24 C 188/2017

Plný text

Okresní soud Brno-venkov v  obec rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Mádrem v právní věci žalobkyně: ; právnická osoba , IČ: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupené advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: ; Obec Moravany, IČ: osobní údaje žalované sídlem adresa žalované zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 6.011.702 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 6.463.234,84 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 16.12.2014 do zaplacení, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení v částce 287.326,60 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem v [obec].</b> 1. Žalobou podanou soudu dne 15.08.2017 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 6.463.234,84 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 16.12.2014 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že její právní předchůdce – [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO] (dále jen zhotovitel nebo [právnická osoba]) uzavřel dne 24.06.2013 s žalovanou smlouvu o dílo, na základě které se zavázal provést pro žalovanou stavební dílo označené jako„ dešťová kanalizace v ulici [ulice] a [ulice] a související přeložky“ (dále jen dílo). Ve smlouvě byl sjednán termín zhotovení díla do 26 týdnů od uzavření smlouvy a měl tedy skončit dne 23.11.2013 Cena za dílo byla sjednána na částku 11.727.654 Kč a vycházela z detailního výkazu výměr a položkového rozpočtu. Dílo bylo zhotovováno podle projektové dokumentace společnosti [právnická osoba] [anonymizováno] [číslo] a projektové dokumentace pro provedení stavby Chodník pro pěší„ [ulice]“ zpracované Ing. [příjmení] (dále jen dokumentace), kterou podle smlouvy žalovaná dodala zhotoviteli. Zhotovitel měl dílo předat rovněž v souladu s vyjádřeními dotčených orgánů, jež byla nedílnou součástí smlouvy, a v případě, kdyby se obsah některého vyjádření neshodoval s obsahem smlouvy o dílo, měla mít přednost ustanovení ve smlouvě. Žalobkyně tvrdila, že zhotovitel dokončil dílo v plném rozsahu, nicméně před předáním díla došlo ke zhroucení zeminy pod částí díla a tím pádem též k propadu chodníků a části komunikace, což bylo způsobeno nevhodným způsobem zásypu a zhutnění výkopu kanalizace navrženým projektantem žalované (společností [právnická osoba]). Přestože vada díla byla způsobena nevhodnou dokumentací dodanou žalovanou, žalovaná odmítla dílo, byť částečně, převzít a dne 15.12.2014 od smlouvy o dílo odstoupila. Žalobkyně dále tvrdila, že žalovaná zaplatila zhotoviteli na dílo částku 5.715.952 Kč a že pokud zhotovitel dílo řádně dokončil podle dokumentace a pokynu žalované, měl nárok na doplacení zbylé ceny díla včetně víceprací ve výši 6.463.234,84 Kč. K nároku na vícepráce tvrdila, že během provádění díla vznikla potřeba změnit rozsah díla o vícepráce spočívající v dodávce nového potrubí pro vodovodní řád, v sanaci podloží pláně v jednom úseku a v osazení hydrantu. Tvrdila, že vícepráce byly oceněny na částku 451.532,83 Kč. Žalobkyně také tvrdila, že odstoupením žalované od smlouvy měla žalovaná zaplatit zhotoviteli bezvadnou část díla a na vadnou část se měla použít zákonná ustanovení a smluvní ujednání o vadách díla a nárocích žalované z vad díla. Žalobkyně tvrdila, že jelikož vady díla nebyly zaviněny zhotovitelem, ale nevhodnou dokumentací žalované, měla žalovaná po odstoupení od smlouvy doplatit zhotoviteli zbývající cenu díla včetně víceprací ve výši 6.463.234,84 Kč, a to dnem následujícím po odstoupení od smlouvy o dílo. Konečně žalobkyně tvrdila, že usnesením Krajského soudu v Brně ze dne [datum] byl zjištěn úpadek jejího právního předchůdce (zhotovitele), když jeho insolvenčním správcem byla jmenována Mgr. [jméno] [příjmení], která dne 18.01.2017 uzavřela s žalobkyní smlouvu o postoupení předmětné pohledávky zhotovitele za žalovanou. Proto se žalobkyně stala novým věřitelem žalované.

