto podezření je o to větší, že obvyklá cena předmětných nemovitostí byla podle tržního ocenění nemovitostí [částka], tedy podstatně více, než činila kupní cena podle kupní smlouvy. Pan [celé jméno svědka] nepředal po zániku jeho funkce jednatele nové jednatelce paní [jméno] [příjmení] žádné listiny a doklady vztahující se k činnosti žalobkyně. Současný statutární zástupce žalobkyně tak z informací, které má k dispozici dovodil, že žalovaný věděl, nebo při náležité opatrnosti měl vědět, že uzavřením kupní smlouvy je žalobkyně, jejíž jménem pan [celé jméno svědka] jednal, poškozována. Předmětné nemovitosti žalobkyně v době prodeje využívala a tyto stále využívá pro své podnikání, neměla důvod je prodávat, a to zejména za cenu, která je podstatně nižší, než je cena obvyklá. Po zápisu kupní smlouvy do katastru nemovitostí žalovaný své vlastnické právo, resp. držbu nevykonával, což vede k úvahám, jaký byl skutečný důvod uzavření kupní smlouvy. Dopisem ze dne [datum] urgovala žalobkyně úhradu kupní ceny a poskytla žalovanému lhůtu 7 dnů od doručení výzvy k úhradě kupní ceny. Výzva žalobkyně byla zástupkyní žalovaného převzata dne [datum], stanovená lhůta marně uplynula dnem [datum], aniž na tuto výzvu bylo jakkoliv ze strany žalovaného reagováno. Žalobkyně proto dopisem ze dne [datum] sdělila žalovanému, že odstupuje od kupní smlouvy pro nezaplacení kupní ceny. Odstoupení od kupní smlouvy bylo žalovanému doručeno dne [datum], a tímto dnem došlo k zániku kupní smlouvy na základě, které bylo převedeno na žalovaného vlastnické právo k předmětným nemovitostem. Za popsaného stavu má žalobkyně právní zájem na podání této žaloby, kterou se domáhá určení, že je vlastníkem předmětných nemovitostí, neboť bez autoritativního určení existence či neexistence právního vztahu nebo práva by bylo právní postavení žalobkyně ohroženo nebo se stalo nejistým.

2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, nárok uplatněný v žalobě neuznává. Poukazoval na to, že s tvrzením žalobkyně, že nedošlo k úhradě kupní ceny a že žalobkyně odstoupila od kupní smlouvy, nesouhlasí. Kupní cena byla uhrazena na základě pokynu tehdejšího jednatele žalobkyně na jím určený účet. Kupní smlouva byla podepsána s tvrzením, že k úhradě kupní ceny již došlo. K porušení kupní smlouvy ze strany žalovaného nedošlo a žalobkyně nemohla od kupní smlouvy odstoupit.

3. Na podání žalovaného reagovala žalobkyně podáním doručeným soudu dne [datum], ve kterém uvedla, že má za to, že její odstoupení od předmětné kupní smlouvy bylo po právu. Namítala, že její nabídka na uzavření smlouvy nebyla přijata v přiměřené době, neboť žalovaný smlouvu podepsal až poté, co došlo ke změně jednatele žalobkyně a čtyři měsíce od podpisu tehdejším jednatelem žalobkyně. Domnívá se, že k uzavření kupní smlouvy vůbec nedošlo, neboť žalobkyně žalovaného nevyrozuměla o akceptaci pozdního přijetí kupní smlouvy. Ba naopak žalobkyně podala dne [datum] zpětvzetí návrhu na vklad k příslušnému katastrálnímu úřadu, toto však z důvodu nečinnosti žalovaného nebylo akceptováno.

4. Zdejší soud ve věci samé již jednou rozhodoval, a to rozsudkem ze dne 20. 3. 2019, č. j. 17 C 5/2017-143, kterým žalobě zcela vyhověl. Své rozhodnutí soud založil na závěru, že jestliže tehdejší jednatel žalobkyně [celé jméno svědka] podepsal předmětnou smlouvu dne [datum], což soud považoval za učinění nabídky, a žalovaný ji podepsal (tedy akceptoval nabídku) až po čtyřech měsících, nepřijal ji včas. Za přiměřenou dobu pro přijetí nabídky soud považoval s ohledem na charakter smlouvy maximálně dobu 1 měsíce. Podle zdejšího soudu tedy smlouva nevznikla. A to i s ohledem na skutečnost, že žalobkyně žalovaného nevyrozuměla, že akceptuje pozdní přijetí nabídky, a také s ohledem na podstatné změny ve struktuře žalobkyně (změna společníka i jednatele). K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně napadený rozsudek zdejšího soudu svým usnesením ze dne 19. 5. 2021, č. j. 14 Co 161/2019-172, zrušil a věc vrátil zdejšímu soudu k dalšímu řízení. Odvolací soud mimo v odůvodnění uvedl, že pro rozhodnutí věci je potřebný závěr o účinnosti či neúčinnosti jednání [celé jméno svědka] za žalobkyni až do [datum] podle toho, zda žalobce bude tvrdit a prokáže, že žalovaný [datum] věděl, že [celé jméno svědka] již není jednatelem žalobkyně, dále závěr o včasném či opožděném přijetí nabídky podle toho, zda žalobce bude tvrdit a prokáže, že písemná nabídka [datum] již netrvala, případně o akceptaci (opožděného) přijetí nabídky podle toho, zda žalobce bude tvrdit a prokáže, že [celé jméno svědka] nepodal dne [datum] s žalovaným návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, ač je na něm s tímto datem podepsán, a nechoval se tedy ve shodě s přijatou nabídkou, a závěr zda odstoupení od žalobkyně od (případně platně uzavřené) smlouvy je platné podle posouzení toho, zda uvedená platba na účet belgické banky v [anonymizováno] je zohlednitelná jako platba kupní ceny za předmětné nemovitosti, o níž je ve smlouvě uvedeno, že byla zaplacena na účet prodávajícího.

