24 C 159/2020

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci žalobce: právnická osoba , IČO: osobní údaje žalobce sídlem adresa žalobkyně zastoupený advokátem jméno příjmení sídlem adresa , obec proti žalovaným: ; 1. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované ; 2. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované ; 3. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované ; 4. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované ; 5. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované ; 6. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované všechny zastoupeny advokátem jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 290 400 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby mu každá ze žalovaných 1), 2), 3), 4), 5), 6), zaplatila částku 48.400 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované 1) náklady řízení ve výši 22 201 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované 1).

III. Žalobce je povinen nahradit žalované 2) náklady řízení ve výši 22 201 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované 2).

IV. Žalobce je povinen nahradit žalované 3) náklady řízení ve výši 22 201 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované 3).

V. Žalobce je povinen nahradit žalované 4) náklady řízení ve výši 22 201 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované 4).

VI. Žalobce je povinen nahradit žalované 5) náklady řízení ve výši 22 201 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované 5).

VII. Žalobce je povinen nahradit žalované 6) náklady řízení ve výši 22 201 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalované 6).

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by každé ze žalovaných byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 48 400 Kč spolu s příslušenstvím v podobě zákonného úroku z prodlení ode dne [datum] do zaplacení. Žalobce tvrdil, že je společností zabývající se poskytováním realitních služeb, žalované pak do [datum] byly společnicemi [právnická osoba]. Jediným majetkem uvedené společnosti byly nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] vedeném u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno-venkov, a to pozemek parc. č. st. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], občanská vybavenost, vše v obci [obec], kdy tyto nemovitosti sloužily jako poliklinika. Žalované měly zájem nemovitosti prodat, a to formou převodu obchodních podílů v uvedené společnosti. Na doporučení [jméno] [příjmení] byl žalovanými ohledně požadavku zprostředkování převodu podílů ve společnosti osloven žalobce, konkrétně realitní makléř [titul] [příjmení]. Mezi žalobcem a žalovanými tak byla uzavřena ústní dohoda o zprostředkování tohoto prodeje, kdy prodejní cena za všechny obchodní podíly měla činit nejméně 12 000 000 Kč, odměna žalobce za obstarání příležitosti uzavřít smlouvu o převodu obchodních podílů byla sjednána na částku 480 000 Kč + DPH, tedy jako 4% z uvedené ceny. Žalobce tak činil kroky k obstarání zájemce o koupi podílů, kdy nejprve byl v [měsíc] roku [rok] dohodnut odkup podílů se společností [právnická osoba] Žalobkyně však daly přednost jinému zájemci, který rovněž vzešel z aktivity žalobce, a to [titul] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], na které dne [datum] převedly své obchodní podíly. Následně žalobce komunikoval se žalovanými, a to zejména se žalovanou 6), ohledně úhrady provize. Shodli se na tom, že činností žalobce získaly zájemce o koupi podílů, dohodli se, že spravedlivé řešení bude takové, kdy žalované zaplatí žalobci polovinu původně dohodnuté odměny, tedy 290 400 Kč (včetně DPH). Dle domluvy tak každá ze žalovaných měla žalobci uhradit 1/6 takto dohodnuté odměny. Žalované měly nejprve tvrdit, že odměnu uhradí nabyvatelé podílů, s čímž žalobce předběžně souhlasil, k podpisu takové dohody se však žalované neměly. Žalobce tak s ohledem na vzniklou situaci připravil dohodu o narovnání, kterou dne [datum] zaslal žalovaným k prostudování. K podpisu dohody však nedošlo, žalované již reagovaly pouze prostřednictvím svého právního zástupce, tvrdily, že žádnou smlouvu o zprostředkování neuzavřely, nedohodly se na úhradě uvedené částky. Žalobce je proto vyzval naposledy výzvou z [datum] k úhradě dlužných částek, žádná z nich však ničeho neuhradila.

2. Žalované se vyjadřovaly tak, že je pravdou, že se počátkem roku [rok] rozhodly prodat své podíly ve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], kdy jediným významným majetkem byla nemovitost, jak jí specifikoval žalobce. O koupi projevil zájem [jméno] [příjmení], který se seznámil s hospodařením společnosti, prohlédl si nemovitost. Na jednu z prohlídek přivedl i [jméno] [příjmení], kterého představil jako obchodního partnera. Podíly ve společnosti nekoupili, [jméno] [příjmení] však přislíbil pomoc při dalším zprostředkování prodeje. V té době již žalované spolupracovaly s realitní makléřkou [jméno] [příjmení], se kterou měly uzavřenu exkluzívní smlouvu o zprostředkování. Ta provedla několik prohlídek, ale k nalezení kupce to nevedlo. S jejím vědomím provedl několik prohlídek i [jméno] [příjmení], žalovaným koncem roku představil jako zájemce pana [příjmení] a začátkem roku [rok] pana [jméno], k uzavření kupní smlouvy však s nimi nedošlo. Začátkem [měsíc] roku [rok] byly žalované osloveny konečnými kupci podílů [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], na něž smlouvou ze dne [datum] podíly převedly. S ohledem na to, že [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] se snažili najít zájemce o koupi, nabídly jim žalované, ač k tomu nebyly vázány, odměnu ve výši 20 000 Kč, o níž se žalovaná zmiňuje i v SMS zprávě [jméno] [příjmení]. Ten však formou SMS zprávy z [datum] oznámil, že požaduje plnou provizi. Žalované tvrdily, že se žalobcem neuzavřely ústní ani písemnou smlouvu o zprostředkování, takovou smlouvu neuzavřely ani s [jméno] [příjmení], který se nikdy nepředstavil jako žalobcův makléř, na žalované měl naléhat, aby s realitní kanceláří nespolupracovaly, když jím zařízený prodej bude rychlejší a levnější. Žalované se nikdy na konkrétních podmínkách zprostředkování s [jméno] [příjmení] nedohodly, ten jim nikdy nepředstavil zájemce, který by byl připraven jejich podíly koupit. Popřely, že by koneční kupci byli obstarání činností žalobce.