2. Podáním doručeným soudu dne 01.02.2019 ve znění doplnění ze dne 05.02.2019 žalobkyně vzala žalobu zpět ohledně částky 451.532,83 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 16.12.2014 do zaplacení, tedy ohledně nároku na zaplacení tvrzených víceprací. Usnesením soudu ze dne 05.02.2019 bylo řízení v rozsahu tohoto částečného zpětvzetí žaloby zastaveno. Usnesení nabylo právní moci dne 27.02.2019. Poté se předmětem řízení stal nárok žalobkyně na zaplacení částky 6.011.702 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 16.12.2014 do zaplacení.

3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhovala, aby byla v celém rozsahu zamítnuta. V počáteční fázi řízení namítala nedostatek věcné příslušnosti Okresního soudu Brno (tato námitka nebyla důvodná, neboť v průběhu řízení Vrchní soud v Olomouci usnesením ze dne 21.02.2018 rozhodl o tom, že Okresní soud Brno-venkov je příslušný k projednání této věci ve smyslu § 9 odst. 1 o. s. ř.). Žalovaná namítala rovněž nedostatek aktivní legitimace na straně žalobkyně, když v tomto směru poukazovala na to, že předmětná pohledávka zhotovitele byla zastavena ve prospěch [právnická osoba]; proto podle § 167 obč. zák. nárok na zaplacení předmětné částky svědčí bance, nikoliv žalobkyni (jejímu právnímu předchůdci).

4. Žalovaná nezpochybňovala samotné tvrzení o tom, že uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o dílo popsanou v žalobě, ani sjednání ceny díla v částce 11.727.654 Kč. Uplatněnému nároku se bránila zejména tím, že žalovaná předmětné dílo od zhotovitele nepřevzala, neboť toto dílo nebylo dokončeno a vyskytly se tam vady. Žalovaná tak namítala, že podle smlouvy o dílo nebyla povinna dílo převzít a poukazovala rovněž na to, že vzhledem k vadám díla od smlouvy o dílo odstoupila. Žalovaná po celou dobu řízení zastávala názor, že vady díla byly způsobeny tím, že zhotovitel nesplnil požadavky na úpravu dna výkopu, když byl použit zpětný zásyp, který nebyl vhodný. Žalovaná trvala na tom, že právní předchůdce žalobkyně jako kvalifikovaný zhotovitel mohl při řádném prostudování smlouvy a jejích příloh zjistit rozpory v projektové dokumentaci, když z vyjádření příspěvkové organizace Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje ze dne 03.03.2008 a 04.07.2008 (tato vyjádření byla součástí projektové dokumentace) vyplývalo, že zpětný zásyp není vhodný. Za dané situace tak zhotovitel měl provádění díla přerušit a vyčkat dalších pokynů objednatele nebo navrhnout změnu smlouvy. Žalovaná po celou dobu řízení trvala na tom, že po uzavření smlouvy ze dne 24.06.2013 nebyla tato smlouva nijak změněna (dohodnutým způsobem) a nebyla ani změněna projektová dokumentace, která byla součástí předmětné smlouvy o dílo. Jelikož takto zhotovitel nepostupoval, žalovaná měla za to, že zhotovitel musí nést odpovědnost za vzniklé vady díla.

5. Tvrzení žalobkyně o uzavření smlouvy o dílo popsané v žalobě soud mohl vzít za prokázané na základě shodných tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o. s. ř.), jakož i ze samotné písemné smlouvy o dílo uzavřené dne [datum]. Tato smlouva prokazuje, že byla uzavřena mezi žalovanou jako objednatelem a [právnická osoba] [anonymizováno] jako zhotovitelem, když předmětem smlouvy bylo dílo popsané žalobkyní v žalobě s tím, že mezi účastníky byla sjednána cena díla ve výši 11.727.653 Kč bez DPH. Smlouva prokazuje, že zhotovitel se zavázal dílo zhotovit a předat objednateli také v souladu s vyjádřeními různých orgánů, mimo jiné v souladu s vyjádřením příspěvkové organizace Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje k územnímu řízení a stavebnímu řízení a stavebnímu povolení ze dne 03.02.2008 a ze dne 04.07.2008 (bod 2.2.1 a 2.2.12 smlouvy). Smlouva v bodě 2.2. prokazuje, že obě tato vyjádření (a další ve smlouvě uvedená vyjádření) tvoří nedílnou součást smlouvy o dílo. Smlouva prokazuje, že zhotovitel se dílo zavázal provést dle projektové dokumentace pro provedení stavby zpracované společností [právnická osoba] pod číslem [anonymizováno] [číslo], která tvoří nedílnou součást smlouvy o dílo jako příloha č. 3.