5. Z kupní smlouvy soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobkyní, zastoupená jednatelem [údaje o zástupci] prodávající a žalovaným jako stranou kupující dne [datum]. Předmětem kupní smlouvy byl převod vlastnického práva k předmětným nemovitostem ve výlučném vlastnictví žalobkyně do výlučného vlastnictví žalovaného, za vzájemně dohodnutou kupní cenu ve výši [částka] (část I., II). Úhrada kupní ceny byla v části III. kupní smlouvy upravena tak, že celkovou dohodnutou kupní cenu ve výši [částka] zaplatí kupující bezhotovostním převodem na účet prodávajícího před podpisem kupní smlouvy a prodávající potvrzuje její převzetí. Tím jsou vzájemné nároky smluvních stran z této kupní smlouvy zcela vypořádány. Kupní smlouvu za prodávající vlastnoručně podepsal dne [datum] tehdejší jednatel žalobkyně, pan [celé jméno svědka]. Žalovaný kupní smlouvu podepsal s ověřeným podpisem dne [datum].

6. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že na [list vlastnictví] Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, pro obec a k. ú. [obec], je k datu [datum], jako vlastník pozemku parc. [číslo] budovy bez č. p./č. e., stojící na parcele [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] zapsaný žalovaný. Jako nabývací titul je uvedena kupní smlouvy ze dne [datum], s právním účinkem zápisu ke dni [datum]. Zápis byl proveden [datum].

7. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že je zapsána v obchodní rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka [číslo] a v období od [datum] (zapsáno [datum]) do [datum] (vymazáno [datum]) byl jednatelem žalobkyně [celé jméno svědka], narozený dne [datum], který byl zároveň společníkem žalobkyně. Od [datum] (zapsáno [datum]) je jednatelem žalobkyně [jméno] [příjmení], narozená dne [datum].

8. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že tato společnost je zapsána v obchodní rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně, oddíl C, vložka [číslo] a v období od [datum] (zapsáno [datum]) až do současnosti je jako jednatele společnosti uvedena [jméno] [příjmení] (dříve vedená pod příjmením [příjmení]), [datum narození], bytem [adresa].

9. Z listiny označené Návrh na vklad práva do katastru nemovitostí podle § 14 zákona č. 256/2013 Sb., soud zjistil, že účastníky vkladového řízení byla žalobkyně a žalovaný. Vkladové řízení bylo u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav vedeno pod vkladovým číslem: V [číslo]. Vklad vlastnického práva se vztahoval na pozemek parc. [číslo] stavbu bez č. p./č. e., stojící na parcele [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo]. Jako vlastník předmětných nemovitostí měl být v katastru nemovitostí uveden žalovaný. Podle otisku razítka podatelny katastrálního úřadu byl návrh na vklad do katastru nemovitostí podán dne [datum].

10. Z listiny ze dne [datum] soud zjistil, že v něm žalobkyně, zastoupená tehdejším jednatelem žádala žalovaného, aby na účet [příjmení] [číslo], [anonymizována tři slova], [příjmení] [jméno], zaplatil částku [částka], ze které dojde k úhradě kupní ceny ve výši [částka] za předmětné nemovitosti. Listinu podepsal za žalobkyni [celé jméno svědka], podepsal ji také žalovaný.

11. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že tehdejší zástupce žalobkyně, advokát JUDr. [jméno] [příjmení] vyzval tehdejšího jednatele žalobkyně k poskytnutí informací o platbě kupní ceny [částka] za prodej předmětných nemovitostí, a to zejména, zda kupní cena byla uhrazena tak, jak byla v kupní smlouvě dohodnuto. A pokud k úhradě kupní ceny již došlo, k jakému datu to bylo a na jaký účet byla poukázána, když v účetnictví žalobkyně takový doklad chybí.

12. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že advokát JUDr. [jméno] [příjmení] vyzval žalovaného k poskytnutí informací o platbě kupní ceny [částka] za prodej předmětných nemovitostí, a to zejména o zaslání fotokopie dokladu, ze kterého bude zřejmé, na jaký účet a kdy byla kupní cena uhrazena.

13. Z dopisu ze dne [datum] soud zjistil, že advokátka žalovaného, JUDr. [jméno] [příjmení] [příjmení] sdělila advokátu JUDr. [jméno] [příjmení], že z dokladů, které žalovaný předložil, vyplývá, že kupní cena za převáděné nemovitosti byla na základě pokynu bývalého jednatele žalobkyně, pana [celé jméno svědka] uhrazena na účet [příjmení] [číslo] jako součást celkové částky [částka]. [příjmení] [anonymizováno] [částka] přesahuje výši sjednané kupní ceny za zemědělské stavby a pozemky, které byly předmětem kupní smlouvy. [příjmení] byla převedena na účet dne [datum] společně s dalšími prostředky dle pokynu pana [celé jméno svědka].