3. Žalobce k výzvě soudu doplnil skutková tvrzení tak, že za žalobce při uzavření smlouvy se žalovanými jednal [titul] [jméno] [příjmení], kdy ve věci uzavření smlouvy jednaly všechny žalované, lídrem jednání byla žalovaná 6). Smlouva o zprostředkování měla být uzavřena dne [datum] v [obec] na poliklinice, v sídle [právnická osoba]. Činností žalobce měli být získáni kupci obchodních podílů žalovaných, a to [titul] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kdy k tomu mělo dojít v [měsíc] [rok] prostřednictvím [jméno] [příjmení], který byl zájemcem o společnost. Nabyvatelé podílů pak mají tyto držet pro [jméno] [příjmení], který je zatížen exekucemi. Specifikoval částky, za které měli uvedení kupci nabýt obchodní podíly od žalovaných, kdy smlouvy měly být uzavřeny dne [datum] v kanceláři právního zástupce žalovaných.

4. V reakci na doplnění tvrzení žalobcem žalované uvedly ke schůzce dne [datum], že na ní byly přítomny, byl tam i [jméno] [příjmení] a [titul] [příjmení], který měl být představen jako zájemce o koupi, nedošlo k uzavření žádné smlouvy. Popřely, že by koneční kupci obchodních podílů byli zajištěni činností žalobce. Za nesporná pak označily tvrzení ohledně uzavření smluv o převodu obchodních podílů s [titul] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

5. V replice na vyjádření žalovaných žalobce doplnil svá tvrzení tak, že uvedl, že [titul] [příjmení] si automaticky nahrává všechny pracovní hovory, aby zachytil pro případné následné použití všechny podstatné informace. Takto si také nahrál telefonický hovor s žalovanou 6) ze dne [datum], kdy na této nahrávce mají být autenticky zachyceny skutečnosti týkající se této věci, tedy, to na čem se účastníci dohodli. Z nahrávky pak citoval některá vyjádření, z nichž má vyplývat, že žalovaná 6) přislíbila žalobci (v hovoru s [titul] [příjmení] má být užíváno oslovení„ např. s Vámi, pro Vás..“), že se s ním vyrovná osoba označovaná jako„ on“, kdy v případě, že se tak nestane, že to budou řešit. Nahrávku hovoru připojil k důkazu.

6. Žalované měly uvedený důkaz za nepřípustný, když žalovaná 6) nedala k pořízení nahrávky souhlas, odkazovaly na postavení žalovaných jako spotřebitelů i na to, že dle tvrzení žalobce nahrávka neprokazuje uzavření smlouvy mezi účastníky o konkrétním obsahu.

7. K další výzvě soudu k doplnění skutkových tvrzení žalobce doplnil, že [titul] [příjmení] vystupoval v jednání se žalovanými jako zástupce žalobce, což jim mělo být zřejmé z toho, že jim tuto skutečnost sdělil, osvědčil předložením plné moci, má to vyplývat z vizitek a webových stránek žalobce. K obsahu uzavřené smlouvy doplnil, že závazkem žalobce bylo obstarat zájemce o koupi podílů žalovaných ve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] nejméně za 12 000 000 Kč, kdy žalované mu měly k tomu poskytnout veškerou součinnost a zaplatit odměnu na obstarání příležitosti uzavřít smlouvu o převodech obchodních podílů. Nešlo o výhradní zprostředkování. Zopakoval sjednanou výši odměny, jak jí tvrdil v žalobě. Tvrdil, že uzavření smlouvy byl přítomen [jméno] [příjmení].

8. Žalované setrvaly na tom, že žalobcem tvrzená smlouva uzavřena nebyla, [titul] [příjmení] s nimi nejednal jako zástupce žalobce, na schůzce dne [datum], kdy dle tvrzení žalobce měla být smlouva uzavřena, k ničemu takovému nedošlo, nebyl jí přítomen [jméno] [příjmení]. Koneční kupci obchodních podílů nebyli obstaráni činností žalobce.