6. Z projektové dokumentace [právnická osoba] (a to z technické zprávy) bylo možno vzít za prokázané, že projektová dokumentace vycházela z toho, že provedený výkop se obsype štěrkopískem (hutněno na minimálně 80 % PS) nebo jiným vhodným materiálem a zasype se prohozenou zeminou (hutněno na minimálně 80 % PS) do výše spodních vrstev terénních úprav komunikace s tím, že u kanalizací vedených v komunikaci bude rýha opatřena drenáží.

7. Ze shodných tvrzení účastníků a z výpovědi svědků [jméno] [příjmení] (stavbyvedoucí zhotovitele) a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (bývalá starostka žalované) soud mohl vzít za prokázané, že v průběhu provádění díla, a to na konci léta 2014, nastaly na předmětné stavbě komplikace, když se ukázalo, že použitý materiál na zpětný zásyp byl nevhodný. V důsledku toho začalo docházet k deformacím povrchu a k propadům chodníků.

8. Z dopisu zhotovitele ze dne 14.10.2014 soud vzal za prokázané, že zhotovitel zaslal žalované podklady k předání a převzetí dokončeného díla. Z dopisu žalované ze dne 21.10.2014 soud vzal za prokázané, že žalovaná obdržela dopis zhotovitele ze dne 14.10.2014 a že s odkazem na smlouvu o dílo (bod 6.1.) odmítla převzít předmětné dílo z důvodu výskytu vad, které podrobně rozepsala, a to včetně vad spočívajících v propadání silnice a chodníků na ulici [ulice] v místech, kde zhotovitel budoval dešťovou kanalizaci podle smlouvy, a rovněž vad spočívajících ve zhroucení napojení kanalizačních přípojek jednotlivých rodinných domů na kanalizační řád k odvádění odpadních vod.

9. Shora popsané vady díla mezi účastníky nebyly sporné a výskyt těchto vad soud mohl vzít za prokázaný i ze znaleckého posudku [číslo] který na objednávku žalované vypracoval [právnická osoba] dne 04.02.2015. Žádný z účastníků nezpochybňoval skutkový závěr znaleckého ústavu v tom směru, že při zásypu předmětného díla byla použita nevhodná zemina, když tato použitá zemina byla nezhutnitelná. Mezi účastníky tedy byl zejména právní spor o to, kdo nese odpovědnost za vzniklé vady, když žalobkyně namítala, že zhotovitel při provádění díla vycházel z projektové dokumentace, kterou zajistila žalovaná.

10. Z výše uvedeného znaleckého posudku soud vzal za prokázané i to, že náklady na provedení sanačních prací na předmětném díle (tedy odstranění vad) by si vyžádaly 11.628.445,42 Kč (bez DPH).

11. Z dopisu žalované ze dne 15.12.2014 soud vzal za prokázané, že žalovaná tímto dopisem odstoupila od předmětné smlouvy se zhotovitelem, a to z důvodu shora popsaných vad na předmětném díle. Ze shodných tvrzení účastníků bylo možno vzít za prokázané, že odstoupení od smlouvy bylo doručeno právnímu předchůdci žalobkyně (zhotoviteli).

12. Dokazování bylo provedeno i výpisy ze stavebního deníku, který byl veden na předmětné stavbě za období od 29.10.2013 do 28.08.2014 (č. l. 48 spisu). Z těchto výpisů bylo možno vzít za prokázané, že již dne 29.10.2013 se v deníku objevil zápis zhotovitele o tom, že předložil protokoly o provedených zkouškách zhutnění na pláni s tím, že závěrem protokolu je, že zemina v místě pod komunikací v úrovni pláně není vhodná k přímému použití bez úpravy (tedy k provedení tzv. zpětného zásypu). Proto dne 05.11.2013 proběhl kontrolní den, kdy ze zápisu vyplývá, že investor požádal o opětovné měření zhutnění na pláni (které proběhlo dne 30.10.2013) s tím, že závěry měření a návrh řešení vzniklého problému bude předložen generálnímu projektantovi k posouzení a odsouhlasení. Ze zápisu ze dne 12.11.2013 vyplývá, že generální projektant dostal podklady k posouzení návrhu sanace ke zvýšení únosnosti pláně. Ze zápisu ze dne 19.11.2013 vyplynulo, že investor předal generálnímu projektantovi podklady k přehodnocení návrhu únosnosti s tím, že očekává návrh řešení podloží. Ze zápisu z kontrolního dne 26.11.2013 vyplývá, že generální projektant poslal elektronickou poštou návrh úpravy podloží pod komunikací, ze kterého vyplývá, že je možné použít zásyp podloží minimálně 50 cm štěrkodrtí. Ze zápisu ze dne 03.12.2013 vyplývá, že dne 05.12.2013 měla proběhnout zátěžová zkouška na pláni (chodník + komunikace).