14. Ze sdělení o platbě soud zjistil, že dne [datum] poukázal žalovaný na účet příjemce“ [anonymizováno 8 slov] [rok], [země], částku [částka]. Platba je označena konstantním symbolem: [číslo].

15. Z listiny nadepsané Kupní smlouva ze dne [datum] – Urgence zaplacení kupní ceny soud zjistil, že advokát žalobkyně vyzval žalovaného prostřednictvím jeho zástupce k zaplacení kupní ceny ve výši [částka] za předmětné nemovitosti vedené v k. ú. [obec], a to ve lhůtě do 7 dnů od převzetí výzvy. Důvodem byla skutečnost, že majitelem bankovního účtu je společnost„ [anonymizováno 8 slov] [rok], [země], tedy nikoliv žalobkyně, která byla vlastníkem převáděných nemovitostí a na jíž účet měla být platba provedena.

16. Z listiny nadepsané Kupní smlouva ze dne [číslo] – Odstoupení od kupní smlouvy pro nezaplacení kupní ceny ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný porušil smluvní povinnosti vyplývající z kupní smlouvy zaplatit žalobkyni dohodnutou kupní cenu ve výši [částka], byť její splatnost nastala. Z tohoto důvodu žalobkyně od kupní smlouvy odstoupila. Kupní smlouva doručením tohoto odstoupení zanikla. Žalovaný byl vyzván, aby poskytl patřičnou součinnost za účelem podpisu listiny, kterou dojde v katastru nemovitostí ke změně zápisu vlastníka u předmětných nemovitostí na žalobkyni.

17. Z dopisu označeného ze dne [datum] soud zjistil, že zástupkyně žalovaného sdělila, že s odstoupením žalobkyně od kupní smlouvy nesouhlasí a odstoupení považuje za neplatné. Z toho důvodu nemá žalovaný v úmyslu podepisovat žádné listiny za účelem provedení změn v katastru nemovitostí. Domnívá se, že vlastnické právo žalovaného k předmětným nemovitostem trvá a podmínky pro odstoupení od kupní smlouvy nenastaly. Žalovaný postupoval podle pokynů tehdejšího jednatele žalobkyně a kupní cenu uhradil na účet, který mu jednatel prodávajícího sdělil. Kupní cena byla uhrazena řádně a včas. Povinnost žalovaného zkoumat, zda účet, na který byla kupní cena poukázána, byl ve vlastnictví žalobkyně, mu není dána. Není zde žádný důvod ze strany prodávajícího odstupovat od kupní smlouvy.

18. Z periodického výpisu k účtu [bankovní účet] [právnická osoba], z data [datum] soud zjistil, že se jedná o účet žalovaného v měně EUR, ze kterého byla dne [datum] provedena platba ve výši [částka] ve prospěch protiúčtu [bankovní účet], [variabilní symbol], se zprávou pro příjemce [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [číslo], dále platba dne [datum] ve výši [částka] se stejnými údaji a navíc ve zprávě pro příjemce uvedeno [číslo] [číslo]; a další platba ve výši [částka] se stejnými údaji a navíc ve zprávě pro příjemce uvedeno [číslo] [číslo] [číslo]. Z účtu žalovaného byla tedy zaplacena na uvedený účet celková částka [částka].

19. Z výpovědi současné jednatelky žalobkyně, paní [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na podzim roku 2015 asi v říjnu nebo listopadu, ji navštívil pan [celé jméno svědka], kterého předtím neznala. Sdělil jí, že má v úmyslu zbavit se [právnická osoba] s.r.o. a nabídl ji funkci jednatelky. Byl za ní i s panem [příjmení]. S ohledem na to, že mělo dojít k prodeji obchodního podílu společnosti, tak tuto nabídku přijala. Bývalý jednatel a společník pan [celé jméno svědka] se nikdy nezmínil o tom, že má v plánu prodat halu, resp., že uzavřel kupní smlouvu. Účetnictví společnosti ji bylo předáno až dodatečně ze strany bývalé účetní, pan [celé jméno svědka] nedodržel slib, že toto zabezpečí. O prodeji haly se dozvěděla až z dopisu katastru nemovitostí. Nebyly jí známy okolnosti uzavření předmětné kupní smlouvy. Neměla vědomost ani o tom, že v době, kdy se jednalo o změně společníka a ona se stala jednatelkou, mělo dojít k prodeji předmětných nemovitostí.