9. Závěrem žalobce navrhnul, aby soud žalobě vyhověl, když měl po provedeném svá tvrzení za prokázaná, ačkoliv připouštěl jistou důkazní nouzi, zapříčiněnou i tím, že žalované nesouhlasily se svými účastnickými výpověďmi. Žalované navrhly, aby soud žalobu zamítnul, když měly za to, že v řízení nebyla prokázána aktivní legitimace žalobce k jeho vedení, nebylo prokázáno, že by [titul] [příjmení] jednal v této věci se žalovanými za žalobce. Navíc měly za to, že není dána ani jejich pasivní legitimace ve věci, neboť z dokazování mělo vyplynout, že případnou provizi za obstarání zájemce o koupi podílů měl hradit případný kupující, nikoliv žalované. Rovněž pak neměly za prokázané uzavření tvrzené smlouvy. Navrhly proto zamítnutí žaloby a uložení povinnosti žalobci uhradit žalovaným vynaložené náklady řízení, které písemně vyčíslily.

10. Soud ve věci provedl dokazování, ve kterém se nejprve zaměřil na prokázání tvrzení žalobce o uzavření konkrétní smlouvy se žalovanými, z níž měly vyplynout nároky, jak jsou předmětem tohoto řízení. S ohledem na skutečnost, že žalobce tvrdil, že předmětná smlouva byla uzavřena ústně dne [datum] v [obec], kdy za žalobce měl v této věci jednat [titul] [příjmení] a schůzce měl být přítomen [jméno] [příjmení], soud vyslechl tyto osoby jako svědky. Ze svědecké výpovědi [titul] [příjmení] zjistil, že tento pracuje pro žalobce 5 let jako makléř, kdy je osobou samostatně výdělečně činnou. Přes pana [příjmení] se k žalobci měla dostat poptávka na prodej [právnická osoba], kdy se toho ujal on, neboť má na starosti neveřejné zakázky. Tedy ty, které se neinzerují, nabízí se přímo investorům. Uvedl, že pokud klient nechce, není se žalobcem uzavírána písemná smlouva o zprostředkování, pracuje se na dobré slovo. V létě či na podzim roku [rok] měl s panem [příjmení] jet do [obec], kdy tehdy mu [příjmení] sděloval, že žalované nechtějí komunikovat s realitní společností, vystupoval tedy jako osoba, která má na sebe navázány investory se zájmem o koupi kliniky. Nejprve měl jednat jen se žalovanou 6), dostal od ní potřebné podklady, následně měl pravidelně jednat se žalovanými, blíže neurčeného dne jim měl sdělit, že„ to budou dělat přes žalobce“. Někdy v polovině roku [rok] se měli domluvit na tom, že nebude prodávána nemovitost, ale obchodní podíly. Tehdy měl povědomí o tom, že stejnou činnost pro žalované vykonává i paní [příjmení]. Domluva měla být taková, že kdo přivede kupce, dostane odměnu, když vždy je to tak, že odměnu hradí kupující. Odměna byla stanovena na 4% z dohodnuté prodejní ceny 12 000 000 Kč. Na schůzce měly být všechny žalované a pan [příjmení]. Tehdy se domlouval se žalovanou 4) ohledně nabídky pronájmu její ordinace, kdy tato záležitost se rovněž řešila přes žalobce. Písemnou smlouvu měl mít v úmyslu uzavřít se žalovanými po obstarání kupce. On sám měl zajistit několik zájemců o koupi, v roce [rok] to měl být pan [příjmení], se kterým nastavili jiný způsob nabízení podílů. V roce [rok] pak měl obstarat zájemce pana [příjmení], kdy se již chystaly smlouvy, pan [příjmení] si obstarával úvěr. K podpisu smluv však nedošlo, když se o věci dozvěděl pan [příjmení], který kliniku během týdne zaplatil a znemožnil tak [příjmení] tuto koupit. O možnosti koupě se měl dozvědět od [příjmení], svědek sám [příjmení] nezná, o prodeji podílů se dozvěděl z obchodního rejstříku. V den, kdy ke koupi došlo, mu měla volat žalovaná 6), měla mu sdělit, že se za ty dva roky práce s nimi vyrovná, odměnu měl zaplatit pan [příjmení], který měl svědka telefonicky kontaktovat. K tomu však nedošlo. On tedy následně komunikoval se žalovanou 6), že za situace, kdy odměnu neuhradil [příjmení], měly by tak učinit žalované, k tomu však nedošlo a komunikace ustala. Potvrdil pořízení k důkazu předložené nahrávky hovoru se žalovanou 6), i to, že jí o nahrávání neinformoval. Tvrdil, že podklady ohledně prodeje podílů měl i od ekonomky společnosti, ke které jej měla přivést žalovaná 6), měla jej představit jako zástupce žalobce. Tvrdil, že od žalobce měl plnou moc i na léta [rok], [rok] a další dva roky, když se plná moc vždy k 1.3. každého roku obnovuje.