13. Z výpovědi svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo možno vzít za prokázané, že ta se pravidelně účastnila kontrolních dnů na předmětné stavbě; svědkyně potvrdila, že podepsala zápisy ve stavebním deníku dne 05.11.2013, 12.11.2013, 19.11.2013 a 03.12.2013. K tomu svědkyně vypověděla, že na kontrolních dnech se nevedla prezenční listina, proto zápisy ve stavebním deníku podepisovala jako náhražku za prezenční listinu.

14. Z vyjádření Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje ze dne 03.03.2008 a ze dne 04.07.2008 soud vzal za prokázané, že obě tato vyjádření byla poskytnuta v souvislosti s probíhajícím územním řízením a stavebním povolením předmětné stavby. Z obou vyjádření vyplynulo, že výkop bude hutněn po vrstvách tloušťky maximálně 30 cm (ve vyjádření ze dne 04.07.2008 bylo uvedeno 20 cm), s tím, že na zásypu budou průběžně v závislosti na použitém materiálu prováděny zkoušky míry zhutnění a únosnosti a s tím, že v žádném případě nesmí být použito výkopku.

15. Ze shodného tvrzení účastníků a z protokolů o statických zatěžovacích zkouškách a dynamické penetraci vyhotovených [anonymizována dvě slova] se sídlem [adresa], ze dne 30.10.2013, 13.12.2013, 02.04.2014, 03.04.2014 a 31.10.2013 soud mohl vzít za prokázané, že některé zátěžové zkoušky ukázaly na to, že materiál, který měl být použit ke zpětnému zásypu podle projektové dokumentace zpracované [právnická osoba] (která byla součástí předmětné smlouvy o dílo), nevyhovuje příslušným normám.

16. Z předmětné smlouvy o dílo (bod 8.1.21) soud vzal za prokázané, že strany smlouvy si sjednaly, že v případě, že zhotovitel v průběhu provádění díla dle této smlouvy o dílo zjistí, že dokumentace, podle které je povinen dílo zhotovit, obsahuje nesprávné pokyny nebo definuje věci, které mají nevhodnou povahu vzhledem ke zbytku této smlouvy, nebo je vnitřně rozporná, je povinen na to objednatele bez zbytečného prodlení písemně upozornit. Z bodu 15.1 předmětné smlouvy o dílo soud vzal za prokázané, že strany smlouvy si sjednaly, že smlouvu je možné měnit nebo doplňovat pouze písemnými dodatky označenými jako dodatek ke smlouvě o dílo, a potvrzenými oběma smluvními stranami na téže listině, jinak je taková změna nebo doplnění neplatné. Z bodu 8.29 předmětné smlouvy o dílo soud vzal za prokázané, že strany smlouvy si sjednaly, že pokyn autorského dohledu objednatele, který přesahuje rámec nebo je v rozporu s obsahem projektové dokumentace dle článku 1.7. a článku 1.8. smlouvy, se považuje za změnu smlouvy o dílo, a vyžaduje postup změny smlouvy dle článku 15.1 této smlouvy o dílo s tím, že v pochybnostech se má za to, že pokyn autorského dohledu objednatele přesahuje rámec neb je v rozporu s obsahem projektové dokumentace.

