24 C 107/2019

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Miroslavou Šebelovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený dne Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o vypořádání společného jmění manželů

I. Ze zaniklého společného jmění žalobkyně a žalovaného se do vlastnictví žalobkyně přikazuje:a) pozemek p. č. , Anonymizováno, , pozemek p. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba: , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , to vše v k. ú. , adresa, ,b) spoluvlastnický podíl o velikosti ½ na pozemku p. č. , Anonymizováno, k. ú. , adresa, ,c) podnik žalobkyně, která podniká na základě živnostenského oprávnění pod IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, , , Anonymizováno, .Ze zaniklého společného jmění žalobkyně a žalovaného se jim oběma přikazuje rovným dílem:a) dluh na jistině a splatných úrocích v celkové výši 1 219 591,82 Kč, a dluh na příslušenství, které k dluhu v budoucnu přiroste, to vše ze smlouvy o úvěru, uzavřené s obchodní společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , se sídlem , adresa, , reg. č. , hodnota, , číslo účtu: , č. účtu, ,b) dluh ve výši 1 281 055 Kč ze smlouvy o půjčce, uzavřené s rodiči žalobkyně , jméno FO, , nar. , datum, , , jméno FO, , nar. , datum, , oba bytem , adresa, ,c) dluh ve výši 400 000 Kč ze smlouvy o půjčce, uzavřené s rodiči žalobkyně , jméno FO, , nar. , datum, , , jméno FO, , nar. , datum, , oba bytem , adresa, .Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na vypořádání zaniklého společného jmění žalobkyně a žalovaného částku 4 101 110 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Řízení se zastavuje v té části, kde se žalobkyně domáhala vypořádání movitých věcí ze zaniklého společného jmění žalobkyně a žalovaného.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 546 150 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalobkyni se vrací část zálohy na znalecký posudek ve výši 1 250 Kč prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov po právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Předmětnou žalobou se žalobkyně domáhala vypořádání zaniklého společného jmění manželů účastníků (SJM). Předmět vypořádání vymezila na základě žaloby, a dalších podání ve věci a vyjádření u jednání následujícím způsobem: nemovité věci specifikované ve výroku I pod písmenem a), b) (předmětné nemovitosti), které navrhla přikázat do jejího výlučného vlastnictví. Pokud jde o finanční prostředky na účtech účastníků ke dni rozvodu, pak tyto neučinila předmětem vypořádání (čl. 53). Předmětem vypořádání učinila peněžní prostředky ze smlouvy o životním pojištění Brouček, pokud jde o movité věci, jejichž vypořádání se původně domáhala, pak u jednání dne 14. 5. 2022 (čl. 285 verte) sdělila soudu, že na jejich vypořádání netrvá, dle obsahu se tak jednalo o částečné zpětvzetí žaloby, soud tedy řízení částečně zastavil ohledně vypořádání movitých věcí (výrok II rozsudku). Dále navrhla vypořádat dluhy ze SJM, a to hypoteční úvěr u , právnická osoba, , který po právní moci rozvodu splácí nadále výlučně žalobkyně a dva dluhy vůči rodičům žalobkyně, a to první ve výši 1 300 000 Kč a druhý ve výši 400 000 Kč. Dále žalobkyně navrhla vypořádat podnik svůj i podnik žalovaného, do svého výlučného vlastnictví navrhla přikázat předmětné nemovitosti, svůj podnik, dluhy, do výlučného vlastnictví žalovaného jeho podnik, dále navrhla vypořádat vnosy ze svého výlučného majetku, a to jednu polovinu uhrazených splátek hypotečního úvěru po rozvodu manželství a jednu polovinu uhrazené částky v rámci exekuce vedené u soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , Anonymizováno, ve výši 79 990 Kč.

2. K exekučně vymáhanému dluhu exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , Anonymizováno, (kde žalovaný byl povinným), uvedla, že jeho úhradu provedla žalobkyně 24. 7. 2019, neboť v exekuci hrozilo zpeněžení spoluvlastnického podílu účastníků na předmětných nemovitostech, uvedla, že je daleko věřit tomu, že by závazek v této exekuci byl závazkem, který by tvořil součást společného jmění manželů, jelikož o uvedené exekuci ani o vymáhanému závazku nic neví a se vznikem žádného takového závazku nedala souhlas, i vzhledem k jeho výši však není sto vyloučit tento závazek ze společné jmění manželů a prokázat, že by šlo o výlučný závazek jednoho z manželů, proto konstatuje, že pokud na tento závazek uhradila částku 159 980 Kč, pak došlo k vnosu a polovinu žádá vypořádat.

3. Řízení bylo koncentrováno uplynutím lhůty poskytnuté žalobkyni u prvního jednání k doplnění žaloby, a to dnem 13. 2. 2020. Podáním ze dne 3. 5. 2022 (čl. 227) žalobkyně uvedla, že po posledním jednání uhradila na závazky žalovaného, které byly vymáhány v exekucích další částku, a to dne 9. 12. 2021 částku 207 494, 30 Kč v rámci exekuce vedené proti žalovanému soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, pod sp. zn. , spisová značka, , neboť v uvedené exekuci hrozilo zpeněžení předmětných nemovitých věcí, které jsou součástí SJM, i v tomto případě uvedla, že je daleka věřit tomu, že by závazek v této exekuci vymáhaných byl součástí SJM, věřitele nezná, ona vůči takové osobě nikdy závazek nevytvořila a ani s vytvořením závazku nikdy nesouhlasila, není však sto vyloučit tento závazek ze společného jmění manželů a prokázat, že by šlo o výlučný závazek jednoho z manželů, proto konstatuje, že na závazek uhradila částku 207 494,30 Kč a polovinu požaduje vypořádat.