11. Svědek [příjmení] vypověděl, že je kamarádem majitele žalobce, zná se se žalovanou 6). V roce [rok] měl získat informaci, že bude objekt polikliniky nabízen k prodeji, kdy on sám měl nejprve zájem o koupi, z důvodu vysoké ceny však od toho upustil. O uvedeném mluvil s majitelem [příjmení] [jméno], kdy i jemu se cena zdála vysoká, měl však uvádět, že by mohli najít zájemce. Věcí pověřil [titul] [příjmení], kdy svědek u pověření nebyl. Účastnil se v letech [rok], [rok] několika schůzek [titul] [příjmení] a žalovaných, na informační schůzce se mělo dohodnout, že objekt bude nabízen za 12 000 000 Kč. [titul] [příjmení] se měl představit jako zástupce žalobce a rozdávat vizitky. Na konci léta [rok] se měl účastnit schůzky, kde bylo dohodnuto, že [titul] [příjmení] se bude prodejem zabývat, kdy svědek měl vyrozumět, že půjde o spolupráci mezi žalobcem a [právnická osoba]. Schůzky se přitom měla účastnit většina zástupců uvedené společnosti, minimálně jich tam bylo 5. Na dohodnuté podmínky spolupráce si nevzpomněl. Uváděl, že nejprve [titul] [příjmení] obstaral zájemce pana [příjmení], se kterým se dlouho jednalo, ale nakonec k dohodě nedošlo. Následně měl být obstarán pan [příjmení], bylo před podpisem smlouvy, k tomu však nedošlo, když smlouva měla být vrácena k přepracování. Potom došlo k prodeji panu [příjmení], který se o věci dozvěděl od [příjmení]. Od svědka [příjmení] [příjmení] měl mít informaci o tom, že měla být dohodnutá odměna ponížena na polovinu a tuto měl uhradit pan [příjmení], kterého svědek zná.

12. Svědkyně [příjmení] uvedla, že žalované byly jejími klientkami, kdy ve věci prodeje obchodních podílů byla oslovena žalovanou 4), ujala se toho v létě či na podzim roku [rok]. Měly uzavřenou smlouvu za obvyklých podmínek, smlouva byla uzavřena na 3 měsíce, pak v činnosti pokračovala. Smlouva byla uzavřena jako exkluzívní, a to se [právnická osoba] reprezentovanou jejími společníky, po uplynutí tří měsíců již nešlo o exkluzívní smlouvu. Věděla, že žalované samy vyvíjí nějakou činnosti ohledně prodeje, což jí nevadilo, kdyby tam byla jiná realitní kancelář, tak by se jí to nelíbilo. Dohoda byla dle zvyklostí taková, že provizi hradí kupující. Nevěděla o tom, že by zájemce hledal žalobce či [titul] [příjmení]. K němu uvedla, že jej určitě někdy viděla, byl spojován s panem [příjmení], což byl první zájemce o koupi podílů. Obstarala nějaké zájemce, řešila ekonomickou stránku věci s [titul] [příjmení], jednání se zájemci se nepodařilo dotáhnout do konce. S žalovanými se následně dohodla na určité kompenzaci za odvedenou práci, kdy šlo asi o pětinu požadované částky.

13. Ze smlouvy o obchodním zastoupení pro zprostředkování prodeje a nájmu nemovitostí ze dne [datum] uzavřené mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] má soud za osvědčené tvrzení svědka [příjmení] [příjmení] o tom, že pro žalobce prováděl dle smlouvy činnost vedoucí ke zprostředkování uzavření smluv na nemovitosti jménem a na účet žalobce jako osoba na živnostenský list, když se měl zavázat, že stejnou činnost v době trvání smlouvy nebude vykonávat na svůj účet. Činnosti vykonávané pro žalobce neuvedené ve smlouvě mají být upraveny v plné moci. Z plné moci ze dne [datum] soud zjistil, že jí žalobce na období 12 měsíců zmocnil [titul] [příjmení] i ke sjednávání smluv o zprostředkování. Ten disponoval i vizitkami, kde je označen jako ředitel pobočky žalobce, je takto uveden na webových stránkách žalobce. Pokud žalobce k důkazu předkládal emailovou komunikaci z února, května [rok] a května [rok] s [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalované] včetně příloh tvořených zasílanými smlouvami či ekonomickými informacemi o [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], kde je [titul] [příjmení] označen jako ředitel pobočky žalobce, kdy žalované tuto komunikaci zpochybňovaly, pak soud nemá sice pochyby o tom, že taková komunikace proběhla, nicméně nelze z ní dovodit, že by [titul] [příjmení] ve vztahu k žalovaným jednal za žalobce, důkazy nesvědčí o uzavření smlouvy mezi účastníky o konkrétním obsahu. Stejně tak o těchto skutečnostech nemůže svědčit kopie webové stránky ohledně inzerátu - nabídky pronájmu prostor v zavedené klinice, kde je jako majitel uvedena žalovaná 6).