20. Z výpovědi [celé jméno svědka] soud zjistil, že pokud jde o jeho vztah k účastníkům řízení, v současné době k žalobkyni žádný vztah nemá, v minulosti byl ale společníkem a jednatelem této společnosti. Pokud jde o žalovaného, je to jeho známý, se kterým se zná asi 10 let, přes myslivost. Svědek uvedl, že k uzavření předmětné smlouvy došlo v době, kdy byl ještě jednatelem žalobkyně, byl jediný jednatel i jediný společník, a měl tedy právo prodat tuto nemovitosti panu [celé jméno žalovaného]. Vzpomíná si, že smlouvu podepsal on i pan [celé jméno žalovaného] a podali návrh na vklad do katastru. Myslí si, že ještě nějakou dobu poté byl jednatelem společnosti. Pokud jde o kupní cenu, tato byla na jeho popud uhrazena na účet do zahraničí. Šlo o účet, kde mělo jít o investici [právnická osoba] s.r.o., následně byla ale tato investice zmařena. Poté svědkovi předložena k nahlédnutí kupní smlouva založená ve spise na č. l. 124-127 a návrh na vklad na č. l. 128-130. Po zhlédnutí obou listin svědek uvádí, že jde skutečně o kupní smlouvu, kterou podepsal s [anonymizováno] [celé jméno žalovaného], on ji podepsal [datum]. Pokud jde o návrh na vklad, domnívá se, že tento návrh na vklad podepsal zároveň s kupní smlouvou, není si tím ale jistý. Pokud se má vyjádřit k tomu, že mezi jeho podpisem kupní smlouvy a podpisem kupní smlouvy ze strany Ing. [celé jméno žalovaného] došlo k prodlevě, mohlo to být způsobeno tím, že bylo potřeba, aby peníze přišly na účet do zahraničí do určitého data, velmi rychle, proto smlouvu podepsal on a vzhledem k tomu, že byl v zahraničí, možná doručil smlouvu Ing. [celé jméno žalovaného] s nějakým zpožděním. Bližší informace si již nepamatuje. Pokud jde o skutečnost, že přestal být společníkem a jednatelem [právnická osoba] s.r.o., toto žalovanému sdělil, určitě ne ale v době, kdy byl podáván návrh na vklad, ale později. Pokud jde o důvody prodeje haly, šlo o to, že jednak potřeboval peníze na investici v zahraničí, a dále chtěl [právnická osoba] s.r.o. prodat. Vzhledem k tomu, že nový vlastník neměl peníze, aby vyplatil hodnotu podílu s ohledem na majetek společnosti, se rozhodl, že halu prodá, aby z toho něco měl, aby peníze ze společnosti nějak dostal. Pokud jde o tu investici v zahraničí, šlo o jeho investici, jako fyzické osoby, mělo jít o investiční peníze. Od počátku dával do společnosti své peníze, za co jiného by společnost pořídila kamion SCANIA, návěs a předmětnou halu. Svoje peníze do společnosti investoval a dosud nejsou vypořádané.

21. Z trestního spisu Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, Územní odbor [obec], Oddělení hospodářské kriminality, [číslo jednací], jmenovitě pak z usnesení ze dne [datum] soud zjistil, že bývalý jednatel žalobkyně, [celé jméno svědka], [datum narození] byl podezřelý ze spáchání zločinu podvodu. Podvodu se měl dopustit tím, že jako jednatel žalobkyně dne [datum] prodal žalovanému zemědělskou stavbu bez č. p./č. e., nacházející se na pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec], včetně pozemku parcely [číslo] o výměře 48 m2 za kupní cenu [částka]. Kupní cenu si nechal dle podmínek kupní smlouvy a dle vyjádření žalovaného vyplatit předem dne [datum] na belgický účet IBAN [bankovní účet] (nejedná se o účet žalobkyně). Návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí podal až dne [datum], tedy v době, kdy již nebyl jednatelem žalobkyně. Při převodu práv jednatele na Ing. [jméno] [příjmení] a vlastnického podílu na [jméno] [příjmení] ze dne [datum] prodej nemovitosti zatajil, čímž je měl uvést v omyl a [právnická osoba] s.r.o. měl způsobit škodu ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že nebyla naplněna skutková podstata zločinu podvodu podle ustanovení § 209 odst. 1, odst. 4 trestního zákoníku, neboť nebyly zjištěny skutečnosti, že [celé jméno svědka] tak jednal v době, kdy již nebyl jednatelem žalobkyně, byla věc odložena.

22. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uvedeného dne vypověděl, že jednoho dne ho navštívil [celé jméno svědka], který potřeboval peníze. Žalovaný mu řekl, že peníze nepůjčuje. Následně žalovanému [celé jméno svědka] nabídl, že mu prodá skladovací halu v [obec]. V té době neměl potřebu halu kupovat, ale řekl mu, že je to dobrá investice. Kupní smlouvu, kterou oba podepsali, sepsal [celé jméno svědka]. Ten mu také písemně sdělil, na jaký účet má peníze za prodej zemědělské stavby poslat. Byl to účet někde v Holandsku, na který někdy v druhém pololetí roku 2015 poslal ze svého soukromého účtu, vedeného u [právnická osoba] peníze za prodej haly. Celkově přes [částka]. Skladovací hala měla hodnotu asi [částka] nebo [částka]. Vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí neřešil. Návrh na vklad podal až později. Při vkladovém řízení se ale objevily nějaké problémy, neboť [celé jméno svědka] v té době už nebyl jednatelem žalobkyně.