4. Žalobkyně dále navrhla soudu, aby nerozhodoval ve smyslu § 742 odst. 1 písm. a) o. z., který stanoví zásadu rovnosti podílů při vypořádání SJM a uplatnila disparitu vypořádacích podílů a to zejména z následujících důvodů: žalovaný opustil společnou domácnost bez pokračování v péči o rodinu, svým jednáním založil mnoho dluhů, které odmítá vyčíslit a tyto dluhy stíhaly a stíhají nejen majetek ve společném jmění manželů, ale také výlučné příjmy žalobkyně, ze kterých sama živila obě nezletilé děti, žalovaný své dluhy nijak neřešil, nijak se k nim nepostavil, byla to žalobkyně, kdo chránil společné nemovitosti před exekucemi a dluhy vyplácela, žalovaný přes uvedené dluhy nijak neusiloval o podstatnější příjem, který by situaci pomohl řešit, přestal hradit výživné pro obě děti, pročež byl trestně stíhán a zproštěn pouze z důvodů zániku trestnosti, to je z důvodu, že dlužné výživné následně uhradil, důvody ohledně disparity žalobkyně podrobně rozvedla, jak v žalobě, tak v závěrečném návrhu. Poukázala dále na skutečnost, že od začátku manželství vypomáhali účastníkům zejména rodiče žalobkyně.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k prvnímu jednání ve věci se bez omluvy nedostavil, zaujal v celém průběhu řízení veskrze pasivní postoj, následujících jednání se žalovaný se svým právním zástupcem sice již účastnil, nicméně k věci nezaujal konkrétní stanovisko, kdy i v závěrečném návrhu ponechal žalovaný rozhodnutí ve věci na úvaze soudu.

6. Při zjišťování skutkového stavu soud vyšel z nesporných skutečností, dále z listinného dokazování, znaleckých posudků, výpovědí svědků a z připojených souvisejících spisů.

7. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, vyplývá, že v rámci tohoto řízení bylo jednáno o rozvodu manželství účastníků, ze spisu je prokázáno, a to z rozsudku a oddacího listu, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 6. 12. 1997, rozvedeno bylo rozsudkem ze dne 26. 4. 2018, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 2. 5. 2018. Z rozvodového rozsudku vyplývá, že účastníci ukončili společnou domácnost v lednu 2017, kdy společnou domácnost opustil žalovaný, oba účastníci byli ve shodě ohledně příčin rozvratu manželství, která tkvěla na straně žalovaného, pro jeho dluhy, o kterých žalobkyně nevěděla, žalovaný ji neinformoval, jeho dluhy stále narůstaly a následně proti němu byla vedena řada exekucí, žalovaný žalobkyni neinformoval, neboť za dluhy se styděl a chtěl si je vyřešit sám, v rozvodovém řízení u jednání projevil lítost nad tím, že manželství je v důsledku jeho chování nefunkční.

8. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, vyplývá, že žalobou ze dne 18. 7. 2017 se žalobkyně domáhala vyloučení následků budoucího právního jednání žalovaného s odůvodněním, že účastníci jsou manželé, manžel podniká, od ledna 2017 přestal hradit své závazky a jsou na něho vedeny exekuce, situace se stala neúnosnou, neboť žalobkyně místo úhrad potřeb rodiny, hradí ze svých příjmů a za pomoci svých rodičů závazky žalovaného, aniž by věděla, o jaké závazky jde. Ve věci bylo žalobě vyhověno na základě fikce uznání závazku, když žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, rozsudkem ze dne 22. 9. 2017, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 18. 10. 2017.

9. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. , Anonymizováno, vyplývá, že v tomto řízení bylo rozhodováno o svěření do péče a určení výživného k nezletilému synovi účastníků , Anonymizováno, pro dobu před a po rozvodu manželství účastníků. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 15. 3. 2018, č. j. , Anonymizováno, , který nabyl právní moci dne 23. 3. 2018 a kterým soud schválil dohodu rodičů v tom smyslu, že nezletilý , jméno FO, byl svěřen do péče matky, otec se zavázal přispívat výživným ve výši 5 000 Kč měsíčně a doplatit dluh na výživném ve výši 45 000 Kč. Ze spisu, a to zejména z rozsudku výše uvedeného a zprávy opatrovníka ze dne 14. 12. 2017 vyplývá, že opatrovník před rozhodnutím opatrovnického soudu provedl šetření v rodině a pohovor s tehdy nezletilým , jméno FO, , z tohoto šetření vyplynulo, že žalovaný opustil společnou domácnost v lednu 2017, od té doby nepřispíval na výživu nezletilého, nedal mu ani dárek k narozeninám, se synem se neviděl půl roku, nezletilý , jméno FO, při pohovoru s opatrovníkem uvedl, že chce zůstat bydlet s mámou a bratrem, s tátou se neviděl a nekomunikoval s ním celých 8 měsíců, táta mu nepřál ani k narozeninám, do budoucna si přeje zůstat s mámou, s tátou se nechce vídat, chce na něj raději zapomenout.