17. Z článku 10.1 předmětné smlouvy o dílo bylo prokázáno, že strany smlouvy si sjednaly, že kromě zákonných důvodů a podmínek odstoupení od smlouvy je kterákoliv smluvní strana oprávněna odstoupit od smlouvy v případě, že druhá smluvní strana porušila své povinnosti podle této smlouvy způsobem, který je s touto smlouvou o dílo označen jako podstatné porušení smlouvy o dílo. Dle bodu 10.2 smlouvy v případě odstoupení od smlouvy ze strany objednatele je objednatel povinen zaplatit zhotoviteli bezvadnou část díla zhotovenou jím do objednatelova odstoupení od této smlouvy o dílo s tím, že na zaplacení vadné části díla se použití zákonná ustanovení a smluvní ujednání o vadách díla a nárocích objednatele z vad díla.

18. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18.11.2017 ve spojení s přílohami této smlouvy bylo prokázané, že předmětná pohledávka zhotovitele za žalovanou byla postoupena na žalobkyni.

19. Na základě shora uvedených důkazů soud učinil skutkový závěr v tom směru, že dne 24.06.2013 právní předchůdce žalobkyně (zhotovitel) uzavřel s žalovanou smlouvu o dílo spočívající v provedení dešťové kanalizace v ulici [ulice] a [ulice] v obci [obec] za dohodnutou cenu 11.727.654 Kč bez DPH. Žalovaná zhotoviteli zaplatila na ceně díla 5.715.952 Kč. Dílo nebylo zhotovitelem předáno žalované z důvodu vad, které se na díle vyskytly počínaje koncem léta 2014. Vady spočívaly zejména v propadání povrchu komunikace a chodníku, v důsledku čehož došlo i k porušení vodovodních přípojek. Na základě těchto závad žalovaná dne 15.12.2014 odstoupila od smlouvy o dílo. Náklady na odstranění závad dosahují částky, která se v zásadě rovná sjednané ceně o dílo dle předmětné smlouvy.

20. V projednávaném sporu nejde o právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných. Proto soud v souladu s § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb. (nový občanský zákoník) posuzoval daný závazkový vztah podle zák. č. 40/1964 Sb. (občanský zákoník ve znění do 31.12.2013, dále jen obč. zák) a zák. č. 513/1991 Sb. (dále jen obchodní zákoník) ve znění do 31.12.2013, neboť se jedná o právní poměr vzniklý před 01.01.2014. To platí též pro posouzení práva na úroky z prodlení, jejichž výše se řídí nařízením vlády č. 142/1994 Sb. ve znění účinném k prvnímu dni prodlení.

21. Jak už bylo výše uvedeno, mezi účastníky v řízení nebylo sporné, že byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou uzavřena smlouva o dílo na předmětné dílo popsané v žalobě za sjednanou cenu 11.727.654 Kč. Nebylo sporné, že sjednané dílo nebylo žalované zhotovitelem předáno dokončené a bez vad, když ještě před předáním díla žalovaná dopisem ze dne 15.12.2014 od předmětné smlouvy odstoupila. V řízení nebylo sporné ani to, že v průběhu provádění díla (konec léta a podzim 2014) se skoro již dokončené dílo začalo komplikovat, když docházelo ke zhroucení povrchu komunikací a chodníků, v důsledku čehož docházelo k dalším škodám (poničení vodovodních přípojek vlastníků rodinných domů v blízkosti předmětné komunikace). Sporné nebylo ani to, jaká byla prvotní příčina tohoto zhroucení povrchu komunikací a chodníku, a to, že to bylo způsobeno tím, že zhotovitel pro zpětný zásyp výkopu použil nevhodnou zeminu. Zásadní spor byl o to, kdo nesl odpovědnost za zvolený postup zhotovitele, zda samotný zhotovitel, který postupoval dle původní projektové dokumentace, která byla nedílnou součástí smlouvy o dílo, nebo objednatel, který nechal tuto projektovou dokumentaci vypracovat.