23. Z úředního záznamu o doplnění vysvětlení ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný uvedeného dne vypověděl, že dne [datum] odeslal ze svého účtu částku [částka]. Byla to taková zkouška, aby se ujistil, že peníze skutečně přišly. Pan [celé jméno svědka] mu následně potvrdil, že mu volal někdo z Holandska, že peníze dorazily. Byla to nějaká úhrada dokladu, vypadalo to jako nějaká faktura, o kterou ho požádal pan [celé jméno svědka], aby jí zaplatil. Doklad zněl přímo na částku [částka] vystavený asi v Holandsku. Jednalo se asi o fakturu za nějaké čištění bary, něco na čištění peněz. Tuto částku poslal na třikrát, poprvé ve výši [částka] a poté dva krát po [částka]. V době, kdy panu [celé jméno svědka] v září 2015 půjčil peníze, jej pan [celé jméno svědka] žádal o další půjčku související s investicemi v zahraničí. Chtěl peníze pro další tři společnosti. Zdůvodnil to tím, že potřebuje investice pro sebe. Když už to přesáhlo únosnou mez, chtěl po něm vystavit směnku nebo uzavřít zástavní smlouvu. Pan [celé jméno svědka] mu nabídl směnku na majetek společnosti [právnická osoba] a on po něm požadoval uzavřít i zástavní smlouvu na majetek uvedené společnosti. Druhou splátkou ve výši [částka] byla uhrazena kupní cena ve výši [částka]. V kupní smlouvě nebylo přímo uvedeno číslo účtu, proto peníze zaslal na účet, který mu sdělil pan [celé jméno svědka], v té době jednatel žalobkyně. Měl poslat peníze, ale bylo mu jedno, na který účet jej zašle. Na skladovací halu si musel nechat zpracovat odhad, žalobkyně toto neudělala.

24. Z úředního záznamu o podaném vysvětlení ze dne [datum] soud zjistil, že paní [jméno] [příjmení] uvedeného dne vypověděla, že u žalobkyně začala působit jako administrativní pracovnice na základě Dohody o provedení práce. Dohodu s ní uzavřel pan [celé jméno svědka], který byl v té době jednatelem i majitelem firmy. U firmy žalobkyně působila asi 2 až 2,5 roku. Administrativní činnost spočívala ve vyřizování přijatých a vydaných fakturách, měla na starost také pokladnu. Chodily skrz ní také dodací listy. Faktury a pokladní doklady za hotové zaevidovala do účetního programu [anonymizováno] a po každém měsíci předala účetnímu Ing. [příjmení], který je i platil. [příjmení] to dělala měsíčně nebo čtvrtletně přiznání daně z přidané hodnoty, které podepisoval pan [celé jméno svědka] a které odevzdávala v listinné podobě na finančním úřadu. U žalobkyně skončila v době, kdy byl stále jednatelem pan [celé jméno svědka]. Po ní práci převzala paní [příjmení] [jméno] prodeji haly firmy žalobkyně nic neví, v té době už tam zaměstnána nebyla.

25. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti relevantní pro posouzení věci.

26. Určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

27. Dle ustanovení § 1740 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

28. Dle ustanovení § 1743 odst. 1 o. z. i pozdní přijetí nabídky má účinky včasného přijetí, pokud navrhovatel bez zbytečného odkladu alespoň ústně vyrozumí osobu, které nabídku učinil, že přijetí považuje za včasné, nebo se začne chovat ve shodě s nabídkou.

29. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

30. Podle ustanovení § 2128 odst. 1 o. z. při prodeji a koupi nemovité věci vyžaduje kupní smlouva formu podle § 560. Pro ujednání o výhradě vlastnického práva, o právu zpětné koupě, o zákazu zcizení nebo zatížení, o výhradě předkupního práva nebo lepšího kupce, jakož i pro ujednání o koupi na zkoušku však postačí i jiná forma, nemá-li být takovým ujednáním k nemovité věci zřízeno věcné právo.

31. Podle ustanovení § 1105 o. z. převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.

32. Podle ustanovení § 1793 odst. 1 o. z. zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. To neplatí, pokud se nepoměr vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které druhá strana nevěděla ani vědět nemusela.

33. Podle § 1807 o. z. má se za to, že co dala jedna strana druhé před uzavřením smlouvy, je záloha.

34. Podle ustanovení § 1957 odst. 1 o. z. plní-li dlužník peněžitý dluh prostřednictvím poskytovatele platebních služeb, je dluh splněn připsáním peněžní částky na účet poskytovatele platebních služeb věřitele.

35. Podle ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob platí, že proti osobě, která právně jedná důvěřujíc údaji zapsanému do veřejného rejstříku, nemá ten, jehož se zápis týká, právo namítnout, že zápis neodpovídá skutečnosti. Podle § 8 odst. 2 téhož zákona údaje a obsah listin, jejichž zveřejnění zákon ukládá, může zapsaná osoba namítat vůči třetím osobám až od okamžiku jejich zveřejnění, ledaže by prokázala, že třetí osobě byly známy dříve. Těchto údajů a obsahu listin se však zapsaná osoba nemůže dovolávat u jednání uskutečněných do šestnáctého dne po zveřejnění, jestliže třetí osoba prokáže, že o nich nemohla vědět.