10. Ze spisu Městského soudu v Brně sp. zn. , spisová značka, vyplývá, že toto řízení bylo vedeno o zaplacení výživného pro zletilého syna účastníků, tedy na základě návrhu zletilého syna , jméno FO, proti žalovanému, který byl podán dne 11. 6. 2018 s odůvodněním, že žalobce je studentem a není schopen se dosud sám živit, žalovaný však odmítá hradit výživné. Řízení bylo ukončeno rozsudkem pro uznání, z důvodu, že žalovaný se nevyjádřil na kvalifikovanou výzvu soudu a nastala fikce uznání, a to rozsudkem ze dne 11. 4. 2019, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 12. 6. 2019, kterým soud vyhověl žalobě a uložil žalovanému povinnost hradit na výživu zletilému syna účastníků , Anonymizováno, 5 000 Kč měsíčně počínaje dnem 6. 6. 2018 a uhradit dluh na výživném v částce 49 000 Kč.

11. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. , spisová značka, vyplývá, že v rámci tohoto trestního řízení byla proti žalovanému podána dne 15. 2. 2019 obžaloba z přečinu zanedbání povinné výživy, kterého se měl dopustit tím, že v době od 1. 6. 2017 do března 2018 řádně a včas neplnil svou zákonnou vyživovací povinnost k tehdy nezletilému synovi , jméno FO, , která byla stanovena rozsudkem OS Brno-venkov ze dne 15. 3. 2018, č. j. , Anonymizováno, částkou 5 000 Kč měsíčně, čímž mu za uvedené období vznikl dluh na výživném ve výši 8 000 Kč měsíčně, a dále, že v době od ledna 2017 do doby podání obžaloby řádně a včas neplnil svou zákonnou vyživovací povinnost ke zletilému nezaopatřenému synovi , jméno FO, , ačkoliv mu tato povinnost vyplývala z občanského zákoníku a pro účely trestního řízení byla stanovena na částku 5 500 Kč měsíčně, čímž mu za toto období delší čtyř měsíců vznikl dluh na výživném 126 500 Kč. Z protokolu o hlavním líčení v trestní věci ze dne 30. 5. 2019 vyplývá, že žalovaný neplacení výživného a dluhy na výživném nezpochybňoval, jeho právní zástupce dále doplnil, že žalovaný měl dluhy, exekutoři obstavili společný dům, chodili, klepali tam každý den, klepali na paní , jméno FO, , situace byla vypjatá, rodina potřebovala klid, jsou vydány exekuční příkazy, všude hrozí exekuce. Z trestního spisu dále vyplývá, že žalovaný začal hradit výživné a splácet dlužné výživné, následně byl tak rozsudkem ze dne 7. 6. 2019, č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne 7. 6. 2019, zproštěn obžaloby s odůvodněním, že trestnost činu zanikla.

12. Mezi účastníky nebylo sporné a vyplývá to rovněž z výpisů z katastru nemovitostí, a to LV číslo , hodnota, , LV číslo , hodnota, oba pro obec , adresa, , k. ú. , adresa, , že součástí zaniklého společného jmění manželů byly předmětné nemovitosti, tedy pozemek p. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba , adresa, , dále spoluvlastnický podíl o velikosti jedné poloviny na pozemku p. č. , Anonymizováno, , kdy ohledně nemovitostí zapsaných na LV , Anonymizováno, je z katastru nemovitostí zřejmé, že nemovitosti byly nabyty za trvání manželství na základě kupní smlouvy ze dne 30. 9. 2015, nemovitost na LV , Anonymizováno, na základě kupní smlouvy ze dne 13. 9. 2010. Ohledně ceny předmětných nemovitostí pro účely vypořádání zaniklého SJM účastníků se účastníci na této ceně shodli, a to na částce 14 750 000 Kč, soud tedy při vypořádání vycházel z této ceny na základě shodného tvrzení účastníků.

13. Pokud jde o pojistku , Anonymizováno, z pojistné smlouvy č. , hodnota, , sjednanou u , právnická osoba, ., kterou učinila žalobkyně předmětem vypořádání, pak ze zprávy , právnická osoba, . (čl. 265 až čl. 268) bylo zjištěno, že na tuto pojistku byly placeny úhrady pojistného v období od dubna 2013 do července 2016, tedy v době trvání manželství, tedy ze SJM, a to ve výši 40 000 Kč, dále že pojištění bylo ukončeno výplatou odkupného pouze žalovanému po rozvodu manželství účastníků dne 5. 3. 2019, ve výši 31 096 Kč. Dle pravidel pro vypořádání SJM (viz níže) tak polovina této částky byla odečtena z vypořádacího podílu žalovaného.