14. Skutečnosti týkající se toho, že žalované byly společníky [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], kdy tato společnost vlastnila nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k.ú. a [územní celek] u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Brno – venkov, a to pozemek parc. č. St. [anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [obec], [adresa] obč. vyb., kdy šlo o polikliniku, nebyly mezi účastníky sporné, vyplývají rovněž z výpisu z katastru nemovitostí a výpisu z obchodního rejstříku ohledně uvedené společnosti. Z něj je pak zřejmé, že v předmětném období v případě zcizování nemovitostí zastupovalo společnost alespoň 5 jednatelů, kdy jednatelkami byly všechny žalované. Rovněž nebylo sporné, že následně žalované převedly své obchodní podíly v uvedené společnosti na [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení], kdy tyto skutečnosti vyplývají i ze smlouvy o převodu obchodních podílů ze dne [datum] a zápisu z valné hromady [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] z téhož dne, kde byl dán souhlas k tomuto převodu. Vzhledem k tomu, že na právní hodnocení věci nemají tyto listiny zásadní vliv, soud je blíže nerozebírá. Z kopie displeje mobilního telefonu [titul] [příjmení] soud zjistil, že dne [datum] obdržel SMS zprávu od kontaktu označeného [celé jméno žalované], kde tato se vyjadřuje tak, že jednání s „ Vámi“ je pozastavené, příští týden mají mít schůzku s panem [příjmení], dá vědět, jak dopadla, platí, že zaslouženou odměnu dostanete. [titul] [příjmení] odpověděl, že berou na vědomí, bude informovat i [jméno], v pondělí zavolá a domluví se na provizi, kdy dle názoru nás a našeho právníka mají nárok na plnou provizi, na což [celé jméno žalované] reagovala tak, že tomu nerozumí. Pokud žalobce k důkazu předkládal i listiny, které mají dokládat nějaké personální propojení mezi nabyvateli obchodních podílů žalovaných a [jméno] [příjmení], pak s ohledem na právní hodnocení věci se jimi v rámci skutkových zjištění soud nezabýval. Z přípisu ze dne [datum], emailové komunikace mezi právními zástupci účastníků ze září a listopadu [rok], návrhu dohody o narovnání, má soud za prokázané, že žalobce s obdobnými tvrzeními, jak je učinil součástí žaloby, navrhoval žalovaným vyřešení této věci formou dohody o narovnání, kdy k jejímu uzavření nedošlo, když žalované nepotvrzovaly dřívější uzavření smlouvy se žalobcem, z níž by mu měly plynout nějaké nároky v souvislosti s převodem jejich obchodních podílů v uvedené společnosti. Žalobce předžalobními upomínkami ze dne [datum] prokázal, že před podáním žaloby žalované vyzýval k úhradě požadovaných částek.

15. Žalované předložily k důkazu smlouvu o zprostředkování ze dne [datum] uzavřenou mezi nimi jako zájemci a společností [právnická osoba] zastoupenou [jméno] [příjmení] jako zprostředkovatelem, jejímž předmětem bylo zprostředkování převodu obchodních podílů žalovaných na [právnická osoba] [anonymizováno], s.r.o. za nejméně 13 500 000 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu 3 měsíců s možností prodloužení maximálně na celkovou dobu 9 měsíců. Bylo dohodnuto, že odměnu za zprostředkování bude zprostředkovatel požadovat od nabyvatele předmětu převodu. Z faktury ze dne [datum] je pak zřejmé, že společnost [právnická osoba] vyúčtovala [právnická osoba] [anonymizována dvě slova]. částku 20 000 Kč za realitní a konzultační činnost. Skutečnosti zjištěné z těchto důkazů korespondují s tvrzeními žalovaných i výpovědí svědkyně [příjmení].

16. Ohledně schůzky dne [datum], kde dle tvrzení žalobce mělo dojít k uzavření ústní smlouvy o zprostředkování, žalované předložily zápis ze schůze [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] z téhož dne. Z něj vyplývá, že na schůzi měli být přítomni jednatelé společnosti, [titul] [příjmení] a [titul] [příjmení], kdy předmětem schůze mělo být projednání ekonomiky společnosti v souvislosti s pronájmem volných prostor, Ing. [příjmení] měl navrhnout, že prostory nafotí a dá na server. S ohledem na právní hodnocení věci soud další důkazy – výslechy svědků navržené žalobcem pro nadbytečnost neprovedl. Rovněž k důkazu neprovedl nahrávku telefonického hovoru s žalovanou 6), když její provedení měl jednak za nadbytečné, neboť i s ohledem na její obsah, jak je žalobce uvedl ve svých skutkových tvrzeních, nemohla na rozhodnutí soudu ničeho změnit. Rovněž jí hodnotil jako důkaz nepřípustný, když skutečnosti, které měla prokazovat, nárok na zaplacení odměny v konkrétní výši, poměřoval s právem žalované 6) na ochranu jejího soukromí. Dospěl přitom k závěru, že pořízení nahrávky bez vědomí žalované 6) bylo zásahem do jejího osobnostního práva, vzhledem k tomu, že nešlo o hovor, který směřoval např. na call centrum žalobce, pobočku žalobce, tato ani nemohla nahrávání hovoru předpokládat. Žalobce přitom ve sporu nevystupuje jako slabší strana, např. spotřebitel, příjemce zdravotní péče, pro které je obstarání důkazů o proběhlém ději problematičtější a hůře dostupné, než pro poskytovatele služeb. Soud tak zájem žalobce na prokázání tvrzené skutečnosti nehodnotil tak, že by mohl ospravedlnit provedení důkazu, jehož pořízení bylo spojeno se zásahem do osobnostního práva žalované 6).

17. Podle § 2445 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, smlouvou o zprostředkování se zprostředkovatel zavazuje, že zájemci zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi.