36. Pokud jde o základní podmínku pro vyhovění určovací žalobě, tedy existenci naléhavého právního zájmu žalobkyně na určení vlastnického práva, tuto podmínku má soud za splněnou, neboť žalobkyně, která tvrdí, že je vlastníkem předmětných nemovitostí (na základě odstoupení od předmětné kupní smlouvy), není jako vlastník těchto nemovitostí zapsána v katastru nemovitostí, kdy jako jejich vlastník je zapsán žalovaný, a případné rozhodnutí soudu může být podkladem pro zápis vlastnického práva žalobkyně do katastru nemovitostí. Soud se tedy mohl žalobou věcně zabývat.

37. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutkový stav. Mezi účastníky byla uzavřena v písemné podobě kupní smlouva, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva za dohodnutou kupní cenu [částka]. Kupní smlouva byla ze strany žalobkyně podepsána bývalým jednatelem dne [datum], ze strany žalovaného dne [datum]. Za žalobkyni jednal [celé jméno svědka], který byl jednatelem žalované od jejího vzniku, jeho funkce zanikla dne [datum] a z obchodního rejstříku byl vymazán dne [datum]. [celé jméno svědka] žalovaného o tom, že přestal být jednatelem žalované, informoval, ale ne v době, kdy byl podáván návrh na vklad, až později. Po něm se stala jednatelkou dne [datum] [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]), kdy tato skutečnost byla do obchodního rejstříku zapsána dne [datum]. [jméno] [příjmení] je jednatelkou žalované dosud. Již před sepsáním kupní smlouvy dne [datum] dal tehdejší jednatel žalobkyně žalovanému písemný pokyn k úhradě částky [částka], na v pokynu uvedený účet u [příjmení] [jméno] s tím, že z této částky bude uhrazena kupní cena předmětných nemovitostí ve výši [částka]. Písemný pokyn žalovaný akceptoval a podepsal jej. Na základě tohoto pokynu žalovaný uhradil dne [datum] částku [částka] a dne [datum] dvakrát částku [částka], vše na účet uvedený v pokynu jednatele žalobkyně, který nese jméno„ [příjmení] [jméno]“. Dle informací [obec] národní banky – kurzy devizového trhu činila ke dni [datum] cena [částka] částku [částka]. Částce [částka] tak odpovídá částka 2, [částka]. Návrh na vklad vlastnického práva žalovaného k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí na základě výše uvedené kupní smluvy podepsaný, jak jednatelem žalobkyně, tak žalovaným, byl podán u katastrálního úřadu dne [datum]. Vlastnické právo žalovaného k předmětným nemovitostem bylo zapsáno do katastru nemovitostí dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum]. Pokud jde o okolnosti uzavření smlouvy, primárním důvodem jejího uzavření byla skutečnost, že jednatel žalované potřeboval finanční prostředky na investice v zahraničí a žalovaný mu nechtěl poskytnout půjčku. Dohodli se tedy, že doje k prodeji předmětných nemovitostí. Žalovaný sice neměl v tu chvíli aktuální potřebu kupovat halu, ale měl pro ni využití, hodila by se mu jako sklad, případně ji považoval za investici. Zároveň s podpisem smlouvy podepsal jednatel žalobkyně i návrh na vklad, který i s podepsanou smlouvou zůstal u žalovaného. Žalovaný sdělil jednateli žalobkyně, že pokud mu kupní cenu vrátí, nebude podávat návrh na vklad do katastru nemovitostí. Vzhledem k tomu, že mu kupní cena vrácena nebyla, podal, jak bylo uvedeno výše návrh na vklad do katastru nemovitostí. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k poskytnutí informace o úhradě kupní ceny dle předmětné smlouvy s tím, že na jejím účtu nebyla platba kupní ceny zjištěna, a pro případ, že dosud nebyla kupní cena uhrazena, vyzvala žalovaného k úhradě kupní ceny do 5 dnů od doručení dopisu. Dopisem ze dne [datum] žalovaný sdělil žalobkyni, že kupní cena byla uhrazena dne [datum] dle pokynu dřívějšího jednatele žalobkyně [celé jméno svědka] na účet [příjmení] [číslo], jako součást částky [částka], která přesahuje výši sjednané kupní ceny. K dopisu žalovaný připojil písemný pokyn jednatele žalobkyně ze dne [datum] a kopii dokladu o bankovním převodu. Dopisem ze dne [datum] označeným jako urgence zaplacení kupní ceny žalobkyně sdělila žalovanému, že platbu na výše uvedený belgický účet nepovažuje žalobkyně za úhradu kupní ceny, neboť tato měla být provedena na účet žalobkyně, přičemž žalovanému muselo být zřejmé, že výše uvedený belgický účet není účtem žalobkyně. Proto žalobkyně žalovaného opětovně vyzvala k úhradě kupní ceny [částka] za předmětné nemovitosti, a to do 7 dnů od převzetí výzvy na ve výzvě uvedený bankovní účet. Dopisem ze dne [datum] označeným jako odstoupení od kupní smlouvy pro nezaplacení kupní ceny žalobkyně sdělila žalovanému, že vzhledem k tomu, že ani v dodatečné lhůtě poskytnuté dopisem ze dne [datum] neuhradil žalobkyni kupní cenu dle předmětné smlouvy, čímž porušil svoji smluvní povinnost, odstupuje žalobkyně od předmětné kupní smlouvy. Zároveň žalobkyně vyzvala žalovaného k součinnosti při změně zápisu vlastníka předmětných nemovitostí do katastru nemovitostí. Dopisem ze dne [datum] sdělil žalovaný žalobkyni, že podle jeho názoru podmínky pro odstoupení od smlouvy nenastaly, neboť žalovaný uhradil kupní cenu na účet, který mu sdělil tehdejší jednatel žalobkyně. Nebylo jeho povinností zkoumat, komu předmětný účet patří. Pokud se tehdejší jednatel dopustil závadového jednání, nelze toto přičítat k tíži žalovaného. Žalovaný jednal v dobré víře, že údaje sdělené jednatelem jsou správné a jsou projevem pravé a svobodné vůle žalobkyně.