14. Pokud se jedná o dluhy zaniklého SJM, které žalobkyně učinila předmětem vypořádání, k těmto byly zjištěny následující skutečnosti: mezi účastníky nebylo sporné, a vyplývá to dále ze smlouvy o úvěru číslo , hodnota, (čl. 15) uzavřené mezi , právnická osoba, . na straně věřitele a účastníky na straně dlužníků, že uzavřeli smlouvu o hypotečním úvěru na částku 2 700 000 Kč, a to dne 15. 9. 2005, tedy za trvání manželství. Ze zprávy , právnická osoba, (čl. 261, čl. 302, čl. 309) bylo prokázáno, že zůstatek ke dni rozhodnutí činil částku 1 219 591,82 Kč (z toho na jistině 1 209 237,21 Kč a na úrocích 10 295,61 Kč). Ke dni zániku manželství, tedy ke dni 2. 5. 2018 činil zůstatek na jistině 1 665 271,55 Kč, na řádných úrocích 3 094,58 Kč, na úrocích z prodlení 11,43 Kč. Ode dne zániku manželství ke dni rozhodnutí hradila dluh pouze žalobkyně, a uhradila celkem částku 625 683,19 Kč (od 2. 5. 2018 do 8. 5. 2022 částku 583 170,9 Kč plus za období od 8. 5. 2022 do 21. 8. 2022 částku 42 513 Kč), jak vyplývá z výše označených zpráv banky. Podle zásad vypořádání SJM (viz níže) tak bylo třeba odečíst polovinu takto uhrazené částky na společný dluh účastníků pouze žalobkyní ve výši 312 842 Kč od vypořádacího podílu žalovaného.

15. V řízení byly dále prokázány další 2 společné dluhy účastníků, a to vůči rodičům žalobkyně jako věřitelům, tedy vůči , jméno FO, a , jméno FO, , žalovaný existenci a výši těchto dluhů nezpochybňoval, nebyla tedy mezi účastníky sporná. Prvním dluhem je dluh z ústní smlouvy o půjčce mezi účastníky a rodiči žalobkyně, a to ve výši 1 281 055 Kč, která byla prokázán ze smlouvy o úvěru číslo , hodnota, , kterou uzavřeli rodiče žalobkyně na straně dlužníků , právnická osoba, . na straně věřitele dne 15. 9. 2005, tedy stejného dne, jak uzavřeli smlouvu o hypotečním úvěru účastníci, viz předchozí odstavec. Úvěrová částka byla sjednána ve výši 1 300 000 Kč a jako účel úvěru bylo sjednáno - koupě rozestavěné budovy – rodinný dům na pozemku p. č. , Anonymizováno, , tedy předmětné nemovitosti účastníků. Existence tohoto společného dluhu byla dále potvrzena výpovědí svědků, a to rodičů žalobkyně u jednání (čl. 285), kteří potvrdili, že smlouvu uzavřeli za účelem pomoci účastníkům při pořízení jejich domu k bydlení. Dohoda mezi rodiči žalobkyně a účastníky byla taková, že tuto hypotéku budou rodiče žalobkyně platit do doby, než se účastníci postaví na nohy a budou mít na to, aby jim dluh zaplatili, bylo tedy dohodnuto, že jim částku 1 300 000 Kč vrátí. Z výpovědi matky žalobkyně bylo prokázáno, že na tento dluh účastníci zaplatili rodičům žalobkyně pouze částku v hodnotě tří splátek, která činí dle zprávy banky 6 315 Kč, zaplaceno tak bylo celkem 18 945 Kč.

16. Dále byl zjištěn dluh vůči rodičům žalobkyně ve výši 400 000 Kč, opět z ústní smlouvy o půjčce mezi účastníky a rodiči žalobkyně, jeho existence a výše rovněž nebyly mezi účastníky sporná a dále vyplývá z výpovědí svědků rodičů žalobkyně. Že šlo o společný dluh, vyplývá již ze samotných skutkových tvrzení žalobkyně (čl. 55 verte), které žalovaný žádným způsobem nezpochybňoval, kdy žalobkyně uvedla, že částka 400 000 Kč byla poskytnuta účastníkům jejími rodiči roku 2015 na jaře za účelem investice do rozvoje podnikání žalovaného. Z výpovědí otce žalobkyně vyplývá, že částku půjčili rodiče žalobkyně žalovanému na jeho žádost ve prospěch jeho podnikání, když je žádal o půjčku z toho důvodu, že mu partneři nezaplatili faktury, nemá na výplaty a podobně. Tuto částku mu předal v hotovosti otec žalobkyně po domluvě a na pokyn své manželky. Z této částky nebylo rodičům žalobkyně jako věřitelům nic vráceno. Tyto skutečnosti byly dále potvrzeny svědeckou výpovědí matky žalobkyně (čl. 288), která potvrdila, že o půjčku ve výši 400 000 Kč požádal rodiče žalobkyně žalovaný v březnu 2015, dohoda byla taková, že účastníci jim peníze vrátí, až budou moci.

17. Předmětem vypořádání žalobkyně dále učinila podnik svůj a podnik žalovaného. K podniku žalovaného bylo zjištěno, že ke dni rozhodnutí žalovaný ukončil podnikatelskou činnost, jak vyplývá ze živnostenského rejstříku (čl. 311), dále ze znaleckého posudku o hodnotě tohoto podniku číslo , hodnota, znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 29. 6. 2021 bylo zjištěno, že ke dni zániku společného jmění manželů byla hodnota podniku žalovaného 0 Kč. Tato zjištění žádný z účastníků nezpochybňoval. S ohledem na zánik oprávnění k podnikání žalovaného nebylo ke dni rozhodnutí na jeho podniku co vypořádávat, ani promítat do výpočtu vypořádacího podílu s ohledem na nulovou hodnotu podniku žalovaného, která nebyla účastníky zpochybňována.

