24 C 312/2019

Plný text

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Šestákovou ve věci žalobkyně: celé jméno žalobkyně , narozená dne datum bytem adresa žalované zastoupené údaje o zástupci , advokátkou proti žalovaným: celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované, žalovaného a žalobkyně 2. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalované, žalovaného a žalobkyně oba zastoupení údaje o zástupci , advokátem o uložení povinnosti zdržet se obtěžování souseda

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala stanovení povinnosti žalovaným zdržet se zásahu imisemi – vnikáním kouře a sazí z pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], na pozemky žalobkyně p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek].

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovaným náklady řízení ve výši 12 256 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobou podanou k soudu dne [datum] ve znění jejího doplnění ze dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovaným stanoveno zdržet se zásahu imisemi - vnikáním kouře a sazí z pozemku [parcelní číslo] v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek], na pozemky p. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], [územní celek]. K odůvodnění žaloby uvedla, že je výlučným vlastníkem rodinného domu na adrese [adresa], a to na p. [číslo] pozemků p. [číslo] vše na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] u [obec]. Žalovaní jsou vlastníky sousední nemovitosti, a to rodinného domu na adrese [adresa], na [parcelní číslo] a parcely [číslo] vše zapsáno na [list vlastnictví] v k. ú. [obec] u [obec]. Zdůraznila, že nepřiměřené vnikání imisí (kouře a sazí) na její pozemek z nemovitostí žalovaných je způsobeno zejména jednáním [jméno] [příjmení], který je synem žalované 1 a s matkou přechodně bydlí v dotčené nemovitosti. Po jeho nastěhování došlo k ukončení vytápění domu prostřednictvím plynu a začalo spalování nekvalitního paliva, které způsobuje vnik imisí na pozemky žalobkyně. [jméno] [příjmení] však není vlastníkem, ani spoluvlastníkem předmětných nemovitých věcí. Zdůraznila rovněž, že se opakovaně pokoušela vyřešit vzniklou situaci bez ingerence soudu, a to zejména přímo s [jméno] [příjmení], který však odmítl situaci řešit, odmítá s ní komunikovat a opakovaně jí sdělil, že situaci musí řešit soudně. Pokoušela se vše vyřešit i se spoluvlastníky sousedních pozemků, ale ani oni nemají zájem řešit situaci smírnou cestou. Opakovaně se rovněž obrátila i na místní obecní úřad, což řešení nepřineslo, neboť stížnost a urgence zůstaly ze strany obecního úřadu také bez reakcí. Vnikání imisí (kouře a sazí) na její pozemek je v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezuje obvyklé užívání pozemku. Připustila a uvedla, že si je vědoma toho, že žije na vesnici, kde někteří obyvatelé užívají k vytápění spalování tuhých paliv. Již při zběžném pohledu je zřejmé, že v porovnání je kouř vycházející z komína žalovaných výrazně tmavší, než kouř vycházející z komínů některých jiných obyvatel obce, a zejména pak je důsledkem jednání žalovaných velké množství sazí vnikajících na pozemky žalobkyně, což má za následek prakticky naprostou nemožnost otevírání střešních oken, nemožnost větrání, znečištění vnějších i vnitřních prostor domu (neboť saze vnikají do domu žalobkyně), zanášení filtrů v nádržích na dešťovou vodu, znečišťování okrasného jezírka, užívání zahrady domácími zvířaty, ale například i nemožnost sušení prádla a další běžné užívání pozemku žalobkyně. Má za to, že množství vnikajících sazí je způsobeno spalováním nekvalitního dřeva, o kterém žalobkyně ví, že je skladováno a spalováno [jméno] [příjmení] na pozemku žalovaných a pravděpodobně i odpadů. Situace je samozřejmě nejhorší v zimních měsících (mrazech), kdy je rozptylová situace pravidelně nejhorší, ale období, kdy žalovaní netopí, nespalují, je pouze minimální. Kouř a spad sazí omezují užívání pozemku žalobkyně nad míru přiměřenou poměrům a mají za následek nutnost velmi častého (prakticky každodenního) úklidu v podobě umývání oken a parapetů, úklidu interiérů a zametení, což ji zatěžuje jak finančně, tak zejména časově.