38. Po posouzení shora popsaného skutkového stavu soud ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi účastníky byla dne [datum] v písemné formě uzavřena kupní smlouva, kterou žalobkyně převedla na žalovaného ve výroku uvedené nemovitosti za kupní cenu [částka] Smlouva byla uzavřena tak, že ji nejprve dne [datum] podepsal za žalobkyni její tehdejší jednatel [celé jméno svědka] a teprve následně (za okolností popsaných výše) dne [datum] žalovaný, který také téhož dne podal návrh na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Tímto žalovaný akceptoval nabídku žalobkyně. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že žalovaný v době přijetí nabídky a podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí nevěděl o skutečnosti, že [celé jméno svědka] byl dne [datum] odvolán z funkce jednatele žalované (resp. žalobkyně v řízení neprokázala opak), jednal žalovaný v důvěře v zápis v obchodním rejstříku, a žalobkyně tak vůči němu nemůže namítat, že zápis neodpovídá skutečnosti ve smysl ustanovení § 8 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb. Žalovaný tak v době podpisu smlouvy a podání návrhu na vklad mohl vycházet z toho, že nabídka žalobkyně stále trvá. Pokud jde o včasnost přijetí nabídky, má soud za to, že s ohledem na výše popsané skutečnosti, kdy žalovaný čekal, zda mu nebude kupní cena vrácena, nepovažuje soud přijetí nabídky za opožděné. I kdyby však bylo možné uzavřít, že nabídka byla přijata opožděně, v dané věci se žalovaná chovala v souladu s nabídkou, kdy nikdy neargumentovala vůči žalovanému tím, že by nabídka zanikla, ale naopak se domáhala toho, aby žalovaný uhradil kupní cenu dle smlouvy, tedy chovala se v souladu s uzavřenou smlouvou. I následné odstoupení od smlouvy a samotná žaloba v této věci vychází z pozice, že smlouva byla uzavřena. Pokud by tomu tak nebylo, nemusela by žalobkyně odstupovat od smlouvy, která nebyla uzavřena. Lze tedy uzavřít, že i pozdní přijetí nabídky má účinky přijetí včasného ve smyslu ustanovení § 1743 odst. 1 o. z.

39. Vzhledem k tomu, že žalobkyně odstoupila od smlouvy pro neuhrazení kupní ceny, je třeba se zabývat tím, zda žalovaný uhradil kupní cenu dle smlouvy. V této souvislosti je podstatné ujednání mezi žalobkyní a žalovaným ze dne [datum], kde si strany dohodly, že žalovaný uhradí dle pokynu žalované částku [částka], z níž bude uhrazena kupní cena předmětných nemovitostí ve výši [částka]. [anonymizováno] [celé jméno svědka] jednal jménem žalobkyně a žalovanému sdělil, na jaký účet má předmětnou částku uhradit, když tento účet byl v dohodě jednoznačně identifikován. Žalovaný tedy mohl vycházet z toho, že částku hradí ve prospěch žalované. Uvedenou dohodu tak soud považuje ve smyslu ustanovení § 1807 o. z. z části za dohodu o záloze na úhradu kupní ceny předmětných nemovitostí. Žalovaný svoji povinnost zaplatit zálohu, resp. částku zálohu převyšující, splnil postupem dle ustanovení § 1957 odst. 1 o. z., když dohodnutou částku uhradil na účet určený žalobkyní. To, že určeným místem plnění může přitom být i účet třetí osoby, a nemusí tak jít nutně o účet vedený na jméno věřitele, je právní teorií i praxí obecně akceptováno (viz např. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ [číslo]), 1. vydání, 2014, s. 989 - 998: J. [příjmení]). Tato záloha pak byla zohledněna i v předmětné kupní smlouvě. Pokud jde v předmětné kupní smlouvě v čl. III výslovně uvedeno, že kupující kupní cenu uhradil„ na účet prodávajícího“, tak tato podmínka je splněna i plněním na účet třetí osoby, který prodávající určil. Soud tedy uzavírá, že žalovaný dohodnutou kupní cenu řádně uhradil. Z tohoto závěru pak vyplývá, že žalobkyně nemohla od smlouvy platně odstoupit z důvodu prodlení žalovaného s úhradou kupní ceny dle ustanovení § 1977 o. z. a násl., a proto soud žalobu zamítl.