22. Pro řešení sporu bylo nutné vycházet ze znění zákona č. 513/1991 Sb. ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen obchodní zákoník), když vzniklý závazkový vztah soud právně hodnotil jako smlouvu o dílo uzavřenou podle § 536 a násl. obchodního zákoníku. Způsob provádění díla je v obchodním zákoníku dále podrobně upraven v § 550 až § 553. Podle § 551 odst. 1 obchodního zákoníku zhotovitel je povinen upozornit objednatele bez zbytečného odkladu na nevhodnou povahu věcí převzatých od objednatele nebo pokynů daných mu objednatelem k provedení díla, jestliže zhotovitel mohl tuto nevhodnost zjistit při vynaložení odborné péče. Jestliže nevhodné věci nebo pokyny překážejí v řádném provádění díla, je zhotovitel povinen jeho provádění v nezbytném rozsahu přerušit do doby výměny věci nebo změny pokynů objednatele nebo písemného sdělení, že objednatel trvá na provádění díla s použitím předaných věcí a daných pokynů. O dobu, po kterou bylo nutno provádění díla přerušit, se prodlužuje lhůta stanovená pro jeho dokončení. Zhotovitel má rovněž nárok na úhradu nákladů spojených s přerušením prováděním díla nebo s použitím nevhodných věcí do doby, kdy jejich nevhodnost mohla být zjištěna. Podle § 551 odst. 2 obchodního zákoníku zhotovitel, který splnil povinnost uvedenou v odstavci 1, neodpovídá za nemožnost dokončení díla nebo za vady dokončeného díla způsobené nevhodnými věcmi nebo pokyny, jestliže objednatel na jejich použití při provádění díla písemně trval.

23. Pro rozhodnutí ve věci mělo význam to, že v pozici zhotovitele byla odborná stavební společnost, u které lze předpokládat kvalifikovanou znalost všech předpisů a norem potřebných pro provedení stavebního díla. Naopak žalovaná strana v této pozici nebyla. Z tohoto pohledu je soud toho názoru, že zhotovitel již na počátku provádění díla mohl zjistit rozpor mezi projektovou dokumentací (zpracovanou na základě objednávky žalované) a přílohami, které tvořily nedílnou součást smlouvy. Jedná se zejména o stanoviska Správy a údržby silnic Jihomoravského kraje ze dne 03.03.2008 a 04.07.2008, která obě jednoznačně vyloučila možnost, že by na zpětný zásyp mohl být použit výkopek (tedy vykopaná zemina). Na zjištění tohoto rozporu dle názoru soudu nebylo třeba ani nějaké speciální odborné znalosti, stačilo si pouze pečlivě prostudovat projektovou dokumentaci a přílohy smlouvy. Pokud to zhotovitel neudělal a začal provádět dílo při existenci těchto rozporů, nelze to hodnotit jinak, než že dílo prováděl na základě nevhodných pokynů objednatele. Za dané situace zhotovitel měl povinnost podle shora citovaného zákonného ustanovení (§ 551 odst. 1 obchodního zákoníku) upozornit objednatele na nevhodnost tohoto pokynu a v díle případně pokračovat až poté, co by mu objednatel písemně potvrdil, že trval na provedení díla i na základě tohoto nevhodného pokynu (v daném případě na základě projektové dokumentace zpracované společností [právnická osoba]). Takto však zhotovitel nepostupoval. V řízení sice bylo prokázané, že obě strany o vzniklém problému, který vyšel najevo až v průběhu stavby, jednaly, když generální projektant [právnická osoba] v průběhu stavby změnil některé podmínky oproti původní projektové dokumentaci (zejména způsob hutnění materiálu použitého ke zpětnému zásypu). V řízení však nebylo prokázáno (ani to nebylo tvrzeno), že by objednatel takovýto písemný pokyn zhotoviteli dal. V řízení vyšlo najevo, že starostka obce oprávněná uzavřít smlouvu se účastnila kontrolních dnů na stavbě, když podepsala některé zápisy ve stavebním deníku, kde bylo řešeno i to, že bude pokračováno dle opravené projektové dokumentace. Nicméně vzhledem k jednoznačnému sjednání způsobu změny smlouvy o dílo (viz bod 15.1) nebylo možno dojít k závěru, že podpisem některé části stavebního deníku (zástupcem žalované) mohlo dojít ke změně projektové dokumentace, tedy i ke změně smlouvy. Změna smlouvy podpisy zástupců stran ve stavebním deníku je obecně vždy problematická; právě pro větší právní jistotu si účastníci v bodě 15.1 smlouvy sjednali přesný způsob, jak může být smlouva změněna (tedy jen písemným dodatkem označeným jako dodatek ke smlouvě o dílo a potvrzeným oběma stranami na téže listině). Pokud takto nebylo postupováno, nemohlo dojít ke změně smlouvy a za této situace se tak ani zhotovitel nemohl vyvinit z případné odpovědnosti za vady ve smyslu § 551 odst. 2 obchodního zákoníku. Proto za vzniklou vadu nese odpovědnost zhotovitel, nikoliv žalovaná jako objednatel.