2. Žalovaní, ve svém písemném vyjádření k žalobě, s touto nesouhlasili a navrhli její zamítnutí. Uvedli, že je pravdou, že žalovaná 1 s žalovaným 2 jsou spoluvlastníci nemovitostí, a to pozemku [parcelní číslo], jehož součástí je rodinný dům [adresa]. Tento sousedí s nemovitostmi žalobkyně. Žalovaný 2 vlastní dům [adresa] sousedící s domem žalobkyně z druhé strany. Z opačné strany vedle domu žalované 1 se nacházejí nemovitosti ve vlastnictví rodiny [příjmení]. Žalovaná 1 jako starobní důchodkyně užívá předmětnou nemovitost k bydlení výlučně sama. Žalovaný 2 a její druhý syn [jméno] [příjmení], zmiňovaný v žalobě, zde již mnoho let nebydlí a svoji matku pouze navštěvují. Žalobkyně užívá své nemovitosti společně s manželem a dcerou asi po dobu 10 let. Připustili, že žalovaná mimo jiné k vytápění domu používá kamna na tuhá paliva (dřevo), která si nechala zhotovit asi před dvěma roky. Předtím asi od poloviny devadesátých let dům vytápěla plynem. Od toho však z důvodu finanční náročnosti i velikosti domu upustila. Vrátila se k řešení s tuhými palivy, které tu v minulosti též dlouhodobě fungovalo, a to před zbudováním plynové přípojky. Tento druh vytápění tuhými palivy má ve [obec] dle jejich mínění polovina uživatelů nemovitostí. K topení – spalování žalovaná používá dřevo z lesa i z jiných zdrojů, které není pro tyto účely nijak závadné. Jinak by nemohla kamna používat celoročně ani k vaření. Pokud jde o kouř a saze z komína, kterých se týká žaloba s tím, že tyto vnikají do předmětné nemovitosti v míře nepřiměřené poměrům na pozemky žalobkyně, tak žalovaní toto tvrzení odmítli. Dle jejich mínění nejde o nic nepřiměřeného, ale o zcela standardní očekávatelné imise spojené s tímto způsobem vytápění v daném místě. Žalovaná zajišťuje pravidelné kontroly a čištění spalinových cest (komína), což je schopna doložit. Též žádný z orgánů místní samosprávy či státní správy, které se s věcí seznámily zřejmě na základě dřívějších podnětů žalobkyně, dosud neshledaly jakýkoliv důvod k nějakému zásahu či opatření. Případně zachycenou„ zvýšenou“ kouřivost rozhodně nelze spojovat s nějakým problémem či závadným postupem při topení v kamnech. Maximálně mohlo jít o situaci srovnatelnou se startem studeného motoru motorového vozidla. Pokud žalobkyně poukazuje na určité negativní důsledky (užívání jezírka, sušení prádla), je mimo jiné zřejmá, že spojování uvedeného s vytápěním (kouřem a spalinami) z domu žalované, není již z časových souvislostí příliš přesvědčivé a případné. Uvedené činnosti se týkají letního období, kdy vytápění domu není třeba. Rovněž uživatelé sousední nemovitosti z druhé strany, rodina [příjmení], žalovanou nikdy na nějaký problém v souvislosti s vytápěním domu neupozorňovala, ač má sama na pozemku též bazén a či ho využívá rovněž k sušení prádla. Výše uvedené podporuje závěr, že se v daném případě o žádné nepřiměřené obtěžování nejedná.