40. Nad rámec tohoto rozhodnutí soud uvádí, že pokud jde o žalovanou zmiňovanou námitku, na které však žaloba nestojí, že dohodnutá kupní cena je v nepoměru s hodnotou předmětných nemovitostí, je třeba odkázat na ustanovení § 1793 odst. 1 o. z. a skutečnost, že žalobkyně se vůči žalovanému nedomáhala (viz výše uvedené dopisy předcházející odstoupení od smlouvy) úhrady vyšší částky, než dohodnuté kupní ceny, ani zrušení smlouvy ve smyslu posledně uvedeného ustanovení. Vzhledem k tomu, že ani případný prokázaný nepoměr vzájemných plnění nemá za následek neplatnost smlouvy a žalovaná zjevně nevyužila případného postupu dle ustanovení § 1793 o. z. soud se námitkou nepoměru vzájemných plnění nezabýval.

41. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OSŘ“), neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch. Výši odměny za zastupování advokátem stanovil soud podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o mimosoudní odměně. Náklady žalovaného sestávají z odměny advokáta za osm úkonů právní služby, jež podle § 9 odst. 4 písm. b), § 7 bod 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. činí [částka] za jeden úkon a náhrady hotových výdajů dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za osm úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení ze dne [datum], podání ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], účast u jednání soudu dne [datum] a [datum]) po [částka], přičemž za účast u jednání dne [datum], které přesáhlo 2 hodiny náleží advokátovi odměna ve dvojnásobné výši (§ 11 odst. 1 písm. g) téže vyhlášky), což činí [částka]. K tomu přísluší advokátovi žalovaného náhrada daně z přidané hodnoty, jíž je plátcem (§ 137 odst. 3 písm. a) OSŘ) v zákonné sazbě 21 %, tedy ve výši [částka], což vše celkem činí [částka]. Dále je důvodným nákladem žalovaného v tomto řízení soudní poplatek za odvolání ve výši [částka], jak níže uvedeno. Celkem náklady žalovaného v tomto řízení tedy činí [částka] ([částka] + [částka] + [částka]), a tyto náklady by byla žalobkyně povinna uhradit žalovanému. Zástupce žalovaného podáním doručeným soudu dne [datum], nadepsaným Vyúčtování mimosmluvní odměny advokáta, požadoval na náhradě nákladů řízení zaplacení částky [částka] včetně náhrady daně z přidané hodnoty, a to za šest úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení včetně porady s klientem, vyjádření ze dne [datum], odvolání ze dne [datum], jednání u zdejšího soudu dne [datum], odvolání ze dne [datum], jednání u zdejšího soudu dne [datum]). Soud tedy zástupci žalovaného vyhověl a zavázal neúspěšnou žalobkyni k úhradě požadovaných nákladů řízení ve výši [částka], které se žalovaným zaplaceným soudním poplatkem za odvolání ve výši [částka], činí celkem [částka]. Tato částka je splatná na účet zástupce žalovaného (§ 149 odst. 1 OSŘ). Žádné jiné náklady řízení, jako např. cestovné za cestu na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum] a [datum] a náhradu za promeškaný čas zástupce žalovaného strávený cestou na jednání ke zdejšímu soudu dne [datum] a [datum] zástupce žalovaného nepožadoval a k vyúčtování nepředložil ani žádné listinné doklady, z nichž by případná náhrada mohla být stanovena.

42. Soud k nákladům odvolacího řízení uvádí následující skutečnosti. Žalovaný dne [datum] uhradil na základě výzvy soudu ze dne 20. 10. 2017, č. j. [číslo jednací], soudní poplatek ve výši [částka] za odvolání proti usnesení o nařízení předběžného opatření ze dne 13. 10. 2017, č. j. [číslo jednací]. Odvoláním navrhoval, aby odvolací soud předběžné opatření zrušil. Žalobkyně ve vyjádření se k odvolání žalovaného navrhla, aby odvolací soud usnesení soudu I. stupně o nařízení předběžného opatření jako věcně správné potvrdil. Krajský soud v Brně usnesením č. j. [číslo jednací], rozhodl o odvolání žalovaného o nařízení předběžného opatření tak, že jej jako věcně správné potvrdil. V této části odvolacího řízení bylo plně vyhověno návrhu žalobkyně, která tím byla v odvolacím řízení plně úspěšná. Proto ji tím nevznikla povinnost uhradit žalovanému zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši [částka]. Dále žalovaný zaplatil dne [datum] na účet soudu poplatek za odvolání proti rozsudku zdejšího soudu ze dne 20. 3. 2019, č. j. [číslo jednací], ve výši [částka]. Odvoláním požadoval změnu rozhodnutí soudu prvního stupně tak, že žaloba bude v celém rozsahu zamítnuta. Žalobkyně naopak požadovala potvrzení správnosti rozhodnutí. Odvolací soud o odvolání žalovaného rozhodl usnesením ze dne 19. 5. 2021, č. j. [číslo jednací], kterým předmětný rozsudek soudu prvního stupně v celém rozsahu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení. Dle názoru soudu byl žalovaný v odvolacím řízení zcela úspěšný, neboť na základě jeho odvolání bylo předmětné rozhodnutí soudu prvního stupně zrušeno, a dále byl žalovaný ve sporu zcela úspěšný. Proto na základě výsledku odvolacího řízení vznikla žalobkyni povinnost uhradit žalovanému jím zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši [částka]. Žádné jiné náklady odvolacího řízení žalovanému nevznikly.