18. Mezi účastníky nebyla dále sporná hodnota podniku žalobkyně, která dle znaleckého posudku znalce , právnická osoba, . číslo , č. účtu, ze dne 21. 8. 2020 činila podle stavu ke dni zániku manželství v aktuálních cenách 9 000 Kč. Vznik oprávnění žalované k podni je datován dle živnostenského rejstříku 6. 5. 2013, tedy za trvání manželství. Podle pravidel a vypořádání (viz níže) byla s ohledem na přikázání podniku do vlastnictví žalobkyně odečtena polovina této hodnoty z jejího vypořádacího podílu, respektive přičtena k vypořádacímu podílu žalovaného.

19. Pokud jde o položky uplatněné žalobkyní jako vnos z jejího výlučného vlastnictví na SJM v podobě zaplacené exekuce za žalovaného ve výši 159 980 Kč (viz odstavec 2), pak soud je přesvědčen, že takovou položku nebylo možné v předmětném řízení vypořádat. Již ze skutkových tvrzení samotné žalobkyně (čl. 56) vyplývá, že nevěří tomu, že by závazek uhrazený v exekuci vedené na majetek žalovaného, který uhradila dne 24. 7. 2019, tvořil součást společného jmění manželů, když o uvedené exekuci, ani o vymáhanému závazku nic neví, se vznikem žádného takového závazku nedala souhlas. Za takového stavu je však třeba uzavřít, že se nemůže jednat o společný dluh účastníků ze SJM, když nebylo tvrzeno ani prokázáno, respektive sama žalobkyně uvedla, že tyto skutečnosti nemá k dispozici, o jaký dluh, vůči jakému věřiteli se mělo jednat. Naopak bylo tvrzeno, že se vznikem takového dluhu žalobkyně nedala žalovanému souhlas. Je tedy nepochybné, že i pokud by takový dluh vznikl za trvání společného jmění manželů, podléhá výluce stanovené v § 710 o. s. ř. ze SJM, když by se jednalo o dluh, který převzal žalovaný bez souhlasu žalobkyně, když je nepochybné, když žalobkyně o takovém dluhu neměla žádné informace, že se nemohlo jednat o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

20. Pokud se pak jedná o další částku, kterou žalobkyně zaplatila v rámci exekuce vedené proti žalovanému 9. 12. 2021 ve výši 207 494,30 Kč (viz odst. 3), pak je v první řadě třeba uvést, že tento vnos byl uplatněn 3. 5. 2022, tedy po koncentraci řízení, která nastala dne 13. 2. 2020, a zejména po tříleté lhůtě od zániku společného jmění manželů, ve které jen a pouze lze uplatnit položky k vypořádání SJM. Již z těchto důvodů, soud nemohl k této částce přihlédnout. A nadále platí i skutečnosti uvedené k předchozí částce v předchozím odstavci, tedy že je nutno dluh vymáhaný v exekuci posoudit jako výlučný dluh žalovaného z důvodů uvedených v předchozím odstavci s ohledem na totožná tvrzení žalobkyně (čl. 228). Z uvedených důvodů soud již dále neprováděl další dokazování k těmto částkám zaplaceným žalobkyní po rozvodu manželství v rámci exekucí vedených proti žalovanému. Úhrada exekucí žalobkyní byla prokázána ze zprávy exekutora ze dne 24. 11. 2005 ve spojení s výpisem z účtu žalobkyně prokazující platbu ve výši 207 494,30 Kč ze dne 9. 12. 2021 a z potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady (čl. 229 – čl. 231). Úhrada částky z exekuce vedené pod sp. zn. , Anonymizováno, ve výši 159 980 Kč ze dne 24. 7. 2017 byla prokázána příjmovým pokladním dokladem vydaným exekutorským úřadem exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, (čl. 67).

21. Z výpovědi rodičů žalobkyně dále vyplynulo, že účastníky po celou dobu soužití finančně podporovali, mimo jiné formou dvou půjček viz výše odstavec 15,16. Dále, na počátku manželství účastníků, protože rodiče žalobkyně měli dva byty, jeden prodali a z financí z něho pomohli žalovanému rozjet podnikání v pohostinství, ten následně však odešel pracovat do , Anonymizováno, , v tom období bydlela žalobkyně s oběma nezletilými dětmi u svých rodičů, kteří je živili, za bydlení nemuseli nic hradit. Následně, aby mohli mít vlastní domácnost, přenechali vlastní byt účastníkům a koupili si jiný byt, menší, následně účastníci začali chtít dům se zahradou, aby si jej mohli pořídit, pomohli jim rodiče, jak už bylo výše rozepsáno, tím, že si vedle účastníků vzali hypotéku i oni sami, kdy částku hypotéky použili účastníci na zaplacení kupní ceny domu. Finančně podporovali účastníky a nezletilé děti účastníků po celou dobu manželství a i následně poté, co žalovaný opustil žalobkyni s nezletilými dětmi, těmto finančně vypomáhali s běžnými úhradami, jak dále vyplývá i z výpovědi svědka , jméno FO, , syna účastníků, kdy byla období, kdy žalobkyně s nezletilými dětmi neměli ani prostředky na zaplacení běžných nákupů, z důvodu exekucí byly vypínány v jejich nemovitosti energie a proto museli občas pobývat u prarodičů, kteří jim vypomáhali.