18. Podle § 1724 odst. 1 občanského zákoníku smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy.

19. Podle § 1725 smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.

20. Podle § 1731 občanského zákoníku z návrhu na uzavření smlouvy (dále jen„ nabídka“) musí být zřejmé, že ten, kdo jej činí, má úmysl uzavřít určitou smlouvu s osobou, vůči níž nabídku činí.

21. Podle § 1732 odst. 1 občanského zákoníku právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.

22. Podle § 1734 nabídka učiněná ústně musí být přijata bezodkladně, ledaže něco jiného plyne z jejího obsahu nebo z okolností, za nichž se stala. To platí i tehdy, byla-li přítomné osobě předložena nabídka učiněná v písemné formě.

23. Podle § 1740 odst. 1 občanského zákoníku osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

24. Soud po provedeném dokazování a zohlednění citovaných zákonných ustanovení dospěl k následujícímu právnímu hodnocení věci. Jak již bylo výše uvedeno základní a prvotní otázkou, na níž se soud zaměřil, bylo určení, zda v řízení bylo prokázáno, že mezi žalobcem a žalovanými došlo tvrzeného dne k uzavření smlouvy o zprostředkování o obsahu, jak jej tvrdil žalobce. Soud přitom dospěl k závěru, že uzavření takové smlouvy v tomto řízení prokázáno nebylo, když žalobce v tomto směru neunesl břemeno důkazní. Skutečnosti tvrzené žalobcem o uzavření smlouvy o zprostředkování konkrétního dne, o tom, že [titul] [příjmení] při uzavření smlouvy a následně jednal za žalobce, o tom, že účastníci se měli dohodnout na zaplacení odměny (provize) v konkrétní výši při obstarání možnosti uzavřít se třetí osobou smlouvu za sjednaných podmínek a na tom, že tuto odměnu budou žalobci hradit žalované, totiž nebylo navrženými výpověďmi svědků [příjmení] [příjmení] a [příjmení] prokázáno, a to ani ve spojení s listinnými důkazy, jak byly soudem provedeny. Mezi účastníky nebylo sporné, že [titul] [příjmení] činil určité úkony za účelem sjednat pro žalované možnost prodat obchodní podíly ve [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], žalované však popíraly, že by tak činil jménem či v zastoupení žalobce. Je sice skutečností, že žalobce předložil k důkazu listiny (smlouvu o obchodním zastoupení, plnou moc, kopii vizitky, scan webových stránek žalobce) svědčící o tom, že v daném období pracoval [titul] [příjmení] pro žalobce jako realitní makléř, měl oprávnění za žalobce uzavírat smlouvy o zprostředkování prodeje nemovitostí, avšak v řízení nebylo prokázáno, že by takto vystupoval a jednal i ve vztahu k žalovaným, že by s nimi jménem žalobce uzavřel nějakou konkrétní smlouvu, že by žalované jednání [titul] [příjmení] považovaly či s ohledem na okolnosti musely považovat za jednání žalobce. Sám [titul] [příjmení] vypověděl, že od svědka [příjmení] mu bylo známo, že žalované nemají zájem jednat s realitní kanceláří, což mohlo být dáno i tím, že měly v dané době s jinou společností uzavřenu smlouvu o zprostředkování prodeje předmětných obchodních podílů. Žalobce přitom realitní kanceláří bezpochyby je. [titul] [příjmení] proto (jak vypověděl) při jednáních se žalovanými od počátku vystupoval jako samostatná osoba, která má na sebe navázány investory, tak jej měl žalovaným představit svědek [příjmení], ač tento v rozporu s tímto tvrzením [titul] [příjmení] uváděl, že tento od počátku vystupoval jako zástupce žalobce, prokazoval se plnou mocí a žalovaným rozdával vizitky. Tvrzení tohoto svědka tak měl soud v této části za nevěrohodné. Pokud svědek [příjmení] [příjmení] tvrdil, že následně již vůči žalovaným vystupoval jako zástupce žalobce, a těmto to mělo být známo, když si však nevzpomněl, od jaké konkrétní doby se tak mělo dít, pak toto tvrzení svědka je jednak neurčité a nemůže prokázat jednání daného svědka za žalobce při uzavírání tvrzené smlouvy, jednak nebylo podpořeno dalšími důkazy tak, aby mohl být učiněn závěr o tom, že od konkrétního data (doby) [titul] [příjmení] jednal se žalovanými jako zástupce žalobce a těmto to bylo známo. Tato skutečnost pak nemohla být prokázána ani předloženou emailovou komunikací mezi [titul] [příjmení] a ekonomkou [jméno] [příjmení], která byla činěna z emailové adresy obsahující firmu žalobce a [titul] [příjmení] byl v ní označován jako ředitel pobočky, když z této