24. Podle § 351 odst. 1 obchodního zákoníku odstoupením od smlouvy zanikají všechna práva a povinnosti stran ze smlouvy. Podle § 351 odst. 2 obchodního zákoníku strana, které bylo před odstoupením od smlouvy poskytnuto plnění druhou stranou, toto plnění vrátí, u peněžního závazku spolu s úroky ve výši sjednané ve smlouvě pro tento případ, jinak stanovené podle § 502. S ohledem na typ sjednaného díla (provedení výkopu) soud byl toho názoru, že žalovaná po odstoupení od smlouvy neměla zhotoviteli co vracet, když nedokončené dílo se zásadními vadami nemělo pro žalovanou žádný význam. Naopak soud z výpovědi svědkyně (bývalé starostky žalované) mohl vzít za prokázané, že žalovaná po odstoupení od smlouvy o dílo se zhotovitelem musela vynaložit nemalé náklady na odstranění havarijního stavu a opravu vzniklých vad. Pro toto řízení je podstatné, že ze znaleckého posudku vyplynulo, že tyto náklady na odstranění vad se v zásadě rovnají ceně díla dle předmětné smlouvy, když bývalá starostka žalované současně vypověděla, že fakticky cena za opravy byla ještě vyšší, než původní cena díla vysoutěžená zhotovitelem v rámci veřejné zakázky. Za daného stavu tak žalované nevznikla žádná právní povinnost vracet právnímu nástupci zhotovitele (tedy žalobkyni) nějaké finanční plnění. Z těchto důvodů byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, a to včetně požadovaného příslušenství, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

25. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a úspěšné žalované byla přiznána plná náhrada nákladů řízení v částce 287.326,60 Kč. Tato částka představuje náklady za právní zastoupení žalované a byla vypočtena podle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni zahájení řízení (advokátní tarif). Zástupci žalované byla přiznána odměna za šest úkonů právní služby, které podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu spočívaly v : 1) převzetí a přípravě zastoupení, 2) podání odporu ze dne 10.11.2017 ve znění doplnění odporu ze dne 05.12.2017, 3) podání ve věci samé (replika k vyjádření žalobkyně) ze dne 18.04.2018, 4) účasti u jednání dne 12.07.2018, 5) účasti u jednání dne 05.02.2019, 6) účasti u jednání dne 21.03.2019. Za prvních pět úkonů právní služby byla odměna vypočtena z tarifní hodnoty 6.463.234,83 Kč a za šestý úkon právní služby byla odměna vypočtena z tarifní hodnoty 6.011.702 Kč. Zde bylo vycházeno z toho, že k 27.02.2019 bylo řízení pravomocně zastaveno o částku 451.532,83 Kč s příslušenstvím. Podle § 7 advokátního tarifu odměna za jeden úkon právní služby v případě prvních pěti úkonů právní služby činí částku 34.180 Kč. U posledního úkonu právní služby (účast u jednání soudu dne 21.03.2019) bylo vycházeno z toho, že jednání přesáhlo dvě hodiny, proto podle § 11 odst. 1 písm. e) advokátního tarifu byla přiznána odměna za tento úkon ve dvojnásobné výši. Vzhledem k předmětu řízení u tohoto jednání a § 7 advokátního tarifu tak základní odměna činí 32.380 Kč za jeden úkon; jelikož jednání přesáhlo dvě hodiny, činí zvýšená odměna částku 64.760 Kč Celkem tak zástupci žalované za všechny úkony náleží odměna v celkové výši 235.660 Kč. Podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu pak za každý úkon právní služby náleží zástupci žalované režijní paušál ve výši 300 Kč; v tomto případě tedy částka 1.800 Kč (6 x 300 Kč). Náklady za právní zastoupení tak dosáhly celkové částky 237.460 Kč. Jelikož zástupce žalované osvědčil, že je plátcem DPH, byla tato částka navýšena o 21% DPH na částku 287.326,60 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).