22. Z výpovědi zletilého syna účastníků , jméno FO, , vyplývá, že dluhy žalovaného dopadaly na rodinu velmi tíživě, kdy situace došla tak daleko, že začal mít problémy ve škole, studoval sportovní gymnázium, vedení mu sdělilo, že nemá zaplacené tenisové poplatky a že mu hrozí vyhazov ze školy, v tom období maturoval, stávalo se, že do domu přišli exekutoři a dle jeho slov jej odstrkovali od stolu, když zjišťovali majetek v nemovitosti, dům si fotili a podobně. Výpověď svědka u soudu byla velice emotivní, v jejím průběhu v několika případech nepřemohl pláč, když vypovídal o vzpomínkách na období, kdy se rodina dozvídala o dluzích žalovaného a jejich následcích. V některých chvílích neměli s matkou, žalobkyní, na zaplacení nákupu jídla, pokud otce, žalovaného, kontaktoval s dotazem, jestli o dluzích něco ví, tento je zapíral, když začaly přicházet dopisy od věřitelů, otec je nepřebíral, když mu je předávali, házel je před nimi do koše. Od opuštění společné domácnosti otcem se spolu nestýkali, otec mu nepřál ani k narozeninám, pokud mu chtěl popřát, popřál mu prostřednictvím svých přítelkyň. Před uvedeným obdobím dále došlo k tomu, že žalovaný slíbil svědkovi - synovi, že z peněz pro něj naspořených, mu koupí automobil, na který bude hradit leasing. K tomu nakonec nedošlo, naspořené peníze si žalovaný ponechal, leasingová smlouva byla uzavřena, ale leasingové splátky žalovaný nehradil.

23. Z informačního systému zdejšího soudu (č.l. 273-277) vyplývá, že na žalovaného bylo v období od roku 2016 do roku 2022 vedeno množství exekucí.

24. Soud dále neprováděl důkaz výslechem účastníků, jak navrhovala žalobkyně, když výslech účastníků v civilním sporném řízení je pouze podpůrným důkazním prostředkem a lze k němu přistoupit pouze za situace, že skutkový stav nelze prokázat jinak. Soud je přesvědčen, že skutkový stav potřebný pro rozhodnutí ve věci byl dostatečně prokázán shora uvedeným dokazováním.

25. Pokud soud provedl v řízení dokazování listinami, které v rozsudku nehodnotí, pak z toho důvodu, že z nich nebyly prokázány skutečnosti rozhodné pro posouzení skutkového stavu.

26. Podle § 687 odst. 1 o. z. manželé mají rovné postavení a rovná práva. Podle odst. 2 manželé si jsou navzájem povinni úctou, jsou povinni žít spolu, být si věrni, vzájemně respektovat svou důstojnost, podporovat se, udržovat rodinné společenství, vytvářet zdravé rodinné prostředí a společně pečovat o děti.

27. Podle § 690 o. z. každý z manželů přispívá na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti podle svých osobních a majetkových poměrů, schopností a možností tak, aby životní úroveň všech členů rodiny byla zásadně srovnatelná. Poskytování majetkových plnění má stejný význam jako osobní péče o rodinu a její členy.

28. Podle § 708 odst. 1 o. z. to, co manželům náleží, má majetkovou hodnotu a není vyloučeno z právních poměrů, je součástí společného jmění manželů. To neplatí, zanikne-li společné jmění za trvání manželství na základě zákona. Podle odst. 2 společné jmění podléhá zákonnému režimu, nebo smluvenému režimu, anebo režimu založenému rozhodnutím soudu.

29. Podle § 709 odst. 1 o. z. součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničený nebo ztrátu svého výhradního majetku. Podle odst. 2 součástí společného jmění je zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Podle odst. 3 (účinného ke dni rozvodu manželství účastníků)součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle odst. 1 jeho výlučné vlastnictví.

30. Podle § 710 o. z. součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

31. Podle § 740 o. z. nedohodnou-li se manželé o vypořádání, může každý z nich navrhnout, aby rozhodl soud. O vypořádání rozhoduje soud podle stavu, kdy nastaly účinky zúžení, zrušení nebo zániku společného jmění.

32. Podle § 742 odst. 1 o. z. nedohodnou-li se manželé nebo bývalí manželé jinak nebo neuplatní-li se ustanovení § 741, použijí se pro vypořádání tato pravidla: a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné, b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek, c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek, d) přihlédne se k potřebám nezaopatřených dětí, e) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, zejména jak pečoval o děti a o rodinnou domácnost, f) přihlédne se k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění. Podle odst. 2 hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, stejně jako hodnota toho, co z výhradního majetku manžela bylo vynaloženo na společný majetek, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená nebo snížená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila nebo snížila hodnota té součásti majetku, na níž byl náklad vynaložen.

33. Po podřazení zjištěného skutkového stavu pod shora citovaná zákonná ustanovení soud dospěl k následujícím závěrům. V řízení bylo prokázáno, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno, zaniklo tak jejich společné jmění manželů, a to ke dni 2. 5. 2018. Účastníci jako bývalí manželé se nedohodli na vypořádání SJM, a proto žalobkyně v zákonné tříleté lhůtě navrhla jeho vypořádání soudem. Bylo prokázáno, že součástí zaniklého SJM jsou předmětné nemovitosti, dluh žalovaného vůči SJM z vyplaceného pojištění , Anonymizováno, , podnik žalobkyně, dluh z hypotéky a 2 dluhy vůči rodičům žalobkyně.