3. Na ústních jednáních, která byla ve věci nařízena, soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici, vyslechl svědky. Z těchto důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Z nahlížení do katastru nemovitostí bylo ověřeno, že žalobkyně je vlastníkem nemovitých věcí tak, jak je identifikovala v žalobě a stejně tak žalovaní 1 a 2 jsou podílovými spoluvlastníky nemovitých věcí tak, jak jsou uvedeny v žalobě. Ze zápisu z prohlídky komínu, který byl sepsán kominickým mistrem a revizním technikem [jméno] [příjmení] dne [datum] bylo zjištěno, že tento dne [datum] provedl prohlídku komínu domu na ulici [ulice a číslo], [obec], jehož majiteli jsou žalovaní. Tento doporučil žalovaným kontrolu spalinové cesty a vyčištění komína. O této kontrole musí být vystavena provozní zpráva.

4. Toto vyjádření kominického mistra bylo přiloženo k stížnosti žalobkyně, kterou adresovala na [stát. instituce], ve které uvedla, že žalovaní od jara 2018 topí na tuhá paliva. Při tomto topení vzniká nadměrný dým a nepřiměřené množství sazí, které vnikají a spadají na její pozemek. Zdůraznila, že nelze otevírat okna, neboť okamžitě vniknou saze i do domu. Tyto znečišťují její pozemek a stěžují jeho běžné užívání.

5. Soudu byla předložena fotodokumentace, ze které bylo zjištěno, že na střeše domu i střešních oknech leží nepatrné množství sazí.

6. Soudu byla předložena zpráva [číslo] [rok] o provedení kontroly – čištění spalinové cesty zpracovaná [anonymizována tři slova], [jméno] [příjmení], na základě objednávky žalované 1 o kontrole objektu [ulice a číslo], [obec]. Bylo zjištěno, že v předmětné nemovité věci je topeno tuhými palivy, a to v krbu a kamnech, přičemž v domě se nachází 2 spalinové cesty, které jsou průchozí. Při kontrole nebyly zjištěny žádné nedostatky. Tato zpráva byla sepsána [datum]. Další zpráva [číslo] [rok] zpracována týmž kominictvím na objednávku [jméno] [příjmení], přičemž kontrola byla prováděna v objektu [ulice a číslo], [obec], byla zpracována k datu [datum]. Opět bylo ověřeno, že v nemovité věci se topí tuhými palivy v krbových kamnech. Byly zkontrolovány 2 spalinové cesty, které byly průchozí a při kontrole nebyly zjištěny žádné nedostatky.