komunikace nevyplývá nic ohledně uzavření konkrétní smlouvy se žalovanými, nelze z ní dovozovat konkrétní jednání za žalobce ve vztahu k žalovaným, samo užití této emailové adresy pro komunikaci s osobou odlišnou od žalovaných nemůže jednání za žalobce ve vztahu k žalovaným prokazovat, nemůže prokázat povědomí samotných žalovaných o tom, že [titul] [příjmení] v této záležitosti jednal za žalobce, když otázky daného smluvního vztahu mezi účastníky nejsou v této komunikaci vůbec řešeny. Žalobce navíc sám tvrdil a uvedenými listinami prokazoval, že pro žalované (např. žalovanou 4) jednal i v jiných věcech – pronájmu ordinace, kdy za něj rovněž jednal [anonymizováno] Tyto skutečnosti, ač by je soud měl za prokázané, nemohou prokazovat, že [titul] [příjmení] jednal se žalovanými za žalobce i ve věci smlouvy, nároky z níž jsou předmětem tohoto řízení. Pokud žalobce k důkazu předkládal kopie SMS komunikace mezi [titul] [příjmení] a žalovanou 6), pak ani z této nelze nikterak seznat, že by vystupoval v komunikaci s ní za žalobce, když užití slov„ Vy či Vám“ svědčí pouze o vykání mezi dopisujícími si osobami, označení žalobce není v komunikaci použito, když je hovořeno pouze o osobě jménem [jméno]. Tvrzení o jednání za žalobce ve vztahu k žalovaným pak nemůže být prokázáno ani z obsahu smlouvy mezi žalobcem a [titul] [příjmení], kdy tento se jí zavázal v době jejich smluvního vztahu nekonat samostatně svým jménem činnost shodnou s činností vykonávanou pro žalobce, když o obsahu této smlouvy nebylo žalovaným nic známo, samotná smlouva pak nevylučuje chování [titul] [příjmení] v rozporu s ní. Z provedených důkazů pak soud rovněž nemá za prokázané, že by předmětná smlouva o zprostředkování mezi žalobcem a žalovanými o obsahu, jak jej žalobce tvrdil, byla uzavřena dne [datum] na Poliklinice v [obec], když na přesné datum uzavření smlouvy si svědci, kteří měli být uzavření smlouvy přítomni ([titul] [příjmení], [příjmení]) nevzpomněli. Pochybnost o tom, že by se tohoto dne měla konat schůzka o obsahu a za účasti osob, jak to tvrdil žalobce, vyplynula i z žalovanými předloženého zápisu o schůzi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] z téhož dne. Pokud jde o obsah takové smlouvy, pak svědek [příjmení] o konkrétních podmínkách smlouvy nevypověděl ničeho, svědek [příjmení] [příjmení] sice potvrdil, že se měl se žalovanými dohodnout tak, že kdo přivede zájemce o koupi obchodních podílů, bude mít nárok na odměnu ve výši 4 % z dohodnuté prodejní ceny 12 000 000 Kč, nicméně dodal, že praxe je taková, že odměnu vždy hradí kupující. Takovou praxi realitních kanceláří potvrdila i svědkyně [příjmení], kdy vyplývá i ze smlouvy, kterou žalované uzavřely s její realitní kanceláří. Z výpovědi [titul] [příjmení] tak nevyplynul závazek žalovaných uhradit žalobci požadované částky při splnění konkrétních povinností žalobcem vyplývajících ze smlouvy. Svědek [příjmení] navíc tvrdil, že smlouva měla být uzavřena se [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] nikoliv se žalovanými. Soud tedy nemá za prokázané tvrzení žalobce o uzavření smlouvy o zprostředkování mezi žalobcem a žalovanými, to že by vůbec kdy za žalobce se žalovanými o uzavření smlouvy o konkrétním obsahu jednal [titul] [příjmení], kdy tak nebylo prokázáno, že vůbec, případně za jakých podmínek měly být žalované povinny hradit žalobci konkrétní provizi za zprostředkování. Nebylo prokázáno jednání žalobce a žalovaných, které by bylo možné podřadit pod výše citovaná ustanovení občanského zákoníku ohledně uzavření (sjednání) smlouvy, kdy žalobce by svým jednáním učinil konkrétní nabídku smlouvy vůči žalovaným (§ 1731, § 1732, § 1734 občanského zákoníku), jejímž obsahem by bylo sjednání smlouvy o zprostředkování za konkrétních podmínek (§ 2445 občanského zákoníku) a žalované by takovou nabídku svým aktivním jednáním přijaly (§ 1734 a § 1740 občanského zákoníku). Za této situace tak bylo nadbytečné vést dokazování k tomu, zda došlo k naplnění podmínek pro úhradu provize, když tvrzení o takových podmínkách a povinnosti žalovaných hradit při jejich splnění provizi v řízení prokázáno nebylo. Nebylo prokázáno, že vůbec a kdy případně měl žalobci nárok na provizi vzniknout, ani to že by takový nárok měl existovat ve vztahu k žalovaným.