34. Pokud jde o předmětné nemovité věci, ze shodných tvrzení účastníků byla prokázána jejich obvyklá cena ve výši 14 750 000 Kč, ohledně předmětných nemovitostí soud dospěl k závěru, že je namístě odklonit se od principu parity podílů ve smyslu § 742 odst. 1 písm. a) a přistoupit k tzv. disparitě podílů, a to procentuálně vyjádřené 70 % ku 30 % ve prospěch žalobkyně, a to z následujících důvodů: jednak byl prokázán princip zásluhovosti žalobkyně, konkrétně pomoc ze strany jejích rodičů, bez kterých by si účastníci předmětné nemovitosti nemohli pořídit do společného jmění manželů, neboť rodiče žalobkyně na jejich pořízení účastníkům výrazně přispěli tím způsobem, že si vzali hypotéku v hodnotě 1 300 000 Kč a tuto částku poskytli účastníkům k úhradě kupní ceny, bylo dohodnuto, že tuto částku účastníci rodičům žalobkyně vrátí, k čemuž však, až na 3 splátky v celkové výši 18 945 Kč, nedošlo. Dále ve prospěch disparity svědčí skutečnosti zjištěné a popsané v odstavcích 7, 8, 21, 22, tedy zadlužení společného jmění manželů žalovaným již před rozvodem manželství, kdy tato skutečnost byla i příčinou rozvratu manželství účastníků, dále zejména postoj žalovaného k řešení této situace, kdy dluhy před svou manželkou i dětmi tajil, situaci nijak neřešil, a to ani v období, kdy dosáhla té míry, že žalobkyně se dostala do existenčních problémů s úhradou základních potřeb svých i dětí účastníků v době, kdy žalovaný manželku, své děti i společnou domácnost opustil. V té době to byli opět rodiče žalobkyně, kteří jí i jejím dětem pomáhali s řešením celé situace, zejména s úhradou jejích životních potřeb, řešením exekucí žalovaného. Žalovaný tak zcela rezignoval na povinnosti manžela, stanovené mu zákonem a to ve shora citovanému ustanovení § 687 o.z. Bylo dále prokázáno, že žalobkyně po zániku SJM uhradila dvě exekuce žalovaného, neboť v opačném případě by byly postiženy předmětné nemovitosti náležející do SJM, rovněž je zde tedy hledisko zásluhovosti, neboť bez těchto úhrad by nemovitosti nemusely zůstat v zaniklém nevypořádaném SJM účastníků, na čemž by byl tratný i žalovaný, který nyní při vypořádání obdrží část jejich hodnoty. Je tedy zřejmé, že žalobkyně spolu s dětmi účastníků nesla tíži dluhů způsobených žalovaným, o kterých žalovaná nevěděla, nesouhlasila s nimi a ona ani děti účastníků neměli z prostředků takto získaných žalovaným žádný prospěch, když hradila dluhy žalovaného úhradou v rámci exekučních řízeních pouze za tím účelem, aby předešla výkonu rozhodnutí, který by postihl společné nemovitosti účastníků, ve kterých uspokojuje žalobkyně s dětmi svou bytovou potřebu. Soud dále přihlédl i k tomu, že žalovaný poté, co opustil společnou domácnost, nechal žalobkyni i své 2 syny zcela bez prostředků, přestal přispívat na domácnost a zejména na výživu svých dětí, kdy výživné dobrovolně nehradil, a to ani poté, co bylo stanoveno soudem jednak na nezletilého , jméno FO, a dále na již zletilého , jméno FO, , z tohoto důvodu bylo vedeno i trestní řízení, proti žalovanému. Ze všech těchto důvodů se soud rozhodl přistoupit k disparitě podílů, a to pokud jde o vypořádání společných nemovitých věcí, kdy tyto dle návrhu žalobkyně, proti kterému žalovaný nebrojil, přikázal do výlučného vlastnictví žalobkyně a rozhodl, že na vypořádání nepřipadne žalovanému poloviční podíl z hodnoty nemovitosti, nýbrž pouze 30 % z ní, tedy částka 4 425 000 Kč.

35. Od tohoto podílu soud odečetl polovinu vyplacené pojistky žalovanému po rozvodu manželství, když se jednalo o prostředky naspořené v období SJM, tedy odkupné bylo součástí zaniklého společného jmění manželů, existuje tak pohledávka SJM za žalovaným k polovině této částky, tedy 15 548 Kč.

36. Od podílu žalovaného dále byla odečtena polovina částky, kterou žalovaná uhradila ze svých výlučných prostředků na společný dluh účastníků z jejich společné hypotéky, tedy částka 312 842 Kč, neboť se jedná o pohledávku žalobkyně za SJM z titulu úhrady společného dluhu z jejího výlučného vlastnictví.

37. Dále s ohledem na skutečnost, že dle návrhu žalobkyně, proti kterému žalovaný nebrojil, byl žalobkyni do výlučného vlastnictví přikázán její podnik v hodnotě 9 000 Kč, polovina této hodnoty, která je součástí zaniklého SJM náleží žalovanému, tato částka ve výši 4 500 Kč tak byla přičtena k jeho vypořádacímu podílu.

38. Po odečtení výše uvedených položek, a přičtení položky z podniku žalobkyně, pak vypořádací podíl žalovaného činí částku 4 101 110 Kč, kterou soud uložil k zaplacení žalobkyni. Výpočet: 4 425 000 minus (15 548 + 312 842) plus 4 500.