7. Z čestného prohlášení [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tato bydlí naproti (přes ulici) paní [celé jméno žalované] a manželů [příjmení]. V jejich domě mají veterinární ordinaci. Často pozoruje, že z komína žalované 1 se kouří a kouř je výrazně tmavší, než z jiných komínů v obci. Na domě mají rovněž střešní okna, na kterých pozoruje výrazné znečištění sazemi (popelem). V blízkém okolí pozoruje pouze kouř z komína žalované 1, u jiných sousedů v blízkém okolí tmavý kouř nepozoruje. Okolní domy její nemovitosti všechny topí plynem. 8. [stát. instituce], [anonymizována tři slova], byl usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], vyzván k zodpovězení otázek: za 1. vnikají na nemovité věci žalobkyně imise, případně emise, v podobě kouře a popela z nemovitých věcí žalovaných, za 2. jsou imise, případně emise, v podobě kouře a popela z nemovitých věcí žalovaných vnikající na nemovité věci žalobkyně přiměřené místním poměrům, a za 3. je možné technickými prostředky zajistit, aby nedocházelo k imisím, případně emisím, v podobě kouře a zejména popela (sazí) z komínu na nemovitých věcech žalovaných, případně tak, aby byly podstatným způsobem omezeny?, pokud ano, jakým způsobem? 9. [stát. instituce] uvedl, že provedl šetření ve 3 termínech, a to dne [datum]. [anonymizováno]., [datum] [anonymizováno]. a [datum]. Podle § 17 odst. 1 písm. c) zákona č. 201/2012 Sb., zákon o ochraně ovzduší, je provozovatel stacionárního zdroje povinen„ dodržovat emisní limity, emisní stropy, technické podmínky provozu a přípustnou tmavost kouře“. V rámci šetření byla provedena kontrola měření tmavosti kouře pomocí Ringelmannovy stupnice. Byla provedena celkem 4 měření tmavosti kouře z pozemků p. [číslo] p. [číslo] kdy v prvních třech případech byla zjištěna tmavost kouře stupně 1 a v posledním případě stupně 0 (dle § 11 vyhlášky č. 451/2012 Sb.,„ tmavost kouře nesmí být, s výjimkou doby roztápění spalovacího stacionárního zdroje, větší, než je stupeň 2 stupnice nebo jiné barvy“) Vždy se jednalo o odstíny světle šedé barvy bez jiných barevných odstínů. Při prvním šetření byly zaznamenány černé saze na pozemku [parcelní číslo]. Při jednom měření tmavosti kouře bylo zaznamenáno, že po dobu několika sekund vylétaly z výduchu komína na pozemku [parcelní číslo] černé saze, ovšem z důvodu mírného jihovýchodního větru nedopadaly saze na pozemek žalobkyně. Při dalších kontrolách saze z komína nevylétaly. Dále při první kontrole vycházel také kouř z komína nemovitostí umístěných na pozemcích p. [číslo] pravděpodobně pocházející z topení tuhými palivy, u nichž nebylo zaznamenáno vylétávání sazí. U ostatních okolních nemovitostí vycházel kouř z komínů pocházející z topení plynem, nebo nevycházel vůbec.

10. Dále bylo provedeno místní šetření dne [datum] přímo v nemovitosti žalovaných, kdy bylo zjištěno, že se na nemovitosti nachází celkem 3 stacionární zdroje znečišťování ovzduší. Prvním je pec na tuhá paliva, která není napojena na ústřední vytápění a je umístěna v prvním nadzemním podlaží v kuchyni a slouží, dle sdělení kontrolovaných osob, pro vytápění celého rodinného domu a dále pro vaření. Při kontrole se v peci topilo, kouř vycházel jen slabý a nedocházelo k vylétávání sazí z komína. Dalším zdrojem jsou kamna na tuhá paliva [značka], umístěná v suterénu, která nejsou napojena na ústřední vytápění a která, dle sdělení kontrolovaných osob, slouží jen k sezónnímu vytápění a přípravě krmiva pro dobytek. Při kontrole nebylo v kamnech zatopeno. Oba tyto zdroje jsou napojeny na 1 komín. Posledním zdrojem je plynový kotel [anonymizováno] umístěný v suterénu, který je napojen na ústřední vytápění, ale není, dle sdělení kontrolovaných osob, již asi 4 roky používán. Byla rovněž provedena kontrola uskladněného paliva ve dvoře rodinného domu. Nacházelo se zde několik hromad palivového dříví v délkách cca 1 m a hromada nařezaných dřevěných palet. Palety byly suché, zakryty plachtou, nelakované. Dle přílohy číslo 2 k vyhlášce č. 34/2016 Sb., o čištění, kontrole a revizi spalinové cesty, je nutné čištění spalinových cest stacionárního zdroje do výkonu 50 kWh na pevná paliva 2× za rok v případě sezónního provozu a 3× za rok v případě celoročního provozu. Dále je nutná kontrola spalinových cest tohoto zdroje 1× za rok. Dle § 17 písm. h) zákona č. 201/2 012 Sb., o ochraně ovzduší, je provozovatel stacionárního zdroje na pevná paliva o celkovém jmenovitém příkonu od 10 do 300 kWh, který slouží jako zdroj pro teplovodní soustavu ústředního vytápění, povinen„ provádět nejméně jednou za 3 roky prostřednictvím fyzické osoby, která byla proškolena výrobcem spalovacího stacionárního zdroje a má od něj udělené oprávnění k jeho instalaci, provozu a údržbě, kontrolu technického stavu a provozu“ tohoto zdroje. Vzhledem k tomu, že stacionární zdroje na tuhá paliva nejsou připojeny na ústřední vytápění, výše uvedená podmínka se na ně nevztahuje. Dle sdělení kontrolovaných osob dochází k čištění spalinových cest jimi samotnými, přičemž někdy při čištění vylétají saze. Při kontrole byly předloženy 3 zprávy o provedených kontrolách spalinových cest z let [rok], [rok] [rok]. Kontrolovány byly oba komíny – na tuhá i plynná paliva. V roce [rok] a [rok] nebyly zjištěny žádné nedostatky, spalinové cesty byly klasifikovány jako vyhovující. V roce [rok] bylo u spalinové cesty na tuhá paliva zjištěno drolící se jádro, ovšem nebylo požadováno odstranění nedostatků a obě spalinové cesty byly klasifikovány jako vyhovující. Ze zprávy dále bylo zjištěno, že i přes provedená kontrolní šetření a zjištění, nelze s určitostí odpovědět na první soudem vznesenou otázku. Na pozemku [adresa] v k. ú. [obec] u [obec] byly při prvním prováděném šetření konaném dne [datum] zjištěny černé snaze, a současně byl zaznamenán drobný únik z komína umístěného na nemovitosti žalovaných. Nelze však s určitostí konstatovat, že pocházely z tohoto zdroje. O řešení ohledně otázek číslo 2 a 3 [anonymizováno] [obec] požádal dopisem ze dne [datum] o spoluúčast [stát. instituce]. Dne [datum] [anonymizováno] [obec] obdržel požadované vyjádření [územní celek] – [anonymizována dvě slova] [obec]. V této zprávě bylo sděleno, že [územní celek], jako zúčastněná strana kontroly, nemá námitky k provedení kontroly a souhlasí se zápisem, který byl sepsán [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] v den kontroly dne [datum], přičemž [ulice] úřad [obec] při kontrolní prohlídce dne [datum] zjistil, že spotřebič (kachlová kamna) je napojen na stávající komín a vlastník předložil protokol o kontrole spalinové cesty. [ulice] [anonymizováno] nezjistil žádná porušení stavebního zákona a neshledal důvod k zahájení řízení podle stavebního zákona.