25. Pokud žalobce dále tvrdil, že v důsledku dalších jednání se žalovanými došlo ke změně obsahu dříve uzavřené smlouvy tak, že byla ponížena sjednaná odměna, pak za situace, kdy nebylo uzavření smlouvy mezi účastníky prokázáno, kdy nebylo prokázáno, že by [titul] [příjmení] jednal se žalovanými v této věci za žalobce, ani to, že by byla sjednána mezi účastníky smlouva o konkrétním obsahu, pak nemohl vzniknout ani nárok na zaplacení poměrné částky z odměny (jejíž sjednání nebylo prokázáno) žalovanými žalobci. Pokud k tomu žalobce k důkazu předkládal SMS zprávy od žalované 6), pak z nich konkrétní dohoda o odměně, kterou mají žalované či každá z nich uhradit žalobci, nevyplývá, když je pouze neurčitě hovořeno o zasloužené odměně. Nevyplývá z nich ani to, že by se jimi žalovaná 6) vyjadřovala ve vztahu k žalobci a nikoliv pouze k [titul] [příjmení] jako fyzické osobě, kdy právě s ním žalované v průběhu doby jednaly, nepopíraly jeho aktivitu při hledání zájemců o koupi obchodních podílů. O tom, že případná vyplacená odměna za takovou aktivitu nikterak nesouvisela s případnou smlouvou o zprostředkování, svědčí i výpověď svědkyně [příjmení], jejíž realitní kancelář měla se žalovanými takovou smlouvu uzavřenu, když vyplacení jakékoliv odměny této kanceláři žalovanými ze smlouvy nevyplývalo. Pokud jí následně byla vyplacena prokázaná částku 20 000 Kč, pak byla výsledkem následné dohody se žalovanými a měla ocenit nemalou činnost její společnosti při snaze o naplnění zprostředkovatelské smlouvy.

26. Pokud byla žalobcem k tvrzení o sjednané odměně žalobcem předkládána nahrávka telefonického hovoru [titul] [příjmení] se žalovanou 6), pak soud již výše uvedl, že tento důkaz měl za nepřípustný, navíc již ze skutkových tvrzení žalobce, která ohledně této nahrávky učinil, kdy z ní citoval relevantní pasáže, nemohla být tvrzení o uzavření smlouvy mezi žalobcem a žalovanými o konkrétním obsahu, případně o vyplacení konkrétní odměny žalovanými (každou z nich) žalobci prokázána, když šlo o záznam hovoru mezi [titul] [příjmení] a žalovanou 6), aniž by bylo z jiných důkazů prokázáno, že tento jednal ve vztahu k žalovaným za žalobce. Navíc šlo o rozhovor pouze s jednou ze žalovaných, kdy v řízení nebylo prokázáno, ani z nahrávky patrno, že měla ve věci jednat za ostatní žalované. Konečně z citovaných pasáží nahrávky vůbec nevyplývá závazek žalovaných platit konkrétní částku žalobci či Ing. [příjmení], když má jít o sdělení o úhradě nekonkrétní částky jinou osobou (panem [příjmení]), což ostatně potvrdil i [titul] [příjmení] ve své výpovědi, když uváděl, že odměnu měl uhradit pan [příjmení], k čemuž nedošlo, rovněž již nedošlo k dalším jednáním se žalovanými o případném uhrazení konkrétní částky.

27. Soud tedy uzavírá, že žalobce neunesl břemeno důkazní ohledně své aktivní legitimace k vedení tohoto sporu, když nebylo prokázáno uzavření tvrzené smlouvy mezi žalobcem a žalovanými o obsahu, jak z něj dovozoval nároky vůči žalovaným uplatněné v tomto řízení. Z tohoto důvodu soud ve výroku I. tohoto rozsudku žalobu v celém rozsahu zamítnul.

28. Výroky II. – VII. pak soud v souladu s § 142 odst. 1 o.s.ř. rozhodl o povinnosti žalobce nahradit každé ze žalovaných účelně vynaložené náklady řízení spočívající v nákladech na právní zastoupení vypočítaných dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Výše účelně vynaložených nákladů každé ze žalovaných tak spočívá v nákladech na odměnu advokáta za 1 úkon právní služby ve výši 3 060 Kč (z tarifní hodnoty 48 400 Kč) stanovené podle § 7 bod 5 advokátního tarifu (za přípravu a převzetí zastoupení), 6 úkonů právní služby ve výši á 2 448 Kč stanovené podle § 7 bod 5 ve spojení s § 12 odst. 3 advokátního tarifu za společné úkony při zastupování více osob (vyjádření k žalobě, účast u jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast u jednání dne [datum] přesahující dvě hodiny a účast u jednání dne [datum]), 1 × režijní paušál po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ohledně úkonu převzetí a příprava zastoupení a 1/6 z režijních paušálů ohledně šesti společných úkonů při zastupování všech žalovaných, tj. 300 Kč, kdy jde celkem o částku 18 348 Kč. Dále náklady řízení tvoří náhrada za 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad ve výši 3 853 Kč Celkem tak náklady řízení vynaložené každou ze žalovaných činí 22 201 Kč, kdy tuto částku je žalobce povinen uhradit každé ze žalovaných k rukám jejich právního zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř.). Pokud žalované uplatnily nárok na náhradu nákladů řízení vynaložených v souvislosti s dalšími vyjádřeními ve věci či za nahlížení do spisu, pak soud tuto náhradu nepřiznal, neboť tyto náklady neměl za účelně vynaložené, když učiněná vyjádření nebyla činěna k výzvě soudu, mohla být učiněna při nařízených jednáních, úkon nahlížení do spisu pak není žádným z úkonů uvedených v § 11 odst. 1 či 2 advokátního tarifu, ani se jim svou povahou neblíží.