39. Pokud se jedná o společné dluhy účastníků, tedy ze společné hypotéky a dále 2 dluhy vůči rodičům žalobkyně, pak tyto soud přikázal rovným dílem oběma účastníkům, a to v souladu s aktuální judikaturou Nejvyššího soudu ČR, konkrétně rozhodnutím ze dne 29. 6. 2021 ve věci sp. zn. 22 Cdo 753/2020, podle kterého společné dluhy v rámci řízení o vypořádání SJM mají být zásadně přikázány oběma manželům rovným dílem, je to zejména z toho důvodu, že vypořádání dluhu má účinky pouze mezi manžely a vypořádáním dluhu nepřestávají být tyto dluhy společné a věřitel se může nadále domáhat uspokojení vůči oběma manželům.

40. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhodoval ve smyslu § 142 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1, 2 o. s. ř. Pokud jde o poměr úspěchu a neúspěchu účastníků v předmětném řízení, pak tento posuzoval soud u žalobkyně, když žalovaný ponechal rozhodnutí na úvaze soudu. Soud je přesvědčen, že procesní neúspěch žalobkyně představoval neúspěch v poměrně nepatrné části, a proto se rozhodl přiznat žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení. Procesní neúspěch žalobkyně představuje pouze její neúspěch v případě částečného zastavení řízení, kdy vzala žalobu částečně zpět co do vypořádání movitých věcí, a dále neúspěch v nevypořádání tvrzených vnosů z jejího výlučného majetku na úhrady tvrzených dluhů v SJM, při výplatě exekucí žalovaného (odst. 19, 20). Žalobkyně nesplnila podmínku stanovenou § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy netvrdila ani nepředložila soudu předžalobní výzvu. Nicméně z okolností řízení je nepochybné, že žalovaný byl pro žalobkyni nekontaktní, jak vyplývá z obsahu spisu, kdy žaloba byla podána dne 2. 5. 2019, žalovaný se k žalobnímu návrhu nevyjádřil, poštu si nepřebíral, k prvnímu jednání se bez omluvy nedostavil, první úkon v řízení byl učiněn jeho právním zástupcem, který založil do spisu plnou moc až dne 6. 3. 2020. Nekontaktnost žalovaného vyplývá i z připojených spisů, a to ze spisu , spisová značka, a spisu Městského soudu , spisová značka, , kdy v těchto řízeních byly z důvodu pasivity žalovaného vydány rozsudky pro uznání na základě fikce uznání. S ohledem na tuto skutečnost, kdy z předmětného spisu je zřejmé, že žalovaný s žalobkyní nijak nekomunikoval, je evidentní, že předžalobní výzva by zůstala bez odezvy. Zároveň soud má za to, že jsou dány důvody zvláštního zřetele hodné odůvodňující takový postup, a ty spočívají v dalších okolnostech případu, které byly popsány při odůvodnění uplatnění disparity podílů, viz odst.

34. Soud se tak rozhodl aplikovat ustanovení § 142a odst. 2 o. s. ř. a přiznat žalobkyni zcela náhradu nákladů řízení.

41. Náklady řízení žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek ve výši 12 000 Kč, dále záloha zaplacená na vyhotovení znaleckého posudku po odečtení částky, která se žalobkyni vracela výrokem IV, tedy ve výši 1 750 Kč, když záloha byla placena ve výši 3 000 Kč. Dále náklady řízení žalobkyně představují náklady vynaložené na její právní zastoupení vypočtené podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna advokáta činí celkem ve částku 437 000 Kč. Tarifní hodnota v předmětném sporu činí dle § 8 odst. 6 částku 8 845 371 Kč, kdy dle citovaného ustanovení soud vychází z poloviny hodnoty všech jednotlivých věcí, pohledávek a dluhů, které strany učinily předmětem vypořádání, tedy polovina hodnoty předmětných nemovitostí, pohledávky žalobkyně z titulu vyplaceného pojistného Brouček, polovina hodnoty podniku, polovina všech dluhů, tedy hypotéky a dvou dluhu vůči rodičům žalobkyně (14 750 000 Kč + 31 096 Kč + 9 000 Kč + 1 281 055 Kč + 1 219 591,82 Kč + 400 000 Kč děleno dvěma), sazba za 1 úkon právní služby tak činí 43 700 Kč dle § 7 citované vyhlášky, odměna byla přiznána za 10 úkonů právní služby v plné výši dle § 11 odst.1, a to příprava a převzetí věci, podání žaloby, 3× podání ve věci samé (čl. 115, čl. 196, čl. 227), 4× účast u jednání dne 14. 1. 2020, dne 14. 6. 2022, dne 18. 8. 2022, dne 2. 9. 2022, kdy jednání dne 14. 6. 2022 přesáhlo 2 hodiny, právnímu zástupci žalobkyně tak přísluší odměna za 2 úkony právní služby. Odměna nebyla přiznána za doplnění žalobního návrhu po poučení soudem (čl. 30, čl. 51), kdy se nejedná o účelné úkony, neboť požadovaná skutková tvrzení a důkazní návrhy již měly být obsahem samotné žaloby, rovněž tak nebyly přiznány odměny za podání na čl. 105, čl. 129, čl. 194, čl. 209, kdy se nejedná o písemné podání nebo návrh ve věci samé, nýbrž o krátká sdělení soudu. Dále byl přiznán 10 × režijní paušál po 300 Kč dle § 11 a § 13 citované vyhlášky, a dále náklady na právní zastoupení tvoří DPH z odměny a paušálů celkem ve výši 92 400 Kč, a to ve smyslu § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení žalobkyně představují částku 546 150 Kč.