11. Z výpovědí svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že žalobkyni zná jako sousedku a žalovaná 1 je jeho matka a žalovaný 2 jeho bratr. Připustil, že ví o tom, že asi před půl rokem přišlo udání z úřadu [obec]. Týkalo se oznámení, že jeho matka a bratr v domě netopí ekologicky. Připustil, že poslední 3 roky se v domě jeho rodičů topí dřevem. Dříve se topilo plynem. To však nešlo finančně utáhnout, a proto udělal rekonstrukci a v domě ve [obec] topí dřevem. Dřevo zajišťuje on, přičemž k topení používá buď palety, které má zadarmo z práce, nebo kupuje dřevo v lese, případně nějaké dřevo dostal darem. K topení nepoužívá nic jiného než dřevo. Nespaluje odpad ani plasty. Domníval se, že komín žalovaných kouří zcela normálně, a to jak komíny ostatních, co topí dřevem. Odhadl, že tak 30 až 35 % obyvatel obce, zejména těch starších, topí dřevem. V okruhu 100 - 150 m od domu žalovaných je asi 6 nebo 7 domů, kde se topí dřevem. Zdůraznil, že on sám osobně 4× za rok čistí komín na domě žalovaných. Kominíka volají jednou za rok. Kominík naznal, že komín je v pořádku a měl v komíně kameru. Nikdo jiný než žalobkyně si na obtěžování kouřem nestěžoval. V domě bydlí pouze jeho matka, tedy žalovaná 1, žalovaný 2 bydlí v sousedním domě. On sám asi 11 let bydlí v [obec], předtím bydlel v domě rodičů a o dům se staral. V minulosti se v domě topilo plynem a předtím uhlím. Kamna, která se tam před 3 lety pořídila, se používají celoročně, jak k topení, tak i k vaření. Když se topilo plynem, tak měsíční náklady na topení byly 3 - 4 000 Kč. Nyní, když se topí dřevem, tak náklady na dřevo činí asi 300 - 400 Kč za měsíc. Je to tedy velká úspora. Zdůraznil, že matka mu neříkala, že by si žalobkyně stěžovala na obtěžování kouřem. Rozhodně to neřešili.

12. Dle § 1013 odst. 1 o.z., vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

13. Po provedeném dokazování, podřazením pod citované zákonné ustanovení, má soud za prokázáno, že žaloba není důvodnou. V průběhu dokazování bylo prokázáno, že v daném případě dochází k občasným imisím ve formě popílku, sazí, které spadají na pozemek žalobkyně, a to v důsledku vytápění tuhými palivy v domě žalovaných. Žalovaní ani toto nerozporovali, připustili, že při zatápění nebo čištění komínů občas k tomuto dochází, ale nejedná se o míru nepřiměřenou místním poměrům a podstatné omezení obvyklého užívání pozemku žalobkyně. Uvedli, že i v okolních domech jejich vlastníci topí na tuhá paliva a i z jejich komínů plyne kouř a padají saze, a to ve stejné míře, jako v případě jejich vytápění. Vzhledem k tomu, že se jednalo o nepřímé imise, tyto mají být zakázány, avšak jen za podmínky, že jsou místním poměrům nepřiměřené a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku v daném místě. To se však nepodařilo v daném případě žalobkyni prokázat. Soud oslovil [anonymizováno] [obec], [anonymizována tři slova], který provedl v místě opakované kontroly, které neprokázaly, že by popel a saze, které plynou z komína žalovaných, byly místním poměrům nepřiměřené. Nebylo prokázáno, že by se jednalo o zvýšenou či nestandardní kouřivost komína, popřípadě padání sazí. Bylo prokázáno, že žalovaní zajišťují pravidelné kontroly a čištění spalinových cest a rovněž žádný z orgánu místní samosprávy, například [anonymizováno] [obec], či [územní celek], neshledaly důvod k nějakým zásahům či opatřením. Za této situace lze učinit závěr, že se v daném případě o žádné nepřiměřené obtěžování imisemi nejedná, a z tohoto důvodu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

14. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky odůvodnil soud z ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V daném případě náklady zcela úspěšných žalovaných spočívaly v nákladech jejich právního zastoupení. Náklady právního zastoupení se skládaly ze čtyřech úkonech právní služby za každého z účastníků ve výši á 1 200 Kč dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, přičemž úkony právní služby spočívaly v převzetí a přípravě právního zastoupení, písemném vyjádření ve věci samé ze dne [datum] a účasti právního zástupce žalobce u ústních jednáních soudu v termínech [datum] a [datum] Náklady právního zastoupení se navýšily o 5 režijních paušálů á 300 Kč (v případě převzetí a přípravy právního zastoupení 2× 300 Kč, v případě vyjádření ve věci samé a účasti právního zástupce žalobce na ústních jednáních soudu soud započetl vždy 1 režijní paušál za oba žalované). Náklady právního zastoupení jsou dále navýšeny za ztrátu za promeškaný čas při cestě z advokátní kanceláře z [obec] do [obec] a zpět celkem za 4 hodiny při ceně 100 Kč za půlhodinu. Dále právní zástupce žalovaných účtoval cestovné, a to hromadnou dopravou, neboť cestoval vlakem, přičemž na ústní jednání dne [datum] se jednalo o částku 2× 79 Kč a na ústní jednání soudu dne [datum] - 2× 99 Kč Celkem náklady řízení úspěšných žalovaných dosáhly výše 12 256 Kč, k jejíž úhradě soud zavázal neúspěšnou žalobkyni. Splatnost pohledávky je stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.